To jsem očekával naprosto přesně. Vyhýbavé povídání o ničem, neb rozum je za horama.
Jsem rád, že místní -ni uznali, že jejich výroky jsou nepravdivé.
Pokud "Nie je pravda, že "CO2 funguje len na IR žiarenie odchádzajúce z povrchu do atmosféry a nie na IR žiarenie z atmosféry k povrchu". Takto to nefunguje." (Ta moje věta ve vnitřních uvozovkách je jinak podané tvrzení, že CO2 otepluje povrch země)- tak platí věta uvedená v závorce. Proto tam byla uvedena. Asi někdo opět neumí číst nebo myslet. Takže podle Greena se díky CO2 ochlazuje. Jen to stále nepochopil.

Pane Lapine,

To jste mně nazlobil - já na výplatní pásce třeba OKD? Nezlobte se na mně, mám dost. Myslíte, že bych zde horoval pro nějakou ekologii a psal o důlních vlivech a propagoval atom? Dávno bych patrně bydlel někde na Modravě u svého chlebodárce nebo někde v Jeseníkách a kašlal zvysoka na nějaké Karvinsko. Vůbec nerozomíte. Mně právě jde o to, pohonout někoho z klimatologů, aby se postavili třeba právě proti uhelné lobby, která ničí mé město a kazí ovzduší. Nic, jdu spát, jsem utahaný jak kotě.
Přijďte sem na Karvinsko a možná pochopíte mé postoje, myslel jsem, že jsou dosti zřetelné. Když někdo prasí přírodu a vzduch, nemusí to být ten, který primárně vypouští CO2, ale třeba práší, vypouští flotační kaly apod.... Ale spěchejte, jsem pevně rozhodnut - pokud to bude finančně možné - odsuď odejít, Na zdejší poměry už nemám sílu.

Mějte se hezky

Para,
súhlas, dodám len, že takéto stromy sú aj menej odolné proti vetru.

Para a Green, súhlasím s vami, nechcel som sa zoširoka rozpisaovať o súvisiacich rizikách. Prevažuje ale taká mienka, že mierne zvýšenie koncentrácie CO2 v atmosfére má teraz na rast biomasy v priemere na Zemi priaznivý účinok (aj pokiaľ ide o lesy a poľnohospodárstvo). V budúcnosti sa to môže zmeniť, riziká sa intenzívne skúmajú, pretože je evidentné, že nejaké budú (literatúry je o tom poskromne, no nájde sa).

Příjemné odpoledne,

Pane Lapine, jsem toho názoru, který je ostatně i podložený, že sekundárním efektem ozdravění ovzduší je i snížení emisí CO2. V prvé řadě má jít o ty emise, neboť ty v prvé řadě škodí, až pak se zabývat CO2. Pak to dopadne tak, jako při obchodu z emisními povolenkami. Nemám pocit, že právě toto, krom zisku do státní pokladny, nějakým způsobem přispělo k ozdravění přírody, vzduchu. Navíc jsme si již řekli, že primární snaha o snížení emisí CO2 má přesně opačný efekt - viz biopaliva a větrníky, proto je třeba jít "na to" z druhé strany, která je v této diskusi opomíjená - snížením emisí polutantů.
Víte, že i ona ekologická zátěž, kromě špatného zdraví populace na Ostravsku, zničené přírody má i další efekt -snížuje rating celého regionu. Podnikatelské subjekty se sem moc nehrnou a pak to dopadne třeba tak, jak s nesmyslným umístěním automobilky přímo v podhůří Beskyd - viz - Nošovice neboť někomu z managementu se líbil pohled na Beskydy a krajským úředníkům zase jednou zlatě svítila očička... No a mně, se nelíbí pohled shora na automobilku. Úděsné.

V souvislosti s růstem rostlin se především "homo konzumní" postaral nejen o ten nejčastěji citovaný CO2 ale i o další trochu opomíjené aspekty. Abychom se uživili - musíme totiž hnojit dusíkatými hnojivy. Přírodní zásoby původního Chilského ledku - guana - ale už dávno prakticky došly a nebýt umělé výroby lidstvo by již mnoho let hladovělo. Na druhou stranu se ale všechny ty dusičnany stávají součástí ekosystémů. Pomohu si citacemi:

