Zaujalo ma, že čo to znamená pojem fénový efekt. Vyskytuje sa poslednú dobu v Ziline. (Napr. SHMU predpovedá teplotu pre juh 8oC), a v Ziline (dokonca na severe) zničoho-nič,-teplota je skoro 11oC! Poprosím o vysvetlenie, že čo to je "fénový efekt". Dakujem.

Fén (též fön) je teplý suchý vítr vanoucí z jižního směru, překonávající východo-západně orientovaná pohoří - na jižní straně pohoří dojde k vypadávání srážek, na severní pak již jde o suchý vzduch, který se s klesající nadmořskou výškou více otepluje. Příkladem je přechod přes Alpy - severní strana Alp včetně přilehlých jižních svahů Šumavy a Blanského lesa je výrazně teplejší a sušší.

Trochu to upřesním. Föhn je speciální druh proudění, které vzniká v případě, že masa vzduchu narazí na nějakou význačnou horskou překážku. Jedná se vpodstatě o "nucený vyýstup vzduchu". Za normálních okolností vzduch stoupá pouze pokud se výrazně přehřeje než okolí. To je třeba případ běžné kupovité oblačnosti a následné bouřky. Původ je termický. Föhn má však původ dynamický. Obrovská masa VLHKÉHO vzduchu (to je podmínka!) je tlačena po návětrné straně hor přes překážku. V určité hladině nastává kondenzace. Tam dojde k vysněžení (vypršení) a následně vzduch pokračuje již suchý a na druhé straně hor klesá do nížiny. Efekt je v tom, že pokud je vzduch vlhký (nenasycený) ochlazuje se výstupem přibližně o 0,6°C na 100 m výšky. Naopak suchý vzduch se sestupem otepluje o cca 1°C na 100 výšky. Takže si pak už snadno můžete spočítat co to udělá, pokud se to valí přes 4 km vysoké pohoří. Za horami v tuto chvílí pak panuje teplé suché Föhnové proudění. Bezoblačnému prostoru za překážkou se říká Föhnové okno. Čím je rychlost proudění vyšší, tím je jeho velikost větší. Za Alpami na severní straně obvykle bývá dlouhé 200 až 300 km. V prostoru bez oblačnosti dochází dále k ještě většímu prohřívání vlivem přímého slunečního záření. Tedy pak se nám kombinuje faktor dynamický (Föhn) s faktorem termickým (sluneční záření).

Toto může nastat v libovolném směru, pokud má překážká "správné" parametry. Tedy v případě Alp ne pouze z jihu na sever, ale i opačně ze severu na jih a také občas z jihozápadu na severovýchod. U Beskyd a Jesníků bývá tato situace (byť v mnohem menším měřítku) při jihovýchodním proudění.

Pochádzam z Liptova a môžem ti dať nejaké príklady z praxe.Fenovy efekt sa v Tatrách najlepšie prejavuje v zimných mesiacoch (samozrejme,že vzniká aj v lete)pri južnom prúdení a zrážkach.Najlepšie sa to dá vysvetliť pre nadmorskú výšku cca 700 m.nm.Pri zrážkach,ked front postupuje z juhu na sever sa niekedy stáva,že na Liptove v spomínanej nadmorskej výške v zime začne pršať,fúka južný vietor a je okolo plus 3 C,keby si prešiel na druhú stranu Nízkych Tatier z Bystrickej strany,tak v rovnakej nadmorskej výške bude snežiť,bezvetrie,hmla a teplota 0 C.Ešte vačšia sranda vzniká,ked v ten istý deň na hornom Liptove bude pršať,fúka južný vietor a je okolo plus 3 C a na dolnom Liptove v Ružomberku v 490 m.n.m. bude snežiť,hmla a teplota 0 C.Sranda ,že???Skutočne fen sa hlavne prejavuje na hornom Liptove.Táto situácia však už neplatí ,pokiaľ za výškového južného prúdenia v prízemnej vrstve podteká studený vzduch od sz,s.Vtedy výdatne sneží,hoci je južné prúdenie..V lete sa fen prejavuje hlavne v noci,ked pri silnom vetre je teplota 18-20 C,čo pre Liptov je extrém.Dalším typickým fenovým miestom je Munich,kde v lete sú niekedy neobvykle vysoké teploty aj cez 35 C,hoci je pomerne vo vysokej nadmorskej výške.

Dám jeden příklad z 10.1.2007 kdy bylo extrémně teplo,a denní teplota dosáhla 16°C a to právě bylo způsobené fénovým větrem od jihu a díky tomu jižnímu větru bylo dost teplo ještě i večer kdy v 21.hodin jsme měli 12,5°C,teplota skoro jak v létě.Neboť v létě jsou běžné noční teploty 12,13°C i vyšší.

Zrovinka ted máme někde nad Prahou oko bývalého orkánu a za Šumavskýma horama do vnitrozemí Čech to odhaduju na ten "fénový efekt" http://www.chmi.cz/meteo/sat/

krupobitie
Já to shrnu. To je ten nejhorší projev počasí v zimním období pro lidi co mají rádi zimu.