Emise a nebo silná sluneční aktivita způsobuje oteplování?

Green, aj ty sa vyjadruješ len k tomu, čo sa ti páči.

Dobrý večer -

K albedu - to je snadné - Vemte si Atlas podnebí Česka, právě se na něj dívám Změny oblačnosti jsou poměrně značné, nejvíce ji ubylo v letním období, osobně jako laik opravdu pozoruji více jasných dní a méně mlh, to jen tak naokraj. Více slunka v létě, znamená vyšší teploty. Jednoduchá rovnice. Podobný jev je pozorován na značném území Evropy, takže nevím, čím jiným to nazvat, nežli změnou albeda? Vlastně jste mi naběhl - úbytek ledu v severních šířkách je rovněž změnou albeda a tím, že ledu je méně, situace se tedy zhoršuje. Teď je ledu díky slabému sluníču o kus více.

Stran CO2 ve výšce, kolik ho tam je, v oněch mrazivých pustinách, kde vzduch je setsakramensky řídký a CO2 , pokud je mi známo, se drží spíše v dolní části atmosféry už jen díky tomu, že je těžší?

Ona "nasycenost" koncentrace je faktem, tudíž k většímu skleníkovému efektu jaksi už nedojde, nebo se zvýší jen částečně, jak mně potvrdil můj jeden předřečník, čili jakým způsobem může tedy CO2 ještě zvětšit svou skleníkovost? Zajímá mně to.

Dále se ptám, proč je vybrán jeden plyn, který vůčihledě přírodě neškodí, snad ta moře, ale nemám to nastudované, omlouvám se, a ostatní, pardon - bordel, nikoho v těchto souvislostech nezajímá? Proč? Proč se celosvětově nebrojí proti PM, benzeopyrenům apod? Proč musíme dýchat hnůj? a pařit se každé léto v asfaltové Džungli? proč toto není nosným tématem globálního oteplení, neboť, jak jsem zde již několikrát zdůraznil, že právě tepelné ostrovy činí z měst v létě peklo a v zimě dělají ze sněhu nechutnou břečku, továrny prachem jsou schopny zaneřádit i grónský ledovec? Proč opatření, vedoucí údajně k s snížení skleníkových plynů jejich množství naopak zvýšují a všichni se tvaří, jací jsou to ekologové? Pokrytci.

Co se týče sluníčka - před pár dny byla na něm jedna skvrna. Není tedy zcela neaktivní. Ovšem je pravda, že je dole déle, než během předchozího minima. Pamatujme ovšem to, že ve srovnání se začátkem minulého století, je stále mnohem aktivnější. O vskutku snížené aktivitě se budeme bavit až za 12 let, pokud vyjdou předpovědi hlubokého minima a slabého maxima poté. Nyní nás čeká za pár let další maximum, které bude sice slabší, než ta předchozí, ale stále silnější, než kterékoliv před 60-tými léty minulého století. Znamená to ovšem pozvolnou stagnaci teplot a dvě či tři sezóny chladnější. V roce 2012 právě má nastat sluneční maximum, pokud to dobře počítám. Čili nemusí dojít k žádné době ledové, spíše opět k přechodnému oteplení. Až pak teploty půjdou ve větším měřítku dolů. Tolik mé dohady.

Zatím

Adi, ide práve o to, že teploty pôjdu dole po roku 2012 výraznejšie.

Adi,
Píšeš:"K albedu - to je snadné - Vemte si Atlas podnebí Česka, právě se na něj dívám Změny oblačnosti jsou poměrně značné, nejvíce ji ubylo v letním období, osobně jako laik opravdu pozoruji více jasných dní a méně mlh, to jen tak naokraj. Více slunka v létě, znamená vyšší teploty. Jednoduchá rovnice. Podobný jev je pozorován na značném území Evropy, takže nevím, čím jiným to nazvat, nežli změnou albeda? Vlastně jste mi naběhl - úbytek ledu v severních šířkách je rovněž změnou albeda a tím, že ledu je méně, situace se tedy zhoršuje. Teď je ledu díky slabému sluníču o kus více."

