Uživatelské menu

Doporučujeme

Statistiky

  • Příspěvků dnes1
  • Příspěvků včera6
  • Celkem příspěvků63805
  • Celkem témat662
  • Celkem členů1434
  • Nový uživatelDavidpap
  • Toplist
    Kdo je online

Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Globální oteplování je novodobý fenomén naší Země. Existuje vůbec?

Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod green » 24. 07. 2010 12:32

Myslím si, že dohadovania o tom, či sa planéta otepľuje alebo nie už bolo dosť. Otepľuje sa. Myslím, že dohadovania o tom, či človek za posledné storočie významne ovplyvnil zmenu klímy alebo nie už bolo dosť. Ovplyvnil. Diskusie by sa teraz mali skôr sústredovať na to, ako riešiť problémy s klímou a energiami. Ako východisko do tejto diskusie dávam výňatok z článku Jamesa Hansena:

http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen/tell_truth_cz.html
Již jsme se ocitli vysoko nad bezpečnou úrovní koncentrace skleníkových plynů. Věci se začí­nají hroutit – taje mořský led v Arktidě, bublinky metanu unikají z permafrostu, mizejí horské ledovc­e. Během několika málo příštích let musíme nastoupit cestu jiným směrem, abychom se vyhnu­li tomu, že planetu přivedeme na cestu urychlujících se změn klimatu, s nimiž už nebude možné nic dě­lat. Vy­pršel čas pro „cíle,“ polovičatá opatření, greenwashing („natírání nazeleno“) a kompromisy se sku­pinovými zá­jmy.

Geofyzikální meze jsou nad slunce jasné: emise z uhlí musejí být postupně utlumeny a emise z nekonvenčních fosilních paliv (např. živičných břidlic a písků) musejí být zakázány.


Prioritami pro řešení problémů s klimatem a energiemi při současném povzbuzení ekono­miky jsou, v tomto pořadí, kroky ku: (1) zvýšení energetické účinnosti, (2) vývoji a zavádění obnovi­telných zdrojů energie, (3) modernizaci a rozšíření „chytré“ elektrorozvodné sítě, (4) vývoji čtvrté generace jaderné energetiky, (5) vývoji schopnosti zachycovat a ukládat uhlík.

Okamžitý vývoj bezpečné čtvrté generace jaderné energetiky je nezbytný jako energetická al­ternativa pro země typu Číny a Indie a pro západní země v případě, že energetická účinnost a obnovi­telné energie nebudou schopny pokrýt veškeré energetické požadavky.

Vývoj jaderné energetiky čtvrté generace lze urychlit skrze spolupráci s Čínou, Indií a další­mi zeměmi. Je nutné nedovolit dogmatickým „environmentalistům,“ odmítajícím jakoukoli ja­dernou energii, zdržovat výzkum a vývoj čtvrté generace jaderné energetiky. Je tedy žádoucí vy­hnout se tomu, aby do klíčových pozic v energetice byli jmenování lidé s minulostí odporu k vývoji jaderné ener­getiky. Samozřejmě, že zavádění jaderné energie je jen alternativou, a některé země nebo regiony můžou dát přednost plnému spolehnutí se na jiné zdroje energie, ale neměli bychom oponentům ja­derné energie dovolit upřít tuto alternativu všem.

Uhlí je nejšpinavější palivo – neexistuje nic jako čisté uhlí. Odpad z uhlí, popel zbývající poté, co se uhlí spálí, způsobil daleko větší škody na životním prostředí a lidském zdraví než odpad ze všech jaderných elektráren na světě. Rtuť, která se uvolňuje při spalování uhlí, za­mořuje světový oce­án, stejně jako naše řeky, jezera a půdu. Znečištění vzduchu ze spalování uhlí zabíjí každý rok stovky tisíc lidí. Kdyby takové následky měla jaderná energetika, všechny jaderné elektrárny by byly uzavře­ny. Těžba uhlí, především povrchová těžba v horách, může za další utrpení lidí a škody na životním prostředí. Je na čase uzavřít všechny uhelné elektrárny, odvrácení klima­tické katastrofy opravdu vy­žaduje, abychom postupně zastavili veškeré emise z uhlí. Uhlí je nej­lepší nechat v zemi.

Výzkum a vývoj zachycování a ukládání uhlíku (CCS) přesto vyžaduje silnou podporu. Je nutný, aby poskytl plnou šíři možností v oblasti energetiky zemím, které trvají na využití svých zá­sob uhlí. Kromě toho bude CCS hrát jinou, potenciálně ještě důležitější roli: lze jej využít v elek­trárnách spalujících biopaliva, například zemědělský odpad. Tento typ „geoinženýrství“, jenž dostane přeby­tečný CO2 ze vzduchu a uloží ho zpět do země, ze které přišel, bude možná nutný, abychom dostali obsah CO2 v atmosféře zpět na bezpečnou úroveň.

