První zimní ochutnávka
https://www.gavsweathervids.com/winter- ... recast.php

Jardo, děkuju za zajímavý odkaz. Takže když se to shrne, v minulosti po květnu se záporným NAO indexem následovaly zimy, kdy se ochotně tvořil vysoký tlak nad Grónskem až Skandinávií a zimy díky tomu byly chladné. Nechal bych si to letos líbit, klidně až do března, jak se tam píše.

Každá dlouhodobější předpověď mi vždycky připomene moje vlastní hrátky s hledáním nějaké závislosti mezi průběhem roku a následující zimou. Říkal jsem si, že to sem někdy jen tak pro legraci napíšu, tak proč ne teď. Vytvořil jsem si takový primitivní model, do kterého vstupovaly průměrné měsíční teploty od ledna do listopadu a on pak počítal průměrnou teplotu pro následující období prosinec - únor. Vytvořené to bylo na datech z období 1999 - 2016 a proložení výchozích dat bylo solidní - jak jinak, když na 18 datových bodů připadalo 11 proměnných . Takže samozřejmě, statistická významost nebyla žádná hitparáda. Ale rád si hraju . Slušně mi pak vyšel odhad na zimu 2017/2018, ale loni mi dal "model" samozřejmě přes hubu, což jsem si svým postupem taky zasloužil a čekal jsem to .

Ale co jsem chtěl říct - nejsilnější korelaci s průměrnou teplotou následující zimy měly 3 měsíce - červenec, říjen a květen. Tam byla za to období absolutní hodnota korelačního koeficientu alespoň 0,3 (to už je "středně silná závislost"). V případě července a října byl koeficient kladný - když byly teplé, rostla šance na teplou zimu. Ale zrovna květen to měl obráceně - teplejší květen podporoval spíše chladnější zimu a naopak. Samozřejmě je to krátké období, jsem si toho vědom. A také toho, že všechny statisticko-analogické odhady narážejí v současnosti na problémy, protože podnebí je jiné, než v minulosti. Na druhou stranu, NAO je ukazatel, popisující atmosferickou cirkulaci v mnohem širším měřítku, než průměrné měsíční teploty na tak malé ploše, kterou představuje ČR. Třeba se to potvrdí a letošní zima zapadne do té pěkné podmnožiny, kterou autoři našli .

Ahoj,

Jsem rád, že toto skvělé téma je opět otevřeno. Je zajímavé, že bývá nejvíce frekventováno z dlouhodobějších fór zde. Myslím předpověď na zimu xxxx/xyzz, resp. jaká bude.

Gavin zde byl již zmíněn - dodám jen to, že "správné" hodnoty pro tripól by měly být teoreticky dosaženy až někdy v lednu. Stran korelace měsíců --- Kdysi vyšla zajímavá kniha na toto téma - Medardova kápě, velmi čtivá, akorát je otázka, nakolik jsou její závěry platné pro dnešní dobu.
Osobně mám vypozorovány dvě závislosti:
Léto může být teplejší, ale nesmí být extrémně, nebo velmi teplé, k tomu aby byla dobrá zima.
S tím letošníj je tedy určitý problém, ovšem červenec byl relativně nejchladnější s tím, že horko a tím i onen extrém byl doménou především června. Zbytek byl tedy sice teplý, ale nešlo už o vyložený extrém.
Totéž platí i o zde zmíňovaném říjnu: Ideální je teplotně blízko normálu, může být i krapet chladnější, ovšem příliš studený nebo teplý je na škodu. Totéž platí i o teplém září. Když je (velmi) teplý listopad, předjímá to často teplou zimu jako celek. Neplatí to zcela obecně, ale bývá to silný indikátor, že je něco špatně. Ovšem předčasný nástup zimy rovněž není dvakrát ideální. Bývá vystřídán počasím blátivým a teplým. Takže ideální je listopad teplotně slabě pod průměrem s tím, že pomalu sklouzává do zimy, tj. první půle relativně teplá, druhá už spíše s charakterem zimního počasí.
Ještě jedna věc mně napadá. On celkově může být na podzim průměr/slabý podprůměr s tím, že dochází k poměrně výrazným ochlazením, které vystřídá počasí slunečné a teplejší. (Viz zima 95/96 či 98/99 nebo 2010/11, popřípadě 9/10)