Nebavíme sa v tejto diskusii o klíme Česka, ani o klíme Európy, ale o globálnej klíme Zeme. V tom je zásadný rozdiel. Miestne a regionálne zmeny klímy určite prebiehajú, ale oboma smermi. Ak je niekde oblačnosti menej, inde jej zasa je viacej. Pri posune frontálnej zóny smerom na sever sa očakáva zvýšenie oblačnosti na severe Európy a zníženie oblačnosti v Stredomorí a strednej Európe. To ale nič nehovorí o celkovej globálnej bilancii oblačnosti. Pretože na to musíme vyhodnotiť celú planétu, vrátene južnej pologule a rovníkových oblastí. Výsledok bude ten, že celkovo oblačnosti pribudne a nie ubudne a oblačnosť bude hustejšia (pri výraznom globálnom zvýšení teploty Zeme). Albedo sa teda vplyvom zmien oblačnosti po výraznom oteplení planéty zvýši a bude to mať globálne mierne ochladzujúci efekt. Z klímy Česka nemožno robiť závery pre klímu Zeme Adi, to Ti je dúfam jasné. Čo sa týka úbytku ľadu a snehovej pokrývky je to samozrejme zníženie albeda, ale ak to spočítame všetko splou aj s oblačnosťou, vyjde celkovo - globálne zvýšenie albeda Zeme pri výraznom globálnom oteplení.

Píšeš"Stran CO2 ve výšce, kolik ho tam je, v oněch mrazivých pustinách, kde vzduch je setsakramensky řídký a CO2 , pokud je mi známo, se drží spíše v dolní části atmosféry už jen díky tomu, že je těžší?"

Na rozdiel od vodnej pary je CO2 na Zemi rozdelený rovnomerne. Vodnej pary je najmenej v polárnych oblastiach a najviac v rovníkových oblastiach. Tlak vzduchu s výškou samozrejme klesá a klesá aj koncentrácia CO2, podobne, ako koncentrácia ostatných plynov. Prúdenie atmosféry plyny premiešava, takže nemyslím, žeby sa CO2 koncentroval viacej v spodnej časti atmosféry ako iné plyny. CO2 by sa "usadil" v spodnej časti atmosféry vtedy, keby atmosféra bola nehybná (napríklad podobne, ako vo vínnej pivnici).

Píšeš" Ona "nasycenost" koncentrace je faktem, tudíž k většímu skleníkovému efektu jaksi už nedojde, nebo se zvýší jen částečně, jak mně potvrdil můj jeden předřečník, čili jakým způsobem může tedy CO2 ještě zvětšit svou skleníkovost? Zajímá mně to."

Neviem o tom, žeby ""nasycenost" koncentrace CO2" bola faktom. Pán Lapin tu v diskusii tvrdil niečo úplne iné. Máš na to nejaké dôkazy, alebo je to len Tvoj dojem ?

Píšeš"Dále se ptám, proč je vybrán jeden plyn, který vůčihledě přírodě neškodí, snad ta moře, ale nemám to nastudované, omlouvám se, a ostatní, pardon - bordel, nikoho v těchto souvislostech nezajímá? Proč? Proč se celosvětově nebrojí proti PM, benzeopyrenům apod? Proč musíme dýchat hnůj? ..."

V správe IPCC AR4 WG1 sa pojednáva o všetkých relevantných vplyvoch na klímu Zeme, nielen o CO2. Prečítaj si ju a uvidíš. Táto diskusia je špeciálne venovaná klimatickej zmene. Nie je venovaná znečisteniu planéty ľudskou činnosťou. Myslím, že rozširovať tému diskusie o ďalšie témy by bolo neprehľadné. Treba zriadiť inú diskusnú tému: znečistenie planéty a tam o tom diskutovať. Znečistenie planéty ma trápi rovnako, ako Teba, diskutujeme ale na inú tému.

