Vliv zalednění se tu všeobecně přeceňuje, loni bylo hodně dobré zalednění v kárském a bílem moři ze začátku zimy a výsledek byl prachbídný. jelikož byla velmi silná kladná arktická oscilace.

Samozřejmě zalednění a blízkost mrazů hraje velmi důležitou roli, ale o všem stejně rozhodne postavení TU, které může velmi rychle absenci zalednění minimalizovat.

Jenže to zalednění bylo dobré právě kvůli tomu, že prakticky celou zimu byl jen zonál a teplo se na sever tolik nedostávalo. A platí to podle mě jen jednosměrně. Pokud led je, může a nemusí zima přijít, pokud led není, tak i při jindy vhodné synoptice se mráz cestou oslabí a sem už nedojde. Nebo-li při absenci ledu na severu musí zima přijít více po kontinentu a to zužuje pravděpodobnost, že taková situace nastane.

Je to tak, i za dobrýho zalednění si zima v SE někdy dávala na čas, ale když přišla, tak to bylo poznat :-) A určitě to nebyla jedna, dvě, dobré za deset let. Bylo to přesně opačně.
Kde se nic nemění je Kanada a USA, tem není problém, ale tady jakoby se vše posunulo dál na východ. Vlastně jediná slušná zima 2017 přišla od JV a začala mrazivou inverzí. Díky vpádu do Ruska a dál k JV.
Kolikrát spíš sněží víc v Řecku, Chorvatsku než zde. Dobře zima klouže po pevnině. Tady ale už ani Balt nezamrzá a právě se zamrzlým Baltem a s ledem, který dosahoval z Arktidy až k severní hranici Norsko-Finsko-Rusko byla vytvořena bezztrátová cesta od S do Evropy. A když se zadařilo, vpád měl grády. Hlavně ta masa studenýho vzduchu postupně pak od SV do Evropy, vytvořila barieru proti zonálu a po oblevách se zima převalila zpět k nám. Nyní to probíhá někde hodně daleko na východě...
Jasně, že budou určité tlakové podmínky, že i přes vodu se k nám dotlačí něco, co zbylo z arktického počasí a zde s polu s TV se pevnina prochladí, popř se roztočí jižní a východní situace a blokáda bude trvalejší. Ale kterou zimu, že se to stane? Letos už bych to docela bral...
Hlavně nejvíc mrzne až na jaře, kdy už to moc nepotřebujeme, i to se vlastně posouvá...

Podle mě výše uvedené sice může mít částečně vliv na naše bídné zimy, ale spíše vysvětluje skutečnost, proč ani při vhodném směru proudění není taková zima jako dříve a i když se zadaří, tak ty teploty neklesají nijak extrémně nízko. Přesto si myslím, že i když tato skutečnost způsobí, že k nám při SV proudění dojde vzduch kdy je při zemi třeba kolem -5 st. místo -10 st. a více jako před lety, těžko sama o sobě vysvětlí, proč takové vpády prakticky v zimním období nyní nepřicházejí a pokud ano, tak jen výjimečně a krátkodobě. Rozhodující je tedy podle mě zejména rozložení tlakových útvarů, které je pro zimu u nás poslední dobou trvale nepříznivé. Něco může být na tom, že méně studeného vzduchu a celkově teplejší polární oblasti vedou k menšímu teplotnímu gradientu a posunu jet streamu severněji, jak zde bylo uvedeno v listopadovém vláknu. Tento faktor osobně považuji za mnohem významnější.

Co se týče zpožďování příchodu zimy, někdy vlastně až do předjaří, i to může souviset s výše uvedeným, jelikož teprve v době maximálního zalednění se dostaneme k poměrům které byly dříve již třeba na přelomu roku, a jež je dostačující ke smysluplnějším studeným vpádům. Jinak neopožďuje se pouze zima ale i letní extrémy, nyní celkem pravidelně k nim dochází až v srpnu a tím pádem i podzimní ochlazování začíná později než dříve, což opět podporuje výše uvedené formou pozitivní zpětné vazby.

K zalednění bych dodal, že v Baltském moři se za minulou zimu vyskytl led na rekordně malé ploše - pouze v severní polovině Botnického zálivu. V průměrné zimě se přitom ledová pokrývka vyskytuje i ve velké části Finského a Rižského zálivu. Odkaz zde: https://www.ilmatieteenlaitos.fi/jaatalvi-2019-2020
Letos má zatím Balt ještě o pár stupňů teplejší vodu, než tuto dobu před rokem: https://en.ilmatieteenlaitos.fi/ice-conditions

Skvele postrehy, opravdu. Pesimisticky si rikam, jestli to neni uz vlastne jedno, kdyz se situace otocila do podoby toho, ze cekame na jednu, dve zimni situace za zimu, ktere stejne prijit ani nemusi (v nizinach). Jak jste tu zminovali, predtim byla zima bidna treba v 1-2 letech z deseti, dneska je bidna v 8-9 letech z 10... A vyhlizet tech par situaci, kdy i za nynejsiho klimatu k nam muze nejaka zima prijit, no... nevim, ale kdyz to nekoho stale bavi, proc ne.

