Typické, naprosto typické. Ale co bych mohl čekat: Takové grafy si může namalovat každý. No jo no, co se dá dělat. Je to hold bulvár, lidi si tohle malují doma for fun...

Jujko, neviem, že či ste niekedy niečo umiestnil do Wikipedie, ja áno a niekoľkokrát. Teda, predovšetkým si Wikipedia overuje elementárnu formálnu a vecnú stránku vloženej informácie, skôr ju stva zverejní. Ak by sa vám aj podarilo tam umiestniť nekorektnú informáciu, Wikipedia má dostatok odborných poradcov a znalých čitateľov na to, aby správa Wikipedie v priebehu niekoľkých dní nekorektnú informáciu odhalila a nahradila ju spoľahlivou. Pochopiteľne, anglická Wikipedia má viac kvalifikovaných čitateľov ako česká a najmä slovenska, preto je pri odhaľovaní skreslených informácií oveľa pružnejšia. Ak sa nejaká informácia udržuje v anglickej Wikipedii aspoň 2 týždne, už ju môžeme odporúčať záujemcom ako celkom spoľahlivú.
V niektorých prípadoch nie je názor vedcov a odborníkov na nejaký problém jednotný. Vtedy Wikipedia udržuje aj rozporné názory na svojich stránkach, pričom to náležite okomentuje a po ujednotení názoru na to pružne zareaguje.

S Karbetom je ťažká diskusia, lebo nedôveruje niektorým fyzikálnym zákonom a tvrdošijne presadzuje svoje originálne názory na procesy v atmosfére a v klimatickom systéme Zeme.
Zopakujme si preto niektoré elementárne poznatky o vodnej pare a CO2, ktoré budú možno zaujímavé aj pre iných čitateľov diskusie.
V atmosfére kolíše obsah vodnje pary od 0,0% do 4,0% v parciálnom tlaku alebo mernej vlhkosti. Iba ojedinele dosahuje vyššie hodnoty (v najteplejších a veľmi vlhkých lokalitách Zeme). Nad tropopauzou je obsah vodnej pary iba na úrovni pod 0,01%. Obsah vodnej pary je zhora limitovaný teplotou, jej tlak nasýtenia sa zvyšuje o 6 až 10% na jeden °C rastu teploty vzduchu. Pretože zotrvanie vodnej pary v atmosfére je iba okolo 8 dní a závisí od teploty a od zdrojov výparu, je jej rozloženie v atmosfére veľmi nerovnomerné. V najteplejších a najvlhších lokalitách je aj viac ako 100-násobne vyššia koncentrácia vodnej pary ako v najchladnješích a najsuchších lokalitách Zeme. Spoľahlivé merania vlhkosti vzduchu máme na Zemi sice len od roku 1951, no aj to stačí na to, aby sme mohli tvrdiť, že sa v podstate udržuje rovnaká relatívna vlhkosť vzduchu v prízemnej vrstve atmosféry ako priemer celej Zeme (na kontinentoch iba slabo klesá), čo znamená, že vzhľadom na rast teploty vzduchu o 0,7 °C môžeme predpokladať od roku 1750 rast obsahu vodnej pary v atmosfére asi do 4%.
CO2 má v atmosfére zotrvanie od 50 do 200 rokov a jeho koncentrácia prakticky nie je teplotne závislá, preto sa takmer v celej troposfére až do výšky 8 km udržuje prakticky rovnaká koncentrácia na celej Zemi. Teraz je to 385 ppmv, čo je o 38% viac ako pred 250 rokmi.
CO2 má síce oveľa menšiu koncentráciu ako vodná para, je však oveľa silnejší skleníkový plyn pri rovnakej koncentrácii. Platí to predovšetkým v hlavnom absorpčnom páse na okraji absorpčného okna H2O, kde vodná para takmer neabsorbuje odchádzajúce vyžarovanie Zeme a CO2 tu jednoznačne dominuje. Na grafe http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Atmo ... ission.png to vidíme okolo vlnovej dĺžky 15 mikrometrov.
Ak by sme odstránili z atmosféry všetok CO2, tak by sa skleníkový efekt znížil o 9%, teda, ochladilo by sa o 3 °C, ak by sme odstránili všetkú vodnú paru, tak by sa skleníkový efekt znížil iba o 36%, lebo absorpčné pásy jednotlivých skleníkových plynov sa prekrývajú. Ak by sme ale zvýšili koncentráciu CO2 na dvojnásobok, atmosféra by sa neoteplila o 3 °C ale iba asi o 2 °C, lebo proces absorpcie nerastie lineárne s rastom koncentrácie skleníkových plynov.
Po znalostiach o absorpčných schopnostiach jednotlivých skleníkových plynov môžeme odhadnúť, že ako prispel rast ich koncentrácie od roku 1750 k zosilneniu skleníkového efektu atmosféry. CO2 má síce malú koncentráciu, no je oveľa silnejší skleníkový plyn ako H2O, navyše má hlavný absorpčný pás takmer v strede spektra vyžarovania zemského povrch, preto je jeho podiel na zosilnení skleníkového efektu atmosféry od roku 1750 o čosi viac ako 50%. Metán je 25x silnejší skleníkový plyn ako CO2, jeho koncentrácia vzrástla o 160%, no má oveľa menšiu koncentráciu v atmosfére ako CO2, preto je jeho podiel na zosilnení skleníkového efektu menší. Podobne je to aj s ostatnými skleníkovými plynmi, napriek tomu, že niektoré sú aj viac ako 1000x silenjšie ako CO2 pri rovnakej koncentrácii.
Pretože obsah vodnej pary vzrástol v atmosfére iba asi do 4% je jej podiel na zosilnení skleníkového efektu atmosféry od roku 1750 oveľa menší ako CO2 a nepresahuje 5%.
Z uvedeného jednoznačne vyplýva, že hoci CO2 nie je hlavným skleníkovým plynom v atmosfére, rast jeho koncentrácie o 38% ho kladie na prvé miesto v zosilňovaní skleníkového efektu atmosféry od roku 1750 a teda aj v raste globálneho priemeru teploty vzduchu. Zmena iných podmieňujúcich faktorov v klimatickom systéme Zeme má jednoznačne menší podiel.