Vesmír 1/1996 V. Cílek: ... Dusík vázaný do sloučenin typu dusičnanů představuje jeden z několika hlavních faktorů, které ovlivňují růst mořských rostlin. Optimální poměr nitrátů a fosfátů v mořské vodě, tzv. Redfieldův poměr, je 16:1. Další limitující faktor je dostatek stopových prvků, zvláště železa. Cyklus fosforu v mořské vodě je poměrně stabilní a celkem zdlouhavý. Fosfor je přinášen hlavně řekami a postupně ukládán do mořských fosforitů. V případě dusíku je situace dramaticky odlišná, protože v anoxickém prostředí se mořské mikroorganismy během několika hodin adaptují na přijímání kyslíku z dusičnanů místo obvyklého zdroje, jímž je rozpuštěný kyslík. Mikroorganizmy „vdechují“ dusičnany a „vydechují“ dusík nebo oxid dusný.....
Když se oceán zbavuje dusičnanů, ztrácí schopnost uživit své řasy, což se projeví sníženou produkcí biomasy. Znamená to, že oceán odebírá z atmosféry menší množství oxidu uhličitého. A o ten nám jde.

Vesmír 12/2008 Hruška, Oulehle: ..Podle současných poznatků je pro středoevropské jehličnaté lesy touto kritickou zátěží depozice zhruba 10 kg dusíku na hektar za rok. Překročením této hodnoty výrazně klesá biodiverzita lesa, protože se ztrácejí druhy rostlin citlivé na nadbytek dusíku. Jde o hodnotu orientační, pro některé citlivé druhy je nižší. Například švédské zdroje nově udávají pro brusinku jako kritickou zátěž již 6 kg dusíku. Pokud je tato hranice překročena, brusinka dlouhodobě mizí. Tento empirický poznatek můžeme potvrdit i z našich lesů. Zatímco ještě v padesátých letech 20. století byla u nás brusinka poměrně hojná, v devadesátých letech téměř vymizela a byla nahrazena nejrůznějšími druhy nitrofilních trav, zejména třtinou chloupkatou....

Vesmíru 11/2008 : ....Hnojením se do půdy dodává až 300 kg dusíku na hektar za rok (v evropě obvykle kolem 80–150 kg, v České republice asi 60–80 kg). V ekosystému s relativním nedostatkem dusíku je cyklus dusíku poměrně uzavřený a produkuje málo plynů včetně N2O. Situace se radikálně změní, jeli dusíku nadbytek. Bezprostředně po hnojení je v půdě velký přebytek amonia nebo nitrátů (podle použitého hnojiva), které mohou být rychle odstraněny jedině nitrifikací a následnou respirační denitrifikací. Intenzita denitrifikace se ještě mnohonásobně zvýší vhodnou vlhkostí půdy, např. po silnějších deštích.

Vesmíru 6/2007 Cílek: ...Polovina všech syntetických dusíkatých hnojiv byla vyrobena v posledních dvaceti letech!... Jde o tzv reaktivní dusík, který není v plynné formě. Tvoří jen malou, ale pro život naprosto nezbytnou část globálního dusíkového zásobníku..... Množství reaktivního dusíku vyráběného lidmi převyšuje přírodní toky. Obvykle se uvádí, že roční přirozený tok reaktivního dusíku se pohybuje kolem 140 milionů tun a lidská produkce dosahuje 210 milionů tun...... Lesy Skandinávie dostávají desetkrát až dvacetkrát víc reaktivního dusíku než před sto lety. Pobřeží Floridy, Jamajky, východu USA či Evropy jsou dnes zásobována několikanásobně většími zátěžemi dusíku. Baltické moře začíná být považováno za nejrozsáhlejší „mrtvou zónu“ mezi mělkými moři. Tato mrtvá zóna ve skutečnosti kypí životem, je to však život sinic a medúz, nikoliv ryb a korýšů.... ...Mění se půdní poměry, a asi vůbec nejhorší jsou dalekosáhlé změny v pobřežních mořích všech osídlených kontinentů....

Vesmír 11/2008 Mrkvičková : ...Podle současných poznatků je pro středoevropské jehličnaté lesy touto kritickou zátěží depozice zhruba 10 kg dusíku na hektar za rok. Překročením této hodnoty výrazně klesá biodiverzita lesa, protože se ztrácejí druhy rostlin citlivé na nadbytek dusíku. Jde o hodnotu orientační, pro některé citlivé druhy je nižší. Například švédské zdroje nově udávají pro brusinku jako kritickou zátěž již 6 kg dusíku. Pokud je tato hranice překročena, brusinka dlouhodobě mizí. Tento empirický poznatek můžeme potvrdit i z našich lesů. Zatímco ještě v padesátých letech 20. století byla u nás brusinka poměrně hojná, v devadesátých letech téměř vymizela a byla nahrazena nejrůznějšími druhy nitrofilních trav, zejména třtinou chloupkatou...

