22. 02. 2016 21:52
Vocko.M. velmi dobrý postřeh. No, já si myslím, respektive z víc příspěvků a článků se dozvídám, že se v klimatologii jednoznačně objevuje "politický" motiv propojovat výsledky výzkumu s pouze jedním sledovaným cílem. Podpořit teorii člověkem způsobovaného oteplování vlivem emisí, především CO2.
To ovšem víme. Bohužel nás to pak všechny (především nás amatérské pozorovatele) mate a znesnadňuje nacházet čistě objektivní informace, což je typický příklad sledování plochy mořského ledu.
Zásadní problem současné klimatologie si myslím je totiž chybějící pojítko mezi všemi dostupnými výzkumy a to především těmi s oblasti kosmoklimatologie a mnohé a to především tady zmiňovaný Henrik Svensmark vůbec nejsou součástí modelových klimatických předpovědí na které se veřejně dostupně díváme.
(nebo alespoň si to myslím : na 100% to nevím - je to k diskuzi)
Chybí širší perspektiva pohledu na problematiku.
Například project "Cloud" mohl, pokud by býval dostal tu prioritu kterou získat měl, významně obohatit I fungování klimatických modelů které dnes používáme , CFS, JMA atd...
Pokud připustíme, že do klimatu významnou měrou promlouvají všechny dosud známé a pojmenované sluneční cykly a pokud připustíme, že při solárních minimech je planeta Země vystavena většímu kosmickému záření (protonů) a díky tomu se v atmosféře podpoří vznik vice oblačnosti a to především té nízké, získáme dál cenné informace o tom jaké počasí v budoucnu můžeme předpokládat.
Vidíme, že v Antarktidě se ochlazuje oproti nějakému 30 let starému průměru teplot a divíme se proč. Kdyby fungovala teorie CO2, mělo by se tam oteplovat ale neděje se tak. Pokud si ale uvědomíme, že v období slunečních maxim je nižší pravděpodobnost vzniku oblačnosti, můžeme předpokládat že antarktida bude mít počasí se stálými tlakovými výšemi a protože plocha je dokonale bílá, vyzařuje daleko vice sluneční energie zpět do vesmíru než kdyby nad ní ležela oblačnost. Stejně bude fungovat Arktida, pokud by se nad ní vyskytovala v létě převážně TV a bezoblačné počasí. Méně sluneční energie se pohltí a vice bílý sněhem a ledem pokrytý povrch jí vyzáří zpět do vesmíru a led z předchozí zimy neroztaje tak rychle v krátkém arktickém létě. Pokud se tam budou točit tlakové níže a bude mnoho oblačnosti, celková teplota bude vyšší.
Čím víc se budeme dostávat do nižších zeměpisných šířek, tím vice tato teze platí naopak. Více oblačnosti, sice drží vyšší noční teploty, ale zabrání rozehřátí zemského povrchu i povrchu oceánu během dne.
Pak se můžeme bavit o srážkách. Více oblačnosti tedy v obdobích solárních minim má logicky mít vliv na větším množstvím srážek , pravděpodobně rychlejší dynamice v počasí. V určitých oblastech pak i vyšší příděl sladké vody do oceánu má svůj vliv zase na oceánské proudění atd...
Provázanost je obrovská.
Věda je ale v tomto směru zjevně ochromená. Ochromená možností svobodně a nezávisle zkoumat, propojovat a provádět experimenty na základě různých předpokladů a teorií.
Bohužel jsme se dopracovali do stavu, kdy projekt a výzkum neobsahující ty správná hesla nedostane automaticky grant na to ho provést.
A my daňový poplatníci platíme z našich peněz takový výzkum, který podpoří politické konání vedoucí k další dani. ....dneska je to doprava a průmysl, zítra možná někdo vymyslí zemědělcům kvóty na maximum uvolněného methanu a oxidu uhličitého z jejich kravína nebo vepřína
... A my si za ten řízek v hospodě těch 10 korun extra připlatíme , tu novou ekologickou daň ...
No to je jedno. Co jsem vlastně chtěl říct, je že bych rád sledoval vyloženě objektivní informace. A těch je jako šafránu.