Zobrazit diskusi v plném vzhledu
Globální oteplování je novodobý fenomén naší Země. Existuje vůbec?
Odeslat odpověď

Jaké důsledky budou mít podle Vás změny klimatu na podnebí v Evropě?

Žádné
8
6%
Oteplení až o 2°C
12
9%
Oteplení až o 4°C
13
10%
Ochlazení v důsledku kolapsu Golfského proudu
30
23%
Nová doba ledová
17
13%
Častější ničivé bouře a povodně
35
27%
Častější sucha
14
11%
 
Celkem hlasů : 129

Re: Jaké změny můžeme čekat?

21. 11. 2020 10:23

Otevrel jsem Aktualne :D

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pr ... f6b220ee8/

Varovani - obsahuje nektere pro milovniky zimy drasticke zabery...

Re: Jaké změny můžeme čekat?

28. 11. 2020 16:50

Vsechna ta zelena opatreni, jako ruseni klasickych kotlu a instalace topeni elektrinou a plynem, elektromobily, nebo biopaliva, to je jen pseudo-komunisticky zasah a kontrola lidi, s ekologii to nema vubec nic spolecneho casto jsou to naopak jeste horsi vysledky. Nekdo si namasti kapsu a niceni prostredi pokracuje jen jinde a jinym zpusobem.

Co se tyce topeni, tak pri vsech uvazenich nakonec nejekologicteji vyjde, kdyz si clovek zajde do lesa a vyrobi drevo na zimu. Drevo musi byt suche a pouzivat kotel se musi umet. V pripade topeni elektrinou se jednak v dome mnohem mene vymenuje vzduch, a nakonec to stejne ekologicke nebude. Elektrina se musi nekde vyrobit, ve stredni Evrope casto v uhelnych, nebo jadernych elektrarnach. Takze nakonec casto ten komin kouri misto na vesnici nekde daleko v elektrarne. Ted uz teda kour celkem efektivne odchydavaci, jen je problem co pak s filty. K tomu zapocitat ztraty na vedeni, stavba a udrzba elektrarny i rozvodne site, vyroba tepelneho cerpadla a nakonec ekologicka zatez spojena s tim, jak si na to vsechno clovek vydela. Tepelne cerpadlo ma ucinnost pomerne vysokou, ale kdyz zapocteme porizovaci naklady, ucinnost elektrarny, ztraty na vedeni, obstaravani paliva pro elektrarnu, vyrobu cerpadla, nakonec stejne zjistime, ze nejlepsi je zatopit doma drevem. O primotopu snad nemusi byt rec. A to nemluve o riziku vypadku site uprostred zimy, tak jako se to stalo naprilklad v Norsku v lednu 1999, kdy byla pri temer -50 stupnuch sit pretizena.

Jaderne elektrarny sice zadne emise ze spalovani paliva nemaji, instalovany vykon je vysoky, ale jsou tu jine problemy. Tezba uranu take muze kontaminovat podzemni vody, skladovani odpadu je nebezpecne a narocne. Riziko havarie je sice velmi male, ale nasledky havarie jsou dalekosahle a na mnoho desetileti dopredu. A to nemluve o umyslne havarii, coz pri promennach spolecnosti v zapadnich zemich nelze v budoucnu vyloucit.

Solarni a vetrne elektrarny sice zadne emise nemaji, ale je tu problem s vyrobou a pozdejsi recyklaci (havne u solaru). Navic vykon je velmi promenny a nemuze pokryt stale rostouci spotrebu, problem je zejmena v zime.

Jaderna fuze je zatim v nedohlednu. Na to je potreba celo-svetova spoluprace a velke dlouhodobe investice. Ale realita je uplne jina, jednotlive zeme nebo oblasti jsou stale rozhadane.

Aktualni celo-svetovou velkou spotrebu energie nejde zatim nijak pokryt s rozumnou ekologickou zatezi. Jednak je Zeme prelidnena (a to se stale zhorsuje) a velka cast sveta si navykla na neudrzitelny luxus. Aktualni zivotni styl a stale rostouci populaci neni mozne skloubit s udrzitelnym rozvojem.

Re: Jaké změny můžeme čekat?

