Emise a nebo silná sluneční aktivita způsobuje oteplování?

Jednoznačně zvýšené množství slunečního svitu na pevniny na sev. polokouli, kde je pozorované oteplení největší. Pokud by viníkem byly skl. plyny, oteplovala by se víc atmosféra než pevnina, a to celoplanetárně stejně.

Beru zpět svou předchozí otázku a ptám se UMÍME UDĚLAT NĚCO, CO ZABRÁNÍ GLOBÁLNÍMU OCHLAZOVÁNÍ ?

ADI, oceňujem, že vás tento problém zaujíma.
Mám nasledujúce poznámky k vašim pripomienkam uvedeným vyššie. Predovšetkým, pod pojmom stabilizácia slnečného žiarenia rozumiem kĺzavé priemery očistené od 11-ročného cyklu slnečnej aktivity. Ukazuje sa, že zmeny prichádzajúceho slnečného žiarenia súvisiace s 11-ročným cyklom klimatický systém Zeme spoľahlivo tlmí (najmä vďaka svetovému oceánu) a neprejavujú sa v kolísaní globálnej teploty väčšími odchýlkami ako 0,1 °C. Podľa toho môžeme považovať obdobie po roku 1950 ako periódu s viac-menej stabilným, hoci relativne vysokým prítokom slnečnej radiácie. Treba si uvedomiť, že kým solárna konštanta má teraz hodnotu okolo 1366 W/m2, tak na horizontálnu plochu hornej hranice atmosféry Zeme dopadne iba 342 W/m2, teda iba 25% zo solárnej konštanty v priemere na celej Zemi. Ak by aj došlo o 25 rokov k poklesu slnečnej aktivity na úroveň Maunderovho minima, čo je krajne nepravdepodobné, tak by solárna konštanta klesla na asi 1363,5 W/m2, teda o 2,5 W/m2, ale množstvo slnečnej radiácie dopadajúce na hornú hranicu atmosféry Zeme by sa znížilo iba asi o 0,5 W/m2. To je, samozrejme, relatívne malá zmena v porovnaní s inými teraz prebiehajúcimi zmenami v skleníkovom efekte atmosféry (rast koncentrácie CO2 o 35% je ekvivalentný rastu prichádzajúceho žiarenia k hornej hranici atmosféry asi o 1,6 W/m2).
Píšete, že CO2 je neškodný plyn. To platí, ak máme na mysli dýchanie človeka a iných živých organizom, ani 200% zvýšenie koncentrácie CO2 nebude mať vážne dôsledky. Pri dlhšej adaptácii (viac ako 100 tisíc rokov) by sa prispôsobila celá suchozemská biosféra aj na 10x väčšiu koncentráciu. Vyššia koncentrácia je priaznivá aj pre fotosyntézu rastlín (ak je dostatok vody, inak pôsobí stresujúco).
CO2 je ale aj skleníkový plyn (druhý najvýznamnejší, po vodnej pare) a rast jeho koncentrácie zvyšuje kyslosť morskej vody. Biológovia tvrdia, že terajšie morské organizmy budú už vážne poškodené pri raste koncentrácie o 100% za jedno storočie. Teraz je koncentrácia CO2 asi o 35% vyššia ako pred 100 rokmi a už trpia viaceré morské organizmy. V minulých geologických dobách bola aj oveľa vyššia kyslosť morskej vody pri 10x vyššej koncentrácii CO2, tieto zmeny však trvali veľmi dlho (viac ako 10 miliónov rokov). Adaptácia morských organizmov za 10 miliónov rokov je dobre možná aj na takú vysokú kyslosť morskej vody.
O tom, že CO2 je významný skleníkový plyn v atmosfére pochybujú dnes už iba nedostatočne vzdelaní laici. Všetky parametre CO2 ako skleníkového plynu sú dobre známe a dajú sa ľahko laboratórne overiť (absorpčné čiary a pásy v celom spektre od 0,1 do 100 mikro metrov). Problémom je najmä to, že koncentrácia CO2 v atmosfére rastie ako priamy dôsledok emisie fosílneho uhlíka. Ľudstvo na Zemi vypustilo iba v roku 2007 takmer 9 miliárd ton fosílneho uhlíka (z uhlia, ropy, zemného plynu a výroby cementu), z ktorého v atmosfére zostala asi polovica (zostane tam od 50 do 200 rokov, hoci si niektorí samozvaní experti myslia, že je to menej). V atmosfére je v súčasnosti už vyše 200 miliárd ton uhlíka pochádzajúceho z využívania fosílnych zásobníkov uhlíka. To sa dá ľahko zistiť inventarizáciou ťažby a spotreby a meraním, zaoberá sa tým niekoľko profesionálnych inštitúcií na svete a výsledky sú veľmi podobné.
Posledným problémom je tok informácií. Viacerí tu citujú rôzne zdroje od osel.cz až po novinové články. Musím zdôrazniť známy fakt, že informácie v takýchto zdrojoch sú zvyčajne nespoľahlivé, často úplne skreslené alebo zle interpretované. Tieto informačné zdroje totiž zverejňujú články bez lektorovania a za obsah ručia iba autori. Vo vedeckej komunite sa takéto zdroje vôbec nepoužívajú. Hodnoverné sú iba výsledky profesionálnych inštitúcií publikované v záverečných správach, ktoré boli odsúhlasené oficiálnou oponetúrou a vedecké články publikované v impaktovaných časopisoch a publikáciách s riadnym odborným lektorovaním. Preto ani nečítam tzv. odborné knižky, kde neprebehlo lektorovanie nezávislým kolektívom aspoň dvoch známych odborníkov. Novinové články a informácie na rôznych blogoch síce občas čítam, no overujem si informácie v nich uverejnené v spoľahlivejších zdrojoch.
Iným problémo sú články zverejnené v anglickej verzii Wikipedie. Tam síce môže vložiť príspevok ktokoľvek, no všetky príspevky sú pod neustálou kontrolou čitateľov a redakcia Wikipedie okamžite zistí akýkoľvek pokus o uverejnenie zavádzajúcej informácie. Preto považujem informácie anglickej Wikipedie za spoľahlivé, ak sú tam zverejnené aspoň týždeň. Česká a slovenská Wikipedia je menej pružná, preto tam môžu zotrvať sporné informácie dlhšie ako v anglickej.