Jak vidím letošek - Pravděpodobně, asi - začátek zimy poměrně teplý, pak mírné ochlazení, čvachtanice s tím, že bychom se mohli dočkat i nějaké mrazivější epizody. V posledních rocích se vžil termín měsiční zima - takže její vyvrcholení bych viděl někdy v druhé polovině ledna až do půle února. Asi. Možná mrazivější vložka vzhledem k blížícímu se slunečnímu minimu bude delší, kdo ví. S tím souvisí jedno z nejdiskutovanějších období - vánoce. Vloni byly nakonec bílé, ale o pověstný fous s tím, že stejně obleva přišla. Podobný scénář i nyní, nebo jen teplo?
Zde je přání otcem myšlenky - Myslím, že nejteplejší roky už máme pomalu za sebou, nějak to kulminuje;, je určitá pravděpodobnost pomalého sešupu dolů. Jestli je tento názor relevantní, nechám na ostatních.

Tož toliko

Našel jsem zajímavou předpověď od italů. Tady je překlad přes Google

Nyní směřujeme do zimního semestru, který nikdy neukáže bizarní a překvapivou dynamiku jako tento rok. V tomto ohledu můžeme na základě prvních sezónních trendů potvrdit, že již nyní může být zima 2019/2020 chladnější než normálně a především spravedlivá zátěž SNOW, s časným ochlazením rusko-sibiřského sektoru, skutečná mrazová nádrž. COLD a SNOW by proto mohlo přijít dřív, než se očekávalo vzhledem k klíčová postava, který by byl schopen manévrovat evropského podnebí: hovoříme o "tlak Azory.
Tady je kdy a proč. Vzduchová bublina teplejší stojícím mezi Pyrenejského poloostrova a na Azorách, bude mít tendenci , několikrát se emigrovat na sever, aby pak zase na východ. V praxi oceánské cyklón dosáhne Španělsku, Francii a Velké Británii, pak hlavu dokonce do Norska a Skandinávie . Příchod horkého vzduchu v takových severních šířkách bude schopen uvést do pohybu první proudy chladnějšího vzduchu (námořního polárního původu), které budou nuceny cestovat po jiných trasách, než je obvyklé, a poté se vydat směrem k Středozemnímu moři, a tedy také směrem k Itálie (retrográdní).


Lze si představit, alespoň podle velmi dlouhodobých aktualizací, brzký návrat SNÍKU v nízkých nadmořských výškách a výjimečně také v nížinách (řekněme mezi polovinou a koncem listopadu ), zejména na severu (Piemont, Lombardie a Emilia Romagna), se sirocco v Jih a Jadran.

Může to být pouze předkrm, protože mezi prosincem, lednem a únorem mohla být naše země terčem arkticko-kontinentálních toků, které by z Ruska ukončily svou rasu směrem k Itálii zrodem rozrušených vírů,zodpovědný za intenzivní a trvalé sněžení. Není žádným překvapením návrat rusko-sibiřského medvěda nebo BURIANE , díky němuž se Itálie „třese mrazem“. Celá naše země by tedy mohla žít „bílé epizody“. Především sever , pak také centrum a poté jih (s útoky z východu, z Balkánu).

Jaké jsou další příčiny, které nás promítnou do pravděpodobné velmi chladné a zasněžené sezóny? Někdo nevylučuje, že by to mohla být ruka stratwarmingu , neobvyklé a neobvyklé oteplování stratosféry zaznamenané na jižním pólu .

zdroj:https://www.ilmeteo.it/notizie/meteo-inverno-20192020-freddo-e-neve-potrebbero-arrivare-prima-ecco-lultima-tendenza-stagionale

A už je to tady zase, jako každý rok v "předpovědi" následující zimy: "Letošní zima bude krutá"....v Anglii...


https://eurozpravy.cz/pocasi/pocasi-v-e ... .24bfd085/

Odborníci už nakupují zásoby dřeva

Kluci klid, zima bude krutá-protože naše Dagmar nedávno psala že totiž nebude žádná! V nejhorším nebudu topit,abych si jí užil