Píšeš:"... O vskutku snížené aktivitě se budeme bavit až za 12 let, pokud vyjdou předpovědi hlubokého minima a slabého maxima poté. Nyní nás čeká za pár let další maximum, které bude sice slabší, než ta předchozí, ale stále silnější, než kterékoliv před 60-tými léty minulého století. Znamená to ovšem pozvolnou stagnaci teplot a dvě či tři sezóny chladnější. V roce 2012 právě má nastat sluneční maximum, pokud to dobře počítám. Čili nemusí dojít k žádné době ledové, spíše opět k přechodnému oteplení. Až pak teploty půjdou ve větším měřítku dolů. Tolik mé dohady."

Toto sú skutočne len dohady. Pravdepodobnosť zníženia slnečnej aktivity na úroveň Maunderovho minima je veľmi nízka. Je to budúcnosť a tú nepoznáme.
Čo je ale realita a nie dohady, to je fakt, že sa severná hemisféra od roku 1975 oteplila o 0,7°C. To je minulosť a teda je to realita. Túto realitu je potrebné vysvetliť. Slnečnou aktivitou, ani sopečnou činnosťou, či zmenou albeda sa to vysvetliť nedá. Ostávajú nám sklenníkové plyny ...

Máme tu druhú greenovu logiku. 1. Slnko zhasne a na Zemi bude naďalej teplo vďaka skleníkovým plynom. 2. Tlačíš guličku dolu kopcom, v polke ju prestaneš tlačiť, podľa greena sa zastaví, pretože na ňu už neposobiš silou.

Více zítra, tak ve zkratce - psal jsem o větší části Evropy, ne jen o ČR, to je ti doufám také jasné
Dále na "nasycení" sklenikového efektu je fyzikální zákon.

Nadpis diskuse je emise či sluníeční aktivita způsobuje globální oteplování. Nezní, CO2 nebo sluneční aktivita. Já se chci bavit o emisích obecně a potlačit CO2, neboť o něm se tady točí diskuse stále. Jak jsem již vícekrát zdůraznil, tyto jsou podstatné, pokud mají vliv na oteplení a tepelný ostrov měst, nikoliv CO2. Škodí člověku, nikoliv CO2. Jsou karcinogenní, a to CO2 rozhodně není. ATD .... CO2 je Zástupný problém, kdy to konečně pochopíte. Vějička, sinekura, aby člověk si připadal důležitý.
Proto tvrdím, že všichni ti, kteří říkají, že CO2 je zásadní se zároveň stávají i ďáblovými advokáty ve službě politiků a všech těch, kteří prosazují ony devastující přírodu nesmysly typu biopaliv např.
Nikdo z vás se k tomu relevantně nevyjádřil, neboť mám pravdu. Bohužel. Vyjímkou je odkaz pana Lapina, ale ten je slabý a zavalen dalším neskutečným balastem.

Přesto se mějte v rámci možnosti hezky

Adi,
súhlasím s Tebou v tom, aby sme nehovorili len o CO2. Poďme sa teda podrobnejšie pozrieť na jednotlivé zmeny radiačného zosilnenia od roku 1750 do roku 2005. Čo sa za toto obdobie zmenilo ?

a) Človekom spôsobené zmeny
b) Prírodné zmeny

a1) CO2 .... +1,66 W/m2
a2) CH4 (0,48), N2O (0,16), CFC (0,27), HCFC (0,04) ... +0,95 W/m2
a3) troposferický ozón ... +0,35 W/m2
a4) stratosferický ozón ... -0,05 W/m2
a5) stratosferická vodná para ... +0,07 W/m2
a6) albedo povrchu Zeme (využívanie krajiny) ... -0,20 W/m2
a7) sadze na snehu ... +0,10 W/m2
a8) zmena albeda mrakov ... -0,7 W/m2
a9) aerosoly ... -0,5 W/m2

b) Slnečné žiarenie ... +0,12 W/m2

Sumár:
Ľudské aktivity celkom: +1,68 W/m2
Slnečné žiarenie : +0,12 W/m2

Uvedené hodnoty predstavujú zmenu radiačného zosilnenia jednotlivých vplyvov na klímu v roku 2005, pričom východiskom pre porovnanie zmeny je rok 1750. Kladné hodnoty spôsobujú oteplenie a záporné ochladenie. Je vidieť, že celkové radiačné zosilnenie vplyvom ľudských aktivít je +1,68 W/m2 a vplyvom prírodných príčin (slnečné žiarenie) +0,12 W/m2. K celkovému otepleniu od roku 1750 do roku 2005 teda Slnko prispelo necelými 7% tami a ľudská aktivita prispela k otepleniu viac ako 93% tami.
To je súčasne odpoveď na otázku celej diskusie.
.
Aby som bol seriózny, tak ku všetkým hodnotám prislúcha isté pásmo neistoty. Podrobnosti sú uvedené v správe IPCC AR4 WG1.