Přechod do postfosilní doby s čistým ovzduším a oceánem vyžaduje uhlíkovou daň. Tato daň způsobí, že nekonvenční fosilní paliva zůstanou v zemi, stejně jako spousta uhlí a část těch zásob ropy a zemního plynu, které se nalézají ve vzdálených oblastech. Veřejnost takovou daň přijme, pokud její výnosy budou v plné míře navráceny lidem a nic z nich nepůjde do Washingtonu a jiných hlavních měst, kde by politici a lobbisté rozhodovali o jejich osudu. Daň se stoprocentní dividendou nestačí sama o sobě – jsou potřeba mnohé další akce – ale je nezbytná. Není čas na přechod pomocí neúčinných poloviča­tých opatření.


Čo si o tom myslíte vy ?
green
Nováček
 
Příspěvky: 872
Registrace: 09. 09. 2008 14:20

Hodnocení: 0

Co je to hodnocení?

Re: Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod para » 25. 07. 2010 02:28

Pěkně až bojovně to pan HANSEN napsal ale některé důležité aspekty pominul či zlehčil. např.:

1. ..."Není čas na přechod pomocí neúčinných poloviča­tých opatření"...
To je sice hezky řečeno ale bez základního celosvětového monitoringu externalit tak aby mohla event nastoupit účiná, cílená ekonomická represe to nelze, Tento prvý krok lze ale považovat právě za "polovičatý" a ani ten v Kodani neprošel. Hlavně Čína totiž odmítla důsledný monitoring na svém území a USA zase omezení těžby uhlí .... Přitom by za základ postačila efektiní dohoda a kroky jen těchto dvou mocností. Základ s KJOTO se ukázal nedostatečný.

2. Jediná v součastnosti relativně efektivní okolnost ve snižování imisí je prakticky jen celosvětová krize. Ono oživení co se uvádí jako kýžené by imise pravděpodobně jen urychlilo a zvedlo.

3. Podstatné pro ekonomiku a tím efektivnost dlouhodobých opatření je sledování aktivit přes prisma pohledu energetické efektivity //EROI//. To ale není jmenováno jako vyhodnocovací nástroj. Pokles efektivit těžitelnosti přitom podstatně ovlivní životní úroven a tím zpětně možnosti pro bezpečnou JE.

4. Dnes se máme celosvětově relativně nejlépe za celou existenci lidstva a s tohoto pohledu by úsporná opatření ve spotřebě mohla být nejrychlejší a nejefektivnější cestou.
Suběktivně s pohledu jen současné generace je to ale žel cesta neatraktivní.

5. At se nám to líbí či nikoli není dosavadní ideál lidstva v životě bez pocitování limitů sám o sobě slučitelný s dlouhodobě udržitelným stavem. lidstvo bud dobrovolně přijme nutnost tento ideál revidovat nebo k němu bude posléze a bolestněji donuceno důsledky biofyzikální reality.

6. Soulad celospolečenských zákonů se zákony biofyziky a termodynamiky je nutným předpokladem dlouhodobě fungujícího systému. Základy ekonomiky zejména finančnictví a tzv svobodné podnikání... se s tohoto ohledu budou muset hodně zrevidovat.

7. Bez odstranění barier navozených rozdílností ekonomických a duchovních struktur společností a respektování nových dominantních jednotících životaschopných aspektů nebude přežití druhu homo možné.

To vše ale předpokládá hlubokou celospolečenskou přeměnu - tedy "Krizi".
Neboj se neznalostí - obávej se spíše falešného poznání - to bývá vlastní příčinou zla.
para
Nováček

 
 
Příspěvky: 574
Registrace: 11. 11. 2008 14:33

Hodnocení: 0

Co je to hodnocení?

Ako ďalej v riešení problémov ...? Inak ako Hansen

Příspěvekod skeptik » 25. 07. 2010 18:31

Keď už začíname novú tému, tak ju skúsim posunúť ďalej aj ja. V texte
http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen/tell_truth_cz.html
ma zaujala hlavne kapitola o uhlíkovej dani: "Daň a dividenda 100 %" .
Kým v predošlej reakcii na úryvky z tohto textu som napísal, že s tým v zásade súhlasím, tak som síce mal na mysli aj súhlas s uhlíkovou daňou, avšak nie takou ako prezentoval Hansen.
Mám teda výhrady k takto poňatej uhlíkovej dani. Rozoberme si to postupne podľa českého textu (dúfam, že zodpovedá originálu, sú tam totiž tak bizardné veci, že chvíľami pochybujem...)

