Milan Lapin
Ohledně Antarktidy máte trochu milné informace, plovouucího ledu tam přibývá každý rok takže to není jen přechodný jev vlivem nějakého proudění

IWAG, plávajúci ľad okolo Antarktídy máte tu (vidíte, že je to inak ako tvrdíte): http://arctic.atmos.uiuc.edu/cryosphere ... .south.jpg a teplotu oceánu na južnej pologuli tu: http://www.cru.uea.ac.uk/cru/data/tempe ... sst2sh.txt
V čase veľkého gradientu teploty medzi miernymi šírkami a pobrežím Antarktídy je aj silné atmosférické prúdenie, čo paradoxne môže spôsobiť zväčšenie plochy plávajúceho ľadu, lebo nedovolí preniknutie teplého vzduchu a vody do blízkosti Antarktídy.

Ahojky,

Už jsem zde dlouho nebyl, aspoň se nashromáždila zajímavá témata
Stran Antarktického ledu jsem našel toto - http://www.nasa.gov/topics/earth/featur ... ng_prt.htm
Nakolik mají pravdu, netuším ..
Avšak polární čepička severně od nás už opět roste Rovnovážného stavu bylo dosaženo předvčerejškem

Miýý Paro, na konferenci bych se rád šel i podívat, věř mi, záležitosti ekologie i klimatu mně nikdy nebyly cizí, ale co naplat, časové možnosti mám omezené a především finanční, holt rodina se středoškoláky si bere své. Každý máme svá omezení
Jsem přesvědčen o tom, že tam určitě uslyšíš mnoho zajímavého o polutantech, především o PM Můžeš pak předat něco zajímavého tady, díky

Změny místího podnebí mně vždy zajímaly, klimatologický atlas (nové vydání) ČR u mně trůní na čestném místě .-)

Pane Lapine - takhle, jestli se vegetace změnila o 300 výškových metrů, to netuším, avšak v posledních rocích jsem zahlédl plno nadivoko vyrostlých vlašských ořechů, což je jinak rostlina, které se líbí teplo a obecně vzato do poloviny 80-tých let se jim u nás moc nedařilo, neboť při větší zimě jednoduše omrzly, resp. zmrzly úplně. Uvidíme, jak se jim bude dařit v následujících rocích, kdy by měly kvůli slunku teploty spíše stagnovat.

Každopádně od roku 82 jsme neměli podnormální léto, s vyjímkou roku 96, vždy léta byla nadnormální, resp. normální ať už suchá nebo mokrá - prakticky stále teplo, přičemž velmi teplá byla hned zkraje 82 a 83, pak "jen" mírně nadnormální - až do roku 91, 92 velmi teplé, taktéž i 94, kdy u nás padly dosud nepřekonané teplotní rekordy (37 stupňů) a pak až léto 2003, který bylo tentokrát krapet chladnější, než v Čechách. I léto 2002 nebylo zrovna studené.
Z zimami to bylo složitější, ale - jak všichni víte, převládají zimy buď mírné nebo vyloženě teplé, studených je relativně málo.

Rovněž převládá tendence k suchu. A zde se můžeme hádat - je teplo proto, že nějak nám přestává pravidelně pršet, tzn. kontinent je sušší a na suchou zem nerado prší, navíc tato se rychleji ohřívá?

Je to dáno činnosti člověka? - tedy brutální meliorací a obděláváním půdy monokulturami, tudíž
rozsáhlé plochy zbavené původního pokrytí navíc odvodněné se ohřívají rychle a vysušují se, přičemž vodu nejsou schopny v rozumné míře zadržet?
dále - rostoucí oblasti s tzv. "urban effectem" - tedy tepelným ostrovem průmyslové aglomerace, rozsáhlé plochy betonových pouští - tyto rovněž přispívají podobným dílem k vysušování krajiny, tudíž i k jejímu ohřevu?

- Otázka zní - je tento antropogenní vliv schopný změnit cirkulaci nad celým kontinentem, resp. nad jeho značnou části? Nezdá se mi to.

Takže jinak - jak se na tom všem podílela zvýšená sluneční aktivita - tzv. "modern maximum"? a jak se projeví současné zatím krátké minimum? Nastanou opět chladnější zimy a začne pravidelněji pršet? Pokud ano, antropogenní vliv není dominující, z globálního hlediska, avšak krajina sama o sobě přesolená hnojivy a pře-meliorovaná vodu nezadrží a častější srážky ji moc nepomohou.
Není tedy žádoucí řešit spíše tuto otázku, když se tu řeší lidské vlivy na klima a krajinu jako takovou?

