No jako i dříve např. někdy v první polovině 20. století se vyskytovali teplejší zimy ale naopak byly docela studené léta.

green-Konstanta na hranici atmosféry je jasná.Může být ale rozdílná(vyšši)při posunu spektra podkladu(oceány,moře)do tmavšího odstínu?Oceány díky tomu kumulují více tepla(další posun),teplo více drží(neodráží)atp.
Není mi jasné pokud sečtu všechny možné poklesy teploty(sl.aktivita,la Niňa)tak přece není možné přes zvyšující se koncentrace skl.plynů,aby došlo k poklesu globální teploty.

Greene, tvrzení "Od atmosféry, mrakov, aerosolov a Zemského povrchu sa odrazí zhruba 30% prichádzajúceho slnečného žiarenia. Toto odrazené množstvo je pomerne stabilné a veľmi sa nemení ..." je docela přitažené za vlasy. Neustále demagogicky omílané vlivy antropogenních skl. plynů jsou ničím proti změnám v procentickém pokrytí planety mraky. Jenže to neumíme přesně měřit jak teplotu, takže vlastní neznalost zakrýváme slovy "zhruba" a "poměrně stabilní". Pokud platí, že lidstvo urychlilo odtok vody z krajiny a tím snížilo povrchovou vlhkost, a to zcela nepochybně platí, tak je jisté, že i průměrné oblačnosti ubývá - takže na povrch dopadá možná pár desítek neodražených W/m2 navíc, a to dělá pěkných pár stupňů oteplení ! Dokud se všechna hodnocení i prognózy oteplení budou úmyslně vyhýbat přesnějšímu vyhodnocení pokryvnosti oblačností, jsou tyto debaty o ničem a je veliká škoda, že se jim dopřává takového slyšení.

Green, celková bilancia krátkovlnného žiarenia prichádzajúceho od Slnka k zemskému povrchu bude určite ovplyvnená aj zmenou albeda. Tu musíme brať do úvahy aj väčšiu hustotu oblačnosti, no zmena rozsahu (plochy) oblačnosti je problematická, pretože dôjde k posunu polárnej frontálnej zóny smerom k pólom a k rozšíreniu subtropických anticyklón smerom k miernym šírkam, čo plochu oblačnosti určite zmenší. Určite sa ale zmení plocha ekvatoriálnej oblačnosti, kvôli zmene ekvatoriálnych a subtropických monzúnov. Zdá sa, že tu by mohlo dôjsť k určitému nárastu. Pokles albeda ale spôsobí zmenšenie plochy snehovej pokrývky na jar a plávajúceho ľadu v lete v Arktíde, čo je vzhľadom na polárny deň závažné. Takže suma-sumárum sa môže satť, že celkovo albedo poklesne iba o nepatrné jedno percento, možno aj menej. Zvýši sa ale skleníkový efekt atmosféry, lebo na každý 1 °C oteplenia bude v atmosfére Zeme o 4-6% viac vodnej pary (4% v prípade celkového poklesu relatívnej vlhkosti vzduchu a 6%, ak relatívna vlhkosť vzduchu zostane nezmenená). Tie úvahy o silnom raste prichádzajúceho slnečného žiarenia k zemskému povrchu o niekoľko W na m2 kvôli poklesu vlhkosti vzduchu sú, samozrejme, úsmevné a vyplývajú z nefyzikálneho chápania procesov a tokov žiarenia v klimatickom systéme Zeme.

Green, v texte mám chybu, albedo sa po výraznom raste globálnej teploty pravdepodobne zvýši nanajvýš o 1%, no zrejme iba o niekoľko desatín % a nie zníži. Ospravedlňujem sa.

Tak slunce se nám začíná probouzet. Dlouho bylo úplně beze skvrn a tak se samozřejmě vedly debaty, že bude sluneční minimum atd. ale konkrétně včera se na slunci zformovala po dlouhé době první skvrna, nyní jich je už 18. Takže třebaže pomalu, tak nám 24. solární cyklus postupuje

No, úsměvné je spíš to, jak si p.Lapin překrucuje věty podle své potřeby - nevím o tom, že by někdo "zvyšoval množství dopadajícího záření podle vlhkosti vzduchu"... Green i Lapin jsou, co se oblačnosti týká, se znalostmi v troubě, takže plácají z vody, že jo, pánové? No, pánbůh zaplať, že se najdou i vědci s rozumem, když jej vysokoškolští profesoři nemají. Jako malý příklad jenom malinká blbinka, kterou jsem našel a stránkách avcr. ( I když je pravděpodobné, že to nepochopíte, to zkoumání vyšších koncentrací CO2 už na Vás zanechává následky. Zkuste jej nedýchat.)


3.7 Dlouhodobé změny klimatických prvků v České republice
Radan Huth, Lucie Pokorná, Jan Kyselý

Analýza 11 klimatických prvků na síti 21 stanic v ČR ukazuje, že v období 1961-1998 dochází na jaře, v létě a nejvíce v zimě k oteplování (to platí pro denní průměrné, maximální i minimální teploty), k růstu denní amplitudy teploty, prodlužování doby slunečního svitu a k poklesu relativní vlhkosti a pokrytí oblačností. Na podzim nabývají změny všech uvedených prvků opačného znaménka. Změny parametrů větru a srážek jsou přitom až na výjimky nevýznamné. Z dat za celé sledované období vyplývá, že oteplování v zimě a v létě se urychluje a např. změna délky slunečního svitu se mění z poklesu na nárůst.

Karbet
Aj keby som bol z tejto temy totalny jelen, co ciastocne aj som, tak z uvedenych prispevkov si viem utvorit aky taky nazor. Tvoja argumentacia typu "takže na povrch dopadá možná pár desítek neodražených W/m2 navíc" asi rozmyslajuceho cloveka moc neoslni ani mu nic neda. Ak chces niekoho presvedcit o tom ze green a lapin su vedla skus polozit nejake fakty a dokaz ze na to mas. zatial si toho moc nepredviedol. zastanci agw svoje povedali a dolozili to aj dokazmi. Preco namiesto spochybnovania dokazov a vypustaniu hlasiek typu "klima sa vzdy menila, bolo uz aj teplejsie aj chladnejsie" alebo "clovek je moc maly aby mohol nieco ovplvnit" neskusia skeptici vymysliet aspon jeden padny dovod globalnej zmeny klimy, za ktorym by si stali.

Pár neodražených desítek W/m2 může být docela hodně znát.
Někde jsem četl,že slunce dodá za 6 min.záření na povrch Země tolik energie,kolik 6,5mld.lidí spotřebuje za celý rok.A to není zase tak málo.

Tvrdíte,že ze stoupající teplotou stoupá i nasycení vzduchu vodní parou.Já třeba pozoruji,že bouřky se tvoří daleko hůře a snadněji se rozpadají.To mi zase tak moc nehraje s tím nasycením vodní párou.

Green, ty sa strašne musíš nudiť, keďže si tu stále skempený.