Ke zvrácení růstu CO2 v atmosféře je potřeba „uhlíková daň se stoprocentní návratností.


Plne súhlasím, vrátane tej plnej návratnosti. Preto som aj reagoval pozitívne, že nie som sám kto si to myslí, ale ďalej ukážem aká je moja predstava a v čom sa líši od Hansenovej.

Daň vzťahující se na ropu, zemní plyn a uhlí v místě těžby nebo při vstupu do země je tím nejspravedlivějším a nejúčinnějším způsobem, ...


Tu už mám výhradu k zdaňovaniu suroviny pre fosílne palivá v mieste ťažby. Treba si uvedomiť, čo je dôvodom k tej dani, teda zastavenie rastu CO2 v atmosfére. Zdaniť sa teda musí ten proces, ktorý uvolňuje CO2 do atmosféry a to nie je samotné vyťaženie suroviny (aj keď v malej miere aj to emituje CO2), ale až spotreba paliva. Treba rozlišovať. Navrhnutý postup mi pripadá asi tak ako zaviesť spotrebnú daň na alkohol na akúkoľvek surovinu, z ktorej sa dá vykvasiť (teda teoreticky na akékoľvek potraviny?). To sa mi javí komické.
Uhlíková daň v mojom ponímaní by mala byť spôsobom výberu veľmi podobná dnešnej spotrebnej dani na palivá do automobilov, len by sa vzťahovala na akékoľvek uhľovodíkové palivo (aj plyn) alebo na uhlie (nie len selektívne na to čo tankujeme do aut). Podstatná je spotreba, nie ťažba.

Celá daň by se měla vracet veřejnosti, stejný podíl pro každého občana (poloviční podíl dětem, nanejvýše dva dětské podíly na rodinu), ukládaný měsíčně na jeho bankovní účet.


Tak toto ma definitívne odradilo! Síce súhlasím s návratnosťou, ale úplne iným spôsobom (vysvetlím ďalej). Toto sa mi javí ako príliš rovnostárske a teda populistické (rovný podiel pre každého občana). Ďalej budú drobné technické problémy nájsť bankové účty bezdomovcov (otázka či ich Hansen zahrňa medzi "občanov"). A na záver nechápem ten polovičný podiel pre deti? Riešime emisie CO2 či rodinnú politiku? Neznamená podpora detí podporu budúcej spotreby (ja proti podpore detí ani budúcej spotreby výhrady nemám, ale Hansenom som si nie istý minimálne v tej spotrebe)?

Daň by se měla nazývat daní. ... Ani šesťák by neměl jít do Washingtonu ...


Plne súhlasím, veci treba správne nazývať. Ešte by som k Washingtonu doplnil aj Brussel.

Když poklesnou ceny paliv, daň by se měla zvýšit, aby nadále podněcovala k přechodu do post­fosilní doby. Důsledkem poklesu poptávky po fosilních palivech budou jejich nižší ceny, ...


Podľa tohto súdim, že takto poňatá daň nie je spotrebnou daňou, teda že cieľom nie je znižovať spotrebu. Snaží sa len korigovať výkyvy trhu. Dotiahnuté do detailu, by to viedlo ku konštantnej cene paliva, lebo daň by len doplňala zníženú cenu suroviny. To by ale naopak viedlo ku konštantnej spotrebe. Znova odporúčam zamyslieť sa nad tým prečo spotrebná daň na benzín (alebo alkohol) je stanovená na liter a nezávisí od ceny ropy (resp. zemiakov)? Ak uhlíková daň nie je spotrebná daň, čo potom sleduje?

Daň a dividenda jsou progresivní. ...


To znie až príliš komunisticky. Znova sa pýtam či riešime emisie CO2 alebo sociálnu politiku? Zároveň však podľa bezprostredne nasledujúceho vysvetlenia tej progresívnosti verím, že de facto nie je zamýšľaná progresívna daň. Viac dane zaplatí ten čo má viac áut aj keď daň bude rovná teda stanovená na tonu CO2. Potom ale ide o trochu zavádzajúce pomenovanie čo je zvláštne po Hansenovom výroku, že daň sa má nazývať daňou...

Uhlíková daň je čestná, srozumitelná a účinná.


Čestnosti dane uverím, keď bude stanovená na množstvo CO2, zrozumitelnejšia bude keď autor vysvetlí detailnejšie polovičný podiel deťom (zároveň vysvetlí ako je spravodlivá voči bezdetným) a účinnosti uverím, keď bude vysvetlený spôsob stanovenia sadzby dane pokiaľ možno iný ako len doplnok k cene suroviny. Tipujem ale, že si počkám dosť dlho.

