Převažuje při změně klimatu (GO...?) člověk nebo příroda?

A nějak nerozumím tomu "Papilio tato úvaha nezohlednuje právě ten fakt, že vyzařování roste se 4mocninou teploty. Místa na teplejší a podstatně chladnější straně nevyzařují proto úměrně teplotě ale teplotě na čtvrtou." Myslím jsem to tam vzpomenul jinak- jako že teplejší místo chládne rychlej než chladné, proto v polárních oblastech se teplota za 12 hodin noci nesníží o 80 stupňů jako kolem rovníku, ale o míň. Samozřejmě, je to úvaha. Kdyby byla zcela chybná, jistě by vyrukovaly zástupy CO2 příznivců a všechno by fyzikálními zákony a vzorečky vyvrátili. A nic jiného vlastně ani nechci - ať někdo přesně spočítá na základě platných a známých reálně použitelných zákonů, jaká by byla skutečně teplota na Zemi bez vody a skleníkových plynů ! Já chtěl jen ukázat, že porovnání se střední, dle SB zákona vypočítanou teplotou, je nehorázný nesmysl. Reálná teplota může být o 100°C menší, a taky o 100°C větší, než hloupě použité fiktivní číslo, aniž bychom museli probírat "skleníkové plyny". Proto považuju skleníkovou "teorii" za nesmysl.

A ještě Paro, omlouvám se za přehršel psaní, ale je toho najednou moc, co by bylo potřeba zmínit. Skutečně to chce přemýšlet pár dní či týdnů, taky jsem si to nezesumíroval během včerejška. Ale ty nepodstatné věci jako prach, nerovnoměrnost záření atd. je lépe prozatím vynechat, v podstatě se jedná o principiální pochopení základních věcí. Ono když vezmeme třeba jen tu dusíkovou atmosféru, nějaký kosmický prach a větší chlazení atmosféry - vždyť totéž vlastně dělají "skleníkové plyny", takže těžko mluvit jednostranně o jejich ohřívací "funkci". Větší vliv na teplotu dusíkové atmosféry má třeba i konfigurace terénu. Vem si 2km vysoký kopec blízko rovníku. Na jeho vrcholku bude sluneční záření dopadat se stejnou intenzitou jako na úpatí, takže taky tam povrch dosáhne ke 100°C. Od něj se ohřeje i atmosféra. Ale když pak prouděním bude donucen takto ohřátý vzduch klesnout do údolí - co se stane ? Adiabaticky se ohřeje o dalších 20°C (1°C na 100m)... Takže škoda se zabývat desítkami detailů, faktem je základní věc, že dusíková atmosféra bude podstatně teplejší než atmosféra s obsahem skleníkových plynů. Je to zvláštní, ale vychází mi, že CO2 má obdobný stabilizační efekt jako voda. V chladnu převažuje účinek zachycení IR záření, protože jiného tepla je v atmosféře málo, a CO2 tak zahřívá, ale po dosažení nějaké teploty a následně nějakého obsahu CO2 (berme CO2 jako synonymum "skleníkových plynů") začíná převažovat chladicí funkce vyzařováním tepla - IR záření již nepřibývá. To by tak odpovídalo vrtům z Vostoku - po dosažení určité vyšší teploty se následně zvýšil obsah CO2 a teplota začala klesat, a naopak... Podle CO2 skleníkové teorie by se Země uvařila, což zjevně není pravda.

Proč těžší ? Možná těžší to bude, až někdo skutečně dokáže, že nemám pravdu. Ale zatím jsou to "důkazy" typu nerozumíš tomu, je to výmysl, nereálné - žádná konkrétní fakta. Skutečně to, co píšu, je jen pouhá hypotéza na základě ne jednostranného pohledu na věc. Nemusí být pravdivá. Ale vyvrať mi logické tvrzení, že čistě dusíková atmosféra na Zemi by byla teplejší než dusíková s obsahem CO2...
Ještě k tomu "...vlnění elektromagmetické a vlnění mechanické - tedy tepelného kmitání molekul hustých látek jsou docela rozdílné aspekty..." to ano, ale IR záření (elmag vlnění)samo o sobě nemá teplotu, musí být absorbováno a změněno na to mechanické, aby se dalo hovořit o změně teploty. Jsou to spojité nádoby, takže v podstatě netuším, v čem vidíš problém. Země není izolovaný systém, naopak. V naprosto perfektně izolovaném (teoretickém) systému by každý přidaný W/m2 teplotu zvýšil, ovšem v otevřeném pozemském systému "vyhraje" ten "nejsilnější" zdroj. Jakmile těleso dosáhne jeho teplotu, vyzařuje taky tomu odpovídající množství záření. Každé vyzařování chladnějšího tělesa tak toto teplejší těleso neohřívá, pouze ovlivňuje rychlost chlazení. Což v úvahách o CO2 může vést k závěru, že to vlastně taky znamená oteplení - jenže jsem již zmínil, že CO2 není pouze IR zářič směrem k povrchu, ale taky chladič zářením do vesmíru. Nelze to jednostranně oddělit, jako to dělají přívrženci CO2 skl. teorie. V Tvém příkladu podle mě tak černé těleso (může vyzařovat, není izolované) dosáhne maximální teploty odpovídající energii viditelného světla, která je větší, a ne součtu energií světla + IR záření. Ale nemusím mít pravdu, to už jsme hodně hluboko ve fyzikální teorii. Nedokážu si prostě představit, že v neizolované soustavě těleso ohřáté na 100°C je dále ohříváno na 120°C tělesem o teplotě 20°C. A každé IR záření je vlnovou délkou a energií závislé na teplotě zdroje, takže záření tělesa o teplotě 20°C je totéž jako předání tepla vedením, kontaktem - jen v jiné podobě.