Milý Greene...

Opět se vrátím k onomu grafu - během 70 let je tam vidět mírný pokles sluneční aktivity a v té době se mluvilo o návratu doby ledové apod, přičemž sluníčko bylo daleko více aktivní - i ve svém minimu, nežli např vroce 1945. Pak opět narostlo a drželo se na špici do roku, snad 2003-4, teď máme minimum, které je poněkud delší, než se původně čekalo. Čili onen nárůst teplot mohu brát coby důsledek zvýšeného slunečního záření. Pozor, vycházím jen z toho grafu.
Tuším Karbet správně poznamenal, že za posledních 20 let byla na moha místech Evropy pozorovaná zmenšená oblačnost, oproti normálu, což platí i o ČR a potvrdil to i Atlas podnebí.
Podle mého za to mohou dva faktory - méně siříčitanů a druhý faktor je kosmický - když slunce více září, "nepustí" sem meziplanetární částice, které se podílejí na tvorbě oblačnosti.
Osobně soudím, že převahu má onen faktor kosmický, byť ne zcela. Všimněte si - stačilo, aby bouchla malá sopka na Aljašce v létě a na jeho konci jsme se mohli těšit z nádherných západů slunce, není vyloučeno, že toto bude mít malinký ochlazující vliv na počasí u nás. Čili prašný aerosol a další emise, které vypouští člověk mají zcela jistě vliv na podnebí, nemluvím o sopkách a jiných přírodních vivech, ovšem slunko převažuje. CO2 v onom světle hraje roli zcela partikulární, okrajovou.

Další dva sluneční cykly mají mít intezitu menší, čili uvidíme.

