Taky děkuju "sporodicalovy" za příspěvek o chladnoucím severním atlantiku.
Jenom bych tady chtěl připomenout,že chladná fáze atlantiku se automaticky nerovná častější záporná fáze NAO.Jsou to dvé rozdílné věci.
Ochlazující mod našeho oceánu bude znamenat a již znamená,jeho slabší vliv,do hry o počasí střední evropy.Při kladné fázi NAO nebude západní proudění,již tak dynamické.Postup front přes Evropu pomalejší.Častěji bude docházet k vlnění front.
Při jejich pomalejšímu postupu,se začnou více projevovat - orografie terénu.elektrická a magnetická přitažlivost řek,drátů vysokého napětí,železničních tratí,na spodní základny mraků bouřkových front,při jejich pomalejšímu a složitějšímu postupu.Bude docházet ke změně distribuce srážek.
Může se stát,že fronty,přes celé území státu ani nedorazí.Vlastně to již několik let pozorujeme.

Tuhle jsem brouzdal po stránkách Velké knihy o klimatu zemí Českých. Vyloženě s cílem se podívat na záznamy z období označovaného jako "Malá doba ledová" , což zahrnuje v podstatě obě výrazná solární minima, jak Maunderovo tak Daltonovo. Počátek období v nějaké shodě označují autoři knihy na rok 1619.
Pokud se podíváme a pročteme ty dostupné záznamy od 1619 na dalších ca. 20let, což by s určitou teoretickou analogií mohlo odpovídat situaci kde se nacházíme nyní my, najdeme docela zajímavé ukazatele pro střední Evropu.
Zajímavou singularitou 20tých let 17století bylo sucho. Především sucha na jaře kombinovaná s výskytem chladného týdne a to docela typicky v druhé půlce května z mrazíky měly za následek špatnou či úplně zničenou úrodu.
V letech 1621 a myslím dále 1623 se vyskytovali najednou bez varování velmi kruté zimy, dokonce je tam záznam o zamrznutí pobřežního šelfu Benátského zálivu a další pro nás silně extrémně vypadající jevy.

Co se týká aktuální situace, tak během dubna bylo průměrně napočítáno pouze ca. 37 slunečních skvrn, v Květnu údaj stoupá k ca. 50ti, zkrátka vidíme značný sestup počtu slunečních skvrn od roku 2015.
Teploty moří vykazují poměrně výrazné anomálie, bazén studené vody v Atlantiku omývající břehy Portugalska a Baskicka, jehož protipólem může být výrazně teplejší Baltské moře.
Vzdáleně od nás bude zajímavé pozorovat oblast "ENSO" pacifiku, která poměrně rychle v úzkém rovníkovém pásu klesá do záporné fáze.

Když se podíváme na CFS v2 , nyní počítá s tím, že v následujících 7 měsících bude v podstatě každý měsíc podprůměrně teplý pro oblast středomoří a to zejména pro JZ evropu ( severní polovina hispánského polostrova a jižní polovina Francie) , čím víc na sever , tím víc normálnější teploty. A řekněme od 60° SŠ dává naopak silný nadprůměr.

Já bych pro letošní zbytek roku měl tendenci očekávat kombinaci normálně teplého počasí s občasným téměř v každém měsíci se vyskytujícím krátkým vpádem SZ, S proudění a velmi studeného vzduchu.
Obávám se , že menší výskyt letních bouřek způsobí pokračující sucho, srážky spadnou daleko více na jih od nás v Alpách a severní Itálii a na nás toho zbyde podstatně méně.

Vzhledem k tomu, že v průběhu historických slunečních minim ( Malých dob ledových) nemuselo nutně docházet a partně nedocházelo k většímu celkovému zalednění oblastí pólů , spíš předpokládám, že vlivem jinak postavených tlakových útvarů + celkovému většímu počtu mraků , oblačnosti ( viz. Svensmark a jeho teorie shrnutá v "The cloud mystery") bude docházet k rozbíjení polárního vortexu , jeho celistvosti častěji a způsobí ty záporné anomálie a propady aktického vzduchu daleko na jih. Už v roce 2015 došlo k mnoha takovým situacím na sev. polokouli a bude to patrně pokračovat.