A co polutanty? Tyto zahřívají vzduch v přízemní vrstvě, kdežto nahoře atmosféru spíše ochlazují a přispívají tak ke snížení srážek. (inverzní vrstva) Jaký je jejich výsledný vliv, efekt, krom toho, že jsou karcinogenní, nedýchatelné a špiní ledoffce i sníh, tudíž přispívají k tání téhož. Obávám se, že spíše negativní, než kladný. (možná kladný v diskutabilním jevu globálního stmívání) Avšak lze tímto diskutabilním jevem omlouvat ostatní negativa včetně zdravotních rizik pro zasaženou populaci?
Dále pokud tento efekt přispívá k menším srážkám, tudíž celkový počet dní s jasnou oblohou musí být zákonitě vyšší, což znamená opět jediné - vyšší teploty!

Mimochodem z příchodem podzimu (lidé zatím ani moc netopí - šetří a je teplo - máme u nás opět PM10 nad limitem prakticky po celý den, Mittal, průmysl, šachty i doprava si žádá své ) Neprší, je sucho a ve značné části dne vládne mírná inverze.

Jak vidno, je zde hodně otázek, odpovědi na ně i existují, ovšem jsou nedostačující.
CO2 mně do toho všeho jaksi nezapadá. A politické trojčení kolem něj, není zametáno pod koberec, jak se zde někdo domnívá, naopak - politická opatření (daň z uhlíku apod, biomasy i biopaliva..) jsou trapná a směšná a přispívají k zvýšené produkci ... CO2 i díky rezervovanému postuji vůči jaderné energii.

Stran oblasti chladnější vody nad Atlantikem - ono se uvidí, jak tu bude vypadat dále. Pakliže by vydržela chladnější než normál do zimní sezóny, tedy do prosince až ledna, zima jako celek by mohla být chladnější, neboť Atlantický expres přijde tak o jednu ze svých hlavních zbraní, tedy o druhou, tou další je sluníčko, kterému se zatím nechce ze spánku, dokonce se pokoušelo ze sebe vytlačit skvrnu starého 23- cyklu.

Mimochodcem led v Arktidě - zatím vypadá tak, že se zotavuje.

a tohle je zajímavé
http://www.newscientist.com/article/dn1 ... later.html

Uvidíme

Ahoj,

Ne Greene, v 20-tých létech minulého století TSI vylétla vysoko a držela se v podstatě na vysoké úrovni do roku 2004, kdy mnoho deníků opublikovalo zprávu, že slunce je nezářivější za posledních 8000 let ... a další sluneční cyklus měl být velmi silný, toto tvrdila NASA v roce 2006 a mnoho vědců ještě i vloni.
Teď je sluce na minimu, které se prodlužuje a NASA změnila svůj odhad, řekněmě radikálně , ale TSI neklesá tak rychle, jako počet skvrn .-), ale i tato však nejníže od let 70-tých, nicméně akumulované teplo v oceánech je značné. Přesto se říká, že pacifická i atlantická oscilace se překlopila do studené fáze, což by mělo mít za následek další pokles teplot, nemluvě o možném vlivu kosmických částic, díky slunečnímu minimu.
Před časem jsem ti napsal, že uvidíme za 2-3 roky, čili v roce 2012, jakým směrem se klima na zemi ubere. Zatím se zdá, že polární led se na severní polokoulí dává dohromady a pakliže tyto dohady jsou správné, bude tomu i tak za 3 roky
Nepopírám vliv CO2, nicméně ve světle těchto faktů i oněch v předchozím odstavci - jde o okrajovou záležitost.

Mimochodem -
Z tím hrcem máš pravdu, akorát dosaď si tam sluneční záření TSI po dobu v podstatě 80-ti let, což je dlouhá doba, to je to, o čem jsem zde debatil před rokem (pamatuješ můj příměr kotle či sporáku na plný výkon a pak v pozici sporo, resp. vypnuto?)

Měj se hezky

Adi píše.......... máme u nás opět PM10 nad limitem prakticky po celý den, Mittal, průmysl, šachty i doprava si žádá své ) Neprší, je sucho a ve značné části dne vládne mírná inverze. .........

