Převažuje při změně klimatu (GO...?) člověk nebo příroda?

vážně tato diskuse je už trochu hloupá a vůbec se netýká globálního oteplování.

Jediné co jsem chtěl říct je ž v roce 1850 určitě neexistovaly spolehlivé údaje z celého světa. Amazonie je stále z velké části neprozkoumaná a na meteorologické stanice tam jen těžko narazíte, totéž v Africe nebo poušt Gobi toto jsou místa na kterých by jsme bez satelitů neměli údaje ani ted natož v roce 1850

Na Slovensku sa v 20. storočí oteplilo asi o 2°C, čo je v porovnaní s globálnou odchýlkou +0,7°C dosť veľa. Niektorí skeptici kritizujú merania klimatológov z renomovaných inštitúcií ako sú CRU, NOAA alebo NASA pričom dobre nechápu, že pre meranie odchýlok nie je dôležité, kde je meracia stanica umiestnená (napríklad v meste), ale je dôležité to, aby sa podmienky v blízkom okolí stanice dlhodobo nemenili. Klimatológovia vyberajú z množstva staníc dôsledne iba tie, ktoré spĺňajú prísne kritériá. Dôkazom, že sa globálne otepľuje nie sú však iba merania. Dôkazom je napríklad rýchle topenie horských ľadovcov, stúpanie morskej hladiny, posun vegetečných pásiem, ubúdanie letného plávajúceho ľadu v Arktíde, topenie permafrostu, predlžovanie vegetačného obdobia a v neposlednom rade aj migrácia rastlinných a živočíšnych druhov. Pri tomto sa pozastavím. Dnes ráno sa mi podarilo v okolí Prešova nafotiť Modlivku zelenú.

Laik by povedal: no a čo má byť ?
Modlivka zelená (Mantis religiosa) je teplomilný druh. U nás jediný druh z čeľade modlivkovitých, zahrňujúci približne 1800 druhov, ktoré sa vyskytujú prevažne v trópoch. Tento teplomilný druh je rozšírený hojne v stredomorskej oblasti, severne od Álp sa vyskytuje zriedkavo na teplých miestach. Na Slovensku sa vyskytovala pred 30 rokmi iba na krajnom juhu Slovenska pri Maďarských hraniciach aj to len veľmi vzácne. Prešov a okolie leží už dosť mimo areálu výskytu tohto druhu a toto je prvý krát, čo sa mi podarilo tento druh tak vysoko na severe pozorovať. Aj to je dôkazom, že migrácia teplomilných druhov na sever už začala.

Migrácia druhov samozrejme závisí od klimatických zmien. Začiatkom holocénu po skončení posledného glaciálu migrovali druhy na sever, ale aj z ruských stepí smerom na západ Sarmatskou cestou. Klimatické optimim holocénu bolo zhruba pred 6 až 8 tisíc rokmi. Po tomto období sa začalo postupne ochladzovať, a vyvrcholilo to malou dobou ľadovou, kedy bolo najchladnejšie za posledných 8000 rokov. Po skončení klimatického optima holocénu teda z dôvodov postupného a pomalého ochladzovania nebol dôvod, aby druhy migrovali na sever, skôr opačne, areál teplomilných druhov sa zmenšoval a zostávali iba na xerotermných refúgiách (teplé a veľmi suché útočiská). Otepľovanie, ktoré pozorujeme od roku 1975 je oproti zmenám teploty v holocéne (posledných 8000 rokov) extrémne rýchle. Druhy začínajú opäť expandovať na sever. Je to záležitosť posledných 30-40 rokov. Výskumy biológov, entomológov a botanikov to potvrdzujú. Treba rozlišovať šírenie zavlečených druhov a šírenie druhov, ktoré sa tu vyskytovali počas celého holocénu (autochtónne). Modlivka zelená patrí k druhom, ktoré sa v Stredomorí a panónskej nížine vyskytovali autochtónne (pôvodnný druh).

Když už se migrovalo v holocénu (ne jenom) - a festově - nikomu to nevadilo, nebylo totiž komu, proč by to mělo vadit v současnosti? A klimatické změny neprobíhaly jenom pomalu, ale také velmi rychle. Těžko s tím něco uděláme. Priorita je zachovat a udržovat čistý vzduch, vodu a díky technice a současným možnostem toto poskytnout chudým zemím (trochu idealismus, ale šlo by to...) Loni byly oceány pro vědce ‚‚přakvapivě‘‘ chladné - anomalie 2008/2 kolem +0,26 a to po 8 letech, byla o tom malá zmínka. Ale letos je oteplovaní na internetu, teletextu, v televizi, všude... Dokonce se trhal led u Antarktidy - já se mu teda vůbec nedivím, když je ho tam tolik... Jediné, co můžeme dělat, je chovat se každý sám za sebe k přírodě šetrně. K tomu je ale potřeba vzdělání a globální rozhled. To je dnes umožněno většímu počtu lidí než v tmářském středověku, takže jedině lepší... A nemyslete, přírodní zdroje a zvlášť energie jsou nevyčerpatelné! Vždy bude alternativa. Smutná zpráva pro katastrofické scénáře... Také nám nezbývá nic jiného, než Modlivce zelené popřát pěkný pobyt - těší nás, že je tu příroda v tak pěkném stavu, že se jí tu daří - kdoví, co ji skutečně vyhnalo... A pak přizpůsobivost prostředí a expanze je normální vlastnost organismů, příroda se neustále mění... A pochybuju, že když za rok, dva teplotní anomalie oceanu klesne (o tom se téměř nedovíme), že si Modlivka sbalí pět švestek a vyrazí na jih... Pěkný den a hlavu vzhůru...