S autorovou výhradou k systému cap and trade by som v zásade súhlasil (aj keď po predošlej skúsenosti už neviem či po objavení ďalších detailov nezmením nazor o 180°), len sa mi javí orientovaný príliš na podmienky USA. Napríklad u nás v EU si neviem predstaviť realizáciu nasledovného:

Státy, které se shodnou na tomto přístupu, budou také souhlasit s tím, aby na dovozy ze země, která nezavede srovnatelnou uhlíkovou daň, bylo uvaleno dovozní clo ...


V EU panuje taký zvláštny stav, že máme "daňovú suverenitu", ale colnú úniu. Ak by napr. uhlíkovú daň zaviedlo Francúzsko, ale Nemecko nie, tak ťažko by Francúzi vyberali "clo" z dovozu z Nemecka. Navrhované riešenie je typicky americké, teda ignorujúce zvyšok sveta.

Ako je vidieť výhrad je mnoho, niektoré zásadné, teda Hansenovu predstavu uhlíkovej dane nepodporujem.

Aby bola kritika konštruktívna popíšem svoju predstavu v tézach, nie je to paragrafové znenie zákona, čiže detaily treba samozrejme dotiahnúť:

1. Veríme že zvyšovanie koncentrácie CO2 v atmosfére MôŽE spôsobiť vážne problémy budúcim generáciám a teda je potrebné regulovať vypúšťanie CO2 pomocou dane.

2. Daň je ROVNÁ, teda stanovuje sa sadzba na 1 TONU CO2, nie inak. Konkrétna realizácia tejto dane teda musí vychádzať z takto stanovenej sadzby, hoci bude vyjadrená v iných jednotkách.

3. Daň ma charakter SPOTREBNEJ dane, teda vyberá sa pri PREDAJI PALIVA, ktoré uvoľňuje CO2 z fosílneho uhlíka. Konrétne sadzby dane teda budú stanovené pre zaužívané merné jednotky príslušných palív (m3 u plynu, litre u benzínu a nafty a kg pre uhlie), ale pôjde iba o prepočet z jednotnej sadzby na tonu CO2 vyprodukovaného spálením daného paliva.

4. Dôvodom dane je obmedziť CO2 v atmosfére, preto bude daň VRÁTENÁ tomu, kto preukázatelne daň zaplatil, ale CO2 do atmosféry nevypustil alebo ho odstránil. Realizácia tohto opatrenia bude formou vykupovania CO2 v koncentrovanej podobe za rovnakú cenu ako je výška dane.

5. Predpokladá sa PRECHODNÉ obdobie, kedy štát nebude schopný vykupovať CO2 vo veľkom množstve, pretože bude nutné vybudovať príslušnú infraštruktúru (na zber, úložiská, poprípade plynovody CO2). Daň vybraná počas tohto obdobia musí byť použitá práve na riešenie ukladania CO2 a nie inak. Všade tam, kde to už infraštruktúra umožní štát už bude povinný vykupovať CO2.

6. Aj po prechodnom období bude stále určité množstvo CO2 do atmosféry vypúštané, preto bude výnos z dane prevyšovať výkup CO2. Takto získané prostriedky budú použité na prevádzku existujúcej infraštruktúry súvisiacej so zberom a ukladaním CO2 ako aj na ďalší výskum technológii, ktoré povedú k eliminácii palív produkujúcich CO2.

7. VÝŠKA dane je zároveň výkupnou CENOU CO2, teda by mala byť určená vzácnosťou uhlíka ako nosiča energie ako aj odhadom škôd, ktoré by spôsobil vypustený v atmosfére. Zároveň ide o daň, nemala by sa teda meniť príliš často.


Krátke vysvetlenie k bodom.
1. Dôležité je zdôrazniť motiváciu dane ako nástroja preventívnej opatrnosti. či budú dôsledky oteplovania katastrofálne nevieme s istotou, ale prevencia neuškodí. Aj u fajčiara neviete so 100% istotou že umrie na fajčenie ale preventívne vyberáme spotrebnú daň z tabaku.

2. Daň rieši len CO2 v atmosfére, nie rodinnú a sociálnu politiku. Preto sa stanovuje výhradne na množstvo CO2, nie na počet detí či áut.

