Emise a nebo silná sluneční aktivita způsobuje oteplování?

Green: Co myslíš tím různověký les?
Mnoho lesníků si myslí, že různověký les je, když zasadí jednu plochu letos a druhou hned vedle o 4 roky později a tak dále ....... . Jenže ve výsledku někdy za 80 let ani nepoznáš, ten les byl vysazen o několik roků později.
Otázka další: Co je to původní les v našich středoevropských podmínkách?
To je otázka, na kterou se neuvěřitelně těžce odpovídá a vznikají extrémní spory mezi jednotlivými diskutéry. Ovšem dá se říct, že smrk patří skutečně jen do poloh nad 900 m.n.m (jak si psal dříve)
Výsadba ve Španělsku: K tomu není co dodat. Pokud to budou dělat, tak jako doposud, tak za x let bude v létě ve Španělsku jedno velké ohniště. Ono se řekne vysázíme tolik a tolik stromů, ale bohužel to je jen propagace něčeho, co ve skutečnosti udělá skvělý základ pro požáry o obrovských rozměrech. Bohužel je tam příliš málo lidí, kteří si uvědomují, že ta výsadba je jedna velká chyba, pokud se okamžitě nezmění skladba dřevin, které tam mají být vysazeny, tak se hasiči nezastaví. Bohužel asi víš velmi málo o lesech ve středomoří a proč tam každé léto vznikají obrovské požáry. Není to globální oteplování co způsobuje ty požáry, ale na vině je především člověk, který se bohužel nedokáže poučit ze svých chyb.

To, o tých 900 m.n.m. je hlúposť, pretože na Slovensku je ohromné množstvo smrekových lesov, kde zostupujú najmä do cca. 750 m.n.m. a zatial ani jeden smrek nebol napadnutých lykožrútom alebo vyvrátený víchricou.

Z které knížky to máš okopírované? Něco podobného jsem četl před několika roky ........... , ale v češtině

Mrs: Neboj taky na ty smrky dojde. V místě kde bydlím, jsou vesměs smrkové monokultury a tyto jedna po druhé usychají a toto prosychání se pozvolna šíří do poloh okolo 600 m.n.m a výš. Když už jsme u Slovenska (abys to měl kousek blíž) můžeš se zajet podívat do okolí Čadca a uvidíš jak vypadá les . Celé svahy sežrané kůrovcem.

RisingStar, s odstupom reagujem na váš príspevok z 15.IX. Oceňujem, že vás táto problematika zaujala. Na globálnu klímu sa nemôžeme pozerať ako na náhodný proces. Sú dobre známe faktory, ktoré na ňu vplývajú. Je to predovšetkým prichádzajúce slnečné žiarenie, ktoré závisí jednak od aktivity Slnka (11-ročný a 22-ročný cyklus ale aj nepravidelné zoslabenia a zosilnenia) a tiež od dráhy Zeme okolo Slnka, prípadne od sklonu zemskej osi (všetko veľmi pomalé cykly). Potom sú tu sopečné erupcie (zvyčajne pôsobia globálne len niekoľko rokov a dlhodobo nevykazujú v posledných 2000 rokoch žiaden trend) a javy ElNiňo a LaNiňa (2-7 ročný cyklus s významným vplyvom na globálny priemer teploty - kolísanie až do 0,3 °C). Uvedené faktory ovplyvňujú aj rozlohu polárneho zaľadnenia a snehovej pokrývky, čo zase mení albedo Zeme ako celko (dlhodobo sa 30% slnečného žiarenia odráža od Zeme ako od zrkadla). Spätnými väzbami s oneskorením niekoľkých rokov toto môže vyvolať určitú globálnu variabilitu klímy. Tektonické pohyby (okrem najväčších zemestrasení a veľkých posunov litosférických dosiek, ktoré sme v posledných tisíckach rokov nezaznamenali) nemajú na krátkodobé zmeny klímy žiaden vplyv. Skleníkový efekt atmosféry má veľký význam vtedy, ak sa s časom mení. V minulosti sa menil skleníkový efekt iba ako spätná väzba (pri oteplení bolo v atmosfére viac a pri ochladení menej skleníkových plynov), no teraz sa mení ako dôsledok ľudskej činnosti (emisia fosílneho uhlíka a niektorých umelých látok ako freóny a halóny). Toto sú všetko známe a dobre modelovateľné príčiny zmien klímy.
V lokálnom alebo regionálnom rozsahu majú význam aj náhodné vplyvy na zmeny počasia, ktoré sa môžu niekedy prejaviť aj ako netypické zmeny klímy. Ovplyvňuje ich predovšetkým náhodné usporiadanie prúdenia atmosféry udržujúce na niektorých miestach na Zemi počas viacerých rokov netypické počasie. Preto sa občas stáva, že napriek globálnemu otepľovaniu sa vyskytujú v niektorých regiónoch na Zemi chladnejšie niekoľkomesačné až viacročné obdobia. Z grafov na mojej stránke: http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_htm ... banovo.htm ale vidíte, že takáto variabilita klímy nenarušuje podstatne celkový trend teploty vzduchu za dlhšie obdobie. Na tomto mieste treba opäť pripomenúť, že o zmene klímy hovoríme iba vtedy, ak sa menia najmenej 30-ročné charakteristiky klímy, pri kratších ide o premenlivosť klímy.

