Převažuje při změně klimatu (GO...?) člověk nebo příroda?

Otázky pro "PÍ" jež dokonce "tučně" tvrdí:

..."musíme dobře zkoumat zda se odborníci z IPCC nemýlí protože jejich znalosti a neznalosti nebo dokonce doporučení mohou mít na svědomí stovky milionů lidských životů zvláště v této době kdy se vyrojily stovky fanatiků kteří chtějí být papežštější než papež a možná už nejsou daleko (pod vlivem uměle živeného zoufalství a bludů) od násilí"...

1. Uvést alespon některá jména z dnes aktivních "stovek nejpapežštějších fanatiků....". Doplnit i typ násilí jež od kterého z nich hrozí.
2. Jaké jsou výsledky jeho "výzkumu znalostí a neznalostí odborníků IPCC".
3. Vypsat mýlky a ve které zprávě IPCC jsou doporučeny tak, že by mohy mít fatální důsledek pro stovky milionů životů.
4. Vyjmenovat "uměle živená zoufalství a bludy".

Prosím nikoli vágně ale opravdu konkrétně.
( Tj např. s příslušnými jmény, odkazy na pasáže v té které zprávě atd.)

Na to vše se prám právě poto, aby bylo zřejmé, do jaké míry si kdo své nepřátele vyfantazíruje aby neztratil možnost se někam postavit, za něco se zasazovat či dokonce proti něčemu brojit až bojovat a neztratil tak sám svou pochybnou identitu.

Paro,

"Zblbnutí" kolem větrníků zde je. Říkáš, že v Krušných horách se větrníkům dokonce vyplácí točit. Hezké, ovšem, jsou v tom, všechny tvoje "externality", které s oblibou zdůrazňuješ u JE? Výroba, údržba, pak likvidace ... vše patřičně dotované. To se podníká ....
Není to s větrníky tak, že se "efektivně" točí jen čtvrtinu dní v roce, kdy zbytek času stojí kvůli moc slabému/moc silnému větru a kvůli technickým odstávkám a revizím? Co na to ostatní větrníci. Jinde, ne v Krušnohoří, ale tam větrné i počasové podmínky holt tolik neslouží. Dále vyplatilo by se jim točit bez masivních dotací a povinných výkupů elektrické energie i v oněch Krušných horách ??? ( - za cenu KWH od Temelína, což je něco málo přes 1 Kč, jestli se nepletu.)
Bavíme se o fofrnících, kde jsou (relativně) nejnižší náklady u tzv. "obnovitelných" zdrojích. Co na to elektrická soustava? Kvůli nim, musí být třeba zastavován Temelín, který neemituje žádný binec krom pár tun odpadu a vodní páry. Odpad je pečlivě střežen a evidován, vše je zabezpečeno kvůli hrozbě kontaminace. Ovšem nedělejme si iluze, že elektrárny na uhlí kvůli nim stojí. Musí běžet, už jen kvůli tomu, aby vykryly velké výkyvy v dodávkách elektřiny, neboť fouká anebo nefouká, sluníčko buď svítí, nebo nesvítí.... A tak elektrárny spalují uhlí dál, neboť jejich generátory umí prakticky ihned "naskočit" pokud je třeba. A tak kontaminují náš prostor nepřímo masivní těžbou, která likviduje naši krajinu, ostatní emise popílku či SO2 jsou dnes naštěstí relativně malé, díky účinným ekologickým opatřením. Větrnou elektrárnu ani slunečnou v tomto pohledu za ekologickou považovat nelze. Nebavím se zde už o profláknutých biopalivech a plantážích řepky.

Abych odpověděl na tvou otázku - zemědělec nejsem, takže nemohu mluvit za tento cech Navíc taktéž nemohu předjímat svá rozhodnutí, která bývají ovlivněna povícero faktory, jako ostatně rozhodnutí nás všech.