03. 12. 2020 03:17

Tak treba i takovehle zmeny muzeme cekat: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/sou ... 301556_tzr

Podobnych pripadu asi zacne pribyvat, Greta je proti tomu nic, ovsem inspirativni. Ano, svet se vzdy menil a toto je jedna z dnesnich podob te zmeny. Vetsinou je reseni adaptace, tak jsem zvedav.

Jinak TommyAst, pod to bych se klidne podepsal. A posledni vetu si zaramoval, ta rika vse popravde. Taky si uhodil hrebik na hlavicku s tim, ze se nikde moc neresi ekologicka stopa toho, aby si clovek na ty vydobytky vydelal, to je vyborna pripominka, taky jsem nad tim moc nepremyslel. No a s tim je spojene i to, ze nejekologictejsi je zajit si do lesa - to nikdo podporovat nebude prave proto, ze cely ten kolotoc vyroby energie zivi hromadu lidi, co jsou do nej zapojeny. I tak doufam, ze aspo necemu muzou nove technologie pomoct, i treba neprimo. Na to, ze bychom zili uplne udrzitelne, uz jsem rezignoval, to fakt nejde.

Re: Jaké změny můžeme čekat?

06. 12. 2020 06:22

A i takovehle... priznam se, ze tohle uz me trochu desi, hrani si na Boha nikdy nedopadlo dobre. Pres vsechny vymozenosti, ktere dnes mame, jsem stale presvedcen, ze planeta ma nepopsatelnou moc a tady nejde "jen" o kultivaci krajiny typu zavlahy nebo odlesnovani, coz se projevuje snad s vyjimkami typu Amazonsky prales, Haiti apod. v mensim meritku. Tady by slo o rozsahla uzemi a kdyby je chteli takhle "vylepsovat" dlouhodobe, musi se to zakonite projevit v zemich okolo => mozne hladomory a z nich plynouci valky, migrace apod. Nechci to uplne takhle domyslet, ale tohle zavani dalsim velkym pruserem nasich vychodnich "soudruhu"...

(Peking) Tento týden oznámil, že má v plánu znovu - a ve velkém - svůj program na úpravu počasí rozšířit. Plocha, na které experimentuje s umělým deštěm a sněhem, by se měla do roku 2025 rozrůst na území 5,5 milionu čtverečních kilometrů. To velikostně odpovídá jedné a půl Indie.
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ci ... f6b220ee8/

Re: Jaké změny můžeme čekat?

31. 12. 2020 19:58

Docela zajímavé "jaderné rozjímání":

https://youtu.be/9tB_WUXKIHw

Re: Jaké změny můžeme čekat?

27. 02. 2021 08:58

Kdo si chce poslechnout: https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/ ... tejsi.html

Predem upozornuji skeptiky, ze je to rozhovor s polarni vedkyni. Ja jsem take nazorove nekde mezi, na vedu a fakta ale dam. Moderator Cestmir Strakaty mi prijde, ze se docela pripravil. Druha polovina je ovsem uz dost osobni. Zajimavych je potom pak az zaverecnych cca 10min, kde se bavi i o potencialu pobytu na jinych planetach.

Po vzoru jineho tematu o Golfskem proudu a prispevku od Adiho by bylo fajn, kdyby si taky pozval nekoho s odlisnym nazorem, to by ale uz asi nebyl vedec, tam panuje pokud vim, pomerne velka shoda na duvodu oteplovani i nutnych zmenach.

Re: Jaké změny můžeme čekat?

27. 02. 2021 19:11

Závěr geofyzika a seismologa Pavla Kalendy: "V nejbližším století tedy s největší pravděpodobností nedojde ke klimatické změně se setrvalým trendem k oteplování či ochlazování. Klima se bude i nadále řídit astronomicky podmíněnými cykly sluneční aktivity, které způsobují střídavé oteplování a ochlazování oceánů, kontinentů a atmosféry." viz: https://www.researchgate.net/publicatio ... i_aktivity

Re: Jaké změny můžeme čekat?

03. 03. 2021 22:28

Ahoj,

Jeden zajímavý článek zde:



Jsme na sklonku doby neziledové

A.

Re: Jaké změny můžeme čekat?

