No přesně to jsem čekal ! Fantastické, Greene, jak Vám to pálí ! Zaprvé - termika v noci funguje ještě líp než ve dne, že ? Studený vzduch od povrchu stoupá a teplý klesá, vždyť to vidíme denně, že ? Významný objev, zkuste přihlášku na Nobelovku. A co se dne týká - přízemní, v noci ochlazený vzduch se ohřeje, když dostatečně - stoupá, a místo něj klesá ten včera ohřátý, v noci neochlazený. K povrchu dorazí se stejnou teplotou jako měl včera po ohřátí. Ohřívá se tak dál. Teplota stále stoupá... A probůh, on dolů někdy klesá i ten vzduch z hor, který se tam taky ohřál, a teď po klesnutí je ještě teplejší jak povrch v nížině díky adiabatickému ohřátí... No průšvih, co ? On ten klesající vzduch taky může povrch ohřívat, no to je inflagrantní porušení zákona zachování energie, ne ? Pane Greene, o logice skutečně vážně popřemýšlejte sám. Zatím jsem z logiky ve Vašich příspěvcích neviděl ani zrníčko jako mák veliké ! Vše, co píšu, se opírá o logiku. Vše, co píšete Vy, se opírá o neodůvodněné dogma. Vy nechápete logiku, já nechci chápat dogma. Myslím, že černý Petr je na Vaší straně.
A dodatečně. Necháme ten Váš pohár stát na stole a místnost zaplníme CO2 a oba se tam v kyslíkových maskách budem promenádovat. Ak sa voda v pohári podarí zohriať na teplotu vyššiu, ako je naša telesná teplota, potom ja začnem uvažovat. Môže byť pán Green ?

Jen poznámku pro ilustraci problému ořevu obecného tělesa někde na dráze v úrovni Země od Slunce. Nakreslímeli si na papír velikost Země jako kruh nějakých 12cm průměru, tak celá altivní troposféra co sahá dnes do výšky 10km je šlupičkou tenkou pouze 0.1mm. V množství hmoty, která je v atmosféře a má analogickkou akumulační kapacitu skále tomu odpovídá vrstvička cca 0.0003mm. Pokud si někdo chce udělat modelovou představu jaká bude teplota na povrchu tak neudělá velkou chybu když např. na vrstvu dusíku prostě zapomene. Důežitá je pochopitelně celková hmotnost ale po milionech let se situace příjmu a výdeje srovná. Rozhodující je přitom jen albedo.
Jiná situace je reálná planeta a reálné potřeby biosféry, kde každý stupínek může znamenat ano či ne pro ten či onen typ života.

Díky, Paro. Taky si myslím, že zaobírat se naprosto nicotnou atmosférou a jejími složkami je docala trapné. Ale proč to nevysvětlíte Greenovi a lapinovi, pokud tedy nejste jeden a tentýž ?

Outside, o vlhkosti pôdy rozhoduje viac faktorov, nielen ročný úhrn zrážok. Dôležité je aj rozdelenie zrážok počas roka, tiež to, či padajú zrážky vo forme intenzívnejších prehánok alebo pokojného dažďa. Časť zrážok totiž formuje povrchový a podzemný odtok. Najdôležitejšie sú ale podmienky výparu. Potenciálny výpar je maximálne množstvo vyparenej vody za daných meteorologických podmienok, ak by bol neobmedzený dostatok vody v pôde na výpar. Skutočný výpar ale závisí od aktuálnej vlhkosti pôdy a stavu vegetácie. Ukazuje sa, že ak vzrastie teplota o 1 °C a nezmenia sa ostatné podmienky (relatívna vlhkosť vzduchu, vietor, slnečné žiarenie), tak sa potenciálny výpar zvýši asi o 6%. Výsledok je teda taký, že pri raste priemernej teploty vo vegetačnom období (apríl až september) o 1 °C potrebujeme u nás v nižších polohách až o 100 mm viac zrážok za rok na to, aby sa neznížila vlhkosť pôdy. Viac mám o tom na stránke: http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_htm ... ualne2.htm
Juh Slovenska, kde sa sucho najviac prejavuje, môžeme ohraničiť približne čiarou Hurbanovo - Krupina - Poltár - Rožňava - Moldava n/Bodvou. Ide o sucho v porovnaní so stavom v období 1901-1970 (tiež v porovaní s 1951-1980).