3. Zdaňujeme vypúštanie CO2 nie všetky "zlé" činnosti, preto je asi jedine možné uplatniť ju práve tam, kde predpokladáme že k emisii CO2 dôjde. Keď niekto kúpi palivo je takmer isté, že ho spáli. Potom ešte je možnosť že CO2 nevypustí do atmosféry, ale je to málo pravdepodobné. Ak sa tak stane, tak daň môže byť aj vrátená (viď ďalšie body). Naviac už dnes vyberáme daň z niektorých palív, takže ide len o rozšírenie na všetky také palivá (nakoniec by spotrebná daň z benzínu a nafty mohla byť už zahrnutá v novej dani, preto by sa mohol aj zjednodušiť výber dane).
Ďalšia dôležitá vec je, že zdaňujeme iba fosílne CO2, nezdaní sa napr. spaľovanie dreva, alebo bioetanolu, pretože tieto palivá vznikli páve z CO2, ktoré bolo pred krátkym časom v atmosfére. To isté sa týka dýchania - nezdaňuje sa.
V prípade, sporov, alebo podvodov keď by niekto tvrdil, že jeho palivo nie je fosílne, tak existuje objektívna metóda ako to posúdiť - podľa izotopov uhlíka. Obmedzenie dane na fosílny uhlík teda je technicky vykonateľné.

4. Daň vraciame tomu, kto odstránil dôvod prečo bola vyrúbená. Ak tvrdíme, že dôvod je CO2 v atmosfére, tak musíme tento plyn aj vykupovať. Samozrejme v nejakej rozumnej forme - viem si predstaviť vtipálka, ktorý príde do budúcej výkupne CO2, ukáže prstom do vzduchu a povie "tu máte 5 ton CO2, chcem svoje peniaze". V zásade má pravdu - niekde vo vzduchu je určite aspoň 5 ton CO2. Ale je to nezmysel. Vykupovať teda zaplatiť treba za to, že niekto ten CO2 zhromaždí a odovzdá v dostatočnej hustote. Na formu sa nemusia klásť ďalšie obmedzenia, len to musí byť buď fosílny uhlík teda nevypustený do atmosféry (spory sa riešiť dajú - viď predošlý bod), alebo sa musí preukázať že bol odobratý z atmosféry (teda napr. bioetanol, ale aj CO2 vzniknutý pri jeho kvasení, ten sa dnes vypušta späť do vzduchu, čo mi je divné).

Body 5. 6. 7. sú skôr obmedzenia na zneužívanie tejto dane. V zásade by sa štát nemal len tak obohacovať alebo vykrývať schodok rozpočtu teda predpokladá sa istá viazanosť získaných prostriedkov.

Najťažšie bude asi stanoviť výšku dane, ale rozhodne Hansenova metóda doplnku k cene ropy by nesplňala minimálne podmienku stability sadzby dane. Daň by sa nemala meniť raz za mesiac, inak by vládol úplný zmätok pri jej výbere.
skeptik
Nový člen
 
Příspěvky: 16
Registrace: 19. 07. 2009 13:05

Hodnocení: 0

Co je to hodnocení?

Re: Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod 3,14ranha » 25. 07. 2010 22:21

myslím že se spotřební daní na fosilní paliva se dá snadno souhlasit

nicméně se to týká hlavně uhlí - třeba takový benzín je v ČR zdaněn více než 100% a kauza LTO napovídá že by se ten systém musel hodně dobře promyslet aby nedocházelo k podvodům (ostatně nedávno vyšlo najevo, že v EU bylo až 80% emisních povolenek předmětem daňových úniků)

velmi odlišně se dívám na "ukládání uhlíku" ... to mi přijde tak megalomansky rozmařilé (a navíc vědecky pochybné) že se nedivím pokud to některým skeptikům zvedá tlak...
3,14ranha
 

Co je to hodnocení?

Re: Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod skeptik » 26. 07. 2010 22:38

3,14ranha píše:myslím že se spotřební daní na fosilní paliva se dá snadno souhlasit
nicméně se to týká hlavně uhlí - třeba takový benzín je v ČR zdaněn více než 100% a kauza LTO napovídá že by se ten systém musel hodně dobře promyslet aby nedocházelo k podvodům

Myslím, že benzín, alebo nafta sú zdanené na Slovensku podobnou mierou, preto súhlasím s tým, že by nebolo rozumné pridávať ešte ďalšiu daň. Toho sa týkala aj moja predstava, že dnešná spotrebná daň z palív by sa zahrnula do novej uhlíkovej dane. Takto by sa systém zjednodušil a ako je známe jednoduchší systém dane sťažuje podvody. Tým netvrdím, že podvody nebudú, ale už to nebude také ľahké ako s tými vykurovacími olejmi.
Celkom ľahko by sa mohlo stať, že pokiaľ by sa palivá do áut zdanili len novou uhlíkovou daňou, tak by boli lacnejšie ako dnes (už vidím ako sa zdvíha tlak naopak alarmistom :-) )

3,14ranha píše:velmi odlišně se dívám na "ukládání uhlíku" ... to mi přijde tak megalomansky rozmařilé (a navíc vědecky pochybné) že se nedivím pokud to některým skeptikům zvedá tlak...