Souvislost s pozdnimi mrazy a tim, ze je v tu dobu nejsilnejsi zaledneni, zni taky logicky. Zajimave, ze kdyz jde teply vzduch od jihu, tak se vetsinou jeste vice prohreje, ale kdyz studeny, tak taky Zkratka, jsme uz jinde no. Cokoliv jineho, nez nadprumerne tepla zima by bylo velkym prekvapenim, byt jeste ani nezacala a ani moje absence to nezmeni.

Vsechny clanky, co jsem zatim mel moznost cist, predpovidaly zimu o 1-2C teplejsi oproti prumeru, ktery se ovsem sam o sobe take zvysuje.

Pohled na Ventusky nebo Windy je vazne trisktni a ukazuje mnohe...

Tak jestli trochu pominulo to suché období a vystřídá ho vlhčí, mohlo by se letos snad zadařit. Jsou období, kdy se V tlak vytváří více jižně nebo pak častěji severně. V r. 2012 v únoru taky nebylo zalednění nic moc a zima docela dobrá, to se tak trochu prohodila vduchová hmota a zamrzlé Karské moře koncem ledna postupně úplně roztálo, opět zamrzlo až v březnu. Ale to byly ty tři slušné zimy od r. 2010, během té doby i hodně srážek a povodní, někdy dáváno do souvislosti s islandskými sopkami.

Těžko rozluštíme, co je příčina a co důsledek, ale poslední arktické dny byly v Klementinu v roce 1987, od té doby se začalo víc oteplovat, malá pauza, ohledně zimního počasí byla kolem let 2003/6, pak se na dva roky začal rozjíždět ‚‚zimní‘‘ JZ expres a od 2014 nastoupila suchá Sahara.

Ono taky po revoluci začala ve východním bloku revoluce stavební, podnikatelská a velký nárůst dopravy. Jen vytápění budov zažilo boom. V 70tých letech jsme topili v jedné, dvou místnostech uhlím, jinde v baráku zima jak v márnici, teď máme plyn a teplo je všude. Ve škole, když mrzlo, tak se zrušil v tělocvičně tělocvik, protože ta kamna na uhlí by ji nevyhřála. Dnes kdejaká hala, včetně zázemí má všude teplo...

Klemetinum má sice tepelný ostrov, jako i všechna velká města, ale profouknout by to šlo, jen kdyby bylo kde brát :-)

Letos, konečně po slušných deštích, by byl vhodný čas na totální změnu. Možná by se mohl trochu projevit i celosvětový ‚‚covid‘‘ útlum :-) Chtělo by to podobnou situaci, jaká byla v říjnu, aspoň jeden lepší zimní měsíc a sníh. Určitě to možný je, že se zde zima usadí na delší čas, jen by mě zajímalo, kolikrát to bude během deseti let a jestli se ta pravděpodobnost bude zhoršovat nebo časem třeba i zlepšovat. Tak to budeme vědět za těch pár let... Na západě Čech už jsou opět na mapě sucha červenající místa...

Troll:
Na Vánoce 1996 nebyly arktické dny? U nás tedy byly.

No nic, všechny roky s La Niňou přinesly nějaký brzký zimní vpád. Letos nic. Další potvrzení, že jakékoliv předvídání počasí podle minulých let už vůbec nefunguje. Je úplně jedno jaké je ENSO, sluneční aktivita, QBO a kdoví co ještě. Počasí v Evropě je pořád stejné. Expanze Hadleyovy buňky na sever a ochlazující se stratosféra v kontrastu se stále teplejší troposférou nám v zimě nic dobrého nepřinese. Můžeme jenom doufat v SSW, jinak zima do nížin nepřijde.

Něco jako vánoce 1996 bych bral ;-) Nasněžilo i v Praze těsně před svátky, namísto vánoční oblevy ještě přituhlo, kolem nového roku ještě více přisněžilo a až do začátku února bylo 15-20 cm hutného sněhu a na stromech často několik cm námraza. Jestli se nepletu, byla v lednu 1997 v Čechách většinou inverze ...
Jenom bych musel na bicykl pořídit zimní pneumatiky s hřebama, jako mají ve Finsku, díky posledním mírným zimám jsem si zvyknul jezdit všude na kole po celý rok ;-)

wenzel: ano, na konci prosince 1996 arktické dny byly i u mě, myslím, že šlo o poslední vícedenní arktickou periodu. Jen úplně nevím, zda toto nějak souvisí s mými předchozími příspěvky. Naopak jsem rok 1996 zařadil k těm, kdy byl výrazně studený prosinec ale bohužel došlo v lednu k oteplení (zpočátku inverze, takže se projevilo hlavně ve vyšších polohách) a od té doby už zbytek zimy nestál za nic.

