Uživatelské menu

Statistiky

  • Příspěvků dnes2
  • Příspěvků včera3
  • Celkem příspěvků97833
  • Celkem témat1103
  • Celkem členů5517
  • Nový uživatelPruwan
  • Toplist
    Kdo je online

Jaké změny můžeme čekat?

Globální oteplování je novodobý fenomén naší Země. Existuje vůbec?

Jaké důsledky budou mít podle Vás změny klimatu na podnebí v Evropě?

Žádné
8
6%
Oteplení až o 2°C
12
9%
Oteplení až o 4°C
13
10%
Ochlazení v důsledku kolapsu Golfského proudu
30
23%
Nová doba ledová
17
13%
Častější ničivé bouře a povodně
35
27%
Častější sucha
14
11%
 
Celkem hlasů : 129

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod Orangutan » 23. 02. 2020 21:48

To Mike:

Ad 1) Roste. Ale je odvážné tvrdit, že jako nikdy předtím.

Ad 2) Nevylučuje.

Ad 3) "... první stoupla teplota a až pak CO2..." No právě. To je pozorování z proxy dat. Ostatní jsou spekulace.

Ad 4) Nevím teď, o co běží, ale zřejmě se tedy pan Pokorný mýlí, neboť data opět hovoří jasně: v posledních desetiletích razantně přibylo dřevní hmoty. Globálně. Začíná se nám zelenat Sahel například. Jestli je to způsobeno převážně vyšší hladinou CO2, nebo se ve světě víc sázejí lesy (jako u nás, kde jich vytrvale přibývá a máme jich asi nejvíc od středověku), toť otázka do pranice. Ale to, že více CO2 podporuje růst vegetace (jež také spotřebuje méně vody), je nesčetněkrát experimentálně prokázáno.

Přírodní živly řádily vždycky. Jen se o nich dnes více ví a píše a pojišťovny vyčislují čím dál větší škody (aby ne, inflace). Lesní požáry jsou naprosto přirozené a vlastně prospěšné - třeba v tolik omílané Austrálii. Ale podobně to probíhá i v jehličnatých lesích mírného pásu. Nebýt periodických požárů, nemáme ani eukalypty, ani sekvoje.

Kůrovec není příčina. Prostřeli jsme mu stůl. Příčina je špatné hospodaření - např. vysazování smrku tam, kam nepatří - a stejnověkých monokultur obecně.

Co se lidského činitele týče - jak vysvětlit, že ke stejným, ba i větším, výkyvům teplot dochází po celý kvartér, kdy jsme tu ještě nebyli (nepočítám naše prapředky v Africe, kteří toho CO2 moc nevyprodukovali)?
Orangutan
Nový člen

 
 
Příspěvky: 24
Registrace: 18. 08. 2019 07:19
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: -1

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod kebull » 23. 02. 2020 23:55

Pokud mate nekdo chvilku casu, doporucuju si precist. Ja na to narazil nahodou a protoze jde o Kanadu, rozklikl jsem. Nakonec se z toho ale vyklubal ukazkovy priklad toho, co se bude dit cim dal vic kvuli soucasnym zmenam. Ten spor, kdy se lidi tezko vyrovnavaji s tkm, ze se svet kolem meni, tu byl vzdycky, jen se tedka tyka zivotniho prostredi vic nez kdy predtim a je opet po letech vyhroceny, jelikoz proste nejsou nabizena jednoducha reseni a odpovedi. Tomu se asi vyhnout nelze. Ale aspon vidite, ze tu v CR nejsme rozhodne v nicem specialni, jde o celosvetove, politicke, tema.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zl ... f6b220ee8/
kebull
Nováček

 
 
Příspěvky: 1445
Registrace: 01. 02. 2010 20:18
Bydliště:
Typ meteostanice:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 21

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod Mike » 24. 02. 2020 02:38

Orangutan

1) to není odvážné tvrdit, máme záznamy o hodnotách CO2 miliony let dozadu. No a když lidstvo vypustí nevím kolik miliard tun CO2 každý rok do ovzduší, není se čemu divit, že ho je tam více.

2) Vylučuje, asi jste nepochopil správně v čem. Skleníkové plyny jsou v troposféře. Když sluneční záření prochází atmosférou a dopadá na zem, tak se část odrazí zpět do vesmíru. A tato sluneční energie se zachytí v troposféře a méně ji projde do stratosféry. Proto se ve stratosféře ochlazuje, v troposféře otepluje. Vlivem skleníkových plynů.

