V Praze-Dejvicích za včera naměřeno 13 mm, za celou srážkovou epizodu (od pondělí do teď) 16,5 mm, od začátku listopadu zatím 27 mm.
Situace posledních dnů se středomořskou níží zasahující do střední Evropy mi trochu připomíná níži ze začátku letošního února, kdy v Praze napadlo přes 15 cm velmi hutného sněhu, který se udržel celý týden a byla to z mého pohledu nejvydařenější sněhová epizoda minulé zimy.
Také dnes převažuje ve velké části Evropy oblast nízkého tlaku s několika jádry (nad Irskem, Jadranem, Severním mořem a Norskem), viz synoptická mapa od Finů (https://en.ilmatieteenlaitos.fi/weather-in-europe). Z laického pohledu se mi zdá, že právě propojení středomořské a britské níže je v zimním půlroce klíčem k plošným srážkám v nižších polohách Čech.
Ad Finsko:
Pobýval jsem v jižním Finsku (Lahti, 100 m n.m.) 2 zimní sezóny 2012/2013 a 2013/2014, v té první sezóně se držela souvislá sněhová pokrývka od konce listopadu až do půlky dubna (maximum bylo v březnu kolem 60 cm), naopak v té druhé na finské poměry rekordně teplé sezóně bylo několik výrazných oblev, sníh se udržel max. 3 týdny v kuse na přelomu ledna/února s maximem jen kolem 15 cm. Díky oblevám ale roztála sněhová vrstva na zamrzlých jezerech a od půlky února až do půlky března se dalo bruslit na hladkém ledě desítky kilometrů daleko.


Při současném nastavení povětrnosti by JZ tak leda skončil v lepším případě inverzí, v horším teplým profukem nasucho se srážkami v obou případech limitně blížícími se nule.
. Slunce tak jako tak neuvidíme (už je to měsíc co tu nesvítilo víc jak hodinu v kuse) a je aspoň šance na teploty kolem 10°C i při NO. Což je ideální doba na venkovní práce, nejspíše tedy znovu natáhneme hadice a bude se aspoň prolejvat sad, sázet na vlhkou zimu nebudu, tyhle dobré věci se nerady po sobě opakují.