V čom je to vedecky pochybné?
Viem si predstaviť, že by bol problém s nájdením úložisiek pre CO2, pretože ide o veľké množstvo (malo by ísť o väčšinu dnešných emisii). Je známa nejaká geologická štúdia, že to nebude možné? Alebo sú iné dôvody?
skeptik
Nový člen
 
Příspěvky: 16
Registrace: 19. 07. 2009 13:05

Hodnocení: 0

Co je to hodnocení?

Re: Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod 3,14ranha » 27. 07. 2010 02:42

V čom je to vedecky pochybné?
Viem si predstaviť, že by bol problém s nájdením úložisiek pre CO2, pretože ide o veľké množstvo (malo by ísť o väčšinu dnešných emisii). Je známa nejaká geologická štúdia, že to nebude možné? Alebo sú iné dôvody?

z více důvodů...
1. předně jde o zákon zachování energie, celá věc (už z podstaty) je mnohem více náročná než třeba ono tolik zpochybňované obohacování uranu

2. jednak jde o míru, protože kdo určí tu správnou hladinu které chceme dosáhnout? CO2 má kromě GO (které se ještě zkoumá a několik desetiletí zkoumat bude) ještě jeden významný efekt- podporuje růst rostlin a to významně (zdvojnásobení hladiny CO2 zvýší růst většiny rostlin o polovinu a sníží i jejich spotřebu vody, u zbytku mírně zvýší růst, ale též sníží spotřebu vody)
Lomborg uvádí více nezávislých studií které odhadují maximální vedlejší náklady fosilních paliv (podle našich dnešních znalostí) na deset procent jejich tržní hodnoty - pozitiva tedy zdá se převažují (je to dost logické- proto se přece používají)

3. otázka priorit - ještě pořád je na tomto světě hodně hladovějících a i ve vyspělých zemích si těžko představujeme (pomíjím fantasmagorie některých aktivistů) život bez fosilních paliv, opravdu nemáme lepší cíl utrácení?, je otázkou zda vůbec máme prostředky (snad atomová energie, nebo obrovské solární farmy?) k takovému radikálnímu řešení, případně jestli bude platné za sto let až bude třeba hladina CO2 dvojnásobná(oproti preindustriální éře),
také lze uvažovat o počtu lidí které jsme obětovali v rámci boje proti CO2, těžko by se totiž takové zásahy obešly bez snížení životní úrovně a tedy i zvýšení úmrtnosti možná až na úroveň předindustriální

4. nakousl jste úložiště - to mi také docela vrtá hlavou, protože jde o extrémní objemy a pochybuju že by šel všechen CO2 (i kdyby to šlo) nacpat zpátky pod zem bez nějakého systému "petrifikace" tedy uložení v pevné formě, o čemž jsem tedy ještě neslyšel (a to mám rád sci-fi)

5. každopádně to smrdí lobbingem na sto honů, vědci ještě pořád bádají (a nejsou si moc jistí zda je CO2 hodný nebo zlý), ale za dveřmi už čeká horda podnikatelů kteří spěchají na pomoc politikům v "zachraňování" planety... jestli tohle není podezřelé tak jsem jelen,
myslím že je tu jistá podobnost s naší slavnou fotovoltaikou, nebo biopalivy a obrovskými dotacemi které spoustu těhle zlatokopů lákají...
3,14ranha
 

Co je to hodnocení?

Re: Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod green » 27. 07. 2010 06:02

PS: nepopírám že žijeme v konzumní společnosti, ale myslím že konzum nás čechů tady v ČR nepůsobí zdaleka takové škody jako chybné kroky našich politiků a konzum našich sousedů (rakousko, německo- elektřina, plus další evropské státy


Dovolil som si Váš príspevok pán pí preniesť z inej témy (kde by to bolo OT, sem).

Mám konkrétne na mysli energetiku. V ČR sa stále masívne spaľuje hnedé uhlie. V roku 2005 bol podiel uhoľných tepelných elektrární na výrobe elektriny 66,35%, jadro 29,95% a vodné elektrárne 3,37%.

Pre porovnanie, na Slovensku v roku 2006 bol podiel jadra na výrobe elektriny 62%, tepelné elektrárne 20% a vodné elektrárne 18%.

