Zobrazit diskusi v plném vzhledu
Aktuální počasí v České republice archivované na jednotlivé měsíce. Aktuální počasí pochází od uživatelů z různých míst v ČR.
Odeslat odpověď

Aktuální fenologické znaky

20. 12. 2015 00:02

Nedávno tu v diskusi proběhlo, že (nejen) v Německu již rozkvétají některé dřeviny. Pravdou však je, že na tom není nic podivného, neboť jsou to dřeviny z oblastí s mnohem tvrdšími zimami, které v podnebí západní Evropy zkrátka běžně v zimě rozkvétají. Podobná je i situace v ČR, především v Čechách. Kvete okolo 10 různých druhů dřevin, ovšem ani jedna z nich není v ČR domácí. Zde je několik dnešních fotek z Domažlicka, 460 m n.m., se stručným popisem.
Typickým příkladem v zimě kvetoucí dřeviny je jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), pocházející z Tibetu, který kvete od listopadu do března.


Z Kanady pocházející šeferdie stříbrná (Shepherdia argentea)


Nebo zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), pocházející z východní Sibiře. Ten u nás kvete prakticky každou zimu. Stačí mu i kratší výraznější oteplení uprostřed studené zimy. Letos ovšem už raší i listy, což se každou zimu nestává.



Kalina bodnantská je křížencem, jejíž rodiče pocházejí ze severních oblastí Číny. Kvete běžně uprostřed zimy a také už nakvétá.


Kalina modroplodá (Viburnum tinus) je naopak rostlinou subtropickou, středomořskou a začíná nakvétat na podzim jak u nás, tak ve své domovině. Pokud jsou nadnulové teploty, ve kvetení a plození pokračuje.



Některé dřeviny mají narašená poupata, nejvíce asi japonská meruňka (Prunus mume), která však v Asii patří mezi skupinu dřevin známých jako sakury, čili opět to není dech vyrážející skutečnost, jako kdyby nakvétaly třeba evropské třešně.


Nekterina (Prunus persica var. nucipersica) už poupata také nalévá, stejně jako květní pupeny "švestkomeruňky" na fotce vpravo (Prunus armeniaca x Prunus salicifolia)


Taktéž začínají rašit veškeré meruzalky a dřeviny s ní spojené, tedy rybízy, angrešty a josty. Na fotu meruzalka alpská (Ribes alpinum)


Dále je na některých dřevinách zvláštní, že k dnešnímu datu jsou buď ještě zcela zelené, nebo jen zčásti opadané, například tento dřín japonský (Cornus kousa), jež z celkových asi 8 rostlin jsou 4 zcela opadané, 2 poloopadané a 2 prakticky zcela zelené:


Zelená je i mandloň (Prunus dulcis), kustovnice (Lycium chinense) nebo Leycesteria formosa

Na zahradě kvete remontantní maliník a dokonce i plodí měsíční jahodník


Z bylin se dá najít spoustu kvetoucích druhů, pampeliška, měsíček, kokoška, libavka, kokarda, rozrazil nebo třeba vratič a několik dalších.


Zkrátka, na prosinec neobvyklá botanická podívaná, nicméně na to, že prožíváme zřejmě nejteplejší prosinec v historii, po nejteplejším listopadu, tak to není žádná tragédie. Domácí dřeviny až na pár výjimek tvrdě spí, nehledě na vysoké teploty. Jedním z nejranějších kvetoucích keřů u nás je slivoň trnka a tu jsem zatím v zimě nikdy kvést či nakvétat neviděl a letošek není výjimkou. Záleží také, jak se bude počasí vyvíjet v dalších týdnech a měsících, ovšem i kdyby zůstaly denní maxima kolem 8 °C, tak místní dřeviny to neprobudí.

Re: Aktuální fenologické znaky

20. 12. 2015 11:50

Díky za zajímavý rozbor. Doufám, že máš pravdu stran dřevin i přírody obecně. Že se hned tak neprobudí. Rovněž mně překvapilo velké množství pampelišek v různé fázi vývinu, keře na zahradě mají mízu, nespí.

Přeji pěkný den

Re: Aktuální fenologické znaky

20. 12. 2015 13:40

U "naší" přírody opravdu probuzení nehrozí. Je ale pravda, že na zahradě to celkem žije.
Potřeboval jsem před pár dny trochu březové vody a nekápla ani kapka. Přitom z minulosti podle pranostik víme, že v prosinci občas břízy při poranění pouštěly březovou vodu - "Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly".

Také nutno říct, že nějaká aktivita u rostlin je zejména právě v Čechách a ve Slezsku. Na Moravě na většině území inverze drží i nepůvodní rostliny ve spánku. Ovšem takto je to pokaždé, když je teplá zima :) .

Re: Aktuální fenologické znaky

25. 12. 2015 00:00

Kromě probouzejících se cizokrajných rostlin, se dá venku narazit na zvířata, která jsou v prosinci řekněme překvapením. Jako třeba tato ještěrka. Je však nutno říct, že nebyla sama o sobě venku, ale zřejmě jsme narušili její úkryt v strouchnivělých dřevěných palisádách, které jsme odstraňovali. I tak ale byla jen na úrovní země, nebo maximálně pár centimetrů pod ní a je pravděpodobné, že ve slunné teplé dny se venku sama vyhřívala.