Jedna poznámko, píšeš "No jo, ale když sklenníkové plyny jiné než vodní pára hrají jen zanedbatelnou roli, změny v krajině taky hrají zanedbatelnou roli, sluníčko už pár desítek let oslabuje, vodní páry ubývá (podle pana Kravčíka) tak proč se sakra otepluje ? Rok 2008 (I - IX) je stále zatím devátý nejteplejší od roku 1880."
Tak pojďme postupně.
1) Skl.plyny jiné než pára hrají malou roli - ano, svatá pravda.
2) Změny v krajině hrají zanedbatelnou roli - to tvrdí lživě druhá strana. I když jsou tyto změny víceméně lokální, je jich už tolik, že se jejich celkový účinek přibližuje víc a víc vlivu "globálnímu".
3) Sluníčko pár desítek let oslabuje - jak vidíš podle ohlasu, není to pravda. Před pár desítkami let došlo k nárůstu jeho aktivity, která se pak víceméně držela na vysoké úrovni a teprve nyní se zdá, že začne oslabovat. Reakce teplot na Zemi díky vodě je zákonitě opožděna, proto maxima teplot byla dosahována teprve nedávno. Dle uhlíkářů by se měla teplota permanentně zvyšovat - přesto je letos nejchladněj za posledních 8 let. Tohle by ti mělo být divné.
4) Vodní páry ubývá - tady jsem se chechtal naprosto nezřízeně. A co by se jako jiného mělo stát, když par ubývá ? ( I když to není tak zcela pravda a s p.Kravčikem tady mírně nesouhlasím, přesněji bych to řekl tak, že vodních par je míň, než je potřeba ke stále stejně efektivnímu chlazení povrchu. Absolutně jich může trochu přibývat díky výparu moří, ale relativní vlhkost klesá. ) Jestliže je málo vody, ubyde teplo přenášené latentně (neoteplující) a místo něho se teplo přenáší "oteplovačsky" vedením a konvekcí, a "částečně oteplovačsky" IR zářením. S tímto velmi úzce souvisí bod 2 !
Co je na tom nepochopitelného ?