Z toho důvodu se i domnívám, že nás může už v září přepvait náhlá sněhová nadílka od vyšších poloh a ranní mrazíky, při jedné z takových situací.

Když bych tedy připustil teoretickou analogii s počasím první poloviny 17století, řekl bych že se máme především obávat suššího klimatu s velkým rizikem zničení zemědělské úrody holomrazy a to především na začátku jarních období, velmi nevhodně po nějakém už proběhlém teplém vegetačním období ( např. velmi teplém březnu).
Letos se to například stalo už ve Francii , mají velké škody na vinicích, SZ USA a Kanady má obrovské škody na jablečných sadech atd... dalo by se toho najít víc.

Je to ovšem čistě teorie.

posílám odkaz na další tematický článek...

zajímavé jsou především komentáře a odkazy pod článkem

tak borci z CERNu, zdá se, dávají za pravdu Svensmarkově teorii tvorby oblačnosti v závislosti na vyšším kosmickém záření....

Ahoj,

posílám odkaz na zajímavý článek ohledně chladnoucího Atlantiku, který bohužel nebo bohudík přináší více otázek než odpovědí. Pěkné počtení v průměrně začínajícím létě 2016 /navzdory katastrofickým předpovědím ještě teplejšího a suššího léta než bylo ve 2015/

Díky za tento článek. Velice zajímavý.

Já bych vyzdvihnul především tento graf teplot vody v hloubce.
Bude to diskutabilní, může to mít dvoje vysvětlení. Buď je pokles teploty způsoben vyšším objemem ponořené studené sladké vody s aktických (A Grónského) ledovců , nebo je to reakce na změnu energie slunečního záření.

Vypadá to na to druhé, jak tu píšu delší dobu, přikláním se k té jednoduché variantě blížícího se 200 letého slunečního minima a tyto pozorovatelné jevy jsou průvodními znaky.
Nevíme zatím ovšem s určitostí jak moc desktruktivně na nás a naši přírodu a naši ekonomiku toto minimum dopadne. Přál bych si aby to bylo co nejméně desktrutivní, ale nemusí to tak být. Strach mám především z poklesu celkového výnosu ze zemědělství v příštích letech a to je to co může nastartovat řetězec mnoha extrémně negativních jevů.

Informací o celkovém klimatu z dob posledních takových minim máme málo a planeta v tu dobu živila alespoň 6x méně lidí !!

Ahoj Krabe,

dík za komentář. Může to být tak, jak píšeš a nebo to může mít deset dalších jiných vysvětlení. Může jít o přepínání režimu celkové oceánské cirkulace nebo prostě jde jen o přechodný jev bez jasných příčin. Ale samo o sobě jde o zajímavý fenomén.

Přikládám článek o Svensmarkově teorii formování oblačnosti v závislosti na množství kosmického záření. Bohužel nejsou zveřejněna žádná fakta/detaily studie provedené v CERN, což může mít několik příčin /studie nic neprokázala = nehodí se do krámu podporovatelům blížícího se ochlazení a nebo studie potvrzuje domněnku hypotézu Dr. Svensmarka = nehodí se do krámu současného establishmentu....nevím, kde stojí CERN, ale myslím, že ho financuje EU stejně jako IPCC/.

pěkné léto,
S.

Ahoj Sporadical, opět příjemný, inteligentní článek.
Uznávám, že vysvětlení změn teplot v oceánech může a pravděpodobně bude vice. To jsem to totiž hodně zjednodušil a samozřejmě taky z neznalosti promblematiky do detailů.
Kvalitní měření teplot oceánů a chování oceánských proudů máme jen po krátkou referenční dobu. To znamená, že to co se děje nyní, nemusí být výrazná odchylka ale také může indikovat zajímavé konsekvence pokud bychom měli dlouhou referenční řadu měření a mohlo se porovnávat.