3) Jak je známo na Sibiři je zmrzlá zem, známá jako permafrost. Obsahuje CO2 a metan. Když se ta zem zahřeje, vypustí tyto plyny do atmosféry. Stoupne koncentrace CO2 a ještě více se oteplí. Není to spekulace, je to fakt.

4) Ano mílí se a kolega Adi mu věřil, proto jsem Pokorného zmínil v souvislosti s vašim komentářem.

- Lesní požáry byly a budou vždy, ale nebývaly každoročně, nebývaly v určitých lokalitách jako třeba na pobřeží Austrálie. Byly běžné ve vnitrozemí. Nebývaly v takovém rozsahu, jen výjimečně jednou za 100 let. Ne každý rok.

- Opět máme zimu bez zimy a to znamená, že rozmnožený kůrovec se bude dál množit. Teplé počasí mu prospívá.

- výkyvy a extrémy byly vždy, ne však tak často jako dnes. Jak už jsem zmínil, intenzita hurikánů, teplotní rekordy,sucha,povodně a další. V minulosti k nim docházelo jednou za 10-100 let, ne několikrát do roka. No a teprve jsme na začátku.
Mike
Nový člen
 
Příspěvky: 44
Registrace: 27. 07. 2019 10:08
Bydliště:

Hodnocení: 4

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod Adi » 24. 02. 2020 05:12

Ahoj

.... kolega Adi mu věři:

Jde o to, že někde oné hmoty přibývá, někde degraduje. Řekl bych, že jde o souběžný problém. Celosvětově je jí více, nicméně to neznamená, že problém, který popisuje biolog, neexistuje:



Ve zkratce jde o to, že na velkých udusaných plochách, kde se pěstují monokultury jako řepka, kukuřice či pšenice se nezdržuje voda, protože většina jí odteče a sebere s sebou část ornice.. Navíc jsou to velké plochy bez jediného stromu a tak v létě, když plodiny dozrají a jsou posečeny, se to v podstatě změní ve step, která se v horkém odpoledním slunku dále prohřívá a vysušuje. Správně by to mělo nastartovat konvekci, jenže kde nic není, tam i čert nebere. Donedávna technika byla méně těžká a nepěstovalo se tolik řepky a kukuřice. Nebyly velké příměstské plochy skladů a satelitů. Ačkoliv komunisté hospodařili strašně a učinili základy pro dnešní průser, přesto v tom oboru se chovali lépe, než dnešní mamutí firmy.

Mediálně vděčným tématem je Amazonský prales, který je na mnoha místech kácen a obecně jej ubývá. Netýká se to jen Amazónie, obecně velkých lesních celků, včetně Sibiře, kterou drancují Číňané. Odborníci upozorňují na to, že půda takto získána je málo uživná a hrozí rychlá přeměna na poušť. Na Sibiři jen vydrancovaná plocha. Vše lze dohledat.



Takže celosvětově přibývá zelených ploch, ovšem jde rovněž o kvalitu porostu. Něco jiného je plocha, kterou zarostly náletové dřeviny a les, který je starý stovky let s tisíci druhy rostlin i živočichů. Ty nálety jsou hodně k vidění v postsovětských republikách či v menší míře u nás, například v post-průmyslových oblastech.
U nás zatím probíhá výměna vzrostlého lesa za něco, co bude aspoň trochu plnohodnotným lesním porostem za 20 až 30 let nejdříve.

Přeji pěkný den.

A.

Ps. Děkuji za kultivovanou diskusi

Tož toliko
Přání bývá nebezpečně často otcem myšlenky
Adi
Mírně pokročilý
 
Příspěvky: 3482
Registrace: 16. 09. 2008 19:51
Bydliště:
Typ meteostanice:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 43

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod Adi » 26. 02. 2020 13:54

Ahoj,

Klimaaktivisté "trochu upravují" realitu, vice zde:


Zajímavý cyklus o elektromobilitě:


Přeji pěkný den

A.
Přání bývá nebezpečně často otcem myšlenky
Adi
Mírně pokročilý
 
Příspěvky: 3482
Registrace: 16. 09. 2008 19:51
Bydliště:
Typ meteostanice:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 43

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod godlike » 26. 02. 2020 23:02

https://www.wunderground.com/dashboard/pws/IZDIBY16
https://app.weathercloud.net/d2394664632#current
godlike
Nováček
 
Příspěvky: 1197
Registrace: 14. 12. 2015 10:07
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 18

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod TommyAst » 27. 02. 2020 00:59

godlike

Tak nejak, auto na baterky je slepa ulicka. KOlik maji najezdeno km oprotii spalovacim, uz jsou tu problemy. Pri vyrobe vznika nezkutecne bordelu, nici to koralove utesy. Suroviny na baterky se ziskavaji z oblasti postizenych valkou a valci se o to (takze jako ropa). A pak taky co s tema vyjezdenejma baterkama, porad to skupuji chudsi staty, aby to zakopali nekde ?

