No jo dresi, jedna_poznámka dobře ví, jak to dělají v IPCC. Takže si myslí, že to podle nich asi dělají všichni ...
Jinak dobře začínáš Tvůj web, chválím. Jen se divím, že uhlíkáři jej zatím nezaznamenali ... Vydrž, Prťka, vydrž !

Green, najprv treba uviesť, že vodná para má koncentráciu v atmosfére v malej nadmorskej výške na úrovni okolo 4% objemových v najteplejších oblastiach Zeme a blíži sa k 0,0% objemovým v najchladnejších a veľmi suchých oblastiach. Vo výške 5 km je malá koncentrácia vodnej pary aj nad tropickými oceánmi. CO2 má teraz skoro v celej troposfére rovnakú koncentráciu okolo 0,0385% objemových. Nikde v publikáciách som nenašiel konkrétny údaj o tom, že o koľko je CO2 účinnejší skleníkový plyn ako vodná para pri rovnakej koncentrácii. Je to zrejme preto, že dôležité absorpčné pásy CO2 ležia v oblasti malej absorpcie H2O a tiež preto, že H2O má v atmosfére krajne nerovnomerné zastúpenie. Vieme toľko, že ak by sme odstránili z atmosféry všetkú vodnú paru, tak by klesol skleníkový efekt o 36%, teda o 12 °C, no ak by sme odstránili všetok CO2, tak by klesol o 9%, teda o 3 °C. V oblasti zaujímavej absorpcie má vodná para koeficient pohltenia vyžarovania zemského povrchu takýto: 6-6,5 mikro m koeficient 198; 7-7,5 mikro m 46; 8,5-12 mikro m koeficient 0,1; 12-13 mkro m 0,3; 13-14 mikro m 0,8; 14-15 mikro m 1,3; 15-16 mikro m 1,6; 16-17 mikro m 4,4; 17-18 mikro m 17,2 atď. Práve v tomto pásme 13-18 mikro m má veľmi silný absorpčný pás CO2, je to blízko v stredu spektra vyžarovania zemského povrchu (skoro najväčšia hustota toku vyžarovania). Tu môže mať CO2 účinnosť najmenej 100x vyššiu ako CO2 pri rovnakej koncentrácii. Odhadom počítam s tým, že v celom spektre absorpcie má CO2 asi 10-20x väčšiu účinnosť ako vodná para pri rovnakej koncentrácii. Keďže má vodná para oveľa väčšiu koncentráciu, tak je jej podiel na skleníkovom efekte atmosféry 2x až 10x vyšší ako CO2 v závislosti od lokality na Zemi. Treba ešte počítať s tým, že pri zvyšovaní koncentrácie každého skleníkového plynu nerastie jeho účinnosť lineárne, ale sa postupne zmierňuje, teda napríklad, ak zvýšime CO2 na dvojnásobok neporastie teplota o 3 °C ale len asi o 2 °C atď. Výskyt oblačnosti uvedené vzťahy trochu komplikuje, no oblačnosť má skoro rovnakú kladnú aj zápornú spätnä väzbu v klimatickom systéme Zeme.

Samozrejme, spravne ma byt: "Tu môže mať CO2 účinnosť najmenej 100x vyššiu ako H2O pri rovnakej koncentrácii"

Jojo. Lapin, green a teď ještě jedna_poznámka. Celý blog ve jménu otce, syna a ducha svatého ...

1) "Nikde v publikáciách som nenašiel konkrétny údaj o tom, že o koľko je CO2 účinnejší skleníkový plyn ako vodná para pri rovnakej koncentrácii" a přesto "je však oveľa silnejší skleníkový plyn pri rovnakej koncentrácii". Sláva naprosto přesně ověřeným důkazům, které vyvracejí názor neznabohů !

2) "Práve v tomto pásme 13-18 mikro m má veľmi silný absorpčný pás CO2, je to blízko v stredu spektra vyžarovania zemského povrchu (skoro najväčšia hustota toku vyžarovania)" - další naprosto fascinující perla. Vlnová délka 13-18mikrometrů odpovídá maximu záření při teplotách -50°C až -112°C. Ono je docela logické, že při těchto teplotách toho vodní páry už moc nezmůžou Ale že by toto pásmo bylo "blízko středu vyzařování povrchu" a byly v něm "skoro největší hustota vyzařování" - no, pane Lapin, nejste náhodou ten hledaný marťan ? To ale musíte zapomenout, co Vás učili o teplotě povrchu tam, a měl by jste se už přeorientovat se na Zemi... A nebo budete muset ty Vaše družice poslat trochu k Zemi, aby Vám místo vyzařování zemského povrchu neměřily vyzařování horního okraje troposféry !