Osobně /para/často měřím koncentrace dusičnanů ve vodě - mám totiž akvárko a kritická hodnota tam je kolem 50mg/l. Opatřit do něj ale vodu na efektivní výměnu která má méně než cca 10mg/l je problém nebot ta vodovodní už má cca 30mg/l. Původní tropická říční voda ale nemá ani 5mg/l. Takové potůčky vyvěrající s relativně čistých lesů jsem sice ještě našel ale min 20 či 50km od mého pražského bydliště. Test zhruba za stovku lze koupit v běžně akvaristice. Kdo chce může si sám vše ověřit a "obrázek" si sám dokreslit.

Cílek: ..Jako lidstvo jsme docela dobří, když zahlazujeme viditelné následky velké katastrofy, ale zcela selháváme u tisíce drobných souběžných proměn, jež jako malé pramínky budou jednou schopny zaplnit velké koryto globální změny.

No, vlastní nechápání jasných věcí vydávat za chybné otázka protistrany je úsměvné. Takže polopaticky pro Paru a Greena. Pokud platí následující schéma

http://kdf.mff.cuni.cz/veletrh/sbornik/ ... age005.png

tak se dá říct následující.
Jak je vidět, z původních 342 W/m2 od slunce se na ohřátí povrchu uplatní pouze 168W, necelá polovina. Ale díky skleníkovému efektu a pod. se z atmosféry k povrchu dostává (vpravo) 325 W/m2, tedy 2x víc. Povrch tak disponuje celkem 492 W/m2. Od Země pak odchází 94 W evapotranspirací - a tady si myslím, že do grafu globáního stavu alarmisti úmyslně chybně zamontovali evapotranspiraci pouště, no že by jen pětina přijaté energie odcházela výparem či transpirací se mi zdá fantasmagorické, když 75% povrchu je voda a další kus vegetace - a zbytek jako IR. Pokud jej uznám za správný (což v reálu ale neuznávám díky té nízké evapotranspiraci), tak zvýšení CO2 nejdřív sníží zpětné záření atmosféry. Tudíž nedopadne na povrch celkem 492 W/m2, ale míň, což logicky znamená snížení teploty. Jenže alarmisti nechávají dopadat všechny watíky - a pak je teprve zadržují při odchodu od povrchu. To se mi zdá docela úsměvné.

Špatně vidím, to je osmička, ne nula. Takže evapotranspirace je 102, ne 94. Ale to je nepodstatný minidetail.

NOAA konečne zverejnil zhodnotenie decembra a roku 2008 http://www.ncdc.noaa.gov/oa/climate/res ... lobal.html
December bol globálne o 0,48 °C nad dlhodobým priemerom - DP (8. najteplejší od 1850) a rok o 0,49 °C nad DP (8. najteplejší)
December bol na kontinentoch severnej pologule o 0,69 °C nad DP (19. najteplejší) a rok o 0,89 °C nad DP (5. najteplejší od roku 1850)
Je to v prípade ročných hodnôt globálne o 0,1 °C viac a na kontinentoch severnej pologule asi o 0,2 °C viac ako očakávali odhady začiatkom roka 2008.

pán Lapin,
so záujmom som si prezrel tie výročné štatistiky z National Oceanic and Atmospheric Administration, sú prehľadné, výsledné čísla sú veľavravné. Vždy ma však zaujímalo ako merajú satelity tie teplotné anomálie, nemáte nejaké technické objasnenie - špecifikáciu? Pretože pokiaľ to vychádza iba z nepriamych meraní satelitov určite sa to nezhoduje s tým, čo by ste reálne namerali v meteobúdke na danom mieste a následne spriemerovali.
Pre laickú verejnosť je síce takýto graf veľmi názorný, no keď sa zamýšľam do hĺbky, viem, že nepriame meranie vnáša do svojich výsledkov istú vlnu nepresnosti.
Ešte by som sa chcel spýtať, či ide o teplotu pri Zemi alebo v určitej vrstve troposféry...

Prečo sa pýtam?
pretože napríklad v roku 1961 sa určite teplota troposféry nemerala cez satelity (ak sa mýlim, prosím, opravte ma).... preto porovnávanie satelitných meraní s meraniami iného - priameho - druhu je trocha ako porovnávať slivky bystrické so slivkami duránkami.......

Ďakujem.