13. 03. 2021 11:08

Tak poté co měsíce 1-11 roku 2020 byly v globálním hledisku všechny v top 3 nejteplejších měsících v historii pozorování tak rok 2020 byl zakončen chladnějším prosincem až 8.v pořadí:
https://www.ncdc.noaa.gov/sotc/global/2 ... 0%20record.
Leden 2021 dopadlo podobně a to až 7. v pořadí:
https://www.ncei.noaa.gov/news/global-c ... 2.0%C2%B0C).
Tak jsem čekal jak dopadne únor a ten byl dokonce až 14. nejchladnější v historii pozorování a nejchladnější od roku 2014:
https://www.ncei.noaa.gov/news/global-c ... r%20record.

Samozřejmě 3 měsíční období je asi zatím málo na to abychom z toho vyvozovali nějaké závěry, ale mě osobně to překvapuje a jsem velmi zvědavý jak se budou globální teploty dále vyvíjet. Kdyby pak dopadl celý rok 2021 nějak chladněji (tedy neskončil v top 5) tak by to mohl být začátek nějaké většího trendu.

Takže asi nelze si naivně myslet, že bude stále jenom tepleji.. To že lidstvo ovlivňuje klima je podle mě jasné a přechod na bez emisní technologie dává smysl i s ohledem na to, že fosilní paliva prostě někdy dojdou. Ale určitě ještě současná věda nedokáže přesně určit jaké bude klima za 10-20-30 let. Těch určujících faktorů je hodně a nejsou dobře předvídatelné. Viz. třeba solární aktivita. V listopadu bylo zaznamenáno 34 slunečních skvrn a vypadalo, že se slunce odrazilo od svého minima a nabírá na síle a ono ne. Prosinec 22, leden 11 a únor 8 skvrn..

Re: Jaké změny můžeme čekat?

15. 05. 2021 10:12

Globálně chladnější období pokračuje už 5 měsíců. Asi se spožděním projevila silná La Niňa z loňska a solární minimum. Možná mají drobný vliv i nějaké erupce vůlkánů. Každopádně globálně je zatím rok 2021 až 8. nejteplejším rokem v pořadí a tedy vrátili jsme se v teplotách cca o 8-10 let zpět. V Evropě jako celku jsme dokonce zažili nejchladnější duben od roku 2003. Tedy za poslední měsíce byla nahlodána moje představa jak bude stále jen tepleji. Že se oteplilo je bez debat, ale asi ty změny nebudou tak extra rychlé jak jsme si mysleli. Příroda má svoje balanční mechanizmy jak velké výkyvy trochu tlumit.
https://www.ncdc.noaa.gov/sotc/global/202104

Re: Jaké změny můžeme čekat?

26. 04. 2022 20:59

V souvislosti s globálním oteplování se často píše o vzestupu hladiny oceánu o desítky cm až jednotky metrů. Četl jsem ale nedávno predikce, že hladina Kaspického moře od začátku nového tisíciletí setrvale klesá a do roku 2100 klesne o 20 metrů. Severní část moře není hluboká, a proto hrozí zmenšení vodní plochy Kaspického moře o celou třetinu. Jako důvod se uvádí vyšší výpar ve východní Evropě, vyšší výpar z vodní hladiny moře, a také méně vody přitékající Volhou.
Myslíte, že taková změna je reálná?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

26. 04. 2022 22:48

brhel

Tak realna zmena to nejspis nakonec je. Kaspicke more neni prave more, ale nejvetsi jezero na svete. Volha je nejvetsi Evropska reka hlavni pritok do Kaspickeho jezera. Uz ted je vsak hladina pod urovni hladiny oceanu. Prave v agresivnim state pri usti Volhy je nmesto astanice Astrahan. I v Iranu jsou na pobrezi Kaspickeho jezera mesta i stanice pod urovni hladinou more.

Prave pri severni casti Kaspickeho more byla v roce 2010 vlna veder jeste o dost silnejsi a delsi, nez co mi zname ve stredni Evrope. A soucasne v cele stredni Asii, stejne tak jako ve Stredomori, vyskytla velka vlna veder v roce 2021. V Nemecku a Beneluxu zase povodne.

S klimatickou zmenou a take s intenzivnim zavlazovanim nejspis v lete klesne mnozstvi srazek ve vychodni Evrope a tim i prutok v rece Volha. A vypar se zvysi z vyssi teplotou. Prilis hluboke v mnoha mistech to jezero neni, tak se nejvetsi jezero na svete o dost zmensi nejspis.

