Převažuje při změně klimatu (GO...?) člověk nebo příroda?

ja by som sa chcel spytat,kedy si myslite,ze ten bazen chladnejsej vody v atlantiku zmizne,alebo to moze byt nejaky dlhodobejsi ukaz.
http://www.osdpd.noaa.gov/data/sst/anom ... 0.2009.gif

pokial si pamatam,tak ten bazen chladnejsej vody tam uz par mesiacov je.
Deje sa nieco,alebo je to len anomalia,ktora casom zmizne

A co když má papilon pravdu a vy jen kontrolujete dodržování svých dogmat. Jak teplý vlastně bude vzduch bez kysličníku nebo těch vašich skloplynů, když papilio tvrdí, že bude horký ?

Jojo, Lenine, už jsem to nejednou napsal, že taky naprosto s Adim souhlasím. Ten uvedený citát je fakt perfektní a pravdivý. Ale jde mi hlavně o to, že dokud bude vládnout CO2 hysterie a z toho těžící nesmyslné skupiny pseudovědců atd., nikdo nebude slova Adiho poslouchat ! To by se muselo investovat, zatím se jednoduše inkasuje - a to vše kvůli nesmyslnému dogmatu. Taky je mi proti srsti pořád nějaké blázny přesvědčovat, že lžou, ale fakt si myslím, že dokud budou existovat jejich názory a politici, kteří na ně slyší, nikdo tak rozumný jako třeba Adi nebude poslouchán.

Para, určite ste si všimol, že Papilio je diskutér, ktorý sa ani nezaregistroval na e-pocasi. Je to príklad typického "ničiteľa" diskusie na konkrétnu tému. Najlepšie urobia všetci diskutéri, keď nebudú reagovať na jeho nemiestne diskusné príspevky.

No to je krásné, že se tu odsuzuje papilio, ale já čekám na to, kdo mi poví, jak teplé budou neskelné plyny na Zemi, když ty skleníkové nebudou, nebo jak se budou chladit ! Místo odpovědi je tu názor, že je lepší papila ignorovat. Je to proto, že má pravdu, nebo proto, že ji nemá ?

nemusím být vědec ani nemusím mít nějaké veliké znalosti z fyziky abych vám dokázal jak fungují skleníkové plyny. Vezmeme si naši sluneční soustavu. První planeta je Merkur její průměrná povrchová teplota ve dne je asi 623K to je asi 350°C a v noci je 103K to je asi -170°C průměr je tedy nějakých 160°C takže tam jsou velké teplotní výkyvy a den tam trvá asi 170 pozemských dní planeta má jen slabou atmosféru.
Venuše je druhá v pořadí avšak teploty tam jsou o hodně vyšší než na Merkuru, proč asi? Tato planeta má hustou atmosféru převážně služenou z CO2. Takže masivní skleníkový efekt zvyšuje o hoooodně teplotu této planety.

Co je za silným skleníkovým efektem?

Na právě probíhající výroční konferenci American Astronomical Society's Division of Planetary Sciences v Orlandu (Florida) byl prezentován zajímavý objev, učiněný sondou Venus Express (ESA), toho času zkoumající planetu Venuši z oběžné dráhy. Mohl by vysvětlit, co stojí za velice intenzivní skleníkovým efektem pozorovaným na Venuši. Objev byl učiněn infračerveným atmosférickým spektrometrem (SOIR), na jehož činnosti se podílejí vědci z Francie, Belgie a Ruska.
Jedním ze způsobů zkoumání atmosféry Venuše je i pozorování západů Slunce za planetou, díky čemuž lze rozlišit jednotlivé vrstvy a zastoupení plynů v plynovém obalu planety. K údivu všech byla měřením zjištěna neznámá spektrální čára 3.3 µm, ke které nebylo možno přiřadit žádnou z běžných molekul. Původně se výzkumníci domnívali, že se jedná o nějakou organickou sloučeninu, ale ani zde nesouhlasilo spektrum se známými látkami. Pozorování byla proto ponechána bez komentáře a začalo intenzivní hledání neznámé látky.
Shodou okolností v téže době řešil tým NASA podobný problém, ovšem ve spojitosti s Marsem. Při práci na havajských teleskopech také Američany trápila spektrální čára 3.3 µm. V prosinci 2006 proto američtí vědci kontaktovali tým SOIR, zda-li se při své práci nesetkal s něčím podobným a jejich iniciativa nezůstala bez odezvy - následným porovnáním obou spekter vyšlo najevo, že jsou identická. S tím se již dalo pracovat.
Atmosféru na Marsu i na Venuši tvoří z 95% CO2, i když na Venuši je atmosférický obal podstatně hustší. Americký tým přišel s myšlenkou, že hledaná látka by mohla být vzácná molekula CO2, v níž je jeden kyslíkový atom standardní (8 protonů a 8 neutronů), zatímco druhý je izotop s 8 protony a 10 neutrony. Podobné sloučeniny jsou přítomny i na Zemi, tvoří asi 1% z celkového množství CO2. Nezávislým zkoumáním tří týmů - ruského, amerického a francouzského - bylo nakonec potvrzeno, že hledanou molekulou je skutečně zmíněná vzácná sloučenina. Tím jsou ovšem (alespoň prozatím) vysvětleny i pekelné podmínky, které panují na Venuši. Těžší varianta CO2 totiž dokáže absorbovat daleko více energie, než-li typický zástupce oxid uhličitý a jelikož je ho přítomno v atmosféře Venuše asi 250000x více, než-li na Zemi, zdá se být jeho příspěvek ke skleníkovému efektu této planety více než nesporný