Hansen o uhlí píše:
Uhlí je nejšpinavější palivo – neexistuje nic jako čisté uhlí. Odpad z uhlí, popel zbývající poté, co se uhlí spálí, způsobil daleko větší škody na životním prostředí a lidském zdraví než odpad ze všech jaderných elektráren na světě. Rtuť, která se uvolňuje při spalování uhlí, za­mořuje světový oce­án, stejně jako naše řeky, jezera a půdu. Znečištění vzduchu ze spalování uhlí zabíjí každý rok stovky tisíc lidí. Kdyby takové následky měla jaderná energetika, všechny jaderné elektrárny by byly uzavře­ny. Těžba uhlí, především povrchová těžba v horách, může za další utrpení lidí a škody na životním prostředí. Je na čase uzavřít všechny uhelné elektrárny, odvrácení klima­tické katastrofy opravdu vy­žaduje, abychom postupně zastavili veškeré emise z uhlí. Uhlí je nej­lepší nechat v zemi.


Výroba elektrickej energie v ČR je teda v porovnaní s inými Európskymi štátmi veľmi špinavá.
Všetky tepelné elektrárne v ČR spaľujú hnedé uhlie, okrem 2 výnimiek: Vřesová: plyn z hnedého uhlia, zemný plyn a Ostrava-Kunčice: čierne uhlie, hutný plyn. Dětmarovice spaľujú hnedé aj čierne uhlie. Kladno - Dubská spaľuje hnedé uhlie, čierne uhlie a ľahký topný olej.
green
Nováček
 
Příspěvky: 872
Registrace: 09. 09. 2008 14:20

Hodnocení: 0

Co je to hodnocení?

Re: Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod 3,14ranha » 27. 07. 2010 18:19

myslím že jste pane Greene (netvrdím že schválně) vytrhl mou větu z kontextu, já netvrdím že je uhlí čisté, ovšem pozitiva převažují (respektive převažovaly po většinu doby životnosti zařízení, jen si představte jaký chaos by nastal kdyby se prostě uhelky vyply - nikdo z našich sousedů nemá energii na prodej! ba naopak) a také jsem nepsal nic o slovenské energetice (kéž bychom na tom byli alespoň tak dobře jako u vás)

já to psal v kontextu jednak ovzduší, jednak v souvislosti s rakušany a němci, a dálniční dopravou (elektřina tvoří jen zlomek celkové spotřebované energie)

-je snad chybou uhelných elektráren že byla blokována výstavba temelína rakouskými aktivisty? a pak dostavba naším MŽP pod dohledem zelených ideologů? (to je také část toho pokrytectví které kritizuji u našich jižních sousedů, nadto si od nás stejně kupují část temelínského proudu, tomu říkám chucpe! )

-je také jasné že se stát musí postarat(nebo alespoň nepřekážet, překážení mu jde znamenitě) o pracovníky v hnědouhelném průmyslu a je NEEKOLOGICKÉ rušit zařízení před jeho amortizací (to ale určitě víte - ovšem připouštím že to by chtělo odbornou studii - kdy převáží zisk ekonomický i ekologický z ukončení, nad ztrátou z neuskutečněné amortizace)

- také nebylo uvedeno že máme evropskou energetickou burzu (bez ní nemají větráky a solárka větší význam) takže už nelze "odstřihnout" dráty na hranicích a dělat si co chceme (i když to možná budeme muset risknout, pokud němci nedostanou rozum),
cena i poptávka (minimálně u nás v ČR) je teď určována německým větrným šílenstvím (které produkuje výpadky a špičky) a rakouskou nesamostatností (jsou stálým dovozcem cca 10% elektřiny) mimochodem ti strašně ekologičtí rakušané vyrábí z uhlí cca 40% elektřiny ;)

energetická nesamostatnost je vůbec velký evropský nešvar
a pár větrníků tuhle bilanci nezmění - jenom množství energie na vytápění je děsivé... to prostě nelze řešit zbouráním statisíců domů a stavbou pasivních na zelené louce, opět je to i o té amortizaci o lidských pohnutkách nemluvě
3,14ranha
 

Co je to hodnocení?

Re: Ako ďalej v riešení problémov s klímou a energiami ?