Ahoj,

když už se tady nakousla tématika vzájemného ovlivňování ročních období (zjednodušeně řečeno), tak bych ještě rád sdílel jednu zajímavou dizertační práci, jejíž autor - Petr Štěpánek z Masarykovy Univerzity v Brně - si vyhrál na docela dost dlouhém období, pokrývajícím druhou polovinu 19. století a 20. století. Zabývá se tam například analýzou cykličnosti, výskytem střednědobých až dlouhodobých teplotních cyklů, meziměsíčními teplotními korelacemi nebo vztahem mezi kolísáním teplot na severní polokouli a teplot v ČR. Je tam toho hodně, ale jde o dizertační práci. Takže odbornost na úkor čtivosti. I tak sdílím odkaz:

https://is.muni.cz/th/h075c/Disertace_PetrStepanek.pdf

Co se týče vazeb mezi ročními obdobími, ty za hodnocené období vycházejí docela slabé, včetně vztahu léto-zima a podzim-zima. Výjimkou je docela slušná kladná vazba mezi zimou a následujícím jarem. Co mě zaujalo - do jisté míry je prokázána existence teplotních cyklů pro jednotlivá roční období, které jsou ale pro každé roční období jinak dlouhé. To by vysvětlovalo, proč se těžko hledá vztah mezi ročními obdobími v rámci jednoho roku. Nějaká neuronová síť by si s tím třeba poradila...

Jinak reklamu na Munzara a jeho dílo si můžu odpustit, už na něj upozornil Adi, ale přidávám se k jeho doporučení. Dobře se čte a jde o kvalitní záležitost. Problému s platností starých výzkumů se bohužel vyhnout nejde, to už bohužel zůstane kamenem úrazu.

Poslední fakt super zima byla v roce 1987. Od té doby nic, max slabý odvar jako třeba v roce 2006. Jo, sněhovou vánici při -22 stupních už asi nezažiju.

asi takto.. plus minus týdenní mrazivá epizoda přichází i v těch nejteplejších zimách.. toho bych se nebál, že nezažijem zimu letos, zima trvá tři měsíce a za ně se obvykle vystřídají všemožná různá proudění vzduchu.. ale celek bude asi opět teplejší.

Ještě možná bych jako pořádnou ocejchoval zimu 2009/2010, i když samozřejmě proti některým zimám v 80. letech, které už znám jenom z tabulek, to bylo polechtání. Jestli nezapomínám na něco důležitého, právě od té zimy už se potkaly mrazy a významnější sněhová pokrývka v nížinách jen na maximálně jeden zimní měsíc. Ale protože mě nedávné zimy už trochu překalibrovaly, bohatě by mi stačila zima jako 2012/2013, už takovou bych považoval za velký úspěch. Pár lidem by se z takové už zamotala hlava . Nebo alespoň něco jako leden 2017, kdy přišel jeden povedený arktický vpád, při kterém nasněžilo, a pak dlouhé období s inverzí, které udrželo sníh v nížinách několik týdnů. Tolik k tématu "adaptace zimofila a jeho ideálů na 2. dekádu 21. století" .

Tak teplotní závislosti měsíců z Munzarovy Medardovy kápě už dle mého názoru moc neplatí. V posledních letech se mi ukazuje, že teplou zimu zpravidla předchází pozdní teplotní vrchol léta, tj. hodně teplý srpen. Když jsou vedra v červnu a červenci s následným už poněkud chladnějším srpnem, bývá šance na slušnou zimu větší. Pak se mi zdá důležitý říjen v tom, zda teplota během měsíce hodně rychle klesá, anebo spíše stagnuje, či dokonce dojde v druhé pol. měsíce k oteplení. Pokud říjen začíná letně a končí sněžením a mrazem, šance na zimu jsou opět vyšší. Naopak chladnější počátek října a následně velmi teplý závěr často vedou k nezimám. Tolik mé zkušenosti.

Letošní zimu si zatím ještě tipovat neodvažuji, ale když už koncem srpna psala Honsová že bude velmi teplá, spíše bych tipl normální či chladnější, protože subjektivně vnímám, že přesně tyto její proklamace velmi často nevycházejí a spíše nastává něco blíže pravému opaku.

Tak nejsem sice ani zdaleka pamětník jako jiní zde na fóru, ale dle mého názoru byla zima 2009/2010 velice vyjímečná a klidně to může být nejchladnější zima 21. století. Asi si klepete na čelo jak něco takového mohu prohlásit, ale pokud půjde oteplování Arktidy a Sibiře dál podobným tempem jako posledních 20 let, tak opravdu na kruté zimy ve střední Evropě můžeme zapomenout. Navíc rok 2010 drží v Praze-Libuši rekord v počtu ledových dní a tato stanice měří od roku 1973. Takže ten rok byl unikátní i z pohledu 80. let tedy z dnešního pohledu chladnější periody.