Aby nedošlo k nedorozumeniu, tak upresním, že som písal o priemernej teplote povrchu Zeme.

Výpočet, ktorý vedie k priemernej povrchovej teplote -2°C pri albede 0,1, resp. -18°C pri albede 0,3 však neuvažuje so spätnými väzbami, ako je napríklad zmena albeda pri narastaní pokrytia povrchu Zeme ľadom (pri tomto procese sa totiž albedo zväčšuje) alebo zvýšenie albeda vplyvom oblačnosti.

Reálna situácia by bola iná. Absencia skleníkových plynov vrátane vodnej pary totiž predpokladá absenciu vody (oceánov , vyparovania). Preto je to len fikcia, ktorá nezodpovedá realite. Absencia skleníkových plynov = Zem bez vody. Akonáhle by sme uvažovali oceány (absentovali by len ostatné skleníkové plyny okrem vodnej pary) tak sa zmení (zvýši) albedo. V prvom rade ako dôsledok tvorby mrakov a v druhom rade ako dôsledok nárastu ľadových čiapok na póloch. Po pridaní oceánov by sa tak albedo zvýšilo z hodnoty 0,1 na väčšiu hodnotu. Zvýšenie albeda znamená ochladenie planéty. Na druhej strane je ale vodná para skleníkový plyn (širokospektrálny absorbér IR žiarenia) a to by zasa teplotu zvýšilo. Zmeny albeda majú však na zmenu teploty výraznejší vplyv, ako zmena skleníkového efektu.(Ak uvažujeme rovnakú relatívnu zmenu, napríklad o 1%). Oblačnosť tiež okrem zvýšenia albeda by pôsobila ako absorbér IR žiarenia (otepľujúco). Preto by sa po pridaní oceánov (výpar, mraky , ľad) ochladilo z hodnoty -2°C možno napríklad aj na tú hodnotu -18°C. Otepľujúci účinok vodnej pary a mrakov (skleníkový efekt) by bol menší, ako ich ochladzujúci účinok (zmena albeda). Zníženie priemernej teploty na -18°C by malo ale fatálne následky - oceány by zamrzli, albedo by ešte viac vzrástlo a Zem by sa tak stala "snehovou guľou". Pri priemernej teplote -18°C by väčšina vodnej pary v atmosfére vymrzla a tak by sa v konečnom dôsledku znížil aj skleníkový efekt vodnej pary. Oblačnosť by poklesla tiež, ale keďže by už zamrznutý povrch Zeme mal vysoké albedo, tak pokles oblačnosti by albedo už veľmi neovplyvnil.

Ak teda uvažujeme Zem bez skleníkového efektu, nutne to musí byť Zem bez vody. Zem s vodou už nie je Zem bez skleníkového efektu. Zem bez skleníkového efektu je teda iba fikcia. Oceány tu boli, sú a budú.

Zajímavé greene ale já se potřetí ptám na teplotu dusíkaté atmosféry, ne povrchu a to jsi neodpověděl. Takže to nevíš ? To je potom jediný papilio, který tu něco ví, a ty ho kritizuješ ? Když se dusík ohřeje nad rovníkem a putuje pár desítek metrů nad zemí po planetě, co jej ochladí ?

Až te´d sem si všim že i para, lukas a iwag psali, ale ani jeden z nich neodpověděl. Případně s nabídkou odkazů - no děkuju, já nechci nic tak složitého, a nikdo z vás na to neumí odpovědět ? Sem z toho docela na větvi. Všichni se chlubí znalostí problematiky, všichni ukazujou kde se učit a nikdo neví jednoduchou odpověd. To znamená, že ta papiliova horká suchá atmosféra bez skloplynů je docela reálná a nikdo neví jak to vyvrátit - no těpic. Tak to je šupa, von má pravdu a ostatní mu říkaj, ať mlčí. Vy jste nějaký komunistický diverzanti, ne ?