Nejdeš napísať bibliu o IPCC? Lebo čo tu predvádzaš je už na smiech.

Green, k vašej otázke len toľko. Dosť ťažko sa odhaduje podiel jednotlivých skleníkových plynov na celkovom skleníkovom efekte atmosféry, lebo ich účinok sa vzájomne prekrýva v jednotlivých absorpčných pásoch. Lepšou možnosťou na pochopenie ich individuálneho vplyvu je porovnanie stavu skleníkového efektu atmosféry v prípade odstránenia jedného z plynov. Teda, ak by sme ostránili iba vodnú paru, tak by klesol účinok skleníkového efektu atmosféry o 36%. Celkovo sa odhaduje na 33 °C, teda by sa ochladilo iba asi o 12 °C. Ak by sme odstránili iba CO2, tak by klesol o 9%, teda by sa celkovo ochladilo o 3 °C atď. Ak by sme pridávali skleníkové plyny, tak by nebol rast až taký veľký, ale postupne by klesal. Čiže, napríklad, ak by sme pridali 100% CO2, tak by sa neoteplilo globálne o 3 °C ale len o 2 až 2,5 °C. Podrobnosti sú na: http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect a samozrejme v citovanej vedeckej literatúre. Samozrejme, ten relatívny účinok CO2 25% je iba orientačný, v konkrétnych prípadoch sa dosť mení v závislosti od množstva vodnej pary, ale bude to globálne okolo 25%, v blízkosti rovníka aj menej ako 10%, v polárnych oblastiach aj viac ako 30%.

pán Lapin,
ešte by ma zaujímal Váš názor na tvrdenie, že vodná para sa podieľa 95%-tami na sklenníkovom efekte atmosféry. Ztroje, ktoré to údajne tvrdia som uviedol vyššie v diskusii (Lindzen, Jaworowski atď.)

Green, takých informácií koluje veľa, ide väčšinou o dezinterpretáciu niektorých faktov, napríklad aj toho, že po odstránení CO2 z atmosféry sa zníži skleníkový efekt atmosféry o 9%. Niektorí si potom myslia, že vodná para musí mať 90% podiel na GHE. Existuje aj niekoľko meraní z tropických krajín, alebo z juhu USA, kde je podiel vodnej pary na GHE vysoký. Samozrejme, veľa ľudí nechápe ako interpretovať Stefan-Boltzmanov zákon o vyžarovaní absolútne čierneho telesa http://en.wikipedia.org/wiki/Stefan-Boltzmann_law a tiež Wien-ov zákon o distribúcii vlnových dĺžok vyžarovania http://en.wikipedia.org/wiki/Wien%27s_displacement_law a rad ďalších fyzikálnych zákonov. Ja zásadne neberiem do úvahy informácie, ktoré si neoverím v spoľahlivých zdrojoch.

Dlouho jsem tu nebyl a v této sekci ani už nebudu, protože je tu názor proti názoru a pravda se ukáže tak za 10 a více let. A nevím, kolik z vás diskutujících studuje nebo jste vystudovali meteorologii nebo přímo klimatologii, astronomii a další příbuzné obory (např. geologii) - pořád vidím jen jakési odkazy více či měné důvěryhodné.

Popsáno je tu na toto téma strašně moc stránek a kdyby nebylo této diskuze, tak by se ušetřilo dost elektrické energie a tím i sajrajtů nejen v atmosféře - ale to žertuji...

Jsme národ, který globální změny klimatu (způsobené i člověkem ?) prakticky ignoruje a jsme v tom aspoň v Evropě téměř osamoceni.