Vloni v důsledku letních veder hořelo neobvykle mnoho v Řecku - nyní v Austrálii http://neviditelnypes.lidovky.cz/austra ... ranici_wag nebo http://www.novinky.cz/clanek/160754-nej ... -lidi.html - častěji také v Kalifornii. Když už to vypukne bývá na prevenci pozdě. Nyní ještě neodešla zima ale tím spíš se ptám dá se dělat něco víc jak jen hodnotit rizika a vydávat to v podobě hlášení jak to monitoring sucha např. stanice CHMU Doxany? Může nás potkat něco podobné a za jak asi dlouho?

V Čr něco podobného jako jinde ve světě nehrozí. Zde můžou shořet maximálně desítky ha porostu nikoliv tísíce ha, např v Řecku. V Čr je poměrně dobrá dostupnost a lesy mají jinou skladbu dřevin než je tomu v jižní Evropě atd.

Zde si můžete pročíst o stavu lesa v ČR
http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72 ... enDocument

Pokud už je smrk v nížině, tak je ho třeba zlikvidovat a lesníka, který ho tam sázel zavřít až z černá. On tam totiž nemá co dělat. Smrk je typická horská dřevina, která potřebuje dostatek srážek a nesnáší teplo. Dnes je situace taková, že na sev. Moravě a ve Slezsku dochází k masivnímu usychání, které ale trvá již několik let. V polohách pod 600 m.n.m smrk mizí doslova před očima. Jestli náhodou někdo četl článek o tom, že letos nemají být přemnožení lýkožrouti, tak ho mile rád v létě provedu po lesích v okolí svého bydliště a rychle toho dotyčného vyvedu z omylu, ale zpět k požárům. Požáry jsou nejvíce ohroženy lesy se suchým travním porostem, či mladé porosty do cca 25 let, rovněž záleží na druhové skladbě lesa. Zatímco smrková či borová mlazina, by hořela velmi dobře, tak u listnáčů je toto riziko o mnoho menší. Duležité taky je, jak rychle dochází k rozpadu jehličí apod. Aby náhodou na zemi neležela přes 10 cm vrstva suchého jehličí a pod. Pokud opravdu taková vrstva leží na zemi, tak je něco v nepořádku s organismy, které toto jehličí rozkládájí. Pro upřesnění: Smrk půdu okyseluje a pokud se pěstuje stále na stejném místě již od dob Marie Terezie a každá generace tu půdů okyselí, tak dojde nakonec k tomu, že ani samotný smrk již nedokáže čerpat živiny ze země, protože zem je mrtvá. Potom už stačí jeden pitomec s cigaretou, který odhodí nedopalek do suchého jehličí a neštěstí je na světě.
U nás opravdu nehrozí požáry, tak velkého rozsahu (200 ha+), to by musela být souhra všech možných okolností a ani nevím zda takový v histori vůbec byl.

Otázka proč se v minulosti sadil smrk masivně a všude? "Rychlá" a vysoká produkce dřevní hmoty pro průmysl + nízké náklady na vypěstování a hlavně smrk můžeš s mýtit v 80 letech, zatímco listnáč až ve 120 letech, k tomu musíš vypočíst mnohem vyšší náklady na vypěstování (ochrana proti okusu atd.)
Co myslíš, že je lepší, jít 5,6 x do lesa a mít les (smrk) nebo jít 20 x u listnáče.
Proč nyní, tak masivně hynou smrky? Spousta faktorů se nasčítala a výsledek je současný stav. Např. srážky. Ač v naší oblasti spadne okolo 700 - 800 mm, tak je velký problém v tom, že srážky v průběhu roku jsou rozloženy nerovnoměrně. V posledních letech v době vegetace a růstu je sucho a smrk má navíc mělký kořenový systém. Výsledek: smrk se vysílí růstem, ale už se nedokáže ubránit škůdcům atd.
píši to hodně opravdu hodně zjednodušeně

