Uživatelské menu

Statistiky

  • Příspěvků dnes0
  • Příspěvků včera4
  • Celkem příspěvků98463
  • Celkem témat1126
  • Celkem členů5517
  • Nový uživatelPruwan
  • Toplist
    Kdo je online

Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Počasí v historii bývalo mnohem krutější než z dob dnešních. Připomeňme si nějakou meteorologickou událost a sepište tak svou historii.

Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:36

Zakladam tema pro trendy zmeny klimatu na vetsich oblastech (Stat, kontinent, globalne a pod.), ne na jednotlivych stanicich. Temat o zmene na jednotlivych stanicich, nebo v CR, uz jsem par vyslal.

Grafy na foru k tematu (docela dost):

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-52 ... nu_stanici).html
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-52 ... nu_stanici).html#msg508208

https://meteomodel.pl/forum2/index.php?topic=2339.0
https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... 4#msg44814


Jak napovida muj zatim nejvetsi projekt, neotepluje se vsude stejne (kompletni data ke ztazeni, odkaz na konci):

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-47 ... -2017.html

Objeven byl jeden dalsi zajimavy web, a to Warming Stripes.

http://www.climate-lab-book.ac.uk/2018/warming-stripes/
https://en.wikipedia.org/wiki/Warming_stripes

Je tam dobre znazornen vyvoj odchylky od normalu v letech 1850-2017, svetove, pro jednotlive oblasti. Cervena je nadprumer, modra podprumer (oproti prumeru 1850-2017, nebo jinemu ?)

Autor Ed Hawkins ma i ucet na Twitteru:
https://mobile.twitter.com/ed_hawkins/s ... 9055775744

Rozlozeni teploty - odchylky od normalu v prubehu let 1901-2018, nebo i z drivejska (Stockholm dokonce od roku 1756) Warming stripes pro vsechny staty Evropy:

https://meteomodel.pl/forum2/index.php?topic=2339.0
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:37

Vyvoj prumerne teploty v Polsku od roku 1781, homogenizovana a a nehomogenizovana rada. V CR to predpokladam bude dost podobne.

https://blog.meteomodel.pl/wstepne-porownanie/

Teploty v Polsku nova verze, od roku 1781. Hlane pred rokem 1800 sou data nic moc (malo a nekvalitni). Byla zminena i Klementinska rada, vyuzita pro interpolaci teplot v Polsku.

https://blog.meteomodel.pl/poltemp-dane-historyczne-1/
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:40


GISTEMP - databaze globalnich teplota:
https://data.giss.nasa.gov/gistemp/maps/index_v4.html
Zde muze byt vytvorena mapa anomalii a trendu pro vybrany usek let od roku 1880.


Grafy na foru k tematu (docela dost):

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-52 ... nu_stanici).html#msg509317
https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... 0#msg44820

Zvolene parametry jsou:
Typ dat je GHCNv4 pro pevninu a ERSST_v5 pro more-oceany, mapy jsou trend mezi dvema vybranymi roky (zvolen muze byt jakykoliv pocatecni a koncovy rok od roku 1880). Base period znamena obdobi, ze ktereho je tvoren normal. Normaly jsou pouzivany pro tvorbu map anomalii, ne v pripade map trendu. Typ globalni mapove projekce je Robinson a Smoothing radius (zhlazovaci polomer ?) je 250 km (moznost zvolit 250 km nebo 1200 km, mapy s smoothing radius 1200 km jsou mnohem hladci).

Tady jsou globalni mapy trendu za ruzne zvolena obdobi. Priblizne od roku 1990 se otepluje podstatne rychleji. Cisla znamenaji zmenu teploty za desetileti (Kelvin/Dekada), cislo nahore je globalni prumer. Obvykle - data pro Arktidu a Antarktidu chybi. Problem (na mape nezobrazen) je, ze v poslednich desetiletich se Arktida otepluje podstatne rychleji, nez zbytek sveta. V Antarktide je naopak pokles prumerne teploty, jenze statisticky nevyznamny, plus-minus v ramci sumu.

Jak se otepluje za v ruznych castech sveta za obdobi 1973-2017 lze nalezt i tady (vc. stanic z Arktidy a Antarktidy):

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-47 ... -2017.html
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:43


GISTEMP - databaze globalnich teplota:
https://data.giss.nasa.gov/gistemp/maps/index_v4.html
Zde muze byt vytvorena mapa anomalii a trendu pro vybrany usek let od roku 1880.


