Jaké změny můžeme čekat?

Rozhodující pro evropu je golfský proud, pokud dojde k jeho rozpadu, či změně v důsledku chladných vod z arktidy může se evropa velmi citilně ochladit, to jak moc choulostivý golfský proud bude, ale predikovat jde velmi těžko. Nikdo neví kolik stupňů je třeba k jeho zkolabování.

Další faktor je oblast středomoří a především oblast severní afriky, s postupem pouště se tato oblast stále více dostává do oblasti tlakových výší, více srážek na sahaře = větší šance na aktivitu ve středomoří a tím chladnější oblast evropy.

Nicméně, aby k tomuto došlo nevíme zda stačí 1C, 5C, 10C

Tomfik:
můžeš mi prosím vysvětlit, jak jsi myslel to s tím postupem pouští a tlakovými výšemi? Nějak nerozumím těm srážkám na Sahaře.

Upřesnění: myslel jsem to tak, že pokud je sahara poušť = je dominantní tlakový útvar jen tlaková výše.
Pokud by se sahara zmenšovala, neboli část její rozlohy se stala savanou, kde by vznikalo období dešťů, tím by se působnost tlakové výše na severu afriky mohla teoreticky zmenšovat.

Tomu rozumím, ale je skutečně možné, že by se od rovníku začala oblast vlhka rozšiřovat? Já myslel, že ten proces probíhá opačně a vše se prohlubuje s tím, že na suchou zem nerado prší. Nějaký vysvětlení jsem viděl v dokumentu o Amazonii, co se stane pokud Amazonie začne vysychat. Detaily si nepamatuju, ale bylo tam něco v tom smyslu, že suchý vzduch začne vytlačovat ten vlhký zpět nad moře.

Když se už tady řeší ta Sahara, tak jsem rovnou přihodím svůj dotaz.

Jaký vliv by měla "zelená Sahara" na klima v Evropě a Středomořské oblasti?

Kam tím mířím. No mířím k tomuhle. Sahara nebyla vždy poušť. Dříve totiž Saharu pokrývaly rozsáhle stepi a savany. A není to tak dávno!! K desertifikaci totiž došlo teprve před pár tisíciletími. A údajně se měl na tom podílet dokonce i člověk. Ale těch faktorů bylo více. Např. i změna zemské orbity vůči Slunci.

Když tak mluvím o tomhle, ale je to anglicky + ještě přidávám mapu fiktivní "zelené Sahary", kterou jsem našel na netu.





A tady je ta mapa.



Osobně si myslím, že pokud by měla Sahara být opět zelená musela by se více k severu dostat intertropická zóna konvergence. To by ale znamenalo, že i subtropické anticyklony by se musely vysunout více na sever. Tj. možná až do střední Evropy svým severním okrajem. Dále by zde bylo méně prachu v atmosféře. Takže Atlantik + Stř. moře by mohlo být teplejší a to by znamenalo i více tropických cyklón a možná i Medikánů v případě Stř. moře.

Ta mapa vypadá dost idylicky

Já si také myslím, že v současnosti se naopak Sahara rozšiřuje směrem na jih a bere území z tzv. Sahelu. Ale je možné, že se tento proce otočí to ano. Klima je tak nevyzpytatelné, že nic co nás čeká nevíme jistě.

O tom, že Sahara byla dříve zelenější je mnoho důkazů. Za některých starších dynastií starověkých Egypťanů byla Sahara poměrně výrazně odlišná od toho jak vypadá dnes. Ale nechce se mi věřit, že lidé byli zásadním činitelem při změně klimatu. Přece jen jich tehdy nebylo moc. Dnes má Egypt 90 mil obyvatel a tou dobou pravděpodobně nebylo tolik lidí na celém světě.

S tou Saharou to vypadá skutečně tak, že jižní část se posouvá k severu, tzn. poušť ustupuje, díky hojnějším srážkám severně od rovníku.