Rozdíl mezi požary ve střední Evropě a jinde ve světě, např. jižní Evropě. Střední Evropa je relativně hustě osídlena, takže ohlášení nějakého požáru netrvá déle než 20 min, navíc v případě ČR existují sbory dobrovolných hasičů, což je velké plus. Kdyby se vedla podrobná statiska, kde vznikl požár, zjistilo by se že největší procento požárů vzniká na holinách po těžbě dřeva, kdy dochází k pálení klestu, ale nejsou pro to vhodné pomínky a nejsou zajištěna bezpenostní opatření. Malé procento tvoří cílené žhářské útoky, požáry vzniklé bleskem či hloupost kouřících lidí, kteří si v klidu zapálí a poté odhodí nedopalek do suché trávy. V samotném lese, pokud je dobře pěstovaný, toho na hoření "moc není". Ovšem v současném stavu českého lesnictví je dobře pěstovaných lesů již málo. V budoucnu budou představot velké riziko borové porosty, které jsou naprosto ideální k šíření požáru. Borovice je skrz naskrz nasáklá pryskyřicí + travnatý podrost, který je běžně přítomen v důsledku světelných podmínek panujících při zemi a potom stačí opravdu málo. Další dřevina, která je vhodná k šíření požáru je modřín, jenže zeleńáci jdou tvrdě proti modřínu jako nepůvodí dřevině a navíc modřín neroste všude, potřebuje specifické podmínky (mimochodem jedny z nejkrásnějších modřínu v Evropě rostou v oblasti Nízkého Jeseníku). Smrkové porosty jako takové se přesunou do výšek nad 600 m.n.m a navíc v nich bude velké zastoupení listnáčů, takže riziko již nebude takové. Obecně v nížinách bude převládat listnatý les s borovicí a s nadmořskou výškou budou přibývat i další jehličnaté druhy.

Lesy jižni Evropy jsou naprosto odlišného charakteru. Převládají porosty s rúznými druhy borovice, eukaliptu a dalších na pryskyřici bohatých (tudíž dobře hořících) druhů. Navíc tyto lesy nejsou nikterak husté. V některých státech se rozumí les, když jsou stromy i přes 20 m od sebe. To znamená velmi bohatý travní podrost a v případě období bez srážek i náležitě suchý.
To znamená i v případě včasného zásahu je problém s dobrou dostupností (hory a pod).

Tundra je případ sám o sobě. Požáru si často všimnou, až když má rozlohu x ha, navíc dostupnost je mizerná a hašení probíha zpravidla ze vzduchu.

Každá oblast má svoje, ale i v případě oteplení o 2 °C, tady v ČR bude dostatek lesa, toho se bát nemusíte, jen bude jiné složení.

Hafe čím to, že hoří už nyní a dokonce les na horách? Jak to asi může vypadat za nějakých 50 - 100 let až se průměrná teplota zvedne ještě o několik stupnů?
http://www.novinky.cz/zahranicni/167572 ... -vitr.html

Otázka zní, co hoří? Les nebo paseka, kde byl les. V tatrách jsou rozsáhle holiny a z toho textu to nejde poznat. Na té foce je paseka a někde v dáli je les. Médiím je to jedno, ony toto nerozlišují. V některých státech se dokonce zakládají řízené požáry lesa. A proč? Protože shoří podrost a poté se mnohem lépe se zmlazují stromy. Nezmám podrobnosti, ale pokud hoří, neuklizená paseka, tak je to pro les jen dobře a tento prostor dostane neuvěřitelnou šanci na přirozenou obnovu. V okolí mého bydliště bylo několik požářišť a na všech se v následujícím roce začly velmi intenzivně zmlazovat modříny, smrky, borovice a další.

Závěr z těch informací, které jsou v tom článku obsažené, se nedá udělat.