http://science.nasa.gov/headlines/y2006 ... grange.htm ). Vedci teraz už vedia odhadnúť intenzitu slnečnej aktivity na dvadsať rokov dopredu. V 80-tych rokoch úspešne predvídali, že na prelome tisícročí bude slnko zrejme veľmi aktívne - čo sa skutočne aj potvrdilo. Takže po budúcom slnečnom maxime (okolo roku 2011), kedy sa slnko naposledy poriadne vybúri, slnečná aktivita poklesne a na Zemi sa v dôsledku toho ochladí. A sú tu aj iné znamenia, že podnebie vstupuje teraz do novej fázy: vedci vlani na dvoch miestach v severnom Atlantickom oceáne už nezaznamenali zvyčajný prílev teplých vôd Golfského prúdu - a v Európe bola potom mimoriadne tuhá zima, takže ich merania boli zrejme správne.

Lukas, aj keby sa dostala slnečná aktivita na úroveň Daltonovho minima, čo nie je veľmi pravdepodobné, tak by to znamenalo pokles globálnej teploty tak o 0,3 °C. Také minimum slnečnej aktivily netrvá dlhšie ako 3 cykly. Ak by sa vyskytlo podobné ako výrazné Maunderovo minimum (veľmi málo pravdepodobné), tak by sa globálne ochladilo o 0,5 °C. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... umbers.png
Znamenalo by to zmiernenie globálneho oteľovania vplyvom zosilňovania skleníkového efektu atmosféry. Čiže namiesto o 2,5 °C by sa do konca tohoto storočia oteplilo globálne iba o 2,2 alebo 2,0 °C. Oteplenie o 2,5 °C je ten miernejší scenár, reálne možné je aj oteplenie o 3,5 °C.

Green, z 19. st. už máme aj pomerne kvalitné meteorologické merania a existuje celý rad nepriamych indikátorov zmien klímy (krivky rekonštrukcie teploty vzduchu na severnej pologuli sú uvedené aj v 4AR IPCC WG1 (nie je to produkt IPCC), Mannova krivka je jeden z najmenej spoľahlivých odhadov, no je tam tiež) a dá sa to aj modelovať. Treba brať do úvahy veľkú zotrvačnosť oceánov, najmä na južnej pologuli, ktoré stabilizujú klímu na Zemi (zmierňujú také výkyvy ako kolísanie solárnej aktivity).

Radšej 1x vidieť, ako 100x počuť. Som tej zásady, že obrázok má oveľa väčšiu výpovednú hodnotu, ako písaný text:

Tie tenšie farebné čiary znázorňujú, ako by sa globálna teplota vyvíjala, bez vplyvu ľudských aktivít.

To teda určite

Pamatuju,kdy podzim byl podzimem,zima zimou,jaro jarem a léto létem.Zima začínala u nás koncem listopadu,kdy zamrzlo a napadl sníh,který vydržel až do konce března někdy i do dubna.Jaro nezačalo podle kalendáře v březnu,ale až někde v půlce dubna a to se muselo hodně dařit.Při sázení brambor 1.5 celkem pravidelně v 500m.n.m sněžilo a tak teplá šála se celkem hodila.V řece Jizeře se v létě mohl koupat pouze otužilec,protože teplota vody se pohybovala i v létě někde kolem 17C(ještě v červnu šla studená sněhová voda z hor).Ze chmelových brigád nás musel učitel poslat domů,páč při teplotě 12C(20.5) se opravdu dlouhodobě venku nedá dělat.Léto trvalo tak asi 14 dní,byla to doba,kdy se dalo i v řece koupat(ale až odpoledne).Podzim nezačínal 21.9,ale tak 25.8.kdy přišlo suché chladné počasí od východu(ustálené).Pak přišla tl.níže od západu 5.9.,začlo pršet a pršelo vyjma krátkých přestávek až do konce října.

Nyní zima není loni snad ani nemrzlo,sníh byl tak asi 3 dny.Jaro není,léto začíná tak asi 15.3.kdy je přes den 25C a jen díky absenci listí na noc teplota poklesne na 10-12C.Podzim loni začal v říjnu,kdy teploty přes den začaly klesat pod 20C.

To vaše oteplování,ochlazování a hlavně ta čísla se mi moc nezdají +-0,7C,max.sluneční vzestup o +-0,3C.Nemáte náhodou chybu někde v matrixu?