Ohledně vlivu kosmického záření na vliv vývoje oblačnosti jsem se dozvěděl nejvíc z dokumentu " the cloud mystery" a ta teze je přesvědčivá. Je velká škoda, že se právě tento výzkum nehodí do krámu IPCC. Bude zajímavé sledovat opravdu jak dlouho ještě bude politická vůle podporovat globální alarmisty s teoriemi člověkem vytvořené změny klimatu.

Zatím jim to vychází, změny které pozorujeme letos nejsou tak velké, aby přesvědčili širokou veřejnost vidět na vlastní oči postupně se ochlazující planetu (v porovnání s 2. polovinou 20století).
Změny se ovšem dějí. Opravdu ovšem potrvá dalších 5let minimálně aby se důsledky novodobého počátku velkého slunečního minima projevily naplno. A pokud se v zásadě nebude dít nic ani po těchto letech, možná byla teorie nesprávná. To je taky možnost

Na druhou stranu letos můžeme pozorovat poměrně zřetelně a jasně změny v oblačnosti a její vývoji i u nás v ČR. Tolik případů updraftů v bouřkových mracích a následný výskyt krupobití ve velké intenzitě v místních lokacích, případně doprovázeny rekordní intenzitou srážek po krátkou dobu jsou dle mého názoru právě důkazy vlivu působení většího počtu kosmického záření a částic na naši atmosféru. A vyskytují se hojně nyní v období kdy byl pozorován pokles slunečních skrvn na minimum.

Rozhodně je zajímavé to sledovat a zjišťovat nové informace.

Já taky přidám něco málo do mlýna.
Konvektivní aktivita nad našim uzemím tohoto jara,je diametrálně odlišná minulých let.
Bouřkové cely nedosahují takových výšek jako v letech minulých,přesto produkují velmi často zničující krupobití.
Zatímco v minulosti ,možná ještě vloni,dorůstaly nad našim územím dvaceti km.Rekord jsem zaznamenal myslim 25 500 m.Letos ke stejné ničivosti jim stačí 16 km.Dvě HP supercely,jedna nad Hořovicema a druhá nad Přibramskem "jen" 17 km a přes to rekordní odrazivost až 70 db,obrovské množství krup,spoušť.
Supercely se tvoří daleko snáze než dřív.V minulosti bouřky po svém vzniku,rychle nabývaly plošného a vertikálního rozsahu.Teď jsou menší a daleko víc intenzivnější.To že se pohybují pomaleji,to už trvá několik let.Má to za následek,že některá místa zůstanou uplně nasuchu a vedle "čerpaj".
Vše se odehrává a vzniká při daleko nižších přízemních teplotách.
Je mě známo jak je pro vývoj bouřky důležitý hlavně pokles teploty ve výšce,který je zajistěn ještě neprohřátou střední a horní vrstvou troposfery,teprve začátkem letní sezony.
Ale aby padaly kroupy jak tenisáky po 18°C ,z "něčeho" co má jen 17 km,je pro mě docela silný kafe.
Je reálně možné,že má kosmické záření daleko větší vliv než jsme si všichni ochotni připustit.

Ještě dodatek : I spodní základny bouřkových mraku jsou níž.Bývaly 1,5 - 2 km.Teď 1 km !

Ahoj,

S podobným jevem jsem se setkal v roce 1984, kdy po poměrně teplém létě 83 a zimě 83/84 následoval suchý začátek jara s vlhkým a bouřkovým květnem. Tehda přišla bouře se základnou mraků snad 300 metrů a pouliční lampy začaly regulérně svítit.