Obzvláště to potom žije ve hmyzí říši. Venku se vyskytují komáři a to místy i houfně. Dále octomilky a dost mě překvapily mšice na rašících cibulovinách a zároveň i jejich predátor slunéčko.


Další organismy, houby, jsou též velice aktivní. V prosinci, zejména v jeho prvních dnech, se běžně můžeme setkat s tím, že nalezneme plodnice některých pozdně podzimních nedřevokazných hub, které však vyrostly ještě v listopadu a v prosinci je můžeme nalézt vydrživší díky chladnějšímu počasí, kdy plodnice nemá životnost v řádu dnů, ale týdnů. Nicméně, dnešní vánoční nález zcela čerstvých čirůvek fialových napovídá, že plodnice nejsou starší, než 10 dní, čili jsou opravdu prosincové. Tyto jsem po první dekádě prosince ještě nikdy nenašel.


Rostou též čirůvky dvoubarvé, ale ty jsou v tuto dobu o malinko běžnější a rostou i v chladnějším počasí. Dále se vyskytuje například šťavnatka pomrazka a potom spousty drobných houbiček z rodu čepičatek, třepenitek a penízovek.
U dřevokazných hub se dá samozřejmě nalézt ještě větší množství hub, jak už to v zimě bývá. Hlíva ústřičná, penízovka sametová, boltcovitka bezová neboli ucho jidášovo a pařezník pozdní jsou klasická zimní čtveřice jedlých a vyhledávaných hub, které se ale vyskytují téměř každou zimu.

Závěrem, podle předpovědí to vypadá, že zde na jihozápadě bude teprve ještě nejtepleji v následujících 3 dnech, kdy se dá ještě očekávat nejrůznější fenologická aktivita a bude zajímavé ji pozorovat. Jen doufám, že nepřijdou velmi silné holomrazy, to by mohlo uškodit celé škále organismů. Doufejme, že má-li přijít ochlazení, tak že dorazí až nad Středozemní moře a vygeneruje tlakové níže, které před největším mrazem zasypou zemi sněhem.

Re: Aktuální fenologické znaky

25. 12. 2015 09:38

u nas mozno z domacich druhov zahliadnut zopar kvitnucich jedincov hlavaciku jarneho (adonis vernalis), jedna sa vsak len o nepatrne mnozstvo z celej populacie, tak do 1%, maximalne.

Re: Aktuální fenologické znaky

26. 12. 2015 17:51

Dneska tady vykvetly samčí květy na lískách. Takové ty typické ocásky, které po dotyku, nebo při větru trousí oblaka pylu.

Ať byla jak koliv teplá zima, nikdy se nestalo, aby vykvetly v prosinci, vždy si to kvetení nechaly většinou až na jaro, nebo nejdříve konec ledna, tedy u nás.

Na Německém webu o počasí je článek, že v Bonnu vykvetly Narcisy ( http://www.wetteronline.de/wetterticker ... st_3557237 ) . Jestli je to pravda nevím, myslím, že to je větší senzace, než aby to byla jedna rozmazaná fotka na celým webu.. Nicméně, někde jarní cibuloviny významně narašily již na podzim, což není až tak neobvyklé, a prosinec je jak víme extrémně teplý, čím západněji, tím i tepleji..

Re: Aktuální fenologické znaky

12. 02. 2016 01:06

Trochu navážu i na diskuzi v jiném tématu. Jaro se v nižších i středních polohách již pěkně projevuje. Před pár dny jsme jeli napříč republikou a nestačil jsem se divit jak i v okolí České Třebové kvetly lísky jako o závod..

Jak jsem psal výše u nás začaly kvést lísky naplno již v prosinci, dokonce již pouštěly i pyl. V současné době jsou naprosto odkvetlé, bez pylu. To jsem asi ještě nepozoroval takto brzo. Ano byly roky (a nemusím chodit daleko), kdy se květy na lískách vyvinuly během zimy s březnem to kvetlo o sto šest, ale aby v půlce února byly již po odvětu, to beru jako velkou zajímavost.

Jinak sněženky lezou pomalu u nás, stejně jako například na malé Hané na Boskovicku, tady je se to dá vysvětlit teplotou půdy. Prosinec sice extrémně teplý a slunečný, sněženky začaly lézt ze země, pak prásk od Silvestra do konce ledna mrazy a sníh, takže pro kytky pauza, a logicky z počasí v posledních 12 dnech, kdy teploty lezou přes +10°C to pokračuje tam, kde to v prosinci zamrzlo :) .

Krtci začali před více jak týdnem rýt jako o závod, což v našich končinách znamenalo vždycky příchod ještě jedné vlny zimy (do 14 dní). Většinou to není období bohaté na mráz, ale sníh čekají :) .
.. My čekáme s nimi, protože těch letošních 9 cm co tu v lednu napadlo, to je prd, na obnovení spodních vod zoufale málo.

Kočky se perou, koně shazují srst, kamčatské borůvky jdou opět do květu :) . Zatím je to takové milé, ale nějaké zásadní znaky příchodu jara aspoň tady u nás se nepozoruji.
Odeslat odpověď