Pozar baterek je druhotna vec, i kdyz nevzplanou jen tak. Horsi je to v podzemnich garazich.

Ta elektrina se musi nekde vyrobit, vyroba elektriny se ruzni. Pravda, co se tyce energie, tak elektromotor ma mnohem vetsi ucinnost, ale zasr ztraty pri nabijeni a v prenosove soustave. Dalsi vec je, jak to vsechno ude zvladat prenosova soustava a kde se elektrina vyrobi. Ono to ma vetsi spotrebu energie, i nejmensi auto, nez domaci spotrebice, a to dost mnohonasobne.
TommyAst
Nováček
 
Příspěvky: 1110
Registrace: 31. 10. 2012 16:25
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 16

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod JohnBattler » 24. 05. 2020 12:59

Posílám zajímavý odkaz k vývoji klimatu v Evropě:
https://c3s-edu.wemcouncil.org/

Interaktivní mapa od organizace Copernicus a ECMWF. Ukazuje modelovaný vývoj různých parametrů v čase. Vlevo nahoře vyberete např. průměrnou roční teplotu nebo srážky a vpravo dole je posuvník v čase. Co mě překvapuje, že nám predikují do budoucnosti ne úplně malý vzestup průměrných srážek. I když také jim tam ty roky různě kolísají když hýbete posuvníkem v budoucích letech. Ale tak uvidíme a třeba ta poslední pětiletka je fakt jenom anomálie, která se prostě jednou za 100 let objeví a zdaleka tu takové sucho nebude.
JohnBattler
Nováček
 
Příspěvky: 733
Registrace: 24. 01. 2018 16:51
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 14

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod kebull » 12. 11. 2020 11:16

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/mc ... f6b220ee8/

Cela ta sekce je hodne zajimava (tim nerikam, ze se vsim souhlasim, ale cim vic zdroju k tomuto, tim lepe).

V clanku se zminuje hlavne ekonomicka stranka veci, a to je asi hlavne, oc tu bezi a dale bude bezet. Proste dochazi k transformaci ekonomiky jako vzdy v historii. Doba se meni a misto byznysu v uhli bude proste byznys v "eko", to je to prostci vysvetleni celeho tematu, zkratka to "sype", zadne vetsi slozitosti se z tohodle pohledu hledat nemusi :)
kebull
Nováček

 
 
Příspěvky: 1445
Registrace: 01. 02. 2010 20:18
Bydliště:
Typ meteostanice:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 21

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod palinator » 13. 11. 2020 09:19

Jako člověka, kterej bydlí "pod komínem", mě zajímá, jak moc reálná jsou ta čísla instalovaných výkonů ve výhledu pro 2030 a 2050. Do toho výhledu na 2050 aspoň zahrnuli dost intenzivně plyn, ale výhled 2030 mi přijde jako energeticky velice nebezpečný špás. Aktuální je to právě v tomto týdnu. Nefouká, nesvítí, FVE dá stěží 10% instalovaného výkonu v té krátké špičce. Místní uhelka jede bez přehánění na plný koule. Jestli si někdo myslí, že jet nemusí, je hloupej. Pokud by nejela tato, najela by jiná. Uhelka, nikoliv plynovka. Plyn u nás jede rovněž na hranici možností. Naštěstí máme stále bohatou uhelnou rezervu pro případ, že by nad Evropu padla deka, ale třeba při -10°C na začátku ledna. Samozřejmě plyn by byl lepší, nicméně je to taky otázka ceny. Z uhlí pořád vyrábíme zásadní část základní spotřeby. Plyn je vhodný a s přivřením očí rentabilní spíše v regulační energii.
Nemyslím si, že se podaří udělat takové úspory energií, aby taková výkonová rezerva nebyla potřeba. Naopak spotřeba elektřiny vzroste s růstem elektromobility a využívání elektřiny místo jiného primárního zdroje energie. Řešením by mohlo být lepší propojení elektrizačních soustav v rámci Evropy, zejména Skandinávie má nevyužitý potenciál vodní energie, která je použitelná právě tehdy, kdy je potřeba. Znamenalo by to ale rozsáhlé investice do HVDC vedení.
Dále by mě zajímalo, jak to do budoucna bude s vytápěním na vesnicích. Mám takové zlé tušení, že bude tendence zakázat topení nejen uhlím, ale také dřevem. Ono ruku na srdce, topit správně umí málokdo a podle toho to ovzduší na vesnicích tak vypadá. Takže využití biomasy, které zde bylo celkem efektivní, půjde cestou průmyslového využití.
To znamená místo toho, aby babka došla do lesa s trakařem pro soušku a doma ji s účinností třeba 85% spálila v kotli, tak přijede elektrickej lesovůz, udělaj drrrr a pak podle tržních podmínek pojedou desítky nebo také stovky a tisíce km (jak je dnes dobrým zvykem), aby se polínka spálily někde v elektrárně na biomasu. Z vyrobené elektřiny se bude napájet v lepším případě tepelné čerpadlo, s pořizovací cenou astronomickou, životností spekulativní a účinností ve finále nižší, než v tom kotli u babky ve sklepě (uvažuju účinnost elektrárny 45%, čerpadla 180% a ztráty dopravou elektřiny a biomasy). A budou se plácat po ramenou jak jsou eko.

