Bob - a ked sa v poslednych 2 tisicrociach menilo slnecne ziarenie iba v rozsahu 0,2% z priemerneho stavu,co sposobilo potom tie ochladenia pocas maunderovho,daltonovho a neviem akeho slnecneho minima.Prosim o vysvetlenie.
Dakujem

To Milan Lapin a green :

Samozdřejmě, že to není tak jednoduché a že skleníkový efekt (který způsobuje celá naše atmosféra) je velmi významné činidlo...kdyby tu nebyla atmosféra, byl by povrch země v průměru o 33°C chladnější...ovšem kdyby tu nebyla atmosféra, ne kdyby tu nebyl CO2, kterého je v atmosféře cca. 0,3%. A to je další věc, která je na celé teorii o GO pochybná a byly o tom objeveny chybné, ne-li snad zfalšované studie. Jak se totiž ve více studiích ukázalo, CO2 má na skleníkový efekt mnohem menší vliv, než propagátoři GO tvrdí. Za prvé je třeba říct, že kdyby v atmosférě byly jen 2 základní plyny, tvořící jejích 99% (N2 a O2) + samozdřejmě další "svinstva" o kterých se zmíním za chvilku a uplně by chyběl CO2 + vzácné plyny, teplota by se snížila jen velmi málo a hlavně graf s vzrůstem množství CO2 a změnou teploty je kus hyperboly - rozdíl mezi jeho nulovým množstvím a např. 1/5 současného stavu způsobí daleko větší vzrůst teploty, než rozdíl mezi např. 4/5 současného množství a 5/5! ...takže už tady je jasné, že současný nárust množství CO2 o několik desítek procent by rozhodně neměl zvýšit teplotu ani o desetinu!
On CO2 je opravdu plyn, který působí skleníkový efekt výrazně víc, než třeba O2, nebo N2, ale ne mockrát víc, a jelikož je ho je v atmosféřě 0,3% - TAK JE JEHO VLIV ZANEDBATELNÝ! Naopak zvyšuje zemědělskou produkci.

Kromě základních 2 plynů naší atmosféry má ale na skleníkový efekt velmi zásadní vliv ještě 1 látka - VODNÍ PÁRY. Je to samozdřejmě taky plyn, ikdyž se nepočítá do běžného složení atmosféry a je to opravdu velmi silně skleníkový plyn! A co víc, v atmosféře je ho mnohonásobně víc, než CO2!
TAKŽE POKUD UŽ BY MĚL SKLENÍKOVÝ EFEKT VÝRAZNĚ OVLIVŇOVAT ZMĚNY TEPLOTY V POSLEDNÍCH STALETÍCH, BYLO BY TO PRÁVĚ BUĎ KVŮLI VODNÍM PÁRAM, JEJIHŽ MNOŽSTVÍ OPRAVDU MŮŽE TEORETICKY KOLÍSAT...IKDYŽ O TOM ZATÍM NIC NEVÍME A NEBO KVŮLI DALŠÍM LÁTKÁM, KTERÉ NAOPAK PŮSOBÍ PROTI SKLENÍKOVÉMU EFEKTU - AEROSOLŮM!
Aerosoly, ať už prach a popílek, nebo oblaka skondenzované vodní páry zvyšují albedo a snižují význam skleníkového efektu - proto po velkých výbuších sopek krátkodobě klesla teplota. Ovšem aerosoly v současné době nejsou to, co by hýbalo globální teplotou!


Je velmi přesně vypočítané o kolik se změní globální teplota, pokud se o určité množství změní intenzita slunečního záření. Od Maunderova minima do "moderního maxima" (1940-2000) se intenzita slunečního záření změnila tak, že by se (samozdřejmě zpožděně) měla globální teplota zvýšit o 0,7°C. Podle různých údajů se od chladnější 2. poloviny maunderova minima do závěru moderního maxima v 90. letech zvýšila globální teplota o 0,7 až 1°C. TAKŽE JE TU ZA 300LET ZVÝŠENÍ TEPLOTY O 0,0 AŽ 0,3°C, KTERÉ SE NEDÁ PROKAZATELNĚ VYSVĚTLIT ZVÝŠENOU SLUNEČNÍ AKTIVITOU! Takže se zdá, že zvyšení množství CO2 a dalších vypouštěných vzácných plynů, zvýšilo za 300let globální teplotu o v průměru 0,15°C! I to však nemusí být čistě jen vypouštěnýmy plyny, ale může to být i přirozenýmy změnamy v množství vodních par a aerosolů.
PÍŠEŠ GREENE, ŽE SOUČASNÉ OTEPLENÍ SE NEDÁ VYSVĚTLIT SLUNEČNÍM MAXIMEM Z LET 1940-2000, JÁ ŘÍKÁM ŽE SE TÍM DÁ VYSVĚTLIT! Dáme si tzv. "optimum", v letech 1840-1940, kdy byla celkem stabilní intenzita záření i teplota. Delší dobu před tím bylo Maunderovo minimum a těsně po té Moderní maximum sluneční aktivity. Shodou okolností je ochylka intenzity záření při maunderově minimu, oproti optimu 1840-1940 zhruba stejná jako odchylka na druhou stranu při moderním maximu. A teď se podíváme na teploty...ochylka teploty na konci maunderova minima od teploty v optimu...dá se říct kolem roku 1900...je skoro stejná jako odchylka na druhou stranu na konci moderního maxima v 90. letech. ROZHODNĚ NE ŽÁDNÉ, POMOCÍ SLUNCE NEVYSVĚTLITELNÉ OTEPLENÍ. A pokud víte, tak (jak přiznaly i hlavy IPPC) tak se po roce 1995 oteplování rychle zpomaluje a teď už se zastavilo.