Jsem Hafe rád, že se k tomu stavíš kriticky. Novinové zprávy mohou být jen podnětem a závěry z nich dělat opravdu nelze. I pro mě jsou jen kulisou k úvahám. V textu byla zmíněna rozloha 10ha a tak to asi malá paseka nebude. Diskutující ze Slovenska budou mít třeba korektnější informace o tom kolik a co hořelo i o tom jaké tam bylo tou dobou mikroklima, že už koncem dubna takový ohen vzplál. Ale jak píši - je to pro mě osobně jen kulisa či malý model co by se asi mohlo dít běžně a v podstatně větším měřítku pokud by teploty jak odhadují modely IPCC či Rahmstorfa ... http://www.pik-potsdam.de/~stefan/Publi ... s/rg99.pdf ... globálně vzrostli ještě o cca 4 stupně a úměrně tomu by se i u nás vyskytovali extrémní projevy častěji a dlouhodoběji. Připomínám jen že za cca 50let dojde lidstvu ropa - kdo ví jaký vozový park budou mít a jestli ho vůbec budou mít v té době hasiči. http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ ... -informace nebo http://ac.blog.sme.sk/c/188290/Tazba-ro ... holom.html V té době můžeme mít podstatně svázanější ruce i z důvodů výživy, migrace, zdravotních atd. Pak se možnosti aktivně zasahovat při požárech v krajině mohou scvrknout jen na schopnost útěku. To bych nerad. Budou tu v té době někde žít naše děti.

K súčasným požiarom na Slovensku. V krátkej dobe za sebou geograficky veľmi blízko seba vypukli nedávno 4 požiare: Kravany-Vikartovce, Ždiar, Lopušná dolina (Svit) a posledný Kežmarské žľaby. Požiar v Kežmarských žľaboch sa nachádza na území Tatranského národného parku a zasiahol aj územia v najprísnejšom 5. stupni ochrany. Zasiahol plochu 100 hektárov, čo už možno považovať za rozsiahly požiar. Horí tam mladý lesný porast a rúbanisko po vetrovej kalamite. Hasiči tvrdia, že neide o náhodu a nevylučujú úmyselné podpaľačstvo. Apríl je teplotne značne nadnormálny a zrážkovo veľmi suchý, preto sú momentálne dobré podmienky na vznik požiarov. Samovoľné vznietenie je však veľmi málo pravdepodobné vzhľadom na ročnú dobu aj charakter počasia (búrková činnosť nie je).
Problémom je aj to, že z kalamitných plôch bolo odstránené všetko drevo - vyťažilo sa - a tým pádom sa zmenila mikroklíma - plocha je oveľa suchšia, ako keby tam bolo kalamitné drevo, ktoré vytvára určitý tieň. Odstránením kalamitného dreva a ťažbou sa ďalej zničilo prirodzené zmladenie a plocha zarástla vysokou trávou. Suchá tráva je ideálna pre šírenie požiaru. Paradoxne tak ľudské zásahy po vetrovej kalamite zvýšili riziko požiarov v Tatranskom Národnom parku.
Úplne iná je situácia v Tichej a Kôprovej doline, kde bolo ťažbe zabránené. Tu sa rýchlo rozvíja prirodzené zmladenie, mikroklíma je oveľa vlhkejšia a popadané stromy chránia zmladenie pred okusom zverou, vytvárajú tieň potrebný pre semenáčiky a zabraňujú šíreniu tráv. Zabraňujú tiež vniknutiu človeka na plochu kalamitiska, čím sa znižuje riziko požiaru, pretože najčastejšou príčinou požiarov je práve ľudský faktor.