Celkově z toho mám pocit, že se blíží spíše zelená totalita, než světlé zítřky v souladu s přírodou.
palinator
Nový člen
 
Příspěvky: 181
Registrace: 01. 12. 2014 16:36
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 8

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod kebull » 14. 11. 2020 07:18

Naprosto s tebou souhlasim, lidi jsou v zasade porad stejni, i kdyz se dneska uz (v drtive vetsine) v nasi civilizaci nevrazdime jako driv, porad je tu ta vlastnost urvat si "z mamuta" vic nez nekdo jiny a bude tu porad, takze zprvu dobra myslenka muze v realite vypadat dost jinak...

Taky si nemyslim, ze zelena "eko" vlna lidstvo nejak spasi, uz jen z vyse uvedenych prikladu. Je jich hromada a bylo by to moc naivni. Na druhou stranu, ja to vnimam i tak, ze jde zkratka o nejaky dalsi posun v technologiich, a ten prinasi dle meho nazoru i pozitivni veci, i kdyz se realita s puvodni myslenkou nepotka. Stavalo se to tak i v minulost. Myslim, ze 90% lidi by nechtelo zit dnes v Londyne 19. stoleti s daleko horsim ovzdusim nez je dnes a navic zamorene vykaly koni a kdovi ceho jeste :) mam samozrejme na mysli zeme podobne CR. Je ovsem dost smutne, ze se tyhle humusy presouvaji do jinych koutu planety... I presto si myslim, ze technologie situaci aspon trosicku pomaha, pokud by se na ne uplne kaslalo, situace by dnes byla nejspise jeste zavaznejsi... Jsou to ale vse spojene nadoby, kdyby se zase nezlepsovala zivotni uroven ani technologie, zilo by na Zemi mene lidi, neexistovala by globalizace atd. atd.

Nicmene, abych se k tomu vratil - nejsem fanatik do tlaceni eko reseni, i tak je ale beru spis pozitivne coby novy trend, konecne se treba eventuelne muze zacit vic pouzivat solar (pises, ze 10%, ale snad se ta efektivita muze jeste zlepsit - na strechach budov, kde stejne nic neni, by to mohlo zacinat davat vic smysl, kamarad to na dome rodicu nainstaloval a docela dobre jim to vyplnuje spotrebu, ohrev vody a tak), mozna se taky nekdo zamysli vic nad tim topenim na vesnicich (i kdyz tohle uz je trochu vetsi naivita :) ). Spotreba bude rozhodne cim dal vetsi, lidi se sami od sebe neuskromni.

Jadru se tak pri tehle transformaci v nasich podminkach nevyhneme. Vim, jak jsem byl unesenej z toho, ze v celem obrovskem Ontariu neni zadna uhelna elektrarna. Chvili jsem myslel, ze maji vymakany prave vselijaky ty "eko" reseni typu vodni a vetrne elektrarny. Realita je takova, ze maji hned nekolik jaderek. Sam nevim, co si o nich myslet - v zasade mi nevadi a nemusim hned myslet na vybuch, ale je tu ten znamy problem s odpadem. A kdyz vidim, co tedka zpusobil unik chemikalie kyanidu do Becvy, coz mimochodem povazuju za nejvetsi zverstvo za poslednich x desitek let a nekdo by za nej mel jit sedet, melo by to rozhodne byt pod co nejprisnejsim dohledem.