Zvolene parametry jsou:
Typ dat je GHCNv4 pro pevninu a ERSST_v5 pro more-oceany, mapy jsou trend mezi dvema vybranymi roky (zvolen muze byt jakykoliv pocatecni a koncovy rok od roku 1880). Base period znamena obdobi, ze ktereho je tvoren normal. Normaly jsou pouzivany pro tvorbu map anomalii, ne v pripade map trendu. Typ globalni mapove projekce je Robinson a Smoothing radius (zhlazovaci polomer ?) je 250 km (moznost zvolit 250 km nebo 1200 km, mapy s smoothing radius 1200 km jsou mnohem hladci).

Tady jsou globalni mapy trendu za desetileta obdobi v rozmezi 1880-2018. Priblizne od roku 1990 se otepluje podstatne rychleji. Cisla znamenaji zmenu teploty za desetileti (Kelvin/Dekada), cislo nahore je globalni prumer. Obvykle - data pro Arktidu a Antarktidu chybi. Problem (na mape nezobrazen) je, ze v poslednich desetiletich se Arktida otepluje podstatne rychleji, nez zbytek sveta. V Antarktide je naopak pokles prumerne teploty, jenze statisticky nevyznamny, plus-minus v ramci sumu.

Grafy na foru k tematu (docela dost):

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-52 ... nu_stanici).html#msg509322
https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... 1#msg44821

Jak se otepluje za v ruznych castech sveta za obdobi 1973-2017 lze nalezt i tady (vc. stanic z Arktidy a Antarktidy):

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-47 ... -2017.html
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:45

Numericke simulace modelu Rocke-3D pro Zemi i jine planety jen mozno najit take na data GIS NASA.

Grafy na foru k tematu (docela dost):


https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... 2#msg44822
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-52 ... nu_stanici).html#msg509327


Je mozne stahnout zdrojovy kod ROCKE-3D a pouzit:
https://simplex.giss.nasa.gov/gcm/ROCKE-3D/


Hotove vysledky je mozno najit tady:
https://data.giss.nasa.gov/rocke3d/maps/


Hotove vysledky jsou pro Zemi s ruznymi typy atmosfery (paleoklima nekolik typu, preindustrialni era, 2x vice CO2, 4x vice CO2), dale Venusi v pradavne dobe (predpoklad atmosfery podobne Zemi) a nejblizsi exoplanetu Proxima b (s vazanou rotaci rezonance 1:1 nebo rezonance 3:2).

Mapy ROCKE-3D na GISTEMP - nastaveni pri tvorbe map. Dal pri ruznych mapach se meni jen prvni pole Data Source A

Zeme v dobe Cretaceous Period of the Phanerozoic Eon - cca 100 milionu let zpet, simulace s koncentraci CO2 1140 ppm (4x vice nez preindustrialni era)

Zeme 715 milionu let zpet - Sturtian glacial interval of the Proterozoic Eon - CO2 jen 40 ppm a Slunecni svit o 6% slabsi. V te dobe pravdepodobne byla Zeme kompletne zalednena - Snowball Earth.

Zeme pred 2.1 miliardami let - Huronian glacial interval of the Proterozoic Eon -simulace s CO2 jen 40 ppm a Slunce bylo o 16 % slabsi v te dobe. Podle modelu byla Zeme opet kompletne zalednena - Snowball Earth.

Zeme pred 2.9 miliardy let - The Mesoarchean Era of the Archean Eon. Slunce bylo v te dobe o 20 % slabsi. Obezna draha presne neznama, predpokladana dnesni. Rozlozeni kontinentu nezname, predpokladano dnesni. Atmosfera neznama, predpokladano 10 % CO2, 2 % metanu, tedy mnohem mnohem vic, nez dnes.

Venuse pred 2.9 miliardy let. Slunce bylo o 20 % slabsi, obezna draha neznama presne, predpokladana dnesni. Orografie zcela neznama, stejne tak jako rozlozeni oceanu - predpokladana dnesni orografie a oceany v nizinach, 310 m hluboky ocean. Predpoklad atmosfery - tlak 1 bar, prevazne dusik, 400 ppm CO2. Rotacni perioda Venuse jako dnes 243 dni - delsi nez obezna perioda.

