Emise a nebo silná sluneční aktivita způsobuje oteplování?

Děkuji pane Lapine, máte mou poklonu.

V onom dokumentu je spousta věcí, pod které bych se mohl podepsat.

Přesto si neodpostím poznámku - I ve vašem dokumentu je graf sluneční aktivity - z něj vyplývá, že na konci období maxima posledního slunečního cyklu, byla sluneční aktivita téměř NEJVYŠŠÍ od ... začátku grafu, ostatně je to na oné křivce zřejmé, že stoupá od začátku dvacatého století, a posledních cca 30 let se více či méně stabilizovala na poměrně vysoké úrovni, přičemž poslední cyklus byl podle všeho jeden z nejsilnějších.
V dalších letech, pokud mám věřit astronomům, je očekáváno delší období slabších slunečních cyklů, čili oslabení zářivosti slunce, která prý byla v posledním desetíletí nejsilnější za posledních 8000 let.
Pakliže je to vše pravda a vývoj letošního počasí tomu i nasvědčuje, za nějakých 20 let tu budou páradní zimy

On CO2 stoupá, nicméně není to také dáno tím, že slunce je "vysoko" již nějakou řádku let a v podstatě je to reakce ekosystému na toto? Tím neříkám, že člověk neprasí ovzduší, jenom chci zdůraznit, že CO2 je ze všech plynů, které vypouští člověk ten nejméně škodlivý, ba v mnohém prospěšný (růst rostlin apod.)

Nezlobte se, že se opět vracím ke své otázce:
Proč tedy se mluví hlavně o CO2 a nepíše o frakcích prachu, benzeopyrenech, o svinstvech, které musí dýchat mé či Vaše děti. To je podstatné, nikoliv CO2, jehož vliv na klima země je více či méně sporný. Nesporné je, že PM 2.5 se dostanou všude, do nejjemnějších sklípku plic i na ony ledovce, které má rozpouštět co2. Jsou pak tmavší. Nesporné je, že limit povolené koncentrace PM10, nejčastěji měřené frakce prachových částic, je v našem regionu překročen během větší poloviny roku, přičemž vím, že i daleko menší množství onoho sajrajtu je pěkně škodlivé lidem i přírodě.
Jsem přesvědčen o tom, že značnou část oteplení posledního desetiletí má na svědomí vedle slunce rostoucí tepelný ostrov městských aglomerací, asfaltové plochy megamarketů včetně jejich výkonných klimatizačních jednotek, v obecné rovině úbytku zeleně ve městech a především na jejich okrajích. Proč není zmíňován či zvýrazňován tento faktor? Britští vědci letos vypočítali, že patřičně ozeleněná plocha ve městech, je schopna snížit teplotu v blízkém okolí o dobré 4 stupně během letních veder. Nedošlo by pak k minimálně částečné eliminaci tepelného ostrova, potažmo minimálně části oteplení, pokud za něj může člověk? Pokud ne, tak aspoň bude při provedení ozelenění měst tam aspoň příjemněji.

Mějte se hezky a přeji příjemný večer

Adam

Ještě jedno pokud mohu

Já neotáčím diskusi k politice, toto téma je politikum už hodně dávno a podle toho to tak vypadá - jako ZÁSTUPNÝ problém, pomáhající pumpovat další miliardy do dalších kapes.

Z odborného hlediska, byť jsem jen poučený laik - mám v tom snad aspoň trochu jasno a to, co se děje kolem v oné neodborné, politické sféře mně v onom přesvědčení jen utvrzuje.

