Ahoj,

já si pamatuji dobře druhou polovinu 70-tých let a 80-tá léta, z tím, že roky 82 až 84, byly dosti teplé, ochlazení bylo krátké - 85-87, pak série mizerných zim, prakticky do roku 90, pak až 93, posléze až 95-97.

70-té roky, krom jejich poloviny, si pamatuji jako chladné s deštivými léty, kdy 27 stupnů to už byl pařák a 29 stupńů vedro. Zimy byly s dostatkem sněhu, ale proměnlivější, čili týden byl sníh, třeba 20-30 čásel, pak 3 -4 dny obleva a tak stále dokola.
Možná se pletu, přeci jen to jsou vzpomínky a o svá pracně nasbíraná data jsem před časem přišel.

Zatím

Ps. zajímavý článek - http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonom ... nomika_wag

Priatelia, ja si toho pamätám dosť, teda pomerne dobre od roku 1954, keď som začal chodiť do školy a od roku 1961, keď som začal s meteorologickým pozorovaním, no pri práci profesionálneho klimatológa som zistil, že aj takéto detailné spomienky majú iba podružný význam - rozhodujúce sú profesionálne získané údaje z meteorologických meraní. Aj preto uvádzam na našej stránke http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/main9.html čo najviac spracovaných meteorologických údajových radov.

Pane Lapine, náhodou jsem narazil na stránku
.
Myslím, že zde uvedené a předpokládám správné definice vycházející i z literatury, jejímž jste spoluautorem, potvrzují, že nemáte pravdu v tom, že "musíte" používat "meteorology mezinárodně dohodnuté" období. Profesionál jako vy by neměl zaměňovat, neřku-li záměrně, základní pojmy ! Jednoznačně je řečeno, že dlouhodobý průměr může být stanoven z libovolně dlouhé časové řady minimálně tří následujících desetiletí. Tedy např. třeba i z období 1951 - 2000. Vaše neustálé srovnávání s Vámi používaným obdobím dlouhodobého průměru 61-90 je pouze Vaše podání, protože Vám to tak vyhovuje - ještě pár let budou naměřené hodnoty vycházet "nadprůměrné". Pokud budete psát o "nadnormálních" teplotách, jelikož období klimatologického normálu bylo konvenčně stanoveno na léta 61-90, bude to něco zcela jiného. Proto se Vás znovu ptám, proč neuvádíte každoročně srovnání ročních průměrných teplot s dlouhodobým průměrem za právě uplynulých minimálně 30 let. ( V podstatě srovnávání s nějakým uměle stanoveným normálem moc lidí nezajímá.) Takže rok 2008 by měl být porovnáván s dlouhodobým průměrem za roky 78-07 (nebo třeba za roky 58-07). Ničemu to neodporuje, ale je možné, že každý rok už nebudou teploty nad tím Vaším klamným "dlouhodobým průměrem" správně nazývaným normál, není tomu tak ?

Návštevník, beriem to ako váš názor, pričom je jasné, že nepracujete v danej problematike. Keby sme každý rok posúvali normál o jeden rok, tak by sme dostali časovú postupnosť odchýlok, ktorá nie je konzistentná a štatisticky nespracovateľná. WMO stanovila 1961-1990 ako teraz platný štandardný normál ne celom svete. Toto odbobie charakterizuje aj akýsi základ, ku ktorému môžeme porovnávať vývoj klimatickej zmeny. Je logické, že nasledujúci štandardný normál 1991-2020 bude takmer na celom svete "teplejší" ako ten minulý. Vývoj klimatickej zmeny budeme potom hodnotiť inak, dajme tomu ako odchýlku od teplotne pomerne stabilného obdobia 1951-1980 (tak to robím ja a aj mnohí klimatológovia v Európe už vyše 20 rokov), prípadne ako trendovú odchýlku. To, že sme v citovanom článku pripustili ako normál akékoľvek 30-ročné obdobie začínajúce rokom xxx1, je iba možnosť, ktorú poskytuje WMO na interné účely v jednotlivých krajinách, nemôžu sa ale používať medzinárodne.

Neporozumněl jste mi, pane Lapine. Souhlasím se stanovením "normálu" tak jak je, ani jej nechci posouvat rok po roku. Ale to se týká NORMÁLU. Na str.121 této diskuze jste ale napsal :
"Január 2009 podľa NOAA
Včera zverejnil NOAA priemery teploty vzduchu na Zemi za január 2009. Celá Zem bola o 0,53 °C nad dlhodobým priemerom z obdobia 1961-1990 (7. najteplejší január od roku 1850), kontinenty na Zemi boli o 0,93 °C teplejšie (8. najteplejší január), severná pologuľa bola o 0,60 °C teplejšia (7. najteplejší január) a kontinenty na severnej pologuli o 1,05 °C teplejšie (10. najteplejší január) "
To spojení "dlouhodobý průměr" je silně zavádějící, hlavně pro laickou veřejnost. A té je 99,9% a hlavně pro ni se takovéto "výsledky" zveřejňují. Věřím, že když si vezmeme skutečně dlouhodobý 30ti letý průměr (ne normál) např. z let 1971-2000, budou vyjádření o letech 2001 až 2008 vypadat jinak, každý rok bude možná teplotně podprůměrný. Mimochodem rozklíčování Vámi uvedeného pořadí (7,8 či 10tý nejteplejší) znamená, že za posledních 8 let byl rok 2008 nejchladnější. A v tomto kontextu je věta "Z toho je vidieť, že ani pokračujúca LaNiňa (druhý rok) a ani oneskorený nástup solárneho cyklu sa nepodpísali na ochladzovaní kontinentov na Zemi" taky zavádějící a s vysokou pravděpodobností nepravdivá. Jestliže je posledních 8 let každý rok chladnější než ten předchozí, není možno tvrdit, že LaNiňa či sluneční cykly nemají vliv. Naopak mohou mít vliv obrovský, protože chladí víc, než emise oteplují.