Nejblizsi exoplaneta Proxima Centauri b, obihajici okolo nejblizsi hvezdy po Slunci - Proxima Centauri. To je chladny a maly cerveny trpaslik, pomerne eruptivni (Spektralni trida M5.5V,polomer 0.141 Slunecniho, hmotnost 0.12 Slunce, teplota povrchu 3050 K, ale Cerveni trpaslici vydrzi podstatne dele, nez Slunce, stovky miliard az biliony let). V pripade planety Proxima b je hlavni poloosa obezne drahy jen 7 256 000 km (Zeme-Slunce 149 600 000 km), obezna doba 11.186 pozemskych dni, insolace ale jen 65 % pozemske (obiha blizko, ale kolem maleho a chladneho cerveneho trpaslika). hmotnost planety je 1.3 Zeme, polomer planety neznamy, okolo 0.7-1.5 Zeme to muze byt.

http://exoplanet.eu/catalog/proxima_centauri_b/

Cerveni trpaslici jsou velmi eruptivni, erupce jsou nepoznatelne silnejsi, nez Slunecni, z atmosfery toho tak nemusi moc zustat.

Planeta nejspis ma vazanou rotaci (rezonance obezne-rotacni doby 1:1), takze na jedne polokouli je permanentne den, na druhe permanentne noc. Vzhledem k pomale rotaci, je proudeni primejsi. Dalsi, mene pravdepodobnou moznosti, je rezonancni pomer periody rotace-obehu 3:2.


Atmosferu vubec nezname, jestli vubec existuje, do modelu se proste neco zada.
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:46

Postupne zmeny 30-letych normalu v severnim a jiznim Finsku.
Normaly jsou spocteny pro 4 obdobi s delkou 30 (29) let: 1961-1990, 1971-2000, 1981-2010, 1991-2019 pro 3 mista ve Finsku - Helsinki na jiznim pobrezi Finska, Jyvaskyla v jiznim Finsku ve vnitrozemi, par stovek km od Helsinek a Sodankyla v Laponsku, uz za polarnim kruhem. Sodankyla je relativne v nizine, kolem jsou pomerne roviny, Sodankyla je spis v doliku. V zime se tam vyskytuji velke mrazy (pod -35 °C a obcas i pod -40 °C, ne kazdy rok ale) s pomerne silnou inverzi 200-300 m do vysky.

1991-2019 je nedokoncene 30-lete obdobi 1991-2020.

Normaly jsou pro lednovou prumernou teplotu a lednovy uhrn srazek. Je videt, ze prumerna lednova teplota roste rychleji na severu Finska (v Laponsku ve vnitrozemi), zimy se postupne stavaji mirnejsimi. Normalovy uhrn srazek v lednu roste podstatne rychleji v Laponsku na severu, nez na jihu Finska. Zimy se ve Finskem Laponsku stavaji tedy mirnejsimi, napadne vice snehu (dest v lednu v Laponsku ve vnitrozemi (Finsko) je porad dost vzacny, ale na severnim pobrezi Norska prsi pomerne casto). Na jare se pak vice tanim snehu doplnuji reky a jezera, kterych je tam dost. Snih ale na jare casto taje velmi rychle, az se reky kratkodobe rozvodni (Tornio reka v kvetnu 2018) a muze dojit i k povodnim. Vegetacni obdobi v Laponsku za polarnim kruhem je dost kratke tak jako tak a moc se tam toho pestovat neda i prez kratke teple leto.

Jizni oblast pri Helsinki uz tolik nevykazuje zmenu srazkoveho normalu v lednu. Ale zimy se stavaji postupne teplejsimi, stale casteji spis prsi, nez snezi, snih taje v prubehu zimy casteji. Na jare pak je snehu, ktery taje a doplnuje vodu, malo, nebo i zadny. Prave zima 2019-2020 je v Helsinkach beze snehu.

V Helsinkach a na vice stanicich na jihu Finska byl leden 2020 bez ledoveho dne. Na Ostrove Aland a okoli je stale moznost na nekterych stanicich, ze zima 2019-2020 bude bez ledoveho dne, stejne tak mnoho stanic pri Norskem pobrezi. V lednu 2020 v Helsinkach a na velke casti Finskeho pobrezi vubec nebyl snih.