Pane Lapine, předvedl jste typickou reakci zastánce IPCC. Fůra údajů, většina z nich nepoužitelná - ale vypadají zajímavě - a k tomu komentář správně navádějící čtenáře, aby si náhodou nedovolil uvažovat sami a logicky.
Fakt, že nad kontinenty klesá průměrná vlhkost vzduchu (což neustále tvrdím) je preventivně uveden slovy "v podstatě se udržuje stejná relativní vlhkost". Fakt, že hlavně kontinenty se ( díky nižší relativní vlhkosti ) oteplují, vyvažuje p.Lapin tvrzením, že nad oceány vlhkosti nepřibývá. Každý nechť si udělá obrázek sám, co je jednoduchá pravda a co je okleštěná pravda.
Následně p.Lapin rozehrává nesmyslnou hru s čísly, aby publikum vidělo, že toho hodně ví. Celá tahle hra je založena na tom, že zcela v souladu s fyzikálními zákony chladný CO2 ohřívá zářením teplejší povrch země, čemuž říkají vznešeně skleníkový efekt (i když ve skleníku je to úplně o něčom jinom). Já tvrdím, že studený předmět nepředává teplo teplejšímu a neohřívá jej. Každý nechť si zodpoví sám, kto nedôveruje niektorým fyzikálnym zákonom a tvrdošijne presadzuje svoje originálne názory na procesy. Každý nechť si přitom sám odpoví, kdy nastane situace, že by plynný CO2 nad zemí byl teplejší než tato zem v případě, že je stále jasno a sucho.
O tom, že by výměna skupenského tepla za teplo "citelné", navíc s důsledkem v menší rozloze oblačnosti a tím pádem většímu přísunu energie až na povrch, skutečně mohla pevninu dost oteplit, raděj vůbec nemluví. Podle pana Lapina i když celou pevninu proměníme v poušť bez jediné kytičky, s teplotou planety se nic nestane, pokud současně nezvýšíme obsah CO2. Věřte mu, kdo chcete, je to zcela jistě pravda.

Karbet, odporúčam vám doštudovať si partie o vlhkosti vzduchu. Ak je rovnaká relatívna vlhkosť vzduchu, tak sa pri zvyšovaní teploty vzduchu zvyšuje množstvo vodnej pary v atmosfére o 6% na 1 °C oteplenia pri teplote 25 °C a o 10% pri teplote -20 °C (elementárna fyzika). Nad oceánmi rastie množstvo vodnej pary v atmosfére v súlade s rastom teploty vzduchu. Merná vlhkosť je v g vodnej pary na kg vzduchu, relatívna vlhkosť (poměrná) vzduchu v zduchu je v % zo stavu nasýtenia pri danej teplote. Nepatrný pokles relatívnej vlhkosti vzduchu nad kontinentami od roku 1961 pri raste teploty o 0,6 °C v skutočnosti znamnená rast obsahu vlhkosti vzduchu (mernej vlhkosti, tlaku vodnej pary a aj absolútnej vlhkosti vzduchu) asi o 2%.

Karbet, pokiaľ ide o vašu poznámku, že ako môže chladný CO2 v atmosfére ohrievať zemský povrch, to snáď nestojí ani za vysvetľovanie. Opýtam sa vás takto. Ako vás môže ohriať v zime kabát, ktorý má na povrchu teplotu -2 °C.

jedna_poznámka: kdepak, ty se neřídíš vlastním rozumem. Ty se řídíš podle toho, co řekne pan Lapin a IPCC.

Ano, všichni vědci, kteří si myslí, že GO nezpůsobuje člověk jsou placení ropnými společnostmi. A bulvár pro tvou informaci postuje hlavně novinky o tom, jak se nám roztopí všechny ledovce, hladiny moří stoupnou o metry a teplota bude o šest stupňů vyšší. To, že se už deset let neotepluje nikoho nezajímá. Bylo to tak vždycky, v sedmdesátých letech do nás pumpovali, jak lidmi produkované aerosoly způsobí novou dobu ledovou, když zjistili, že tomu tak není, tak se přeorientovali na ozónové díry, které zase způsoboval člověk, poté zase ticho po pěšině a nakonec přešli na GO. Vždy se najde něco, čím se dají strašit lidi.

Co mi tu furt cpeš ten odkaz? Nejteplejší rok byl před deseti lety. Nemyslíš si, že kdyby se oteplovalo, že by ten rok 1998 byl už dávno pokořen?