Soudy o nadcházející zimě jsou nicméně zatím jen věštěním z koule. Severní Atlantik je prý slabě nadprůměrně teplý. Vzhledem k trendu z posledních let je větší pravděpodobnost, že zima bude opět teplá. Rozhodně neplatí ono, že po několika chladnějších zimách je větší šance na studenou. To je oblíbený omyl, jako když se někdo na ruletě, kde padlo několik černých v řadě, domnívá, že na červenou je nyní více jak 50%. Samozřejmě že není a to samé platí s letošní zimou.

Samozřejmě synoptika se může postavit různě a masivní kontinent na SV od nás bude vždy chladný, takže pokud se naskytne vhodná synoptika, tak kruté mrazy mohou udeřit. Zimofilové si to jistě užijí. Já zimu nemusím a tak budu rád pokud bude co nejvíce pod taktovkou Atlantiku a bude dostatek srážek. Sníh bych také bral, ale ideálně ať nám tu v nížině straší třeba přes Vánoce a pak do půlk ledna. V únoru mám rád když se už pomalu otepluje, žel v posledních letech často přichází zimní vrchol opožděně v únoru. Snad to letos bude jinak. Při prodlužujícím se dnu v únoru už prostě raději beru teplejší počasí, kdežto v superkrátkých dnech v prosinci a v lednu se stejně venku nic moc dělat nedá a dá se to přetrpět doma.

Zima 2009-2010 byla dobrá, ale když pominu ty doslova horké Vánoce, tak pro mě měla 1 zásadní chybu. Od 1 ledna do cca 20 února jsem neviděl slunce. Má jsem měl rád studené proudění přímo od severu, což přinášelo krásné sněhové přeháňky a pak při vyjasnění na čerstvém sněhu tuhý mráz. Tyto situace jsou už bohužel velmi vzácné a upřímně něco jako v únoru 2012, tedy arktické dny, ale alespoň u nás jen s minimem sněhu, vůbec nemusím. V roce 1987 mě bylo 11 let a ta zima je pro mě legenda, nejen leden, ale i březen. Krásné jarní prázdniny 1 týden v březnu - půl metru sněhu, závěje, -20 stupňů, přes den sotva -10 a často sněhové přeháňky, téměř na způsob blizzardu.

Zdravím Vás.
No taky jsem rád, že toto oblíbené téma se opět založilo

Vzhledem ke zkušenostem z posledních cca 10 let jsem ovšem k různým dlouhodobým prognózám více skeptický než dříve.
Nevypadá to totiž, že bychom se nějak významně v dlouhodobých předpovědích někam posunuli.
Nakonec je to i dobře, představte si, kdybychom všichni věděli půl roku dopředu, který víkend bude pěkné slunečné počasí...

Předvídat zimní období je složité především z toho důvodu, že je zde tenká hranice několika stupňů, která
významně změní skutečnost i vnímání počasí. V létě je témeř jedno, jestli je 23C nebo 25C.
V zimě je diametrální rozdíl jestli je -1C nebo +1C.
Zárověň pokud se bavíme o území ČR, tak to je velmi malá plocha. Víme, že v UK bude s velkou pravděpodobností zima-nezima, že v Rusku bude určitě zima, ale naše území je někde mezi.

Pokud bych si aproximoval jak se počasí vyvíjelo jaro-léto, řekl bych že zde byly poměrně studené periody (květen, začátek července, srpna). Celkově léto alespoň pro mě zde na Moravě nevyznělo nějak úchvatně teplé, i když
v průměru bylo asi teplejší vůči dlouhodým průměrům.
Takže je možné, že podobný trend bude pokračovat, tj. chladnější vpády/periody bychom mohli čekat a pokud by se zadařilo na horách by mohla být zima normální (tj. slušná). Souhlasím s některými, že určující bude spíše vývoj říjen-listopad.
Dívat se na prekurzory je asi ještě brzy, zalednění naštěští nedosáhne rekordu r.2012, ale daleko od něho nebude. Co je jinak oproti roku minulému, je větší úbytek ledu na straně Pacifiku, zatímco na Atlantické straně je ho tak nějak v průměru. QBO index má sestupnou tentenci, polární vortex se již začíná tvořit.... takže zima přichází!