Docela se mi libi ta myslenka spojeneho vedeni v ramci kontinentu, cos zminoval, ovsem Evropa je Evropa, moc zemi a snadno se nedohodneme. Ale teoreticky, kdyz se muze tahnout plynovod, proc ne i elektrina. Bylo by to fajn coby dalsi potencialni zdroj, ovsem i riziko v pripade toho rozhadani...

Elektromobilita me zacina spis trochu desit, i kdyz tam jsem byl ze zacatku nadsenec (je to tichy, necoudi to :)). Ale potom, co jsem zjistitil, jaky sragory jsou v tech bateriich, kdo s nima musi pracovat a ze se musi taky potom nekde vyhodit, tak uz jsem spis pro snizovani emisi, nebo aspon nejakej kompromis. Chapu, ze tyhle kovy se pouzivaj i jinde, ale automobilismus je zdaleka nejmasivnejsi odvetvi, kde se pouzivaji...

Ta tohle byla ta slozitejsi stranka veci :D hodne veci ma sve pro/proti, ale to, ze se vubec neco deje, neni jen o Grete nebo BBC, kteri samozrejme pomahaji rozsirit tohle tema, ale hlavne o podnikatelich, kteri v nem vidi dalsi moznost potencialniho zisku. Ja doufam, ze aspon v necem muze tahle transformace pomoct a situaci jen nezhorsi.
kebull
Nováček

 
 
Příspěvky: 1445
Registrace: 01. 02. 2010 20:18
Bydliště:
Typ meteostanice:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 21

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod palinator » 15. 11. 2020 13:45

Já pochopitelně taky nejsem proti ochraně životního prostředí, samozřejmě je tu pokrok v technologiích, tak by měl být také ODPOVÍDAJÍCÍ dopad pokroku do našeho světa. Obávám se ale, že ten technologický pokrok jaksi zaostává za očekáváním ekologických aktivistů. Jako příklad dobrého řešení bych viděl stávající energetickou koncepci ČR, která samozřejmě technologický pokrok zohledňuje v podobě uhelného útlumu, který je dle mého názoru stanoven realisticky a z ekonomického pohledu schůdně. Mimochodem možná právě zástupci uhelného průmyslu jsou si nejvíce jisti s tim, že k útlumu dojde a dojít má a hledají řešení, které má uhlí nahradit, aby v byznysu mohli pokračovat. Možná je prostor v oboru nakládání s odpady, kde sice občas vyjede úžasný článek o přelomovém zpracování odpadů zpětně na prvočinitele, otázkou ovšem je, jestli je to pravda. Na druhou stranu tak jako tak by to byznys byl, ať už by se odpad pálil v elektrárně nebo rozkládal zpět na uhlovodíky.
Problém v mém náhledu na ekologii je ve chvíli, kdy si přečtu požadavky aktivistů a zelených politiků. Požadavky, které mají, podle mě neodpovídají možnostem naší země z geografického ani ekonomického pohledu. Ve finále se pak ani nemusíme bavit o tom, jestli nám pomohou technologicky lepší panely na FVE nebo účinnější vrtule, když se dostaneme do takové povětrnostní situace, že příkon sluneční energie klesne na zlomek běžné hodnoty a ve vzduchu se nepohne ani pírko. Naopak tímto si dokážeme zavařit v tom, že se dostaneme do strašné nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou v čase. Akumulace energie je stále obrovský problém.
Další věc je problematika CO2 jako takového. Ekologové zuří, že lesy se stanou zdrojem emisí kvůli kůrovci. Jakýmpak zdrojem doprdele? Vždyť je to jen dočasně fixovanej uhlík v dřevní hmotě a dřevní hmota je část uhlíkovýho cyklu a ideální je, když je zapojena i do cyklu ekonomického (ať už jako materiál nebo palivo). V podstatě uhlík uvolníme a až les vyroste tak se zase odčerpe zpět. Nevím, co je vlastně cílem - mají se lesy těžit a ukládat pod zem a tím vytvářet základ pro nové uhelné sloje a tím fixovat uhlík v zemi? Co když je vyšší hodnota CO2 a tím i větší globální teplota naopak žádoucí? Uznávám, jako milovníka zimy mě to nepotěší, ale například se mohou rozšířit plochy, které jsou biologicky aktivní (Kanada, Rusko) a mohou tvořit v delším časovém horizontu zápornou zpětnou vazbu. Při dostatku energie pak lidstvo může opět trochu "poručit větru dešti" a s lokálním suchem nemusí být problém. Zajímala by mě nějaká studie, zda člověk může technickými prostředky ovlivnit malý vodní okruh tak, aby díky srážkám vzrostl vegetační potenciál, globálnímu oteplování navzdory.
Jasně, ekosystémy to ovlivní, ale k takovým procesům dochází na Zemi neustále a je otázka, jestli všechny klimatické změny jsou jen špatně.
palinator
Nový člen
 
