banner

Uživatelské menu

Doporučujeme


hračky

Statistiky

  • Příspěvků dnes16
  • Příspěvků včera15
  • Celkem příspěvků71388
  • Celkem témat755
  • Celkem členů2472
  • Nový uživatelequazy
  • Toplist
    Kdo je online

Záhadný konec zimy 1785 a událost v lednu 1850

Počasí v historii bývalo mnohem krutější než z dob dnešních. Připomeňme si nějakou meteorologickou událost a sepište tak svou historii.

Záhadný konec zimy 1785 a událost v lednu 1850

Příspěvekod TommyAst » 10. 03. 2018 02:29

To co uz bylo mnohokrat diskutovano jinde - ochlazeni na prelomu unora a brezna v roce 1785. Zima 1784-1785 byla cice chladnejsi nez letosni, byli i arkticke dny v prubehu, presto byla ale pomerne tepla na tehdejsi dobu.

Koncem unora ale nastal prudky zlom, podobny jako ochlazeni k 01.01.1979, nebo chystany arkticky vpad prave ted, ale o mnoho silnejsi.

Jeste 25.02.1785 nebyl ani ledovy den, 26.02.1785 se ale zacalo ochlazovat, s minimem -9.5. 27.02.1785 je pak denni Klementinske maximum -6.6 a minimum -14.0 Podle vseho muselo byt minimum -14.0 vecer, kdy se odecita extremni teplota ve vecernim terminu mereni.

Dalsi den 28.02.1785 teplota nadale klesa. Vcerejsi minimum k veceru -14.0 je zaroven maximum dnesni, pochazejici ze vcerejsiho vecera. Minimum (nejde urcit v jakou denni dobu) je -25.2. Ke konci unora nikdy jindy arkticky den nebyl, ale 28.2.1785 je maximum -14.0 ze vcerejsiho vecera. Odpoledne nejspis bylo pod -15, mozna i -20.

01.03.1785 je dosazeno minimum -27.6 (nejde urcit v jakou denni dobu, asi ale rano). Maximum 1.3 uz je -9.0, arkticky vpad zacina slabnout. Dale brezen pokracoval, hlavne ze zacatku se silnymi mrazy.

Maxima a minima jsou pravdepodobne z casu 21vcera-21dnes, prumer (7+14+21+21)/4 To ale nejde overit, jak se tehdy merilo. Terminy pro mereni teplot take byly jine nez 7,14,21 SEC a v CHMI pak byla rada prepocitavana.

Datum Tmax Tmin Tprumer
25.02.1785 +1.5 -3.9 -0.7
26.02.1785 -3.1 -9.5 -7.0
27.02.1785 -6.6 -14.0 -9.3
28.02.1785 -14.0 -25.2 -21.3
01.03.1785 -9.0 -27.6 -13.8
02.03.1785 -1.3 -17.8 -9.8
03.03.1785 -2.5 -15.3 -8.5
04.03.1785 -2.5 -15.4 -7.2
05.03.1785 -0.9 -11.2 -6.8
06.03.1785 +2.4 -15.2 -7.1
07.03.1785 -4.8 -15.4 -10.8
08.03.1785 -4.0 -23.0 -15.2
09.03.1785 -1.2 -23.1 -6.2
10.03.1785 +3.9 -8.0 -1.1

Cely brezen 1785 je jednoznacne a s velkym odstupem od druheho mista, nejchladnejsim breznem v Klementinu, prumer -5.5, o mnoho chladnejsi nez brezen 2013 samozrejme. Padlo mnoho dennich rekordu v breznu 1785. Led se na Vltave objevoval v Praze i k 20. dubnu a posledni leedovy den byl 5.4.1785.

Podle prubehu teplot neslo o articky vzduch pouze nizko a inverzi, ale pravdepodobne se jednalo o vpad Arktickeho vzduchu po predni strane tlakove vyse nad Skandinavii-Islandem. Velmi chladny arkticky vzduch byl pravdepodobne i ve vyssich hladinach, T850 s velkoupravdepodobnosti pod -30, mozna i pod -35. I ThetaE v 850 mohla klesnout k -20. Extremne chladne jadro arktickeho vzduchu rychle odeslo i prislo, mrazy se zmirnili (stejne tak velmi chladne jadro prislo a zmizelo k 1.1.1979, nebo i k 13.12.2001).

Jak vypadala synopticka situace, o se stalo, to je zahadou a pro rekonstrukci nejsou data. Moc stanic nemerilo. V GHCND se objevuje prvni stanice v roce 1763 Milan a druhou stanici je Klementinum 1785. Jestli v CR a okoli merili jine stanice, tot otazka.

Arkticky vpad byl tak silny, ze v Klementinu padlo absolutni minimum 01.03.1785 -27.6. I tenkrat tamm nejspis byl teplelny ostrov. Na horach lze ocekavat maxima i pod -25 a na Snezce mozna i pod -30. Minima pak v CR bezne pod -30 i pod -35. Inverze nejspis nebyla. Minimum v mrazovkach mohlo byt velmi nizke, pravdepodobne pod -40, i pod -50. Zalezi, jestli se utisil vitr, pokud ano, v mrazovkach mohlo byt i -60 (spis se ale asi vitr neutisil).