Mějte se hezky

Adam

Dobrý den pane Lapine,

Něco jsem odepsal panu Greenovi, teď budu stručnější.

Máte pravdu, změny slunečního toku jsou poměrně malé, ale přesto dokáží významným způsobem ovlivnit podnebí na Zemi, patrně zde funguje efekt motýlích křídel , jednoduše souhra více činitelů, navazujících více na sebe.
Jednak ony kosmické částice přilétají sem, častěji, když je slunko méně aktivní, což může působit větší oblačnost, která pak působí jako ochlazující faktor.
Na straně druhé slunko byť jen o trochu svítí méně a to má vliv na podnebí, píšete o Mauderovu minimu. Nepatrný pokles, jak píšete měl poměrně dalekosáhlé důsledky.
Podobné je to i v opačném znaménku. V období slunečných bouří jsou zaznamenány četné bouřky, je jich daleko více, nežli ve srovnatelném období slunečního klidu a další faktory, nemluvím o tom, že pořádná sluneční erupce dokáže zamávat s družicemi, nebo rádiovým přenosem na Zemi, patrně zvýšená sluneční aktivita může za část blackoutů v Severní Americe. To je jen vrcholek ledovce.
Ohledně CO2 existují absorbční čáry, jenže ty fungují jen u některých teplot, a ty nebývají v naších zeměpisných šířkách dost časté, řekl bych. Dále je tu problém koncentrace - jinými slovy když daný plyn dosáhne určité "hustoty" jeho "skleníkový" vliv se již nezvětšuje, nebo se zvětšuje jenom trochu. Myslím, že obojí mnou řečené platí pro tento "skleníkový" plyn.
Opakuji zde již poněkolikáte, omlouvám se, ale chci říci, že částice PM včetně dalšího svinstva, které musíme tady dýchat, jsou daleko horší z hlediska přírody i lidí samotných. Jsem přesvědčen že mají možná i větší vliv, než CO2 minimálně na zdraví naších dětí. Proto tvrdím, že CO2 je zástupný a zpolitizovaný problém, zatímco podstatné problémy se zde neřeší a vy, nezlobte se na mne, děláte svou práci "užitečného idiota" přesvědčeného o své pravdě. CO2 je dnes politicky korektní,letí, do tohoto problému jsou dnes napumpovány šílené prachy, platíte za ochránce přírody, ovšem zkuste napsat něco o PM, jak škodí a má vliv na klima, zkuste napadnout další bordel z hutí i aut, ony neskutečné asfaltové plochy hypermarketů a budete najednou jemně řečeno nežádoucí.

Mějte se hezky a doufám, že jsem nebyl příliš ostrý, nerad bych takto zaříznul tuto diskusi.

Adam

ADI, zadívajte sa na tento graf: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Atmo ... ission.png , vidíte, že najdôležitejší absorpčný pás (v blízkosti 15 mikro m) sa nachádza neďaleko stredu spektra vyžarovania Zeme, najmä pri nižšej teplote -40 °C (teda v polárnej zime). Čiže, nie je až taký neškodný pri absorpcii žiarenia. Keď narastie koncentrácia do vyššej hodnoty, tak výsledok bude taký, že všetko vyžarovanie Zeme pre dané vlnové dĺžky sa absorbuje v menšej nadmorskej výške, atmosféra sa zohreje a tiež vyžaruje všetkými smermi, absorpcia teda pokračuje ďale až po hornú hranicu atmosféry. Nevyžaruje iba zemský povrch, ale celá atmosféra, navyše, vrstvy atmosféry vo väčšej nadmorskej výške vyžarujú pri nižšej teplote dlhšie vlnové dĺžky, ktoré CO2 lepšie absorbuje. To je veľký omyl, ktorí laici často používajú, že ak dosiahne koncentrácia skleníkových plynov určitú hranicu, tak skončilo zosilňovanie skleníkového efektu.
Znovu opakujem, znečisťovanie životného a prírodného prostredia je veľký problém a treba ho riešiť. Obyčajne ale po prijatí ráznych opatrení sa životné prostredie výrazne zlepší už za niekoľko rokov. Pri redukcii koncentrácie skleníkových plynov v atmosfére to ale potrvá najmenej storočie, preto musíme byť v tomto probléme obozretnejší.