3) "oblačnosť má skoro rovnakú kladnú aj zápornú spätnä väzbu v klimatickom systéme" no jo, další naprosto přesně vědecky podložená perla. IPCC alespoň uznává, že oblačnost je zatím velkou neznámou, to v Bratislavě už vše rozluštili naprosto vědecky - viz bod 1.

Ještě by jste tu, pane Lapine, mohl vysvětlit tu "účinnost" výše se nacházejících, tudíž chladnějších skleníkových plynů (ne atmosféry !) ve vztahu k oteplení teplejšího povrchu země. To by jsme se opět mohli zasmát. Předem děkuju.

Green, k vašim otázkam dopĺňam toto:
1) Aj keď nie je celkom presne známe, že o koľko je CO2 silnejší skleníkový plyn ako vodná para pri rovnakej koncentrácii (nedá sa to dodržať v celej hrúbke atmosféry kvôli teplotnej závislosti obsahu vodnej pary v atmosfére), stav skleníkového efektu po odstránení jedného z plynov je odhadnutý celkom spoľahlivo. To, čo uvádza Wikipedia, teda 36% pre H2O a 9% pre CO2 platí pre minulosť, keď mal prirodzený skleníkový efekt sumárny účinok na celej Zemi asi 33 °C. Teraz sa to, samozrejme zvyšuje, no tých 0,75 °C oteplenia od 1750 ešte nie je veľa.
2) Pokiaľ ide o nelineárny rast vplyvu zvyšovania koncentrácie na zosilňovanie skleníkového efektu je treba uviesť jeden fakt, ktorý je často skresľovaný. Veľa ľudí má takú predstavu, že keď atmosféra pohltí všetko dlhovlnné vyžarovanie Zeme, tak už sa ďalej nebude zosilňovať skleníkový efekt. Proces prebieha tak, že dlhovlnné žiarenie sa pohltí v nejakej spodnej časti atmosféry, atmosféra sa tým zohreje a ako každé hmotné prostredie s teplotou nad absolútnou nulou vyžaruje dlhovlnné žiarenie všetkými smermi v súlade so S-B zákonom (viac smerom dole, lebo tam má vyššiu teplotu). Tak to pokračuje až po hornú hranicu atmosféry. Keď je skleníkových plynov viac, tak rozdiel je iba v tom, že úplná absorpcia vyžarovania Zeme prebehne v tenšej prízemnej vrstve atmosféry. Mám o tom jeden článo doma na PC, niekedy zavesím na web dôležité časti z textu, je tam ale veľa vzorcov.
3) Oblačnosť hrá dôležitú úlohu, nakoniec to vidíme aj v praxi, že keď je v noci zamračené, tak oveľa pomalšie klesá teplota, niekedy dokonca celú noc stagnuje v intervale okolo 1 °C, pričom za jasného a bezveterného počasia s nízkou absolútnou vlhkosťou vzduchu môže poklesnúť aj o 15 °C. Cez deň oblačnosť zvyšuje albedo, čo uvedený efekt kompenzuje lebo na zemský povrch dopadne menej slnečného žiarenia. Vyzerá to tak, že u nás na jar a v lete oblačnosť celkove znižuje priemernú teplotu a v zvyšnej časti roka zvyšuje. Pri scenároch do budúcnosti, teda závisí od toho, že aký typ oblačnosti bude prevažovať, kde na Zemi bude viac oblačnosti a v ktorej ročnej dobe - to je zatiaľ veľká neznáma. V atmosfére je celkove stále okolo 12 400 km3 vody, prevažne v skupenstve vodnej pary, je to asi ako 25 mm vrstva vody na zemskom povrchu. V oblakoch je v skupenstve kvapiek a ľadových kryštálikov z toho iba veľmi malá časť (okolo 1-5%) - jedine v dolnej časti tropických búrkových oblakov je vodnosť oblaku okolo 10 g na m3, pričom v skupenstve vodnej pary je tam asi 25-30 g na m3.
4) Často sa tu opakuje otázka, že ako môže studená atmosféra otepľovať zemský povrch - vysvetliť to môžeme takto: akýkoľvek systém môžeme ohrievať tak, že dodávame do neho teplo, prípadne aj tak, že zabránime, aby teplo odtiaľ uniklo, keď súčasne dodávame malé množstvo tepla. Zemský povrch získava energiu zo slnečného žiarenia (čiastočne aj advekciou) a stráca vyžarovaním a čiastočne aj turbulentnou výmenou a konvekciou. Skleníkové plyny predstavujú prostredie, ktoré spomaľuje vyžarovanie tepla zo zemského povrchu, pretože časť tepelného žiarenia, ktoré absorbujú vyžiaria spätne na zemský povrch. Tak sa podobne ako pri oblačnosti spomaľuje ochladzovanie zemského povrchu. rozdiel je iba v tom, že skleníkové plyny takmer vôbec nepohlcujú ani neodrážajú prichádzajúce krátkovlnné žiarenie, kým oblačnosť áno.

