Ále, čert vem karbeta, jestli to pochopil nebo ne. Záření je pro něj nepodstatné, hlavní je voda.
Ale vyhnul ses odpovědi, co se děje s přijatou energií stykem s okolními molekulami, nemyslím tedy zářivou energii. Tento přenos energie přece neodporuje fyzikálním zákonům, nebo ano ? Nový CO2 po vyzáření energie doplní tuto třeba od dusíku - ohřeje se dotykem (tím se sousední molekuly dusíku ochladí), ale vyzářením této energie směrem od země se zase ochladí atd atd - takže soustavu ochlazuje přeměnou tepla z neskleníkových plynů na záření CO2. Tady přece žádný zákon neříká, kolik energie může molekula přijat zářením a kolik dotykem, ne ?
Mimochodem, k této otázce mě vyprovokovala slečna Jana, které jste neodpověděl, pane Lapine. Greenovi odpovídáte v řádu pár hodin.

VH,
už som tu v diskusii písal, že suchý vzduch je pomerne dobrý tepelný izolant. Ak vzduch neprúdi, je lepším tepelným izolantom, ako napríklad penový polystyrén.
Z toho vyplýva, že teplo sa v atmosfére šíri hlavne žiarením a potom prúdením (advekciou, konvekciou, turbulenciou). V oveľa menšej miere sa v atmosfére šíri vedením (dotykom). Kvantifikovať to presne neviem, (možno ma pán Lapin doplní). Radiačne aktívne plyny pohltia dlhovlnné žiarenie Zeme a energiu znovu vyžiaria, alebo ju odovzdajú vedením ďalším plynom, ktoré tvoria atmosféru (dusík, kyslík), čím sa vzduch ohreje ako celok. Vedenie tepla hrá v atmosfére úlohu hlavne lokálne (teplo sa šíri len na krátku vzdialenosť), zatiaľ čo žiarením a prúdením sa teplo prenáša na veľkú vzdialenosť. Atmosféra sa čiastočne ohrieva od krátkovlnného slnečného žiarenia, a významne sa ohrieva práve sklenníkovým efektom. Radiačne aktívne plyny krátkovlnné slnečné žiarenie pohlcujú len málo. Výnimkou je vodná para.

Jedno je však isté. Ak pridáme do ovzdušia radiačne aktívne plyny (napríklad spálením fosílnych palív) atmosféra sa určite ohreje a nie ochladí. Ohriatie atmosféry zasa spôsobí ohrev zemského povrchu, mechanizmom, ktorý tu už bol viac krát rozoberaný.

zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!! zelenáč!!!

Hm, tak to zas nejsem o moc moudřejší. V realitě vzduch proudí, a to tak, že velmi, takže takový izolant nebude. Právě tu kvantifikaci podílů bych asi potřeboval, bez ní je to jen dohadování. Pokud máš pravdu a jen málo tepla se šíří vedením, tak o to víc tepla přijatého zářením musí skleníkové plyny předat neskleníkovým, aby se atmosféra zahřála. Jenže to jim pak už skoro nic nezbyde na zpětné záření k zemi, ne ? Vždyť neskleníkových je skoro 2500x víc jak skleníkových, když nepočítám vodu. To by vyvrátilo teorii oteplení díky skleníkovým plynům, takže on ten podíl záření asi zas není tak velký, aby skleníkovým plynům taky zbyl prostor pro oteplení povrchu. Já bych si teda za tohoto stavu nejistoty netroufnul tvrdit, že je jisté, že přidání CO2 atmosféru a povrch zahřeje. Osobně čekám, jestli pan Lapin odpoví Janě. Samotnému mi vychází, že teplota atmosféry bez skleníkových plynů musí být vyšší než teplota atmosféry skleníkové. Logicky pak přídávání skleníkových plynů do neskleníkové atmosféry posouvá výslednou teplotu dolů, směrem k teplotě atmosféry skleníkové. Čím víc o tom uvažuju, tím víc přemýšlím, co vlastně ten kritizovaný karbet chtěl naznačit.

A takto vyzerá tá troposféra, o ktorej sa bavíme v realite

Proč mi tady zdlouhavě opisuješ to, co tu už bylo napsáno ? Jana se ptala na atmosféru bez vody, jen skleníkové plyny, nebo atmosféru bez vody, jen neskleníkové plyny. Na to jsem se ptal a na to jsi jí neodpověděl, ani pan Lapin, proto se ptám.
Jo, jasně. Myslím, že stejně všichni mluvíme o troposféře, ale nazýváme to chybně atmosférou. Nad troposférou už tolik vzduchu není, aby mělo význam zaobírat se přidáním toho či onoho. Nechci odporovat žádným fyzikálním zákonům. Jen přemýšlím, jestli má pan Hejhálek pravdu. Atmosféra neskleníková (dusík, kyslík, argon) se bude zahřívat tak, že přes den se postupně celá vrstva troposféry prohřeje téměř na teplotu povrchu, a v noci se první ochladí povrch - ale jeho chlazení je bržděno ohříváním od horkého vzduchu, takže postupně mícháním a přenosem tepla se troposféra bude ochlazovat odspodu. Nad ránem bude u země chladno a na horním okraji troposféry teplej. Je tu něco proti fyzice ?
Podle Tebe se teplo vyzáří pryč a vzduch zůstane chladný, když tam nejsou skleníkové plyny ?

No, konečně něco na přemýšlení. zkusím to. Asi to bude nad mé síly, ale je to zajímavé.
Jinak ten odkaz na Hejhálkovy stránky už to byl. Je to stavař, který docela dobře rozumí izolaci a zateplení a fyzikální zákonitosti jsou jeho živobytím. Doporučuju si ty jeho články pročíst, je jich tam víc v odkazech dole. Já si to musím promyslet, kdo tomu rozumí víc a komu věřit ... Zatím zdravím.

ja simyslím že emise

greene, bavili jste se tu o troposféře a zmiňoval jsi, že se spodní část troposféry se otepluje, což je zajisté nevyvratitelná pravda, ovšem zdroj oteplování této části troposféry je podle všeho úplně někde jinde, jak na to přišli lidi z Dánského meteorologického institutu
http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=16863000

JEDNA POZNÁMKO, kyslík a dusík energii vyzáří ? To nám vysvětli, já tady celou dobu špekuluju nad skleníkovostí a neskleníkovostí a dopadech tohoto jevu, a tys mi to postavil na hlavu. Jestli září i kyslík a dusík, tak se není o čem bavit a údajné skleníkové plyny za nic nemohou, protože září asi jen o málo víc než dusík a kyslík !