Mějte se hezky

Adam

ADI, ja sa zaoberám otázkami plnenia Rámcového dohovoru OSN o klimatickej zmene (FCCC) z roku 1992, existuje aj rad iných dohovorov o redukcii emisie látok znečisťujúcich životné prostredie, poškodzujúcich ekosystémy alebo ozonosféru atď. Všetky tieto dohovory považujem za dôležité. Pokiaľ ide o slnečnú radiáciu, všimnite si, že v podstate od roku 1950 slnečná radiácia prichádzajúca k hornej hranici atmosféry Zeme stagnuje a napriek tomu teplota od roku 1975 prudko rastie. Ten prvý graf na mojej stránke vyjadruje emisiu fosílneho uhlíka ľudskou činnosťou, čo sa dá ľahko spočítať, lebo poznáme ťažbu a spotrebu uhlia, ropy a zemného plynu ako aj výrobu cementu. Otepľovanie povrchu Zeme začne prispievať k rastu koncentrácie CO2 (aj metánu) v atmosfére až po naštartovaní roztápania permafrostu, čo sa začína zrýchľovať iba v posledných 10 rokoch.
Na obrázkov v http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect vidíte, že CO2 nie je iba dôležitý plyn na fotosyntézu, ale aj silný skleníkový plyn v atmosfére, lebo je ho tam oveľa viac ako iných skleníkových plynov (vodnej pary je ešte viac, len je relatívne slabším skleníkovým plynom, absolútne 1,5 (Antarktída) až 10x (trópy) silnejším).
Vždy to tak bolo a aj bude, že politici sa budú priživovať na spoločensky závažných problémoch. Priživovať sa budú na tom aj podnikatelia, ktorí vycítia možný zisk z aktivít na redukciu emisie skleníkových plynov a na prípravu adaptačných opatrení (ak existuje na to dotácia zo štátneho rozpočtu). My klimatológovia s tým nič nevieme urobiť, iba apelovať na verejnosť, ak spozorujeme neadekvátne aktivity.

Pán Lapin,
V diskusii sa objavilo tvrdenie, ktoré naznačuje, žeby nárast slnečnej aktivity za posledných povedzme 100 rokov mohol mať nejaký súvis s pozorovaným výraznejším oteplením po roku 1975. Môžete nám objasniť zotrvačnosť tohto deja ? Aká je tu časová závislosť ?
Z grafu vo Vašom dokumente

je vidieť nárast slnečnej radiácie od roku 1900 do roku 1960. Mohol by mať tento nárast nejaký súvis s nárastom teploty po roku 1975 ?
Ja osobne si myslím, že nie, ako to aj vyplýva z obrázku č.3., ale Vaše podrobnejšie vysvetlenie pre Adama a ostatných diskutujúcich by bolo určite zaujímavé.
Ja v grafe č.3 vidím nárast teploty na severnej pologuli od roku 1907 do roku 1940 o cca 0,5°C, čo je jednoznačne možné odvodiť od nárastu slnečnej aktivity v období cca 1900 až 1960. Ja osobne odhadujem tú zotrvačnosť na približne 10 rokov.

Pro pochybovače (alarmisté mají svoji nezvratnou víru, a tímto se jim omlouvám za způsobení nevolnosti - nakonec to nemusí číst ) zajímavý článek prof. Lindzena -
http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/0809/0809.3762.pdf

GREEN, do roku 1950 bol určite dominantným faktor meniacej sa slnečnej radiácie, občas aj vulkanická činnosť (vždy iba počas niekoľkých rokov, 1-5). Problém zotrvačnosti klimatického systému Zeme a súvisiacich spätných väzieb je zložitý, no nie neriešiteľný. Priama odozva zmeny slnečnej radiácie cez teplotnú zotrvačnosť oceánov určite netrvá dlhšie ako 10 rokov, pričom sa rýchle asymptoticky zmenšuje. Nakoniec sa to dá merať porovnaním priemernej teploty oceánov a kontinentov po jednotlivých mesiacoch za dlhšie obdobie (detailne je k dispozícii od roku 1951, približne od roku 1851, na stránke CRU). Ukazuje sa, že nie je žiaden dôkaz o tom, že by sa kontinenty otepľovali na úkor ochladzovania oceánov po roku 1975, skôr je to naopak - oceány s malým oneskorením sledujú otepľovanie alebo ochladzovanie kontinentov pri rýchlejších zmenách teploty kontinentov. Preto je zrejme takmer celé otepľovanie kontinentov po roku 1975 zapríčinené iba zosilňujúcim skleníkovým efektom atmosféry, pričom teplotná zotrvačnosť svetového oceánu tento proces otepľovania spomaľuje (najmä na južnej pologuli).