Jinak určitě souhlasím s tím, že nejbližší cca 3 týdny hodně napoví o tom, zda nadcházející zima bude dalším jaropodzimem v řadě, nebo snad přeci jen bude mít šanci být opět i trochu normálnější zimou. V modelech se to opět začíná trochu znepřehledňovat a situace na přelomu měsíců ještě může překvapit, nicméně pokud nějaké zimní počasí přijde, nic dlouhého a výraznějšího to asi stejně nebude, a hlavně to sucho (za listopad zatím asi 5 mm a žádní smysluplnější srážky ve výhledu) už mi zase začíná lézt krkem. Když už nic jiného, tak snad by se po letech mohla jedna z nečetných chladnějších epizod trefit do vánočního období a kdyby k tomu byla tato epizoda i srážkově bohatá, byl bych na současné poměry docela spokojen.

Nemohl by někdo zavolat na Haarp do Ruska, aby u nás kolem 20.12 z TN od jihu napadlo plošné 20 čísel sněhu při SV proudeni a poté příliv a zesílení mrazu od SV až do Nového roku? Že by pro letošek po 8 letech udělali výjimku. Američané jsou taky v pohotovosti. Sice oficiálně je HAARP na Aljašce od roku 2014 odstaven, ale není vyřazen z provozuschopnosti, a kdo ví, jestli není v tajnosti aktivní pořád.

Tak skepse posledních dnů a týdnů se u mě nyní přeci jen trochu zmírňuje. Současné inverzní ochlazení a celodenní mrazy už nad cca 300-350 m. n. m. mě sice nechává naprosto klidným (byť jsem tak nízké teploty na většině území nečekal), nicméně zdá se, že další chladnější perioda nás zastihne na přelomu měsíců a opět nejméně od středních poloh patrně půjde o celodenní mrazy a teploty na danou roční dobu lehce podnormální. Dále je to sice otevřené, nicméně pozitivní je, že zejména dle GFS není nějaká déle trvající vyloženě teplá epizoda tím nepravděpodobnějším scénářem až někam za Mikuláše. Dokonce bych řekl, že je dle daného modelu skoro pravděpodobnější variantou příchod první časně zimní epizody a to možná i se sněhem, zejména pro vyšší polohy. Nicméně bílé překvapení není zejména kolem Mikuláše či po něm zcela vyloučeno ani pro nížiny. A to navíc způsobem, že z mála studeného vzduchu a teplot ve výšce jen kolem či lehce pod nulou by se nastíněnou situací dala vykouzlit na poměry posledních let a roční dobu celkem obstojná (před)zimní situace. Spíše bych si ale v první dekádě prosince tipnul nějaké střídání inverze a občasných sněhových a dešťových srážek při víceméně normálních teplotách poč. zimy, tedy v průměru v nižších polohách kolem bodu mrazu s možností ojedinělých slabě ledových dnů i v nížině. Vydatné sněhové srážky, zejména pak pro hory, ani déle trvající pokrývka pro nížiny z toho ale asi zatím přinejmenším do toho Mikuláše nebudou. Dál si tipovat neodvažuji.

Ecák má zatím jiný názor a stojí si po krátkém chladném vpádu za polohou TN někde kolem Británie a tudíž za teplým JV - J prouděním spojeným ale většinou asi s inverzí, alespoň zde. Nicméně zatím nevím, na kolik mu to mám věřit, ono ani ten GFS nevypadá úplně důvěryhodně, nicméně těch teplých pretuberancí nyní pro mou oblast až tolik moc nemá. Pokud by vyšel GFS, nemusel by to tedy být pro nadcházející zimu až tak špatný signál. Ale ještě je třeba alespoň pár dnů počkat.

No chtělo by se říct nebo tedy napsat že souhlasím s názorem ,,Trolla" ale trochu mi to připomíná letní situace kdy jsem zde psal o promarněném potenciálu vzhledem k situacím ze kterých mělo spadnout třeba 40-50mm a na Moravě taky spadlo ale v Čechách třeba jen 10-15mm a to opakovaně.
Protože to co má gfs v určité době s TN pěkně dole a dokonce i s celkem příznivou dráhou postupu i dobře postavenou TV a stejně z toho nevykouzlí ani ledové dny ani sněhovou pokrývku ba ani mnoho srážek mi přijde neuvěřitelné a nevím už jak sem vlastně to zimní počasí dostat.
Jako že zimu do nížin v Čechách už přinese jen čistý petrohrad a nebo inverze?
Ale jinak opravdu synoptika úplně jiná než byla poslední roky v tomto čase tak snad se to nějak časem projeví. Pokud ovšem nebude platit predikce že nejzimnějším měsícem této zimy bude prosinec.