Zdroj a data:
https://blogi.foreca.fi/2020/02/selvity ... ankylassa/
https://blog.meteomodel.pl/styczen-reko ... andynawii/

Normaly lednove teploty vzduchu:

Helsinki Kaisaniemi:

1961-1990: -4.8 °C
1971-2000: -3.8 °C
1981-2010: -3.5 °C
1991-2019: -2.7 °C

Jyvaskyla lentoasema-letiste:

1961-1990: -8.3 °C
1971-2000: -7.4 °C
1981-2010: -7.3 °C
1991-2019: -6.4 °C

Sodankyla:

1961-1990: -14.0 °C
1971-2000: -13.2 °C
1981-2010: -12.7 °C
1991-2019: -11.6 °C

Normaly lednoveho uhrnu srazek:

Helsinki Kaisaniemi:

1961-1990: 132.4 mm
1971-2000: 136.9 mm
1981-2010: 148.4 mm
1991-2019: 150.1 mm

Jyvaskyla lentoasema-letiste:

1961-1990: 123.3 mm
1971-2000: 120.2 mm
1981-2010: 127.1 mm
1991-2019: 130.2 mm

Sodankyla:

1961-1990: 86.1 mm
1971-2000: 95.8 mm
1981-2010: 95.4 mm
1991-2019: 103.7 mm
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:51

GISTEMP sezoni cyklus od roku 1880 - globalni prumerna teplota v prubehu jednotlivych kalendarnich mesicu - odchylka kazdeho mesice vuci normalu - celo-rocniho prumeru za cele obdobi 1980-2015 (normal pochaziz obdobi jiz rychleho vzestupu teplot). Posledni mesic je zari 2019.

K dispozici jsou i CSV a TXT data.

Zdroj:
https://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs_v4/
https://data.giss.nasa.gov/gistemp/grap ... /graph.png

Grafy na foru k tematu (docela dost):
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-52 ... nu_stanici).html?strana=2#msg509352
https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... 4#msg44824
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Klimatologicky trend pro vetsi oblasti ne jednu stanici

Příspěvekod TommyAst » 08. 02. 2020 23:56

Clanek na astro.cz - Nová studie poskytla důkazy, že Venuše byla kdysi obyvatelná

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-so ... telna.html

Po miliardy let, kdy bylo Slunce o nejaka ta procenta (5-20%) slabsi nez dnes, a na Venusi by mohla byt atmosfera podobne tlusta, jako na Zemi, a take tam mohly byt oceany. Pak ale nekdy (odhadem pred 700-750 miliony lety) doslo k obri vulkanicke aktivite a dostalo se doatmosfery obrovske mnozstvi plynu. Obrovska vulkanicka aktivita se vyskytla i pred 500 miliony let na Sibiri, je tam stale obrovska nahorni plosina. Bylo to asi nejvetsi vymirani vubec. Na Venusi ale mela byt nahla vulkanicka aktivita na vetsine povrchu.

Venuse nema magneticke pole atmosfera se rychle ztraci - eroze Slunecniho vetru. Byla tedy v minulosti pravdepodobne jeste silnejsi. Venuse je zcela zahalena do mraku a povrch muzeme merit prez radar vc. orografie. Sovetska sonda byla na povrchu jen jednou a i bytelny stroj ze SSSR byl v tezkych podminkach do hodiny zdemolovan. Proto - i kdyz se uvadeji konkretni cisla o teplote, neni to tak presne znamo. Ale vzhledem k velmi pomale rotaci, huste atmosfere a mrakum jsou teplotni rozdily na povrchu docela male, jak mezi dnem a noci, tak mezi rovnikem a poly. A je zcela nemozne urcit, kdy nastala ona vulkanicka katastrofa a jake byly podminky predtim. Tezke je to urcit na Zemi, o to tezsi na Marsu a na Venusi na povrchu to proste sondy nedavaji.

Puvodni zdroje v Angictine:
https://scitechdaily.com/new-study-reve ... habitable/
https://www.sciencealert.com/venus-may- ... -years-ago
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Zpět na Historické počasí

  • Kdo je online

Registrovaní uživatelé: Žádní registrovaní uživatelé