Tady můžete psát slovíčka a jejich vysvětlení, které nejsou tak známé pro obyčejné lidi, ale už pro skutečné meteorology nebo pro lidi co se zajímají hlouběji v této vědě.

MONZUN - pravidelný vítr mezi oceánem a pevninou (Tichý oceán a jihovýchodní Asie).

PASÁTY - pravidelné větry vanoucí okolo rovníku.

FÉN - teplý vítr vanoucí od jihozápadu.

BRÍZA - mírný pobřežní vánek.

BLIZZARD - prudký studený vítr doprovázený silným sněžením.

Já přidám různé odrůdy mlhy.

Mlha jezerní - mlha vznikající nad jezery a umělými vodními nádržemi, nejčastěji jako mlha z vypařování při slabém proudění chladného vzduchu nad teplejší vodní hladinou. Od ní se postupně rozšiřuje do blízkého okolí. Vytváří se v nočních hodinách, nejčastěji na podzim.

Mlha městská - Je hlavně v průmyslových měst působením nečistot v ovzduší, hlavně zplodin procesů hoření. Má vlivem kouře, sazí a jiných látek nejčastěji špinavě šedé zabarvení.

Mlha mrznoucí - označení pro mlhu, při níž se tvoří námrazkové jevy

Mlha přízemní - v užším smyslu mlha v tenké vrstvě vzduchu při zem. povrchu, zasahující nejvýše do 2 m nad zemí, nad níž je vodorovná viditelnost výrazně vyšší.

Mlha údolní - mlha, která se tvoří v terénních sníženinách, zejmena v údolích následkem stékání chladnějšího vzduchu po svazích, silnějšího ochlazování a v důsledku zvětšené vlhkosti vzduchu

Mlha zmrzlá (ledová) - mlha, která je složena z ledových krystalků. Vyskytuje se při silných mrazech, zejména při teplotách pod-30 °C.

Základní dělení oblačnosti
Vysoká oblačnost- srážky z ní nepadají
Cirrus=řasa
>Cirrostrats=řasosloha
>>Cirrocumulus=řasokupa
Střední oblačnost
předpona -alto-
> Altostratus=vyvýšená sloha
>> Altocumulus=vyvýšená kupa
Nízká oblačnost
Cumulus=kupa (zasahovat může ale i do více pater)
>stratocumulus=slohová kupa
>> stratus=sloha (také mlha)
Nezařazeny do pater-vertikální
Cumulonimbus=bouřková oblačnost, bouřková kupa
Dosahuje velkých rozměrů a děje se v něm spousta jevů-př. blesky, rotující kroupy..
Nimbostratus=dešťová sloha-přináší trvalé a také i vydatné srážky.

- každý druh oblaku má ještě různé odrůdy a také zvláštnosti (to v jiném příspěvku)
Pokud jsem na některý ze základního rozdělení zapomněl, doplním nebo mě někdo doplňte
Pěkně zpracovaná je klasifikace i s fotkami zde:

Něco ke srážkám:
Přeháňka - jsou srážky,které mají náhlý začátek i konec ,mají dosti kolísavou intenzitu doba trvání přeháňky je do 20 minut.

Občasné srážky déšť/sněžení: to jsou srážky s dobou trvání minimálně půl hodiny,ale může pršet třeba i 2 hodiny pak přestane. Intenzita srážek je různá.

Trvalé srážky: jsou srážky trvající celé hodiny,někdy i desítky hodin může pršet či sněžit v zimě nepřetržitě. Trvalé srážky jsou většinou slabé či mírné intenzity. Silné trvalé srážky se vyskytují zřídka.

Intenzita srážek:
velmi slabé: mrholení či krápaní deště,sněhu. 0,1-0,2mm/h
slabá intenzita- 0,5-2mm/h
mírná intenzita - 2-10mm/h
silná intenzita 11-20mm/h
velmi silná 21-30mm/h
přívalová/průtrž 32-40mm/h i více


Intenzita sněžení:
velmi slabá 0,2-0,5cm/h
slabá: 1cm/h
mírná 2-4cm/h
silná 5-7cm/h
velmi silná 8-10cm/h
extrémní sněžení 10cm a víc za hodinu.