Toto vše bych dal spíše do souvislosti s tím, že vrch je chladnější jednak díky ukončenému el-Ninio, ona slabší sluneční aktivita pravděpodobně má taky něco do sebe. Zároveň spodek byl poměrně teplý. Teploty ve výšce 850 Hpa v období nejsilnějších bouřek na přelomu května a června byly nad průměrem. Větší teplotní gradient mezi ještě vyššími vrstvami atmosféry a středním spodkem - je nabílední. Pakliže tedy v přízemní vrstvě bylo přechodně chladněji, mohlo jít o inverzi danou vznikem nízké oblačnosti kvůli vysoké vlhkosti apod., nikoliv kvůli advekci studeného/chladného vzduchu.

Nyní se to velice rychle prohřívá, takže hrozí loňský scénář - sucho. Bouřky především v Čechách a na Moravě/Slezsku CIN. S přechody front to může dopadnout podobně. Opět je malován v přízemní vrstvě permanentní výběžek vysokého tlaku a samostatnými jádry výší nad střední/severní Evropou
Uvidíme, nebude to snad až tak špatné. Vloni jsme už hot wawes měli za sebou, nyní přichází první. Je tedy pozitivní, že k onomu módu přicházíme později a podle všecho i v kratším čase trvání.

Ahoj,Jen napíši svůj názor.Kéž by měl pan Svensmark pravdu,jinak se tu uvaříme za živa.Kéž by na Slunci sto let nebyla jedna jediná skvrnka,aspoň to srovná lidský vliv na tuto planetu a je jedno jaký to bude mít dopad,horší už to být nemůže.Bohužel.To si já přeji.

Ahoj,

Kosmické záření zde:
http://www.nwu.ac.za/sites/www.nwu.ac.z ... Graphs.pdf

snad podobný průběh, jako v roce 98 - https://wattsupwiththat.com/2016/06/21/ ... -and-fast/
(U nás tehdy byla poměrně brzká zima a relativně dlouhá, podzim poměrně chladný) - ovšem projekce stejného nebo podobného počasí je velmi málo pravděpodobná. Přesto lze očekávat zimu lepší a vlhčí.

Možné následky dalšího minima:
http://joannenova.com.au/2015/01/is-the ... e-climate/

V příbuzném threadu jestli převažuje člověk nebo přírodní vlivy jsem postnul graf TSI. Je z něj vidět, že poslední minimum a slabý cyklus se na ní moc nepodepsal. Je tam projekce poklesu až s nastávajícím minimem.

Pokud vskutku slunko je main driver a jsem o tom přesvědčen, mělo by se ochlazování projevit už v nejbližších létech. Koneckonců El_Ninio je fuč, takže globálně teplota klesá.

Uvidíme.

Krab/Viki/Adi:

díky za vaše vstupy, zase jsem se něco přiučil. Ty postřehy o výšce oblačnosti jsou zajímavé a možnost, že to souvisí s vyšší intenzitou vstupujícího kosmického záření určitě existuje. Čas ukáže..... Jen co se týče TSI, tak v diskuzích jsou na to dost odlišné názory Někdo tvrdí, že celkový vliv TSI na teplotu na Zemi je minimální /což možná i potvrzuje ten graf vývoje TSI, co zveřejnil Adi v jiném vlákně/. Ono u těch skvrn jde především o intenzitu magnetického pole a jeho schopnost blokovat nebo pouštět do atmosféry více kosmického záření.

Mrakomor:

já si malou natož velkou dobu ledovou nepřeju - to by byl mnohem větší průšvih než zvýšení teploty o 1C. Já si přeju pěkné ladovské zimy se spoustou sněhu a teplá bouřková léta s teplotami kolem 28 C.

Moc pěkný odkaz na článek na joannova /vůbec ten její portál je plný zajímavých článků/. Na tom článku se mi nejvíce líbí že spíše než se změnou teploty pracuje s verzí změny cirkulace, což si myslím je spíše ta příčina změny charakteru počasí v našich zeměpisných šířkách než změny globální teploty směrem nahoru nebo dolu v řádu desetin C.

zde je odkaz na aktualizaci odchylky teploty v LT od pana Spencera. Zdá se, že rychlost ochlazování po odeznivším El Ninu je nečekaně rychlá.