Ad: návštevník
Ja len takú poznámku k tomuto výroku návštevníka:
"Jestliže je posledních 8 let každý rok chladnější než ten předchozí, není možno tvrdit, že LaNiňa či sluneční cykly nemají vliv. Naopak mohou mít vliv obrovský, protože chladí víc, než emise oteplují."

Odporúčanie WMO, aby sa pri hodnotení klímy uvažovalo s najkratším obdobím 30 rokov nie je samoúčelné. Iba v rade údajov 30 a viac rokov môžeme rozpoznať v klíme nejaké trendy. Hodnotenie kratšieho obdobia vedie k nesprávnym záverom. Obdobia silnejšej a slabšej slnečnej aktivity sa striedajú v 11 ročnom cykle. Klimatidké oscilácie (ElŇiňo, LaNiňa, NAO atď.) majú tiež svoje niekoľkoročné periódy. Takže ak chceme rozpoznať nejaký trend, nemôžeme hodnotiť obdobie napríklad 8 rokov za sebou.
Klimatické oscilácie sú vlastne iba premiešavaním vody v oceánoch. Raz te teplá fáza a potom zasa studená. Z dlhodobého hľadiska to na priemernú teplotu Zeme vplyv nemá, pretože premiešavanie vody v oceánoch neznamená pridávenie tepla do klimatického systému Zeme. Oceány len teplo akumulujú, ale nepridávajú energiu do systému zvonka, ako to robí napríklad Slnečné žiarenie, alebo zmena albeda, či zmena koncentrácie skleníkových plynov.

Ak sa má teda Zem otepľovať, alebo ochladzovať, musíme identifikovať nejaký podstatný trend vo faktoroch, ktoré menia množstvo tepla Zemou zachytené zvonka. Takýmto podstatným trendom je sústavný nárast koncentrácie skleníkových plynov v industriálnej ére. Čo sa týka slnečného žiarenia, tak možno povedať, že v industriálnej ére zosilnelo. V poslednom období naopak začína zoslabovať (od roku 1960). Planéta sa ale otepľuje. Prečo sa planéta otepľuje ? Logické vysvetlenie: lebo rastie koncentrácia skleníkových plynov. Slnečné žiarenie v súčasnosti za otepľovaním planéty nemožno hľadať (radiácia Slnka klesá).
Pán Lapin nikde netvrdí, že Slnko a klimatické oscilácie nemajú vplyv na globálnu teplotu. Zrejme Ste si neprečítal tento článok pána Lapina:

Vlado, pokiaľ ide o porovnanie normálov 1951-80 a 1961-90, tak na Slovensku sú v zime takmer rovnaké, väčšia odchýlka je na jar a v teplom polroku, kde novšie obdobie bolo asi o 0,3 °C teplejšie. Klasifikácia slabo, mierne a silne pod- alebo nadnormálnej priemernej teploty je založená na posúdení pravdepodobnosti výskytu. samotná odchýlka nám ešte nič o tom nehovorí. Všetky prípady, ktoré patria do 10% najvyšších alebo najnižších priemerov považujeme za silne nad- a podnormálne, prípady v intervale 25% nad a 25% pod priemerom považujeme za interval normálu. Tak je interval normálu v Hurbanove pre mesačné priemery v januári od -3,5 do +0,2 °C a vo februári od -0,8 do +2,2 °C. Silne pod a nadnormálny je február v Hurbanove pri priemernej teplote pod -3,4 a nad +3,9 °C. Samozrejme, že každý mesiac a každá lokalita má inú šírku intervalu normálnych hodnôt v závislosti od teplotnej premenlivosti.
Pokiaľ ide o február 2009, tak určite mnohých prekvapí fakt, že v týchto dňoch je v Hurbanove priemer teploty iba tesno okolo dlhodobého priemeru. V nasledujúcich dňoch poklesne o 2-3 °C pod DP, no aj tak mi to vychádza, že na Slovensku bude február 2009 blízko dlhodobého priemeru, skôr o 0,2 °C nad DP. Zima 2008-2009 by tak mala byť na Slovensku asi o 1 °C nad dlhodobým priemerom, čiže tak ako som v novembri predpokladal.

Ahojky

Zajímavý článek o jaderné energetice :

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekolog ... p_veda_wag

zdravím, jen tak pro zajímavost. Na DMSP satelitu vypadly SSM/I senzory, které měří rozlohu ledu v Arktidě a Antarktidě. Jsou zřejmě totálně v háji a blbě měří nejméně po 45 dní. Podle všeho momentálně ukazují jenom v Arktidě o 500 000 km2 ledu méně. Bůhví, jak dlouho už takhle špatně měří.