Pane Lapine, opět demagogicky a bez důkazů tvrdíte "Preto je zrejme takmer celé otepľovanie kontinentov po roku 1975 zapríčinené iba zosilňujúcim skleníkovým efektom atmosféry..." Nemáte nikde důkaz, že oteplení je způsobeno téměř celé vlivem skl.efektu, jelikož úmyslně vynecháváte jiné možnosti. Na stránkách bilekarpaty.cz jsem náhodou narazil na jednu krásnou formulaci v tématu oteplení: "Možná dává odpověď další parametr počasí a to je sluneční svít. Srovnání mezi obdobím 1998-2002 a průměrem za roky 1961-1990 ukazuje, že v poslední době máme o 11,5% více slunce než dříve: místo 1667 hodin to bylo 1861 hodin. Tento údaj odpovídá zmíněné vyšší teplotě v posledních letech. Ale sluneční svit také znamená méně oblačnosti a v relaci s tím by se očekávaly i nižší srážky. Ty se však nezjevily a pak je otázka: co se vlastně dělo?"
Slunce několik let na vrcholu dlouhodobé aktivity (viz Vaše předchozí příspěvky), snížená četnost oblačnosti vlivem vysušování krajiny - a oteplování je jednoduše vysvětleno. Ano, CO2 může malým dílkem přispívat ke změnám, ale oproti vodní páře a narušenému malému koloběhu vody je to zcela zanedbatelný vliv.

O čem to jako mluvíte ? Co jsou hrušky a co jablka a jaká jiná období ? Kolik jste toho vypil ?

Ešte k tej oblačnosti a slnečnému svitu.
S narastajúcou teplotou sa obsah vodných pár v ovzduší zvyšuje, ako už bolo povedané. To podmieni väčšiu tvorbu oblačnosti napríklad v okolí rovníka. Frontálne zóny sa vplyvom oteplenia posunú k pólom a tým sa rozsah oblačnosti v miernych šírkach zmenší. Hustota oblačnosti ale pravdepodobne vzrastie. Toto všetko sa udeje pri výraznom oteplení Zeme. Ak pripočítame k tomu aj úbytky plávajúceho ľadu a úbytky snehovej pokrývky, výsledná bilancia bude ZVÝŠENIE albeda, čiže odrazivosť sa zvýši a tým atmosféra Zeme a zemský povrch absorbujú menej tepla. Z hľadiska zmien oblačnosti, plávajúceho ľadu a snehovej pokrývky bude výsledný efekt mierne OCHLADZUJÚCI. Oblačnosť, úbytok ľadu a snehu (ako celok) určite nebude a ani nie je príčinou otepľovania.

Jo ? Tak mi ty důkazy, že " je zrejme takmer celé otepľovanie kontinentov po roku 1975 zapríčinené iba zosilňujúcim skleníkovým efektom atmosféry" předlož. Zprávu IPCC ale neberu. Jestli máš důkazy, že v Evropě, Rusku a Ukrajině či v Sev.Americe nedochází k úbytku oblačnosti (a že je to jen fenomén Moravy), taky je předlož. Že jí okolo rovníku přibývá mě vůbec nevzrušuje, protože nastávající klimatické změny nejsou "globální", ale je to především souhrn mnoha lokálních změn. Přestaňte konečně užívat teoretický pojem "globální", protože žádné jednotné globální klima není. Závěr, že za oteplení od 70 let můžou antropogenní emise skl. plynů, si udělat může jen slepý a hluchý IPCC fanatik. Astronomové dokazují vliv záření na oblačnost, Kravčikova vodní paradigma úspěšně začíná vystupovat do popředí zájmu, sám p.Lapin uvádí další možné vlivy - a to vše dohromady jsou mnohem větší vlivy než CO2. Navíc srovnávání růstu teploty podle údajů z téhož století je dost zcestné. Srovnejme si dnešní teploty s obdobím středověkého klimatického optima. Za posledních 500 let vlastně teplota klesla, takže co koho vede k závěru, že se děje něco neobvyklého ? Od konce poslední doby ledové uplynulo teprve 20 tis let a ještě 80 tis let se bude oteplovat. 100 let se budou teploty zvedat, dalších 150 zas klesat a tak dokola. Panika kolem s GO se nakonec za párset let bude jevit jako zatemnění mysli současných vědců toužících po grantech.

Takže úbytek ledu a úbytek sněhové pokrývky zvýší odrazivost ? Zajímavé. A zvyšující se počet hodin slunečního svitu nepůsobí oteplení povrchu ? Jestli to vůbec umíš, tak se nejdřív zamysli, co tu vlastně povídám, a pak povídej. Zatím jsi vůbec nepochopil důsledky narušení malého koloběhu vody.