Dnes zverejnil CRU údaje o globálnej teplote za jún 2009.
Tieto údaje potvrdili to, čo už zverejnilo NASA a NOAA.
Jún 2009 bol globálne teplejší o +0,50°C ako normál.
CRU má stanovený normál za roky 1961-1990. Tento normál je o 0,12°C vyšší, ako normál, ktorý používa NASA (1951-1980) a tiež o 0,12°C vyšší, ako normál, ktorý používa NOAA (1901-2000).
Ak teda pripočítame k odchýlke CRU 0,12°C, dostávame odchýlku +0,62°C za mesiac jún 2009 od normálu 1901-2000. K rovnakým údajom dospeli aj NCDC (NOAA) a GISS (NASA).

Ranking za jún podľa CRU: 3.
Teplejší jún bol v roku 1998 s odchýlkou +0,576°C a v roku 2005 s odchýlkou +0,506°C. Rok 2005 bol však globálne teplejší len o chlp, pretože presná hodnota odchýlky za jún 2009 je +0,503°C.

Graf:

Podrobnejšie informácie iste pridá pán Lapin.

, humankind , , accomplishment, , zil, the brst, , ))), , all ), , agreeably , , rujwq , , /kesvo , , tyhjywy , , qwomdjkd , , ejcjtpf))) ,

Para, toto bude zaujímať asi Teba:


P.S.: Spam si už našiel aj túto diskusiu.

Ahojky,

Milý Para, v globále se mýliš, byť máš v něčem pravdu.

Válka proti CO2 ve smyslu globálním opravdu existuje, není to výmysl VK, nýbř OSN, atd, nebudu zmíňovat kjótský protokol, emisní povolenky atd... Myšleno světa, který si říká civilizovaný Kdyby neexistovala, nevedeme tady zde tuto diskusi.
O tom, že je drahá a ve své podstatě nesmyslná, nemůže být pochyb, neboť ignoruje už jen samotný fakt, že navrhovaná opatření v podstatě jeho koncentrace zvýšují a navíc škodí přírodě. Zjednodušuji, svá východiska jsem zde již několikkrát popsal. Navíc alokují finanční zdroje tam, kde by ony penízky by opravdu mohly pomoci přírodě a zpomalují ekonomiky dotčených zemí.
Navíc píšeš, že Čína i Indie i další země Asie a částečně i Afriky na toto vše jednoduše háží bobek a to s požehnáním zemí těch vyspělejších, myšleno evropských či USA, rep. Kanady. Máš pravdu, toto jsem psal tady i já, čili tím spíše vyniká nesmyslnost CO2 free koncepcí.
Z hlediska ekonomického i obecné ochrany přírody se my dva shodneme na nutnosti úspor.

Prašnost - Ano, prach, když se dostane dost vysoko, má chladicí účinek, máš recht, myslím že i na této diskusi byl zmíňovan tzv. efekt globálního stmívání - ten má právě na svědomí prach i antropogenní, který se dostal pěkně vysoko.

Ovšem prach, který je obsažen v dolních vrstvách atmosféry, tuto, stejně jako zemský povrch - otepluje. Jednak částečky prachu jsou spíše tmavé, tudíž pohlcují přímo teplo a dále ho emitují, čili tak ohřívají vzduch, dále "špiní" sníh či ledovce a sekundárně se podílí na jejich tání, podílí se taky negativně na změně albeda pvrchu zemského.
Nemluvím o jeho zdravotních či přírodě škodlivých hlediscích, ono stačí si projet ročenky naších hygienických stanic i statistiky úmrtí na rakoviny apod.

