Ano, to je pravda. Je tedy vidět, že všechna opatření na snížení skleníkových plynů, budou mít jen nepatrný efekt a přesně jak píše Adi, elektřina bude pořád drážší, díky nesmyslným ‚‚odpustkům‘‘.
Ještě poslední dovětek k sopkám - pro nás jsou nebezpečné sopky na Islandu, stačí, aby mračno dosáhlo menších výšek než v tropech. V oblasti rovníku se hranice troposféry a stratosféry, tzv. tropopauza, nachází ve výšce okolo osmnácti kilometrů.
Tropopauza není všude stejně vysoko. Vlivem množství dopadajícího slunečního záření je troposféra mocnější v oblasti rovníků a slabší v oblasti pólů. Tam je tropopauza ve výšce přibližně osmi kilometrů.
Proto erupce Laki 1783, přestože oblak dosáhl většinou 9km, maximálně pak 13km dosáhla do stratosféry. Kategorie je odhadovaná jen na VEI4, ale následky byly katastrofální po celé severní polokouli. Lze najít souvislost s klementinským rekordem 1.3. 1785 -27,6°C. Ve Stockholmu naměřili v březnu 1784 teplotu -33,7°C
…záhy po příchodu jedovatého oblaku začali v Evropě umírat první lidé s respiračními a srdečními potížemi. Jen po Evropě jich bylo několik desítek tisíc. Nebylo to nic proti tomu, co mělo přijít. Severní polokouli totiž čekala zima, kterou lidstvo nepamatuje 250let, a která přispěje k tomu, že část světa zasáhne zničující hladomor.
Dnes je opět jaro a zatím téměř 14st, snad koncem listopadu dorazí přechodné ochlazení…