Nezpochybnil jsi Adiho theorii neboť je obecně platná aspoň co se emise svinstev týče. On by to mohl být přímo Adiho zákon nicméně až tak domýšlivý nejsem
Dokaž opak. Já jen vím, že když se primárně řeší skutečná ekologie, nikoliv CO2 ekologismus, emise svinstev jdou dolů včetně CO2, zatímco u opatřeních, které mají za cíl primárně snížit CO2 emise naopak rostou. Vysvětli mi tento "Parův paradox"

Díky

měj se hezky

Adi proč chceš opakovat už mnohokrát sdělené? - např:
..."- za cenu KWH od Temelína, což je něco málo přes 1 Kč, jestli se nepletu." ...
Pleteš se nebot:
Porovnávat dřív postavené s dnešní investicí lze obtížně už třeba proto, že JETE by dnes nikdo nepovolil stavět a investice do JE 3+ generace se navíc momentálně odkládá na neurčito...(http://www.jadernaenergetika.cz/jak-s-d ... -jete.html)
Takto by se dalo pokračovat větu za větou o podsouvání jakéhosi mého paradoxu nemluvě.
Promin ale na to jaksi nemám.

Pro ty co je ale zajímá vliv Slunce na klima mám však nový námět.
Julius Koza s astronomického ústavu SAV napsal do vesmíru 11/2010 zajímavý článek "Variabilita vyžarovania Slnka". Zajímavé je na tom čánku to, že jsou tam asi u nás prvně publikovány některé výsledky měření družice SORCE od roku 2003 až po 2010.
http://lasp.colorado.edu/sorce/index.htm
Je to jena s prvých družic která měří nejen celkovou iradiaci ale i spektální aspekty a právě to je zajímavé protože se začíná ukazovat jak se celková iradiace mění málo ale spektálně je to už trochu jinak. Možná se takto časem i lépe objasní rozdíly v ohřevu různých vrstev atmosféry (ionosféra versus troposféra) v závislosti i na průběhu Slunečního cyklu.

Ahoj Paro,

Nepletu se. Bavím se o Temelínu, který stojí. Ne o tom, který se snad bude stavět. (tam by cena patrně vypadala jinak, nebráním se tomu) V tom případě však pleteš hrušky s jablkama. Navíc Temelín v podstatě dotuje OZE a pokud vím, část z jeho výnosu jde zpětně na jadernou energetiku a investice do ní.
Pokud se nepostaví další JE, máme zaděláno na velký průser. Celkem se o tom diskutuje, což je dobře, snad to bude mít hmatatelný výsledek. Fofrníky naší elektrickou spotřebu neutáhnou, maximálně mohou rozhodit za určitých okolností elektrickou soustavu. To ostatně víš moc dobře, včetně nutného zálohování.
Česká Republika, nesnáším pojem Česko - má obecně vzato špatné větrné podmínky, až na hory, ale tam je to složitější a i tam většinou nefouká jak má.
Mně stačí Německo, které bylo na pokraji blackoutu v roce 2006, kdy panovaly mrazy a nad Evropou visela anticyklóna. Podobné s větrem to bylo tehdy u nás. Naštěstí nejsme (zatím) tak penetrování OZE, ale žel se to mění.

Zatím jsi nevysvětlil stran vztahů opatření k bincům uspokojivě nic, takže (zatím) lze považovat Adiho theorii za platnou :-) Stejně tak Parův paradox. Ono to neni čistá empirická zkušenost, tak to prostě funguje.
Dokaž opak. Ostatně pokud považuješ řepku (biopaliva) a sluneční farmy za ekologické, no tak potěš koště. Pak nevíš o ekologii vůbec nic. O fofrnícich jsem ochotný diskutovat, ale jen jako doplňkovém zdroji, který nemá vliv na celkovou energetickou bilanci.
Totéž platí o štěpkách, bioplynu apod. Jsou to sympatické, nicméně málo výkonné zdroje, které mají akorát malý lokální význam a nenahradí velké, masivní bloky elektráren. Navíc plantáže štěpky jsou jen o něco málo sympatičtější, než řepka, k tomu energetická bilance mizerná. Na štěstí v oněch blocích jde pálit slámu či zbytky po sklizní (plevy, zbytky obilí apod.) Na rozdíl od větru jde aspoň o zdroje více či méně stabilní.
Osobně byl bych moc rád, kdyby se v našich luzích přešlo od uhlí, ale jsem realista a vím, že to nastane až s dalšími JE. Plynové či mazutové elektrárny nebrat, je tam zřejmá závislost na Rusku, maximálně jen jako zálohu v případě havárie či mimořádně tuhé zimy. Navíc jsou to další fosily.

