Emise a nebo silná sluneční aktivita způsobuje oteplování?

Nevím, o jakých invektívach mluvíš, ale když někdo začne zesměšňovat oponenta stylem - "Karbet verí. Karbet je jednoducho veriaci. Svoje myslenie nekoriguje logickými úvahami, lebo jeho viera mu to nedovoľuje. Karbet verí, že urbanizácia spôsobuje globálne otepľovanie." - přičemž celá tahle věta je naprostá lež a ubohá demagogická překroucenina pravdy, nemůže očekávat, že se budu držet pouze v závěsu.
Nikdy nikde jsem neřekl, že pouze "urbanizace způsobuje globální oteplování". Kromě toho, že neumíš ani za mák přemýšlet, pouze papouškovat slova svého božstva, ještě jsi sprostý lhář. Ostatně jako většina zastánců IPCC.
Už si konečně zapamatuj, pokud máš čím, že odjakživa se držím jediné logické myšlenky (oproti tvé víře v IPCC):
1) Globální teplota planety je určena především přírodními a astronomickými vlivy, vliv člověka zatím nikdo není schopen přesně kvantifikovat a s vysokou pravděpodobností bude pouze velmi malý. Vliv tzv. antropogenních skleníkových plynů mimo vodních par je úmyslně a účelově nadhodnocen.
2) Vliv člověka se projevuje převážně v lokálním měřítku, čehož důsledkem jsou lokání extremity, chybně (nebo úmyslně lživě?) předkládané jako důsledky globálního oteplení způsobeného emisemi skleníkových plynů. Pouze v případě většího množství totožných lokálních změn se jejich kumulací může projevit určitý vliv na celkové klima.
3) Připustíme-li, že v současné době existuje ad1) nějaký velmi malý vliv člověka na globální teplotu, jedná se v první řadě o lokální dopady lidské činnosti na vodní režim planety, které se za poslední desetiletí začaly kumulovat. Jsou to především tyto změny :
a) přeměna tropických pralesů i jiných lesů na pole, polopouště a stepi
b) rozšiřování plochy pouští a polopouští nevhodnou zemědělskou činností
c) intenzifikací zemědělství probíhající degradace půdy spojená s úbytkem vody v krajině
d) rozšiřování zastavěných a odkanalizovaných ploch

Tepelný ostrov města je pouze jednou ze změn vyvolaných lidmi a nikdy jsem neřekl, že JEN tento problém něco způsobuje, tak přestaň lhát a urážet, já přestanu taky.

Co se týká údajů třeba o Slovensku, když chceš, tak např. na si najdi, že
Sídelná zástavba - 3,1 %
Priemyselné, obchodné a dopravné areály - 1,2%
Areály skládok, ťažby a výstavby - 1,7 %

celkem víc jak 4% zastavěná, dohromady s areály těžby a výstavby 6% zdevastované plochy bez zeleně. Kde jste si s Lapinem vycucali z prstu (a to je tvůj pojem) ty 2% měst včetně zeleně? Každopádně si prostuduj učebnici environmentalistiky z Mas.univ. Brno, ať máš aspoň trochu pojem o tom, o čem se v této debatě vede řeč . Jinak budu jen rád, když člověk tvých znalostí se takovýchto debat nebude účastnit. Já se občas spletu v čísle, ano, hlava není počítač, jenže oproti tobě tu hlavu používám.

A hlavně bod 2.3.1. Půdy na Zemi
Souš zabírá celkem 148 mil. km2, z toho 5 mil. km2 zastavěná plocha. Jestli ti vyjde míň jak 3% zastavěné, tak jsi navíc i matematický analfabet.

Znovu se nesmyslně soustřeďuješ na "sídelnú zastavbu". Napsal jsem minimálně 4 vlivy. nebo si myslíš, že Slovensko je stredobodom ? Ono se taky nejedná o kvantitu, ale i o kvalitu. Nechceš nám tady tvrdit, že před 50 lety bylo všechno zaasafaltované a odkanalizované... A o tom vlivu změny obdělávání polí raděj nemluvíš vůbec. 1+2=3,. Ty mluvíš pořád jen o 1, Kde jsou ty 2 ?
BTW, dosud jsi nezodpověděl na otázku, jak chladnější CO2 otepluje teplejší povrch země. Nauč nás ledem ohřívat čaj.