Aralske Jezero uz mizi uplne a to uz za dob SSSR, kde pritoky do jezera (reky tecou z hor, jezero je v pousti, klima Bwk) byly pouzivany pro zavlazovani a do jezera uz toho moc nedoteklo. Soucasne stoupa salanita jezera a sul z vyschleho dna se dostava vsude kolem. Turkmenistan ma nejvyssi spotrebu vody na obyvatele. Je to dano systemem zavlazovani z rek.

Re: Jaké změny můžeme čekat?

27. 04. 2022 03:43

Jedna technická - bavíme se zřejmě Rusku - agresivní stát. Ovšem tím je taky Turecko, před pár dny za podivného mediálního ticha napadlo Irák kvůli Kurdům, okupuje taky severní část Sýrie a obecně se angažuje v projektech, které nejsou --- lidumilné. Provádí speciální vojenskou operaci, nebo je to sprostá agrese. To je taky agresivní stát, takže jak je odlišíme, když budeme řešit počasí či klíma. Bude Rusko agresivní stát1 nebo agresivní stát 2 - Turecko? Tím chci říci, že označování státu tímto neologismem, ať je ten stát jaký chce, místo zeměpisného, je pěkný nesmysl. A tahá politiku sem, kde nepatří.

K zde řečenému - Ano, Aralské jezero vysychalo už 70-tých létech, kdy o GW nebylo ani potuchy, kvůli zavláhám. Lokální klima bylo stále sušší a teplejší. Obdobný vývij má část střední Asie. Ono změna proudění a rychlejší vysychání krajiny může způsobit oteplení, aniž by byl přidán jediný gram sodovkového plynu do atmosféry, v jisté míře to ovlivní pčasí i u nás. S delšími vlnami veder tamtéž - souhlas.

Přeji krásný den

A.

Re: Jaké změny můžeme čekat?

28. 04. 2022 12:14

Adi

Turecko je samozrejme take agresivni stat, jeste agresivnejsi. Ale to zrovna nepatrilo k popisovanym oblastem v prispevku. Turecko se chova podobne jako Nemecko za Hitlera, ne jen ke Kurdum ale v historii je mnoho dalsich zkusenosti. Ovsem leto 2021 ustedrilo pro Turecko velkou ranu a podobne katastrofy budou prybyvat.

Velmi agresivni stat je i Severni Korea Cina, Afganistan a take se neskutecne veci dejou v Eritrei, o tom ale tolik lidi nevi. V oblasti pri Eritrei-Etiopiji-Dzibutsko se mimo jine nachazi i nejteplewjsi mosto na Zemi s prumernou rocni teplotou mozna az +100 °F resp. +38 °C v nejteplejsim miste (nejmene +36 °C a ne, neni to preklep) a k tomu srazky radove nekolik mm za rok prumerne (mozna i pod 1 mm). Ale vzhledem k agresivnim a stredovekym rezimum a s tim spojene extreme zoufale zivotni urovne se tam prakticky nikde pordne pocasi nepozoruje.

Re: Jaké změny můžeme čekat?

28. 04. 2022 12:45

Mám dvě věci do toho tématu:
1) Navazuji na svůj příspěvek téměř rok starý z 15.5.2021. Zatím stále pokračuje jakási pauza v globálním oteplováním a opravdu celý rok 2021 a i začátek roku 2022 jede v trochu chladnějších kolejích. Rekordní rok 2016 zatím překonán nebyl, takže máme dá se říct už takovou 6 letou oteplovací pauzu. Možná začínají působit nějaké zpětné mechanismy planety, o kterých toho víme ještě hodně málo? Že by se přebytečné teplo ukládalo někam hlouběji. Nebo snad vědci přecenili vliv CO2? Odpovědi bohužel nevíme. Každopádně v současnosti jde oteplování pomaleji než jsem já i většina odborníků čekala. Současná La Niňa se nechce vzdát své vlády a zatím to vypadá, že bude pokračovat. Ale stačí jenom snížení teploty v části tropického Pacifiku o 1/2/3°C k tomu aby se globálně vymazalo 6 let oteplování? Přijde mi to že v tom musí být něco dalšího.

2) K vysychání Kaspického "moře" v severní části mohu jen dodat že agresivní Rusko si to z velké části způsobuje samo a dobře jim tak. Ještě že je Rusko tak obrovské a nemají šanci zničit velkou část území jinak by tomu jistě tento pologramotný barbarský národ učinil.
Odeslat odpověď