Myslím pán papilio, že flagrantne porušujete fyzikálne zákony.

Koľko vzduchu (dusíka) v priemere vystúpi termikou hore, toľko ho musí klesnúť dole (nehovorím že termickými procesmi, ale zmenou tlaku). Ak by vzduchu (dusíka) hore stúpalo viac, ako klesalo dole isto uznáte, že pri povrchu by sa nakoniec vytvorilo vákuum a Vy aj s vašimi potrhlými predstavami by Ste sa udusil pán papilio. Tlakové gradienty sa musia vyrovnávať aj v dusíkovej atmosfére to je jasné každému, len Vám nie. Vyrovnávanie tlakových gradientov funguje aj v noci. Adiabatické ochladzovanie a otepľovanie v suchej dusíkovej atmosfére je v konečnom dôsledku neutrálne. O koľko sa vzduch pri výstupe ochladí, o toľko sa pri zostupe oteplí. Adiabatické deje tak v globále do atmosféry nepridajú žiadne teplo, ani z nej neuberú žiadne teplo. Výsledok je NULA. Adiabatické deje spôsobia iba výškový gradient teploty o 1°C na 100m (v dusíkovej atmosfére).

Naštudujte si niečo o globálnej cirkulácii atmosféry. Máte veľké medzery papilio. A cizelujte logické myslenie. Súrne to potrebujete. Pamätajte, že tlak vzduchu s výškou klesá aj v dusíkovej atmosfére. Tlakové gradienty sa musia vyrovnávať aj v dusíkovej atmosfére. Toto si opakujte 10x pred spaním. Inak sa udusíte vo vákuu papilio.

A mimochodom, už Ste zohrial ten pohár rukami na vyššiu teplotu ako je Vaša telesná ?

Papilio předhazuje čistě dusíkovou atmosféru nad kulovým povrchem řekněme ideálně hladké koule jako tzv. "jednoduchý případ". Mě se to ale vůbec s principu jako jednoduché nejeví. Jednak se nestanovila rychlost rotace a pak ani tlak dusíku při povrchu. Velmi řídká tedy ionizovaná atmosféra se pro změněnou fyziku plasmatu od plynu bude chovat jinak, jak atmosféra velmi hustá o tlacích jak na Jupiteru. Země je někde mezi a tak pokud by se mělo odpovědět co možná přesně na to co se bude v tom kterém typu atmosféřy v závislostech na hustotě a rychlosti rotace dít, nezbude než sestavit model - takovej malej Aladin, kde by bylo zahrnuto kde co. Např. by vpak vyšlo proudění v jakýchsi Hadleyových bunkách, Coriolisova síla by to rozvířila, jiné mag. pole by třeba udělalo jiný tvar polární záře..... V neposlední řadě si totiž zjednodušujeme i sluneční záření, jehož nejtvrdší složky dusíková atmosféra rovněž absorbuje.... V takovýchto okrajových detailech bycom se mohli teoreticky vyřádit až i utopit.
Jako záchrané stéblo by mohlo posloužit to hrubé zjednodušení //vynechání dusíku//co už jsem dříve uvedl.

Detailní teoretizování by pak mělo smysl spíš jako zajímavé cvičiště na poli obecné fyziky a dostalo by se to už asi dost daleko od tématu kdo za pozorované pozemské změny klimatu může a proč či do jaké míry? Reálná situace je ale právě proto ve svých detailech jen složitější a zajímavější.