Skoro štvrtina populácie žije natlačená na veľmi malej ploche, ako sardinky v konzerve.
Na Zemi žije 6600 miliónov ľudí.
Z toho niečo menej ako polovica žije v mestách. Presnejšie 3009,3 milióna v roku 2002.
Miest, ktoré majú viac ako 500 000 obyvateľov je na Zemi 740. Žije tam 1371,1 mil. ľudí, čo je 45,6% mestskej populácie.
Priemerná hustota obyvateľov v mestách nad 500 000 obyvateľov je úctyhodných 6700 ľudí na km2.
Z toho sa dá vypočítať plocha všetkých miest nad 500 000 obyvateľov:
1 371 100 000 : 6700 = 204 642 km2
21% populácie sa tlačí na ploche 0,2 mil. km2
Celá súš má 149 mil. km2
Záver:
Mestá nad 500 000 obyvateľov tvoria 0,14% plochy súše. Ak by sme aj pripustili, že priemerná teplota týchto plôch je o 10°C vyššia, ako okolie (čo samozrejme nie je pravda) tak po prepočítaní na celú šúš je zvýšenie teploty v priemere len o 0,014 °C.
Mestá nad 500 000 obyvateľov teda prispievajú k otepleniu súše celkom zanedbateľne.Ak to prepočítame na celú Zem:
Celá Zem má 510 mil. km2
Mestá nad 500 000 obyvateľov tvoria 0,04% plochy Zeme. Ak uvažujeme, že priemerná teplota týchto plôch je o 10°C vyššia, ako okolie (o čom silne pochybujem) tak po prepočítaní na celú plochu Zeme je zvýšenie teploty v priemere len 0,004 °C. V skutočnosti je táto hodnota asi 5x menšia : 0,0008 °C.
Zdroj informácií:
http://www.demographia.com/db-worldua.pdf

Už len s človekom, ktorého ruky dokážu napísať 6600 miliónov, by som sa nedokázal baviť. To sa proste nedá Používa obrázky a texty vložené do wiki ľudmi ako vedecké podklady

Milý Greene, připomínáš mi našeho komunistického politika M. Ransdorfa, který se v politických diskusích oháněl spoustou zavádějících čísel, se snahou přesvědčit, že komunismus je jediný správný a vše ostatní je nesprávné a špatné. Aniž by si to uvědomoval, většinu diváků nudil. I Tvá retorika mi připomíná tzv. " Vědecký komunismus ". W.

Spíše tím, že někdo používá příliš mnoho čísel, zamlžuje. Rozhodně tím ale nikoho nepřesvědčí, tak jako pan Ransdorf.

Ano některá čísla jsou potřeba, ale takové přehršle čísel, které uvádíš, potřeba není. O Tvém charakteru asi vypovídá to, jaký odkaz jsi nám poslal. Myslím, že je čas jít dnes spát. W.

No, bohužel zatím ani když ti superpolopaticky několik lidí něco vysvětluje, není možné překonat tvůj fanatismus a nechápeš nic.
Píšeš : Sklenníkový efekt atmosféry: ... Naopak v noci atmosféra převážně pohlcuje dlouhovlnné záření Země, a tím se ohřívá. Takto ohřátá atmosféra vysílá pak část svého dlouhovlnného záření zpět k Zemi, čímž podstatně snižuje ztráty tepla zemského povrchu vyzařováním. Vysvětli nám to slovo podstatně ve vztahu k CO2 - při jasné obloze v noci jak podstatně se snižují ztráty vyzařovánímAtmosféra má tedy podobnou funkci jako sklo ve sklenníku - odtud název efektu. Kdyby Země neměla atmosféru, průměrná teplota jejího povrchu by byla přibližně -33°C, takto se rovná 16°C. Atmosféra se v noci ohřívá pohlcováním dlouhovlnného záření Země tím více, čím je bohatší na vodní páru a oxid uhličitý.Vysvětli, proč pořád nějací dogmatici všude přidávají CO2. Opět popiš situaci za jasné noci absolutně bez vodních par a mraků, Proto se předpokládá, že při stálém zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší by mělo postupně docházet i k zvyšování průměrné teploty vzduchu na Zemi"

To celé jsou účelově upravené žvásty o vlivu CO2. Přestaň zaměňovat atmosféru plnou vody s jedním hloupým plynem a vysvětluj skleníkový efekt CO2. Jinak jsi hlupák.