Pak paradoxně může globální oteplení způsobit v průměru lepší životní podmínky na Zemi. Přeci jen se Evropa asi dokáže lépe technicky vypořádat se suchem, resp. výkyvy počasí, než chudá Afrika.
Na druhou stranu, jestli přinese v důsledku příznivějšího počasí růst populace v Africe Zemi něco dobrého, o tom v rámci politický korektnosti nehodlám spekulovat.

Nechci nikomu cpat zrovna tenhle denik, ale krome svych clanku shrnuli i nekolik zajimavych odkazu tykajicich se zmen klimatu.
Takze, pokud to nekoho zajima, dovolil jsem si ozivit toto tema:

https://denikn.cz/153571/vse-co-chcete- ... i-nechteli

Na INFOMETU vyšel pěkný článek o novém normálu na roky 1991-2020.
http://www.infomet.cz/index.php?id=read ... rGvsE8VRK0

V zásadě to lze shrnout, že pro první pololetí se průměrná teplota zvedla od aktuálního normálu o 0,5°C. Příští rok už to změní max. o 0,1°C (pokud by náhodou nebyla odchylka 6°C což moc nehrozí). Za půl roku můžeme očekávat podobný článek o druhém pololetí. Myslím, že červenec a srpen budou mít tu změnu možná ještě větší než +0,5°C. Ale to je jen odhad.

Červen i červenec 2019 byly oba nejteplejší zaznamenané měsíce od roku 1880. I když je jasné, že na začátku toho období nemůže být řeč o přesném měření teplot na celém světě.
https://www.co2.earth/global-warming-update

Na to, že jsme v solárním minimu a není El Niňo je to slušné. I když dle některých klimaskeptiků, by se mělo začít co nevidět ochlazovat já tipuji, že letošní rekordy budou brzy překonány. Počkáme si až nastane El Niňo a solární aktivita by také již za rok či dva měla začít stoupat a snad konečně některý rok pokoří hranici odchylky +1,0°C od průměru pro dvacáté století. Zatím je rekord +0,95°C.

Uz jsem to videl v hlavnim vlakne, ale prece: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/po ... 061336_mpr

Takze takovehle zmeny muzeme cekat... ja osobne Klementinum moc neuznavam, mesto a vse s nim spojene (auta) dela podle meho nazoru dost. Kazdopadne jsou to fakta a trend, merit se tam bude i dale.

Na astro.cz zrovna vysel pekny clanek na zmeny v Evrope - pribyva extreme teplych dnu a ubyva extreme chladnych dnu. 1% extreme teplych dnu se otepluje rychleji (1.4 °C za stoleti je trend v letech 1950-2018), nez prumerna teplota. A ryhleji, nez podle predpokladu modelu.


https://www.astro.cz/clanky/slunecni-so ... adalo.html

Puvodni text v Anglictine:

https://scitechdaily.com/climate-change ... -expected/
https://www.sciencedaily.com/releases/2 ... 100544.htm

Jak napovidaji grafy v jinem tematu, za obdobi 1973-2017 roste prumerna teplota na Libusi o 4.5 °C za stoleti (GSOD-Tutiempo), ale linearni trend podle Ogimet SYNOP 2000-2017 je 6.0°C za stoleti (prumery z 24 terminu), navic pro denni Tmax 7.6°C za stoleti a denni Tmin 5.1 °C za stoleti, tedy rust denni amplitudy o 2.5 °C za stoleti (Ogimet SYNOP 23-23 UTC, Linearni trend 2000-2017). Takze teplota stoupa rychleji nez linearne. Vzhledem k mezi-rocni promenlivosti a linearnimu trendu jen za 18 let, jsou tyto trendy dost nepresne, ale stejne.

Podle vseho tam muze byt pozitivni zpetna vazba (nasledky vyvolane oteplenim dal otepleni urychluji). Lavinovy sklenikovy efekt SNAD zatim nehrozi.

GSOD-Tutiempo 1973-2017:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-47 ... -2017.html

Praha Libus Ogimet SYNOP 2000-2017:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-49 ... _roce.html

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/da ... 170600_pek

Jeste bych tu za par let zkusil olivy proc ne? ....