Už dlouho se, Paro, snažím pochopit logiku toho, co tu Green či Lapin uvádějí. Takový už jsem, logika je základ. Když jablko nespadne pod strom, ale 100m od něj, je mi logicky jasné, že je vichřice. Jenže pořád tu slyším, že zákony platí, tudíž jablko díky gravitaci musí spadnout kolmo dolů a vichřice odporuje všem zákonům, tudíž tomu nerozumím a špatně vidím. Debata o teplotě na Zemi je něco podobného. Neustále je tu opakováno, že průměrná výchozí teplota musí být někde těsně pod nulou a za všechno to oteplení můžou plyny ve vzduchu. Jenže logika říká, že fůra energie se ukládá i dovnitř tělesa zvaného Země. Jestliže absolutně černé těleso, které by mělo střední teplotu dejme tomu 0°C, "poruší zákony absolutně černého tělesa" a začne energii akumulovat uvnitř sebe, každý naakumulovaný a do vesmíru neuvolněný watík tak zvyšuje průměrnou teplotu tohoto již ne černého tělesa. Je to tak nepochopitelné ? Ať dělám co dělám, i kdyby Země byla suchá a bez atmosféry, při dnešní rychlosti rotace prostě nestihne vyzářit v noci tolik, co ve dne naakumuluje. To by i povrch Měsíce musel mít těsně před rozbřeskem i na rovníku -270°C. A to zajisté každý uzná, nemá.Tvrdit, že Země musí mít základní teplotu -2°C může jenom ten, kdo nepochopitelně nevidí akumulaci energie uvnitř tělesa. Proto jsem tu před nedávnem logicky ukázal, že nerotující Země by měla průměrnou teplotu kolem -100°C, pomalu rotující (jako Měsíc) kolem -20°C a dnešní základní teplota mi vychází někde kolem dnešních 15-20°C, těžko říct přesně, ale vyvrácení tohoto názoru poukazem na absolutně černé těleso neberu, dokud se pod povrchem energie akumuluje. To, co se dnes podává jako skleníkový efekt, je možná z 99% zapříčiněno akumulací energie v tělese zvaném Země, jen pramalá část je modifikována atmosférou. Proto jsem absolutně proti formulaci "skleníkový efekt díky skleníkovým plynům". Toto je základní chybný předpoklad, z kterého vychází další chybné teoretické úvahy. Zákon zachování energie bude naplněn pouze v případě, že začnu měřit příjem a výdej energie planetou těsně před vznikem Slunce, a skončím po zániku Slunce a vychladnutí planety. Není možné jej aplikovat na krátká, desítkami různých vlivů ovlivněná období. Mimo to, že to Green nechce - a možná ani nesmí - pochopit, co je na tomto logickém pohledu nepravdivého ?

Pane Greene, Vy jste ten, kdo je absolutně mimo. Kde jsem napsal, že "Napríklad taká Vaša "logická" predstava, že termikou sa dostáva dusík hore do atmosféry a smerom k povrchu Zeme ho prúdi dole menej..." ? To je ukázka toho, jak si podle svých ne zrovna silných myšlenek interpretujete fakta. Pokud jste si nevšiml, napsal jsem Vám, že termikou se ENERGIE (v dusíku, teplo) dostává od povrchu nahoru a dolů zpět povrchu je odevzdáno této ENERGIE podstatně méně, tudíž atmosféra z dusíku teplo akumuluje a postupně se víc a víc ohřívá až do stavu určité rovnováhy, kdy je tak teplá, že už se od povrchu víc ohřívat nemůže ! Jestli tento rozdíl nevidíte, nemám k tomu co dodat. Ještě před nedávnem jste všechny přesvědčoval, že do atmosféry se vedením a konvekcí dostává velice málo energie. Nyní tvrdíte, že naopak z atmosféry se povrchu odevzdá vedením a termikou veškerá energie atmosféry. No to je logika non plus ultra, že ? A navíc moje předchozí otázka směřovala jinam. Existuje akumulace energie v tělese zvaném Země nebo ne ? A pokud ano (i když ve Vašem případě o této odpovědi možno vážně pochybovat, bo všichni víme, že Země je černé těleso a těsně pod povrchem je promrzlá na kost ), zvyšuje tato akumulovaná energie teplotu tělesa oproti černému tělesu nebo ne ? A jelikož při Vašich logických schopnostech jistě prokážete, že před rozedněním je na sledovaném místě nějaké 3°K, čiliž veškerá přijatá energie je úspěšně vyzářena, bude Vaše odpověď možná zajímavá...