Pokud to tu ještě někdo čte, doufám, že si právě všimnul zářné, přímo fantastické ukázky, jak demagogicky zastánci IPCC názorů umí podávat pravdu naprosto naruby ve dvou větách.
"Zaujímavý prípad je práve b). Zvýšila sa priemerná teplota okolia domu vo vykurovacom období. V tomto prípade sa tiež znížia tepelné straty budovy (bude menší teplotný gradient) a tým sa zvýši teplota vnútri budovy."
V případě debaty o skleníkovém efektu je totiž nutné se zeptat : A jak se zvýšila ta teplota vně domu, když teplo tam přítomné pochází pouze od domu ? Odpovím sám - odpovědi jsou možné totiž jen dvě.
1) Otevřeli jsme všechna okna a dveře dokořán. Ovšem to pak je druhá věta zcela bezpředmětná a nepravdivá, že ? Takže tato varianta padá.
2) Ze vzduchu v okolí budovy jsme udělali dokonalejší izolant. To by šlo - pokud bychom se nebavili o radiačně aktivních plynech, které jsou podstatně horšími izolanty (správně řečeno "lepšími vodiči a zářiči") než kyslík, dusík nebo argon. Zvyšováním obsahu CO2 tak izolaci víc narušujeme a nejbližší okolí i vnitřek domu tak ochlazujeme !

Jedinou pravdu, kterou ovšem sám ve svých slovech nevidí, řekl green slovy : sníží se tepelné ztráty(bude menší tepelný gradient) Konečně, greene ! ANO, to je to, co ti tu celou dobu povídám - ani nevíš, co povídáš, a do idiotů tak chybně nazýváš druhé. ANO, "skleníkové plyny" sníží tepelné ztráty atmosféry. ANO, to znamená, že sníží teplotní gradient. A CO JE VÝSLEDKEM ? Teplota povrchu a blízkých vrstev je spíše o malinko nižší, ale dejme tomu, že stejná, neb přijímá i vyzařuje pořád stejně. Sníží-li se teplotní gradient z 0,6°C/100m na dejme tomu 0,5°C/100m, k čemu dojde ? V 1km bude pouze o 1 stupeň teplej, ve 2km o dva stupně, v 5km o 5°C a v 8km již o 8°C teplej ! (Ve větších výškách oteplení nelze předpokládat, vyzařování již bude díky řidšímu vzduchu převažovat nad oteplováním a nižší teplotní gradient se pravděpodobně "zlomí" a dál bude naopak vyšší než původní.) Jenže dnes je oteplení zjišťováno především u povrchu. Tak to vysvětli znovu a lépe ! Díky CO2 to jednoznačně není.

V předpokladech oteplení domu jsi totiž bezprecedentně vynechal třetí možnost.
c)Teplo, které z kamen původně unikalo dobře izolovaným komínem velmi vysoko nad okolní vzduch, (realita - latentní teplo páry), dokonale využiju k přihřívání domu. Teprve tady je naprosto bez výjimek platná tvoje věta "V tomto prípade sa tiež znížia tepelné straty budovy (bude menší teplotný gradient) a tým sa zvýši teplota vnútri budovy".

Polopatičtěj to už vysvětlit nelze. Od Japoncú, Korejců i křováků beru, že tomu nerozumí. U místních - příčinu tohoto IPCC fenoménu si musí nalézt sami.

karbete já už se tímhle tématem jenom bavím a už nadále nemám sílu na cokoliv odpovídat ;

Jestli je nějaký spolek cvoků, tak je naprosto pochopitelné, proč. Absolutně nic cvokatého nevidím na tvrzení, že když se teplota atmosféry na 1 km nesníží o 6 °C, ale o 5°C, tak se jedná o oteplení o 1°C oproti výchozí hodnotě. Cvoci to vidí jinak, pravda, neumí počítat.

Dresi, neboj, já se taky docela bavím. Čekal jsem reakci na tu úmyslnou blbost (bod c - "znížia tepelné straty budovy (bude menší teplotný gradient)"), ale tady se asi moc nemyslí. Reakce byla úplně jiná ...