Opomíjíš Urban Effect - to je, vedle prachu a zasvinění vzduch dalšími binci, další nezanedbatelný zdroj oteplení, především v letních měsících. Ono stačí orlovské sídliště, na jehož okraji bydlím. Včera večer na vesnické straně jsem měl teplotu 25 stupňů, na sídlišti kolísala po západu slunce a podle poryvů větru někde kolem 28-29 stupni. Podobné případy jsou tady časté - na Mittalu bývá denní teplota o 10 stupňů vyšší, nežli přílehlé okolí. Při teplotách okolo nuly, oprostřed hutě sníh "nechytá, jinde je 10 cm sněhu atd...
Dával jsem tady posledně odkaz, že i na zdánlivě městskou civilizaci nedotčených místech, na Špicberkách či na okraji malých městeček v jinak zemědělské krajině je měřitelný a to v řádu desetin stupně, což je celkem i dost. Jaký má tedy skutečný vliv na Ostravsku, Praze, Brně i desítkách menších měst v ČR? Jasně, existuje metodika, která ho má z výpočtu eliminovat, otázkou je, jestli to je stoprocentní a je-li důsledně uplatňovaná na všech stanicích, kterých se to může týkat. Nepřekrývají se pak tepelné ostrovy jednotlivých měst, tak, jak tomu může být na Ostravsku, kde vjiždíte z dědiny do města, z města do továrny a z ní do další obce? Jak se následný efekt sčítá/odečítá, počítá?

Na zeleni se tady shodneme. stoprocentně. "Chladivý efekt" převažuje, když už zmíňuješ to albedo. Realizace není v kompenencích klimatologů .... Hm, proto o tom de-facto taktně mlčí, ale proč krindapána řvou o CO2? To mně vždy dožere. Pitomé argumenty zvíci spíše jako výmluvy. Raději ať řeknou, že je jim to šumafuk a na zeleň nedostanou takové dotace, jako na CO2
Když válčím z městem o kousek zeleně, všude slyším, že to NEJDE, ale hlavně že jde nacpat beton všude, kde se dá
Zeleň ochladí daleko účinněji i levněji a zbaví tak částečně okolní ovzduší prachu i CO2. Proč tedy se mluví o geo-inženýrských nesmyslech, a neřeší se jednoduché, praktické věci, které nejsou drahé a pomohou takřka okamžitě, Nerozumím. Zapomněl jsem ... není to v kompetencích klimatologů. Aha

Stran celkového množství CO2 - Antropogenní vklad je cirka 14 procent. Nestli je to moc či málo, nevím, mně se zdá, že je to celkem malé množství vzhledem k celému humbuku kolem - více zde - http://solarcycle24com.proboards.com/in ... thread=746
nebo tady - http://cdiac.ornl.gov/pns/faq.html

Bavili jsme se zde i o El-Ninio. Zdá se, že patrně odezní, dříve, než pořádně začne - více zde - v diskusi - http://solarcycle24com.proboards.com/in ... thread=740 - najdeš tam fundovaně napsaný vklad od člověka pod nickem Arnost, je podpořen linky i grafy. rozhodně zajímavé.

zatím Měj se hezky

Ps. zatím stále čekám na své odpovědi. Ty, Paro jsi mi odpověděl, ale ne na to podstatné - třeba jak země-inženýrství pomůže přírodě, např rozptyl SO3 a další lahůdky. Tím nemyslím ozelenění měst, takovou triviláností se přece geo-inženýří nezabývají přece

Para

v jednom časopise jsem četl článek o tom že americká i kanadská ropa se zatím moc netěží je jí sice hodně ale je ve velkých hloubkách takže těžba je neekonomická ale počkej až cena ropy stoupne. Dojde ropa v Perským zálivu tak začnou těžit USA, Gronsko, Kanada a Kuba. Právě Kuba a Gronsko se mají stát díky svým zásobám největšími producenty ropy na světě ¨V těchto zemích se zatím ale netěží. V mořích u Gronska by se ale mělo začít těžit během pár let až si tamní vymůžou autonomii na Dánsku a většina penízek z ropy půjde k nim.

green

možná se tím myslí že produkce už nemůže stoupat na současně těžených polích ovšem v zemi na zatím netěžených polích a neoběvených je ropy mnohonásobně víc než jsou současně odhadované zásoby.

Jen pár čísel (většina ropy je pod oceány, zatím je prozkoumáno asi 10% plochy oceánů a o tom co je kilometr pod dnem víme ještě míň) takže myslet si že víme o všech ropných ložiscích je trochu naivní a hloupé( je to asi jako to že si myslíš že víš jaký vliv má slunce na klima)