Já ještě doplním odrůdy srážek.

Déšť — vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším.

Deště tropické — vydatné srážky lijákového charakteru v tropických oblastech. Poblíž rovníku se vyskytují během celého roku.

Déšť krajinný – zastaral označení pro trvalý déšť vyskytující se na území o rozloze desítek nebo stovek tisíc km2.

Déšť krvavý (červený) – je to déšť zabarvený červeným prachem Ve střední Evropě je krvavý déšť zabarven především pouštním africkým prachem, pronikajícím do této oblasti ve vyšších vrstvách atmosféry při silném proudění jižních směrů.

Déšť kyselý - označení pro kapalné padající atmosférické srážky, které mají v důsledku s znečišťování ovzduší výrazně zvýšenou kyselost.

Déšť mrznoucí - déšť, jehož kapky mrznou po dopadu na zemský povrch a na povrch jiných objektů, které nejsou uměle zahřívány ani ochlazovány. Na povrchu půdy, stromech, na letadlech za letu apod. vytváří ledovku.

Něco o bouřkách:
Blýskavice- vzdálené záblesky noční bouřky kdy není slyšet hřmění
Daleká bouřka- bouřka je min 10km od stanice doba mezi zábleskem a hřměním je 30 vteřin
Blízká bouřka - bouřka je 4km daleko doba mezi bleskem a hřměním 12 vteřin
Bouřka nad námi - bouřka je buď přímo nad námi či do 1km daleko doba mezi bleskem a hřměním 0 až 3 vteřiny

Intenzita bouřek:
Slabá bouřka- je bouřka kdy se zablýskne i zahřmí jednou za několik minut
Mírná bouřka- je bouřka kdy se zableskne 1-3X za minutu
Silná bouřka - je bouřka kdy je četnost blesků vyšší 7-15 blesků za minutu
velmi silná bouřka- je bouřka kdy je četnost blesků 20 a víc za minutu

Nějaké další pojmy z meteorologie: (použita publikace VELKÝ OBRAZOVÝ PRŮVODCE-POČASÍ a ATLAS OBLAKŮ)
Frontální systém- je to rozhraní mezi vzduchovými hmotami různých teplot a vlhkostí, jedná se při jejich přechodu o významné a neklidné počasí.
> fronta teplá- je rozhraní mezi chladnějším vzduchem, který ustupuje a teplým vzduchem, který nastupuje.
> fronta studená- od sebe odděluje teplý a studený vzduch v týlu tlakové níže.
> vlnící se fronta- fronta, která se vlní, tedy při svém postupu otáčí a jakoby dlouho setrvává na daném území, často se i přes některé části území i vrací a stále rotuje. (přináší trvalé srážky a někdy i následné povodně-viz letošní rok několikrát)
> okluzní fronta- studená fronta postupuje rychleji než teplá a někde teplou dožene a pak se spojí dvě studené vzduchové hmoty.

Cyklona-tlaková níže: Je to složitý útvar a projevy počasí při přechodu cyklony jsou velmi pestré a je znakem ošklivého počasí, často i extrémního. (popis cyklony je dosti obsáhlý a složitý)
Anticyklona-tlaková výše: To je opak cyklony. Příjemnější počasí, které má jistě každý rád. Ale meteorologové dávají přednost počasí bouřlivějšímu a anticyklonu asi moc rádi nemají. Směrem ke středu výše vzrůstá atmosferický tlak. Počasí v tlakové výši je tedy klidné, ustálené a jako útvar je jednodušší než níže.

Instabilita- zvrstvení atmosféry podporující vznik bouřek-tedy konvekce.

Mlha a kouřmo
Co je to vlastně mlha?
Je to mrak vyskytující se u zemského povrchu a také jako mrak vzniká kondenzací. V kombinaci s prachem a kouřem (zplodinami) se mění ve smog.