Příspěvekod green » 28. 07. 2010 14:25

Samozrejme, že som zámerne nič z kontextu nevytrhával pán pí, len som nadobudel dojem, že to skôr patrí do tejto diskusnej témy ako tam, kde Ste to pôvodne napísal. A nevšimol Ste si, že som s Vami vôbec nepolemizoval, ba dokonca môžem povedať, že súhlasím.
PS: nepopírám že žijeme v konzumní společnosti, ale myslím že konzum nás čechů tady v ČR nepůsobí zdaleka takové škody jako chybné kroky našich politiků a konzum našich sousedů (rakousko, německo- elektřina, plus další evropské státy

Súhlasím s tým, že škody spôsobujú hlavne chybné kroky politikov. Či už vašich alebo iných. Ale možno by sme sa nezholli na tom, aké by mali byť tie správne kroky.
Aby sme sa však nebavili iba o českej republike a iba o elektrine, rozšírim to na energetickú spotrebu a jej štruktúru globálne. Nežijeme osamotene na nejakom ostrove, ale sme globálne prepojení či už v rámci našej ľudskej civilizácie, ale aj globálne prepojení s prírodou, jej zdrojmi a jej reakciami na naše konanie.
Svetová spotreba energie k roku 2006 má nasledovnú štruktúru:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:World_energy_usage_width_chart.svg
Ako vidíme, fosílne palivá (ropa, uhlie a zemný plyn) v tomto spotrebnom koši predstavujú 85% a môžeme povedať, že naša civilizácia by bez fosílnych palív nebola tam, kde je a ak by sme náhle zrušili fosílne palivá, tak by skolabovala. Obnoviteľné zdroje energie (nepočítam jadro) predstavujú iba malý zlomok spotrebného koša, 9%. Jadro 6%. Nebudem sa teraz venovať parciálnym problémom s energetickými zdrojmi kdesi v strede Európy, ale skúsim sa na to pozrieť z väčšieho nadhľadu v kontexte toho, čo som citoval v úvode (Hansen).
Ak sa zhodneme v tom, že je potrebné s klímou niečo robiť, že by bolo potrebné znížiť koncentráciu CO2 v atmosfére na udržateľných 350 ppm a menej, že uhlie je veľmi neperspektívny, špinavý a nebezpečný zdroj energie, dôsledkom by mala byť celosvetová dohoda (vrátane Indie a Číny) na postupnom odstavovaní uhoľných zdrojov energie. Na realizáciu takéhoto kroku je ale potrebné mať jasno v tom, čím to nahradíme (alternatívy existujú) a tiež to, že trh s energiami potrebuje daň z uhlíka vypúšťaného do atmosféry. Nie som ekonóm, odkazujem preto na príspevok pána skeptika. Treba pripomenúť, že je potrebné konať veľmi rýchlo, pretože času nemáme nazvyš. Času nemáme nazvyš ani preto, lebo výskum a realizácia alternatívnych zdrojov energie trvá niekoľko desaťročí a my sme stále chorobne energeticky závislí na rope, uhlí a zemnom plyne. Nekonanie môže mať pomerne fatálne následky. Ak chceme radikálne znížiť podiel uhlia na energetickom koši a podiel ropy sa bude znižovať vplyvom ropného zlomu je potrebné si uvedomiť, že znižovanie energetickej náročnosti ale tiež určité šetrenie nás neminie. Hansen si predstavuje, že štvrtá generácia jadrových zdrojov energie nám pomôže udržať ekonomický rast. Dajme tomu, že pomôže, ja som však skeptik v tom, že nevidím zmysel neustáleho zvyšovania HDP. Ďalšie zvyšovanie HDP je v podstate akousi umelou a nanútenou potrebou, ktorá sa realizuje rafinovanými marketingovými metódami využívajúcimi ľudské slabosti. Bohužiaľ, systém, ktorý prevláda vo svete je založený na téze: rast alebo kolaps. Aby tento systém mohol existovať, musí neustále rásť. Aj za cenu umelého vyvolávania spotreby, za cenu zbytočnej a nanútenej spotreby, za cenu devastácie prírodných zdrojov a ekosystémových služieb planéty. V tomto kontexte chápem tento systém ako zvrátený, chorý a neudržateľný. Riešením je jedine transformácia na systém trvalo udržateľný v súlade s prírodou, v súlade s planétou Zem. Keďže ale existujúci systém nehodlá odísť dobrovoľne a má množstvo pák, ktorými sa udržuje v chode, vidím ako jediné reálne riešenie samovoľný globálny kolaps našej civilizácie, ku ktorému pomerne rýchlo spejeme. Z minulosti poznáme veľké množstvo civilizácií, ktoré skolabovali. Z dlhodobého hľadiska to katastrofa nie je, skôr ozdravenie. Kolaps civilizácií je sprevádzaný javmi ako sú destratifikácia, dešpecializácia, decentralizácia, deštrukturalizácia a depopulácia.
http://en.wikipedia.org/wiki/Societal_collapse
green
Nováček
 
Příspěvky: 872
Registrace: 09. 09. 2008 14:20

Hodnocení: 0

Co je to hodnocení?

Zpět na Globální oteplování

  • Kdo je online

Registrovaní uživatelé: hawrann