Z tím sluníčkem je to složitější, sám to přiznáváš. Nechejme to zatím otevřené. Je prokázaným faktem, že vliv sluníčko má už jen z prostého důvodu naší prosté lidské existence, ne kostky ledu Malá doba ledová tu byla, moderní maximum rovněž a Svensmarkova theorie je stále ve hře.

měj se

Adi je to pro mě hra "na trpělivost" ale budiž - snad to ostatní ještě budou tolerovat taže alespon k něčemu a polopaticky:

..."Bavím se o Temelínu, který stojí. Ne o tom, který se snad bude stavět."....

Pokud hovoříme o výhledech energetiky ve vztahu k dnes budovaným zdrojům - a to děláme - může být sice dnešní JETE příklad ale asi v takové relaci jako když si jdem koupit nové auto a argumentujem v obchodě, že když jsme si kupovali kolem roku 1970 Škodovku tak stála něco kolem 50tisíc tak proč že je ta dnešní několikrát tak drahá a proč že výrobce nemůže zas stavět ten starší model když ještě někde jezdí.....?
Asi by nám prodavač odpověděl, že dnes jsou jiné bezpečnostní předpisy a imisní limity i cenové relace...
V oblasti JE to platí ještě s daleko větším důrazem na dopady a to je nutné respektovat a nekamuflovat dnešní stav a nereálnost našich přání tvrzením, že JETE vyrábí kWh za korunu...(reaktory Černobylského typu to uměly vyrábět ještě levněji).

Pokud se tedy chceš "bavit" o stávajícím JETE pak můj názor ve zkratce je ten, že je třeba ho udržet co nejdéle v provozuschopném stavu, že je podstatně bezpečnější pro okolí jak BRMK reaktory ale už není zdaleka tak bezpečný sám vůči sobě jak jsou dnešní reaktory 3+ generace, které právě proto připadají v úvahu při rozšiřování.

Zrovna tak ale jako rozšiřování energetických zdrojů padá v úvahu i cesta snižování energetické náročnosti ve spotřebě. Toto je naopak podle mého nutná ač nepohodlná cesta. Leckoho ale už jen diskuse na toto téma prostě "nebaví" a takoví raděj apriory tvrděj ..."Pokud se nepostaví další JE, máme zaděláno na velký průser.".

Pokud se chcem co možná vyhnout v diskusi finančním nesrovnalostem při hodnocení přínosnosti energetického zdroje je vhodné použít metodu srovnávání efektivity těžby energií. V tomto ohledu jsou však JE dnes většinou neefektivní investicí. Viz tabulky ERoEI.

....."Zatím jsi nevysvětlil stran vztahů opatření k bincům uspokojivě nic, takže (zatím) lze považovat Adiho theorii za platnou :-)".....

Zas nedorozumění. Já přec nemám v tomto smyslu co vysvětlovat. To by měl naopak předkladatel teorie. Právě na něm je aby fyzikálně či jinak oběktivně objasnil jaké vazby panují mezi různými prvky či jejich sloučeninami.
Např neznám žádnou obecně platnou vazbu např. mezi: DDT .... CO2 ... Hg ... která by nezvratně hovořila o tom, že odboutáním jednoho se s přírodního prostředí jaksi automaticky podle "Adiho" odbourá i jiná.

Adi k některým úvahám:.
...."Mně připadá, jako by jsi chtěl, aby vše nějak špatně dopadlo tak, jak občas chmurně prorokuješ"...