V KAŽDÉM PŘÍPADĚ SE DÁ ŘÍCT, ŽE V POSLEDNÍCH STALETÍCH OVLIVŇJE GLOBÁLNÍ TEPLOTU ALESPOŇ Z CCA. 80-90% INTENZITA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ A KDYŽ CHCEME POZOROVAT ZMĚNY KLIMATU, MUSÍME HLAVNĚ POZOROVAT ZMĚNY INTENZITY SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ A SE KTERÝMA JE TO TÉMĚŘ PŘÍMÁ ÚMĚRNOST A ZMĚNY INTENZITY SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ MAJÍ V SOUČASNÉ DOBĚ TÉMĚŘ PŘÍMOU ÚMĚRNOST SE SÍLOU CYKLŮ SLUNEČNÍCH SKVRN!

A JAK PÍŠI VELMI PODROBNĚ NA MINULÉ STRÁNCE, tak Moderní maximum po roce 2000 skončilo...od roku 2006 do teď bylo (vlastně ještě je) min. 4leté uplné minimum, místo 0,5-1letého, které byly vždy od daltnova velkého minima a v posledních 3 měsících sice počet skvrn opět vzrostl, ale pořád je v hodnotách, které byly dosahovány jen ve okamžicích uplných minim slunečních cyklů, posledních mnoha desetiletí.
Takže ikdyž budem mít štěstí a toto více jak 4-leté minimum skončí, tak nás čeká určitě minimálně jeden, spíše 2 velmi slabé cykly a můžeme celkem brzy čekat mírný pokles globální teploty!



...Pokud v textu najdete části,které můžete nějak pádně napadnout, byl bych rád, kdybybste kvůli tomu nesmetávaly ze stolu celý text.

Dost poznatků jsem zjistil z tohoto velmi obsáhlého, podloženého a odborně zpracovaného článku: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky ... chlazovani (doporučuji přečíst velmi podrobně)
...ale také mi hodně pomohla tato vědecká zpráva z roku 2008: http://www.davidarchibald.info/papers/S ... 202008.pdf

A samozdřejmě mnoho dalších zrojů.

Rehorjan, tak predovšetkým, Ing. Josef Zemánek je ekonóm a z meteorológie má len veľmi povrchné znalosti. Jeho článok by som bral s veľkou rezervou, navyše ho nikto nelektoroval (je to typický blogový článok, teda bez záruky spoľahlivosti). Konzultoval so mnou niektoré detaily prostredníctvom mailov a sám uznal, že sa nevyzná v teoretických základoch fyziky atmosféry. Pokiaľ ide o Davida Archibalda, tak on je na tom podstatne lepšie, meteorológiu študoval. Dávno sa ale nezaoberá vedeckou činnosťou a je iba TV moderátorom počasia (dosť úspešným). Jeho graf o priebehu satelitom meranej teploty je síce pôsobivý, no končí v roku 2007. Ak ho predĺžite do roku 2010, tak je jasné, že predpoveď mu vôbec nevyšla - teplota dosahuje teraz takmer rekordne vysoké hodnoty už niekoľko mesiacov, a to napriek 4-ročnému minimu slnečnej aktivity - http://www.drroyspencer.com/latest-global-temperatures/ a iné zdroje, ktoré sem dával aj Green.
Píšete, že CO2 je málovýznamný skleníkový plyn - neviem, že odkiaľ beriete tieto informácie, no laboratórne merania a aj teoretické výpočty potvrdzujú, že keby sme odstránili z atmosféry CO2, tak by klesol celkový skleníkový efekt atmosféry o 3 °C, teda o 9% (z 33 °C na 30 °C). Ak by sme ale pridali 100% terajšieho CO2, tak by stúpol skleníkový efekt atmosféry asi o 2-2,5 °C - http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas Tieto údaje v anglickej Wiki sú určite v poriadku, sú v súlade s lektorovanou vedeckou literatúrou, ktorá je tam citovaná.
Ešte k tomu Mauderovmu minimu. Podľa všetkého to bolo najhlbšie minimum slnečnej aktivity za posledné 2 tisícročia a pokles bol iba o 0,2%, teda asi o 0,3 W/m2 v priemere na zemskom povrchu. Len samotný príspevok zvýšeného CO2 k skleníkovému efektu atmosféry predstavuje teraz od roku 1750 takmer 2 W/m2 v priemere na Zemi.
Vodná para sa mení v atmosfére v súlade s teplotou oceánov, kontinentov a atmosféry (fyzikálny zákon Clausius Clapeyrovov, Magnusov vzorec). Pri raste teploty o 1 °C vzrastie množstvo vodnej pary v atmosfére asi o 6% (ako merná vlhkosť, tlak vodnej pary alebo absolútna vlhkosť), ak sa príliš nezmení relatívna vlhkosť vzduchu.