Ahojky

Čo sa týka albeda planéty silne pochybujem, že sa v rámci jedného storočia globálne môže albedo nejako významne zmeniť. Myslím tak významne, aby sa tým výraznejšie ovplyvnila globálna teplota povrchu Zeme. Môzu to byť nanajvýš nejaká 1 desatina °C za storočie. Preto ani lokálne a krátkodobo trvajúce zmeny v množstve oblačnosti v nejakom lokálnom regióne neberiem vážne, ak sa na Zem dívam ako celok. Ak by som to mal brať vážne, muselo by sa to prejaviť na celej planéte a muselo by to trvať aspoň 30 rokov (mám na mysli zmeny v hustote a množstve oblačnosti).
.
Ná Tvoja záverečná veta o navýznamnosti CO2 ako činiteľa vplývajúceho na globálnu klímu je naozaj úsmevná. Popieraš tým totiž základné fyzikálne zákony. K tomu nemám čo dodať.

Nemáš pravdu, albedo se může změnit dost rychle. Vem si jenom sezónní změny zalednění.
Albedo je ihned poněkud jiné. Čistě hypoteticky během Mauderova minima bylo rovněž jiné a to celoročně.
Stačí výbuch sopky a albedo se byť nepatrně mění. Rovněž se mění dle sluneční aktivity, celkového kolísání množství oblačnosti zpětného odrazu záření od mraků zpět. Tyto změny jsou překvapivě dosti významné.

Co se týče změn ve výskytu oblačnosti, však to je už pozorováno nějaký pátek, řekl bych. neděje se to skokově, ale pomaličku. Možná to dělá téměř těch tvých 30 tvých let, od začátku let 80-tých, kdy v naších zeměpisných šířkách nastartovala teplá léta. Od té doby byla chladné léto 1. V roce 1996, ostatní byly nadnormální.

Co se týče CO2 píši, že je nevýznamný ve srovnání s ostatními bordely - na celkový chod přírody. (PM, asfaltové plochy měst, tepelný ostrov, benzeopyreny,NOx, dehet, saze apod.) Je to mediálně nafouknutý strašák, podstatné problémy se neřeší. Sklenikový plyn je, ale jeho vliv je menší, než IPPC soudí. tečka. Viz můj odstavec o spektrálních čárách v předchozím příspěvku. CO2 navíc nesmrdí a není rakovinotvorný, je produkt všeho živého. Proto říkám, kdyby se někdo na tento problem podíval bez (finanční) předpojatosti - možná by zjistil, že ostravský Mittal má daleko větší vliv na klima, než celý CO2 dohromady. Na místní určitě, na globální nevím, možná svým dílem práší na ledovce.
Jak vidíš nepopírám vliv člověka, ale chci, aby se řešila podstata problému - to, co ve skutečnosti škodí. CO2 to není. Ozelenění měst, očištění komínů a výfuků, je to fatasmagorie - zejména když se dívám např na výkony našeho zastupitelstva, které si odhlasovalo další hnusnou nákupní obludu s asfaltem i auty okolo - tam je třeba začít. Pak se pomůže lidem a snad i přírodě a možná i klimatu. Ostatní kroky jdou absolutně mimo a celkovou situaci jen zhoršují.
Smyslem mých příspěvků je poukázání na ten jednoduchý fakt, že CO2 v celé škále lidských "produktů" je nejméně škodlivé a jeho vliv na klima je sporný, proto je třeba zaměřit se tam, kde člověk opravdu škodí samému sobě i přírodě.