Adi s tímto se sgruntu dělá něco těžko ale i když neprší tak dochází na povrchu k suché depozici a o tom je dobré vědět. Čím větší povrchy tím spíš je naděje na čistší vzduch. Např stříbrné smrky patří s jehličnanů mezi ty odolnější které celoročně sorbují značná množství. Udává se, že koruna smrku zachytí v odlehlých lesích zhruba to samé množství depozic které tam vymyje déšt. Ve městech to pak má ještě razantnějí přínos. Viz např ŽÍVA č. 2+3+4/2009. Podobně to platí i u trávníků, které se často nedomyšleně sekají nakrátko jak pro golfové hřiště.
Pokud už není kam s takoového prostředí uhnout asi bych alespon na místním úřadě tlačil na co nejdůslednější ozelenování města s důrazem na neopadávavé dřeviny a i na údržbu trávníků s vyším porostem. Pomohla by i občasná zálivka i kropení silnic.... aby se ze suchých ploch jen nestaly další zdroje prašnosti. Pan Mitall.... by skrze své imise měl i na takováto opatření vhodnou formo přispívat. Radní si volí občané co by si těchto aspektů zas měli být vědomi.
Také podobné kroky v místě bydliště podporuji ale zároven si nedělám iluze, že to samo o sobě může pomoci. Např na Jižjí Moravě ale i jinde některé zemědělské plochy vzláště po orbě a vláčení přesychají tak, že vítr žene tento prach do obcí a měst jako pouštní písek. Krajinu jsme převářnou výsadbou stepních rostlin jako je obilí prostě dlouhodobě odvodnily, scelili v lány a dnes to má i takovéto nečekané dopady na prašnost ve městech mnohdy vzdálených. Asi před rokem se takto do Čech dostal prach i s Ukrajiny, někdy sem přiletí i Saharský písek, prach se sopky na Kamčatce... Planeta je prostě nějak menší než jsme si dřív mysleli a každý krůček k ozdravení má smysl nejen v místě ale svou malou částí pomůže i jinde. GW bude asi tyto akcenty jen zesilovat.
Držím Ti Adi v úsilí palce, nenech se "otrávit" i když vše vypadá mnohdy beznadějně - planetu máme jen jednu.

Paro,

Takhle, ona "přírodní" prašná depozice nebude v současné doběmoc velká, neboť prakticky nefouká a ráno byly mlhy, což tuto značně omezuje, ovšem máš jinak v tomto pravdu.

Když se bavíš o stříbrném smrku, ten ze zdejších městských lokalit mizí rychle, Stromy smrku stříbrného usýchají, krom míst, kde byl na konci 80-tých let vysazen v lese.
Před pár lety se řešilo proč a výstupy byly v podstatě dva - napadení škůdcem a druhý faktor byl jasný - nepříznivé životní prostředí.
Od té doby se zde nevysazuje, patrně jako neperspektivní druh, hojně se sadí konifery a z listnáčů třeba platany, habry, americké duby apod. On platan je fajn, ale pozdě nahazuje listí a v zimě nemá tu funkci o které píšeš, totéž platí beze zbytku i o dalších listnáčích. Tyto aspoň jsou olistěny déle.
V místních lesích se krom borovic a modřínů nesadí žádné jiné jehličńany a doposud převládající smrk se stává minoritní dřevinou. V jistém ohledu je to dobře, neboť je zde permanentně napaden kůrovcem, méně již pilatkou, nemluvě o kyselé půdě, na straně druhé je tu ta zachytná a očistná funkce a pro mně i estetická. Smrk jednoduše pěkně voní a začíná mi chybět tak, kde již není.

měj se

greene

ještě jednou - slunko nasadilo forsáž a pak ji udržovalo na určité úrovni, kde je řečeno, že tím nebyla překročena jistá hranice, kde teplota může dále růst (sporák na sporo)? ber to tak, že on roční rozdíl tam nebyl až tak velký - mezi zastavením nárůstu TSI a stagnaci teplot (25 - 30 roků?), ale aspoň podle tvého grafu. nepopírám antropogenní vlivy, viz mé odstavce, ale CO2 nepatří mezi ty, které by mělo lidstvo či politici řešit.
Navíc se nedá říci, že by od roku 1998 nějakým významným způsobem rostla, spíše stagnuje na více či méně stejné úrovni a v dalších létech díky očekáváné studené fázi NAO i sluníčku lze očekávat jejich pokles.
Led se obnovuje po brutálním poklesu v roce 2007. Jsem přesvědčen, že tento nový (rostoucí) trend bude v zásadě zachován alespoň po dobu příštího desetíletí. (nejméně)

měj se hezky

Jinak více znalí se můžete poprat z tímto
http://arxiv.org/abs/0707.1161

Adi, keby sa naakumulované teplo v oceánoch teraz v čase slabého Slnka používalo na ohrievanie kontinentov, tak by musela klesať teplota kontinentov rýchlejšie (rásť pomalšie) ako oceánov. Je to ale úplne naopak, teplota kontinentov (hlavne na severnej pologuli) rastie oveľa rýchlejšie ako teplota oceánov (pozri napríklad http://www.cru.uea.ac.uk/cru/data/temperature/). Platí to pre obdobie 1975-2009. Takže to nejako nesedí, musí tu byť nejaký faktor, ktorý kontinenty ohrieva rýchlejšie ako oceány.

Za včerejšek přibylo v Arktidě dalších 30 000 km2 ledu. Za dva dny to tak je 60 000 km2. Počkám co dál, ale zřejmě už jsme za minimem. +- tak je o 500 000 km2 ledu více než v roce 08 a o 1 mil. km2 více než v roce 07.

Nazdar,
nájde sa niekto kto vie po nemecky a stručne to zhrnie čo hovoria vo videu?
Približne viem o čo ide, ale ak sú tam aj podrobnosti...
http://www.wetteronline.de/wotexte/reda ... /15_go.htm