Něco na té "chmurnosti" je nebot sám důsledek růstu entropie pro vesmír mi také připadá pochmurný - viz tepelná smrt vesmíru. To ale neprorokuji - nezbývá než se s tím vyrovnávat průběžně už od doby co jsme nakousli jablko poznání.... V dohledné době toto však naprosto nehrozí - ale to neznamená, že termodynamika neplatí - ba naopak! Právě dnes platí víc podle nového poznání, na rozdíl od tradičního pojetí náboženského, zjevně i pro živé systémy. Neznám vyjímku - to jen náš egoismus se tomu brání zuby nechty. S tím ale už lecos právě dělat lze a v tom hledám cestu.

K věci úspor: ... "Úspory ano, nikdy jsem netvrdil, že ne, ovšem kde a jak a na čem šetřit"...
Naši předkové i při horších technologiích měli velmi podstatně nižší spotřebu - s toho lze vyjít. Nebude to ale vůbec pohodlné. Pohodlí spočívá především ve spotřebě podle samolibosti... a tam právě jsou rezervy veliké. V tom naopak vidím naději větší jak ve vynalézání zdrojových možností..

K OZE: ..."Takže úspory ano, ale bez futrování neekologických a neekonomických OZE"...
Ano Adi - dnešní OZE jsou vesměs všechny podstatně méně efektivní a navíc podstatně méně masivní, jak proces pálení fosilů - tj žití na dluh. Proto tyto OZE nemohou být náhradou fosilů a současná JE tou náhradou není rovněž.
Žijem nyní v etapě, kdy víme, že náhradu nemáme a zároven se máme za celé věky nejlépe a můžem tedy oběktivně lecos postrádat - ač si to nechcem připustit. Neměli bychom proto mnoho váhat s podporou rozvoje technologií budoucna aby vůbec nějaká kontinuita měla naději a nedošlo k chaotickým ničivým zvratům. V budoucnu nám totiž právě zbudou jen ty OZE - kéž už vyrostlé s dětských neduhů.
Nutný důsledek tak jako tak bude pokles celospolečenských možností.... až vynucená změna struktůry. Viz Kašík ... http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7883
Ten poslední století praktikovaný vzor - "život na fosilní nevratnou hypotéku" - však sotva může být cílem tak ho nedávej jako latku "tzv ekonomičnosti" s níž nehodláš ustoupit. Zprvu zmíněná termodinamika energetické fixly zásadně nepřipouští kdežto náš peněžní systémm dělá čachry běžně a nejen s hypotékami. Proto právě doporučuji i pohled přes ERoEI i když je neradostný. Pokládám za prospěšnější vědět do čeho jdem a chovat se s předstihem podle toho.

K tvrzení: ..."Přímá vazba však existuje mezi benzeopyreny, PM, NOx, SO2 apod. a přirozeně i o CO2. Viz Adiho trabant "...
Taková přímá vazba místo od místa, či čas od času, existovat může jako třeba výraz stavu technologické infrstruktůry průmyslu, chemie ....... ale nikoli přírodně zákonitě - Neplést!
"Adiho trabant" je tedy nejspíš jeho osobní a lokální vyjádření popisu nějakého stavu co na Ostravsko-Karvinsku dusí lecos a leckoho... Ale neplatí to všeobecně a zejména pro klima planety už vůbec ne! A o tom tu stále vedem "zabejčilý" či spíše "zabedněný" spor skoro už spamovacího typu - vid?

K Číně ..."Čína CO2 nesníží, ta neřeší emise smradů, proč by ji měl zajímat nějaký sklenikáč"....
Zají má ji proto, že začíná mít s ekologií na svém území vážné problémy. Musí např. stavět největší zavlažovací systém na světě, vysazovat největší umělý les...., vyrábí nejvíc fotovoltaiky a i větrníky se tam rozvíjejí nejdynamičtěji... Zkrátka i pro tu Čínu platí termodynamika a přechodný stav dneška je právě jen přechodný.

Hovořímeli však zde hlavně o GW a míře vlivů Sluneční a lidské činosti dnes i v budoucnu pak jen s lokálního nelze generalizovat obecné a dlouhodobé... - a o tu budoucnost už dnes jde.
........................................................................................................