Co je potom kouřmo? Také mlha, ale redukuje viditelnost méně než mlha-je to tedy náznak mlhy-může i přerůst v mlhu.

Další typy mlh:
Radiační mlha- je to mlha v údolích s jasnou oblohou a také se sněhovou pokrývkou. Říká se jí také plovoucí mlha.
Frontální mlha-je to vlastně oblačnost, vyskytující se až u země
Svahová mlha-je mlha tvořící se v horách (pod či mezi svahy) a bývá plošně rozsáhlá

S použitím Počasí-velký obrazový průvodce a Atlasu oblaků

Něco o sněhových srážkách!
Sněhová krupička - vyskytuje se při inverzi nebo slabých frontách,jsou to drobulinké krystalky ledu,srážky vypadávají delší dobu jsou slabé nebo mírné. Teplota vzduchu je od -1 až po -6°C

Malé vločky- se objevují při teplotách -3 až -10°C a tvoří prachový sníh nejdou z něho dělat koule. Tyto srážky jsou na frontách většinou studených,sněžení je různých intenzit,při delším trvání se vytvoří pěkná pokrývka.

Střední vločky- se objevují při teplotách +1 až -5°C sníh je různý ale spíš taký navlhlý,jdou z něko dělat koule

Velké/obrovské vločky - se objevují při teplotách +4 až -1°C jsou to vlastně slepence jednotlivých vloček,tyto slepence jsou i několik cm velké. Sněžení je většinou mírné-silné,sněhová pokrývka se tvoří rychle. Sníh je lepivý mokrý,často je to přezvěst oblevy,která později přijde.

Pokračování o sněhových srážkách, konkrétně o sněhových vločkách:
Sněhové vločky mohou mít různé tvary. Jejich tvar závisí na podmínkách v oblaku a to na teplotě a množství vodní páry. Takže podoby sněhových vloček při různé teplotě:
Jehličky (tvoří se při teplotě -6 až -10°C)
Sloupečky (tvoří se při teplotně -6 až -10°C a také pod -22°C)
Destičky (tvoří se při teplotě -10 až -12°C a -16°C)
Větvičky (tvoří se při teplotě -12 až -16°C)
Sloupečky s destičkou (tvoří se při teplotě -16 až -22°C)
S použitím publikace "Velký obrazový průvodce-Počasí"

Běžně se vyskytují sněhové vločky a každá z nich má jiný tvar. Ale těchto opravdu zajímavých tvarů nabývají vločky při výše zmíněných podmínkách, takže vznik těchto tvarů není vůbec častý v našich podmínkách.

Naposledy jsem viděl jehličky-to je tvar, který se u nás může vyskytnout společně se sloupečkama asi nejčastěji. Už to ale nějaký čas je. Bylo to v roce 2008, kdy teplota ráno klesla na -6°C. Padaly z nízké oblačnosti.

Moc často se totiž nestává, aby byla teplota např. na -10/-14°C a přitom se vyskytovaly nějaké srážky a pak vznikaly výše uvedené tvary vloček.

Tady jsou názvy, které souvisejí se změnou atmosferických srážek a se změnou teplot a tím způsobují pěknou neplechu řidičům a chodcům.

NÁMRAZY - se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků při spolupůsobení sublimace. Teploty vzduchu jsou obvykle od -1 do -10 °C. Těžko ji lze odtrhnout od povrchu předmětů, na kterých lpí.

LEDOVKA - hladká průsvitná usazenina, která se tvoří na vodorovných i svislých předmětech. Vzniká za slabých mrazů od nuly do -3 °C. Ledovka se vyskytuje v zimě, kdy po období mrazů dojde k povětrnostní změně. Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení.

NÁLEDÍ - na rozdíl od ledovky vzniká tím, že kapičky deště nebo mrholení později na zemi zmrznou. Také když voda z úplně nebo částečně roztálé sněhové pokrývky na zemi opět zmrzne. Další příčinou vzniku náledí může být, když na silnici nebo na chodníku neodklizená sněhová pokrývka ztvrdne nebo zledovatí.

Data poskytl Meteo Weather ze svého webu.