Příspěvky: 181
Registrace: 01. 12. 2014 16:36
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 8

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod Adi » 15. 11. 2020 20:16

Ahoj,

Díky za podnětnou diskusi. Jedná věc mnš však v tom chybí. Jaderná energie, jako jediný neuhlíkový stabilní zdroj.
Bez tohoto se neobejdeme a pokud někdo tvrdí, že ano, tak používá pravděpodobně alternativní verzi pravdy.

Jinak po pravdě nevím, jaké změny dále mám čekat. Slunko bude důle pár desetíletí ještě a lidé budou svinit přírodu dále. Je lhostejné, zda pod zelenou vlajkou či jinou. Pokud rozhodne ideologická předpojatost, tak planeta bude zhuntovaná a naše civilizace, aspoň ta´k, jak ji známe, bude minulostí ...

Mějte se krásně

A.
Přání bývá nebezpečně často otcem myšlenky
Adi
Mírně pokročilý
 
Příspěvky: 3482
Registrace: 16. 09. 2008 19:51
Bydliště:
Typ meteostanice:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 43

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod palinator » 17. 11. 2020 08:39

Ano, bez JE se v ČR neobejdeme. Naštěstí toto je snad už jasné většině našich obyvatel. Ovšem problém JE, pokud tvoří velké procento energetického mixu, je právě jeho hlavní přednost a to stabilita výkonu. U JE je velmi neekonomické snižovat výkon. Nehodí se proto k regulaci soustavy a musí vyrábět pouze základní spotřebu. Ve Francii to s instalovaným výkonem JE přešvihli a dnes s tím mají "problém", že musí jaderkama regulovat. Ostatně to bylo původcem myšlenky, proč dosud ještě neexistuje v rámci společného energetického trhu (jehož je celá Evropa součástí) HVDC vedení mezi Francií a třeba Polskem, což jsou dva naprosté uhelné protipóly. Francie, ideální kandidát pro výrobu základní spotřeby, Polsko naopak ideální kandidát pro výrobu regulační energie za jakýchkoliv okolností.
palinator
Nový člen
 
Příspěvky: 181
Registrace: 01. 12. 2014 16:36
Bydliště:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 8

Co je to hodnocení?

Re: Jaké změny můžeme čekat?

Příspěvekod kebull » 20. 11. 2020 05:15

Velmi pekne popsano a vysvetleno. Francie je trosku "jina liga" v JE celosvetove. Dival jsem se schvalne na to Ontario a tam pokryva JE asi 60%, coz je dost, ale asi je to nakonec nejvhodnejsi, protoze Ontario je obrovsky kus zeme, kde zije nejvice lidi v jedne jeho casti, u jezer pri hranici s USA. Takze tam maji 3 jaderky, zbytek pak vicemene pokryva voda (25%). V Torontu se ucet za elektriku se nazyva "hydro", protoze to historicky bylo vzdy spojene s energii z reky Niagary na druhe strane jezera. Takze tedka k tomu jeste jadro. Vitr ma cca 10%, coz je vzhledem k rozloze uzemi taky realisticke cislo, zabira dokonce i vic nez plyn, ktery je zase dominantni v jinych kanadskych provinciich. Solar pak minimum na urovni nejakych biomas apod.

To je samozrejme totalne nerelevantni na podminky CR, jen me to zajimalo, protoze vim, ze jedou bez uhli a tamni oblast "Velkeho Toronta" obyva pres 6mil. lidi.

Nakonec by u nas ale mohl ten mix bez uhli byt podobny, jen s urcite vyraznejsi slozkou plynu.
kebull
Nováček

 
 
Příspěvky: 1445
Registrace: 01. 02. 2010 20:18
Bydliště:
Typ meteostanice:
Nadmořská výška:

Hodnocení: 21

Co je to hodnocení?

Zpět na Globální oteplování

  • Kdo je online

Registrovaní uživatelé: Žádní registrovaní uživatelé