PS. Letos novinka k vývoji klimatu: http://www.amazon.com/Climate-Crisis-In ... 0521732557

O vývoji klimatu je nově i zde: "Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou....TŘI HLASY"
http://www.kosmas.cz/knihy/157778/tri-hlasy/

Simulácie najnovších klimatických cirkulačných modelov predpokladajú celkový pokles oblačnosti v dôsledku rastúcej teploty, podporí to zejme dalšie otepľovanie...neradostné správy.

http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 172010.htm

Tvorba oblačnosti, aerosolů, stop letadel... mi připadá vedle CO2... či Solárních vlivů velmi zajímavý aspekt ovlivnující jak celkové albedo planety tak její zpětné vyzařování či ochlazování povrchu při konvekční tvorbě oblaků....
Je také zajímavé, že se dnes oběvují i dříve nevídané typy jako třeba tzv Asperátus a roste i četnost výskytu nočních svítících oblaků (NLC) http://ukazy.astro.cz/nlc.php
Asi jako důsledek většího množství metanu v atmosféře který se pak ve stratosféře fotodisociací rozpadá na vodní páru.
Jak to ale celkově ovlivní klima to by mě zajímalo nebot celoplanetárně to může vycházet docela jinak jak lokálně.

re: green
to s těmi mraky mě přijde jako (s prominutím) nehorázná pitomost

1. většina povrchu země je oceán (= nekonečný zdroj odparu)
2. rovník je nejteplejší oblast planety a přesto se tu neotepluje a oblačnost nevykazuje úbytek (možná spíše naopak)
3. i na základě bodu 2 spencer a jiní předkládají hypotézu o "žaluziovém efektu" - když se zvedne teplota nad rovníkem, zvedne se výpar, konvektivní proudy vynesou vlhkost do oblasti tropopauzy kde zkondenzuje a tím pádem roste albedo
svensmark podotýká že nad oceánem je výrazně méně kondenzačních jader než nad pevninou (kde je jich nadbytek) a tak oblačnost nad oceány může být ovlivňována kosmickými paprsky

- zpět ke zprávě - méně mraků by mělo souviset s menším množstvím páry (která je hlavní skleníkový plyn) nesnaží se tady nějací zoufalí alarmisté jen na základě modelů vařit z vody???
zkoušel to někdo potvrdit na družicových datech ? v článku se mluví o malé oblasti pacifiku (ani v případě potvrzení nejde tedy globalizovat)

PS: model je model a realita je realita, mimochodem v článku zaznělo že největší slabina současných predikcí má být přílišná opatrnost... že by wishfull thinking ?

3,14ranha, len na upresnenie tvojich neznalostí z meteorológie. Je síce pravda, že rast teploty oceánov spôsobuje väčší výpar, no na vznik oblačnosti musí byť splnený aj ďalší predpoklad, a to výstupné pohyby v atmosfére. Každý začiatočník meteorológ vie, že tropické oceány majú cez deň nižšiu teplotu ako kontinenty, preto tam prakticky neexistuje konvektívna oblačnosť. Výnimku tvorí len úzke pásmo intertropickej zóny konvergencie a loblasti s výskytom tropických cyklón. Ak sa budú kontinenty ohrievať viac ako oceány (čo je aj teraz zrejmé), tak sa zhoršia podmienky na vývoj oblačnosti nad tropickými oceánmi, lebo teplý vzduch z kontinentov ohreje vyššie vrstvy atmosféry aj nad oceánmi a tak stabilizuje troposféru nad tropickými oceánmi. Pravda je ale v tom, že v pásme intertropickej zóny konvergencie sa úhrny zrážok určite zvýšia, no viac nad kontinentami ako nad oceánmi.

já nejsem fyzik atmosféry, takže si musím počkat kdo má pravdu (a dozvím se to definitivně až z médií), akorát se musím smát když někdo tvrdí že o čem se nepíše tak to neexistuje (zvláště v atmosféře kde je různých otazníků ještě spousta)

druhá věc je fakt že konvekce a latentní teplo nesené vodou ochlazuje povrch i o desítky stupňů... (takže chyba pár procent v našich odhadech/modelech této zpětné vazby může dramaticky ovlivnit celkový pohled na klimatické změny - bát se X neřešit)