zdravím, tématu moc nerozumím...ale...nevšiml jsem si ještě ani tady ani nikde jinde, že by někdy něco hořelo v listnatém lese.....těch tady máme naštěstí hodně, je fakt že vyšších polohách patří i jehličnany, ale zase nevím co řešíte, je sucho-lidi se nedávají bacha, k tomu vítr, pak ty neodklizené polomy...co víc si může přát ten oheň. Tady dycky když hořelo tak kousek lesa v jehličnatém porostu, přesněji smrkovém..já tady tyto stromy nemám fakt rád, na hory třeba nad 1000m a výš jo, ale níž patří max buky, u nás je to většinou dub-buk. Což je fajn, podrosty nejsou ohrožené tolik požárem a hlavně nemá tam co hořet..takže tak ted bylo měsíc sucho tak se to asi dalo čekat, ani na horách není srážek, čím víc listnáčů tím líp..smrky atd na hory..je dobře že co se nově vysazuje tak už se to nevalí jako dřív, ale trochu s rozumem, co se sem hodí a nehodí víc..
p.s. čistě laický názor

Ještě přidám vlastní zkušenosti s požáry v lese

1) V útery byl pálen klest (já to nepálil ) na úpatí svahu se sklonem cca 45 %. Převýšení cca 80 m. Ještě v sobotu dopoledne jsem tam šel s pejskem na procházku. V sobotu odpoledne začal vát mírný JV vítr a hle z lesa se začal valit hustý dým. Z alarmovali jsme kamarády a nakonec se nás tam sešlo asi 8 lidí s kýblama o objemu 10 l. Takže jsme se rozdělili. Tři běhali s kýbly, každy po dvou 10 l kýblech 20 kg navíc do toho svahu. Do příjezdu hasičů jsme zlikvidovali 2/3 viditelného ohně. Hasiči když viděli jakým způsobem jsme to hasili, tak nevěřili vlastním očím a už vůbec, že jsme do toho svahu s těma kýblama běhali. Je taky pravda, že jak jsme skončili s nosením, jak jsme se zastavili, tak v ten okamžik začlo přicházet vyčerpaní a při pohledu na ten svah, tím tuplem. Jsem se z toho lečil týden, jak mne bolely nohy. Hořela paseka s čerstvou výsadbou. Oheň se šířil pod zemí, takže i když jsem napsal, že jsme uhasili 2/3 viditelnoho ohně, tak ten oheň ještě jednou pořádně blafnul. Oheň byl na cca 0,7 ha.

2) Rovina opět paseka, tentokráte jsem byl vyníkem já , ale taky jsem si to vyžral. Jsem zapálil několik hromad. Pěkně to shořelo, jenže kámen úrazu byl v tom, že ty hromady byly na starých a částečně ztrouchnivělých pařezech. Takže již odpoledne volal kamoš, že mi to tam pěkně hoří. Neváhal jsem a s plným autem vody jsem ihned jel hasit. Strávil jsem tam celé odpoledne než jsem prolil vodou to nejhorší a další týden jsem tam jezdil s vodou zalívat stále doutnající pařezy.

3) Opět paseka, ale tentokráte již se suchým travním porostem. Druhý den po skončení deště. Opět pálení starých hromad. Ráno bezvětří, v průběhu dne vítr již mírný, ale to stačilo, aby oheň přeskočil na trávu a navíc se ten vítr točil. Takže se volalo ihned hasičům. Do doby než začali hasit shořelo cca 0,3 ha výsadby 3 letých buků. Zdá se, že buky to přežily bez větší úhony a raší , zatímco náletové smrku kaput.

U dalších požarů v okolí scénář více méně stejný. Vždy se jednalo o paseky na kterých se pálil klest. Rozdíl byl pouze v tom, že někdo to měl nahlášené a někdo ne. Tohle se potom promítne do pokuty. Když je pálení nahlášené, tak zaplatíte do 1000 kč. Když je pálení nenahlášené připravte se na pořádný vítr v peněžence.

Buk je dřevina středních poloh, zatímco dub patří spíše do nížiny. Ale už jsem viděl starší výsadbu dubu s bukem. Sám mám asi 2 ha, takovéto výsadby + další ha, kde ten poměr je ve prospěch buku. Sám jsem zvědav na výsledek.