Green, neviem co to placas..ja teda som modlivky uz ako decko bez problemov pozoroval na SZ slovenska, severne od Trencina tak neviem co tu taras, poslednych par rokov je dost teplo ale to je prilis kratka doba na robenie nejakych zaverov..a kym su zimy ake su (priemer, nemyslim len 06/07 a 07/08) sme v pohode..

Pisal som ze som ju pozoroval S od Trencina nie J a za tym si stojim.. koncom 90 rokov ju tu bolo vidat a praca nejakeho 17 rocneho studenta ma zaujima asi ako lonsky sneh..

Sluneční minimum trvá i když podle vědců se sluneční aktivita měla zvedat od února.
Momentálně je slunce bez skvrny už 46 dní.

Green píše "Neviem, čo si Ty pozoroval ako decko a koľko máš rokov, ale silne pochybujem, že si vtedy vedel, čo je to modlivka zelená (možno iba ak z obrázkov v knihách). Na vlastné oči si ju severne od Trenčína pred 15-20 rokmi určite nemohol vidieť, lebo severná hranica jej rozšírenia v roku 1994 bolo okolie Bratislavy." Jako vždy typické, "já Bůh, ostatní plívy" - a přitom obráceně je to pravda. Kudlanky (modlivky) již před 30ti lety byly i na Uherskohradišťsku na některých místech k nalezení, jen se o tom tak nějak z ochranářských důvodů moc nesmělo mluvit. Oficiálně se uvádělo, že žije na Jižní Moravě. A Jižní Morava sahala až k Olomouci... Na Pálavě i v Podyjí byla naprosto běžná. Jen totální zeměpisný analfabet by mohl říci, že Uherskohradišťsko nebo znojemsko jsou geograficky na úrovní jižních hranic Slovenska s Maďarskem - naopak s oblastí Trenčínska jo, tak nevím, proč by tam kvůli nějakému usmrkanému zelenáči neměly být. Greene Greene, jak i v klimatologii, tak i v zoologii máte hrubé nedostatky, které se snažíte snažit vydáváním svých nepravdivých dogmat za pravdu. Nejste nějak postižený, pravděpodobně tělesně i fyzicky, že veškerý svůj čas máte čas věnovat desítkám různých debat na různých serverech a snažíte se v nich vybudovat si nějaké chyějící ego ?

Mimochodem, osobně jsem ji v roce 1992 chytil polomrtvou po postřiku na poli blízko Luhačovic. Tvrdit, že v roce 1994 nebyla kudlanka na sever od Bratislavy je tak dost, dost trapné. Ale tím samozřejmě neříkám, že se s oteplování nešíří na sever. Šíří, už byla zaznamenána na severní Moravě u Opavy a i v Polsku. A co má jako být ? Trochu se oteplilo, to nikdo nepopírá, tak od čeho zase Greene odvádíte pozornost nesmyslnými do diskuzí vsouvanými spamy ?

Je sice brzo dělat předčasné závěry, ale tak extrémně nízká aktivita slunce už trvá podezřele dlouho. Opravdu by z toho mohlo být něco jako Maunderovo sluneční minimum... Jak jistě všichni dobře vědí, nízká aktivita Slunce s sebou vždy nese pokles rychlosti slunečního větru, který chrání sluneční soustavu včetně Země pře extrémně tvrdým kosmickým zářením. Zvýšené dávky kosmického záření generují vznik střední a vysoké oblačnosti. Právě tato oblačnost nejvíce odstiňuje energii ze Slunce. Na jednu stranu brání paprskům dosáhnout zemského povrchu, z druhé strany působí nepatrným skleníkovým efektem. Můžeme tedy v následujících letech očekávat více oblačnosti (nelze ovšem říci, že více srážek).

Nám tady co chodíme po Zemi toto záření až na malé výjimky uškodit nemůže, protože je poměrně značná část odcloněna zemskou magnetosférou, další část jeho energie se spotřebuje právě na tvorbu oblaků, ale po dobu slunečního minima může být velice zdraví nebezpečný pobyt kosmonautů na oběžné dráze Země, případně dále ve sluneční soustavě. Kosmické záření je silně karcinogení.

Ahojky

Slunko se opravdu drží dole, otázkou je však, jak vysoká je úroveň TSI (Total Solar Irradiance)

Jinak o kudlankách u nás jsme se učili už v základní škole, jelikož tato byla s polským jazykem vyučujícím, vím, že sporadický výskyt kudlanky byl zaznamenán v nížinných oblastech jižního Polska a přirozeně u nás na jihu Moravy. Jinak je mně přes 40 , takže zhruba před 30-ti léty