05. 06. 2012 01:00
Ahoj Adi.
Shodnem se asi alespon v tom, že úrodnou půdu považujem oba za drahocenou. Proto Ti k problematice energetiky která má vliv i na klima planety odpovím přes tento aspekt.
Asi se tedy shodnem i v tom, že zákon o půdě který by ji legislativně ochránil před devastací v této zemi už dlouhodobě chybí a to nese všude své důsledky - nikoli jen pro masivní výstavbu OZE. Větrníky se staví na horách, mořích... a tam o ornou půdu prakticky nejde.
Fotovoltaika přece může být na střechách budov i jejich pláštích. Podívej se třeba na celé řady malých aplikací
http://statistiky.sollaris.cz/index-1.php Takto instalované panely jsou de facto zálohou i pro Tebou zmíněné riziko Blackoutu.
Je zajímavé, že na této stránce se dá operativně odhadovat i okamžitá úroven slunečního svitu prakticky po celé zastavěné části republiky. Okamžitý údaj ani operátoři v ČHMU takto promptně nemají i když integrálně o tom Aladin vypovídá pěkně. Zároven je tam i údaj o kilogramech takto ušetřeného uhlíku vypouštěného do ovzduší - vím je to trochu alibismus ale i ty Tvé vlaky jsou alibi a právě podobně nedomyšlené - viz EROEI.
Panely nevadí na půdě neúrodné, kde se mezi nimi dá tráva spásat... či až na Sahaře... - projekt DESERTEC
http://www.desertec.org/concept/To, že se půda zastavuje a nenávratně znehodnocuje daleko více silnicemi obytnou výstavbou... je fakt opravdu ničivý a souvisí spíše s prosazováním extenzivního typu konzumní společnosti a s děrami v legislativě daleko více než obecně s možnostmi používání OZE.
Největší fotovoltaická i věrená díla dnes vlastní právě ten ČEZ a další velcí hráči, kteří ty drobné konkurenty co staví po střechách... nechtějí připustit na trh s energiemi. Centralizace zdrojů a jejich masivnost na malé ploše totiž právě totalitně či mafiánsky řízené společnosti velmi vyhovuje. Měl by sis to uvědomovat vždy když tak rád argumentuješ malou zabranou plochou a intenzivním zdrojem na ní. V sousedství takového velkého hráče - pana Mittala - přece právě máš.
Neříkáš také nic o tom, co i na takové ploše JE bude po století protože za sto let dojde pro dnešní typy JE palivo. U JE dnešních typů jde totiž v pravém smyslu o neobnovitelný zdroj. To prostě proto, že s vytěženého a přepracovaného uranu se ho na energii promění jen zhruba procento a zbytek navíc plný nebezpečných radionuklidů se někde musí skladovat.... Třeba až milion let.
Navíc do té zabraná plochy spadá i veškerá podpůrná infrastruktůra včetně otěžených hald... a to už je plošně o mnohonásobcích. Dodnes také není ekologická havárie zapřičiněná těžbou uranu pomocí kyselin pumpovaných pod zem v oblasti Ralska vyřešena. Takto jsou atakovány zdroje pitné vody v mnohonásobném plošném rozsahu.
O tom co nastane s využitím půdy v případě havárie asineuvažuješ i když i to už je někde realita. Proč? Naše legislativa např. počítá s odškodněním občanů jen do výše cca 1,5% škod které vznikly obyvatelstvu po Fokušimě a to měli japonci štěstí v neštěstí, že vítr odvál radioaktivní spad nad oceán a deště spláchly tamtéž. Podobné štěstí v neštěstí mělo ale i evropské obyvatelstvo po Černobylu, protože šlo o JE teprve uváděnou do provozu a tak v ní nemohlo vzniknout zdaleka tolik radionuklidů jako po desetiletích provozu. Ani jaslovská A1 odstavená před desetiletími není ještě dodnes zbavena radioaktivních kalů.
Málo se také ví, že i po desetiletích od Černobylu se např maso divočáku v SRN nesmí používat a je tam státem vykupováno. Mají hold přísnější předpisy ale pokud se stane i u nás, že se divočáci pro vhodné meteorologické podmínky po část roku živý jistým druhem hub - "svítí si" pak na cestu životem tak, že se pánové Geiger s Mullerem nestačí divit. Vím, že jde o extrémní případ ale také o nezanedbatelné riziko, se kterým se kde kdo jádru nakloněný zdráhá kalkulovat - zvláště pokud by za něj měl nést odpovídající následky. Viz zákonem limitovaná míra jištění pro provozovatele JE která u nás není stanovena na krytí eventuálních následků. Tebe možná taková eventualita také neznepokojuje tolik jako prach s hutě hned v sousedství - to chápu. ČEZ ale i bez takovýchto komplikací dnes váhá. Naopak Adi sní, že to někdo nějak někde vyřeší a k němu už se namísto zhoubného prachu... dostane jen a jen vůně s Beskyd. Já mu ten sen přeji - je poztivní - ale dnes nereálný.
Takovýchto děr má naše legislativa více a je "půdou" pro tunelování - tedy růst nákladovosti (v budované Finské JE na dvojnásobek). Neprůhledné investování se pak druží k už tak nízké efektivitě těžby energijí.
Máš ale pravdu, že JE (obvykle pro naše pohodlí) šetří celé vagony a dokonce vlaky uhlí, které navíc dnes spotřebováváme milionkrát rychleji než se vytvářelo. Jen dodávám, že jiné vlaky uhlí museli na to aby výstavba vůbec proběhla někde vyjet (poměr EROEI) a že i ten uran se vytvořil sice velmi náhle - během hodin v supernovách - ale naprosto neobnovitelně (podobně jak prvky v zácných zemin a spec materiály na které je výstavba JE vzlášt náročná).
Zdroje nezbytných surovin pro výstavbu JE jsou podobně jak u uhlí (pro dnešní nenasytné lidstvo a existující technologie) k dispozici zhruba jen na to století. Proto se k neobnovitelným nyní poprávu JE řadí. Plocha půdy zabrané všude možně na těžbu, zpracování až konečnou výrobu komponentů je třeba k ploše samotného areálu JE připočíst. Podobněje to ale i s dnes intenzivně obhospodařovanou půdou např pro potraviny. Ta vykazuje úrodu/ha ale do těch hektarů je nutné rozpočítat i celé průmyslové zázemí atd. Problém těžby energií tedy bývá komplikovanější jak se zprvu jeví.
O jednom s fyzikálních limitů rozvoje lidstva se vypráví dále - a ten by platil i kdyby se nakrásně všechny uvedené problémky okolo JE náhle podařilo vyřešit:
http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ ... -akt-prvniTak mi to Adi vychází, že ta půda a další OZE mají přeci jen perspektivu - i když asi zdaleka né tak zářivou a pohodlnou, jak si protagonisté trvalého růstu přejí.