Adam

Pane Lapine

Tak problem znečištění vzduchu pomozte řešit. tečka. A nedělejte medvědí službu přírodě tím, že budete brojit proti globálwarmingu a CO2. Pomáháte tak politikům, kteří prosazují biopaliva, prosazují nesmyslná rozhodnutí ohledně energetiky obecně a přispívají tím k větší produkci skleníkových plynů. Napište studii, že PM je hnusné svinstvo, které traví naše děti, napište, že nejhorší je karcinogenní asfalt a obrovské plochy jím pokryté, že tepelný ostrov měst je celkem velký mazec. Napište, že bentzeopyreny vzniké při špatném spalování v kotlech RD aneno motorech aut spolu s sazemi dělají smrtonosný koktejl. Přidejte k tomu průmyslový spad z hutí, chemiček apod. A to vše má vliv na lokální mikroklíma a ve větším měřítku může mít vliv na klima obecně. Škodí to lidem i přírodě. To je pravda. Proto říkám, že v tomto světle problém CO2 je absolutně zástupný a nikomu nepomůže, navíc když Čína a další země jí podobné smradí daleko více a nikdo s tím nic neudělá ani udělat nechce.

Na Antarktidě je teď -70, takže nevím, co si o tom mám myslet, Tato teplota -40 se běžně nevyskytuje na Zemi, navíc ve vyšších nadmořských výškach koncentrace CO2 je menší, jestli se nepletu, tudíž jeho vliv by měl být taky menší, jestli se nepletu.

Mějte se hezky

Adam

S otázkou Golfského prúdu verím oceánografom a nie klimatológom, ktorí hovoria úplný opak a pri tom neboli v živote ani v Grónsku. Ani pre ľudí v stredoveku nebolo ochladenie realitov a aha.....Ale nie, chápem, vy sa tu pozeráte iba na štatistiky za posledných cca. 100 rokov. Pán Lapin, poprosila by som vás o nejaký graf, kde je naznačené ako by teplota na Zemi pokračovala "bez vplivu človeka", ďakujem. Vy mi tu poviete, že aj keď teplota začala stúpať skôr ako človek začal pôsobyť v tomto odvetvý, tak by nestúpala tak prudko, no to vy nemôžete vedieť. Toto je prirodzené stúpanie teploty, tak by som sa len chcela pozrieť na nejaký smiešny predpoklad o tej teplote, ďakujem. WINTER 2012/2013 WITHOUT END

Adame, vidím, že jste velice rozumný diskutující a závidím Vám klid, s jakým dokážete odpálkovat naprosto zjevné nesmysly (Země se globálně ohřívá CO2-zachycením záření vycházejícího z povrchu o teplotě -40°C, jinými slovy kostkou ledu a bombičkou s CO2 si na chatě zatopím nejlépe...). Já takovéto "důkazy" vždycky považuju za urážku diskutujících a taky tak reaguju.
Jinak když se na tom grafu z Lapinova odkazu podíváte na "totální absorpci", zjistíte, že v pásmech, kde CO2 zachycuje záření, je již nyní celková absorbce 100% - takže skutečně, tak jak říkáte, zvýšený obsah CO2 již víc záření nezachytí.

ADI, len toľko - ja sa zaoberám meteorológiou a klimatológiou a mám určité kompetencie v plnení Rámcového dohovoru OSN o klimatickej zmene za Slovensko, nie som odborník na znečistenie ovzdušia a prostredia, to prenechám iným. K ostatnému, čo ste napísali, sa nevyjadrujem, akosi ste nepochopili moje texty. Zdravím vás a už sa k tomu nebudem vracať.

Mrs, když se s námi zelenáči odmítají bavit, možná se dá konečně normálně diskutovat. Četla jsi ten odkaz metloše ? Co když ta snížená aktivita Slunce a následné ochlazení zastaví zpomalování GP ? Je to možné ? Mám totiž pořád takový vtíravý pocit, že zpomalení GP mělo být argumentem pro podporu názorů milovníků CO2 ...
A p.Lapin to právě dorazil. Není odborník na znečištění ovzduší, předpokládám taky není odborník na Slunce a kosmické záření, není oceánograf, není hydrolog- ale naprosto přesně ví, že za oteplení od roku 1980 může vypouštění skl. plynů lidmi. Tak co si o tom myslet.