Brezen 1785 neni mesicem s nejnizsi teplotni odchylkou. Nejnizsi prumernou teplotu i odchylku od normalu, a take celo-mesicni maximum ma unor 1929 (po korekci tepelneho ostrova by bylo i absolutni minimum Klementina nejspis 11.02.1929).

Nejnizsi prumernou teplotu a nejnizsi odchylku od normalu take nema udalost k 28.2.-1.3.1785. Dalsi arkticky vpad se konal k 20-23.1.1850.

Datum Tmax Tmin
17.01.1850 +1.5 +0.1
18.01.1850 +1.0 -1.8
19.01.1850 -1.1 -3.7
20.01.1850 -3.7 -20.0
21.01.1850 -16.6 -24.8
22.01.1850 -21.5 -26.8
23.01.1850 -2.4 -26.5
24.01.1850 +4.0 -2.4
25.01.1850 +3.0 -0.7
26.01.1850 +5.2 +2.3

20-23.01.1850 opet prisel extremne chladny arkticky vzduch velmi rychle a velmi prudce se ochladilo. Chladne jadro rychle i zmizelo. Podle prubehu teplot neslo o postupne chladnouci arkticky vzduch v centru vyse a inverzi, ale podle vseho priliv velmi chladneho vzduchu od severu-severovychodu, pricemz nejspis foukal i vitr. I ve vyssich hladinach muselo byt extremne chladno. T850 lze ocekavat pod -30, mozna i pod -35, tezko odhadnout, ThetaE v 850 pak pravdepodbne az pod -15, mozna az k -20. Ve stanicich mimo Prahu pravdepodovne teploty klesali k -35 na beznych stanicich. Protoze zima byla i na horach, lze v Krkonosich a Jesenikach, Beskydech ocekavat minima az kolem -35 a mohlo se na Pradedu-Snezce vyskytnout i maximum pod -30.

22.01.1850 bylo dosazeno ubec nejnizsi maximalni teploty v KLementinu -21.5, stejne tak i nejnizsi prumerne teploty -24.8 a i odchylky od normalu nejnizsi denni -22 priblizne. Protoze podle prubehu teplot nejspis foukal vitr, v mrazovkach zas tak nizko teplota neklesla. Presto lze ocekavat v mrazovkach minima pod -40, -45 a mozna i pod -50.

Jaka byla Synopticka situace, to opet tezko zjistit (Reanalyza na wetterzentrale zacina rokem 1851). Stanic uz merilo ale vic. Pravdepodobne slo o velkou vysi nad Skandinavii-Islandem a priliv extermne chladneho vzduchu ze Sibire, Arktidy. K tomu navic hlavne na horach foukal pravdepodobne i vitr, pri teplotach i pod -30.

Jak k 28.2.1785 tak k 21-22.1.1850 se na Skalnatem plese v Tatrach pri vetru od severu nejspis vyskytla bora - padavy vitr. Mohla byt teplota pod -30, az -35 a narazy vetru mohli byt hlavne k udalosti z ledna 1850 i prez 30 m/s. Data z te doby ale zadna nejsou a jde jen o odhady.

Reanalyza synoptickych map na wetterzentrale zacina v rce 1851, o rok pozdeji. Tezko rict, jak mapy odpovidaji skutecnosti, vstupnich dat je naproste minimum.

Klementinum unor 1785
http://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv-b ... lementinum

Klementinum brezen 1785
http://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv-b ... lementinum

Klementinum duben 1785
http://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv-b ... lementinum

Klementinum leden 1850
http://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv-b ... lementinum

Klementinum rok 1785
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OB ... s_1785.png

Klementinum rok 1850
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/OB ... s_1850.png

Koukal jsem take ted na Klementinskou radu, co je na CHMI, je az do roku 2017. Klementinska rada na portale CHMI se od rady GHCND resp. ECAD (kterou pouziva i archiv in-pocasi) i v danych extremnich dnech. Onoho 28.2.1785 bylo dle rady na portale maximum -11.0 To znamea, ze nebylo maximum -14.0 den pred tim vecer a prez den pod -15, a tim padem i T850 nebyla pod -35, sotva pak pod -30.

Take podle rady na portale nebyl posledni Arkticky den v Klementinu 31.12.1996, al 30.12.1996.

Ted podle ktere rady se ridit.
TommyAst
Nový člen
 
Příspěvky: 183
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště: Praha
Typ meteostanice: Vlastní nemám, zpracovánám data z Prahy a ČR (Pozorování vychází ze stanice Praha Libuš)
Nadmořská výška: 180-400

Hodnocení: 7

Co je to hodnocení?

Zpět na Historické počasí

  • Kdo je online

Registrovaní uživatelé: Žádní registrovaní uživatelé