Ja len doplním pána Lapina k tomu, čo napísal o vodnej pare. Koncentrácia vodnej pary sa mení v závislosti od teploty exponenciálne. Väčšina vodnej pary je koncentrovaná v spodnej troposfére a s výškou jej percentuálny podiel rýchlo klesá (práve kôli teplote). Ak je teplota stála, nie je možné aby koncentrácia vodnej pary začala samovoľne rásť z iných príčin (uvažujem konštantný tlak aj relatívnu vlhkosť). Prebytočná vodná para by totiž veľmi rýchlo skondenzovala. Ak ale vzrastie teplota napríklad tým, že sa zvýši koncentrácia iných skleníkových plynov (CO2, metán, N2O, CFCs ...) vzrastie zákonite aj koncentrácia vodnej pary. Vodná para je skleníkový plyn. Rast jej koncentrácie teda zosilní pôvodné oteplenie. Jedná sa o typickú kladnú spätnú väzbu. Teplota sa tak zastabilizuje na novej, vyššej úrovni, ktorá je väčšia, ako by vyplývalo iba z čistého účinku spomínaných skleníkových plynov. Odhaduje sa, že toto zvýšenie môže byť až 2x väčšie ako pôvodný nárast teploty. Dusík nie je skleníkový plyn a jeho interakcia so žiarením Slnka je extrémne malá. Skleníkový efekt dusíka môžeme teda považovať za nulový. Kyslík taktiež nemá veľký skleníkový účinok. Skleníkovým plynom je ozón, ktorý sa tvorí v stratosfére pri interakcii kyslíka s UV žiarením. Vzniká aj v spodnej troposfére. Skleníkový efekt ozónu je však v porovnaní s CO2 malý.
Vodná para má síce vyššiu koncentráciu ako CO2 alebo metán, ale ide o krátko žijúci skleníkový plyn, ktorého koncentrácia sa navyše mení s teplotou, čo neplatí pre iné skleníkové plyny. Tie majú podstatne dlhšiu životnosť v atmosfére, ako má vodná para. Vodná para pôsobí ako určitý zosilovač radiačného účinku iných vplyvov na teplotu.
Záverom zopakujem to, čo už napísal aj pán Lapin: CO2 napriek malej koncentrácii v atmosfére má pomerne významný podiel na skleníkovom efekte.

http://zpravy.idnes.cz/globalni-oteplov ... avarna_chu celkem rozumně o GO, a prosím greena aby do toho nezačal zase štourat..aspon jednou..

Na euroekonom.cz jsem napsal:

V článku nahoře bylo zjištěno,že jsou dvě rychlosti slunečního dopravníkového pásu,nižší s větším počtem skvrn,která má kratší periodu cca 10,4 roku a dále máme vyšší rychlost(na tu se to přeplo cca 2004) s periodou cca 11,6 roku s menším počtem skvrn.Když se podíváš do grafu slun. cyklu nahoře,tak s tou kratší periodou byly minima v r. cca
1912,1922,1933,1943,1954,1964,1975,1985,1996,2006,jestli je to posunuté o rok je nepodstatné.Podobná řada byla v r 1833-1875 a následovalo moderní minimum,podobně daltonovo minimum následovalo po řadě z r. 1724-1795 akorát ta řada byla delší a minimum bylo tvrdší,škoda že tam není řada před maunderovym minimem.V posledním slunečním cyklu před těmi minimi si všimni tvaru toho sluneč. cyklu,jeho zadní linka nepadá tak ostře jako u předchozích,ele je hodně pozvolná,došlo tam k přepnutí rychlosti pásu a to je přesně i u 23 cyklu.Dále se obávám,že čím větší řada před minimem,tím bude to minimum tvrdší a my jsme si již hodně dlouhou řadu s menší rychlostí vybrali od r 1912.

Podle mě se již velice rychle blíží doba,kdy to alarmisté budou muset odpískat a green a spol rychle převléci kabát či jej vyměnit za kožich.Podle grafu nahoře zde byla minulých sto let velmi vysoká intenzita sluneční činnosti a tato obrovská energie se celých sto roků akumulovala do oceánů a nyní toto teplo vydává a chvíli je bude vydávat,to je záporná zpětná vazba,většinou je odezva asi o 8 roků později,než se sníží sluneční činnost,ta se snížila asi r 2006,snížením sluneční aktivity klesá teplota ve větších výškách atmosféry a během 4 roků se začne rapidně snižovat teplota oceánů,které začnou ochlazovat nižší vrstvy atmosféry.To bude začátek Archibaldova minima.

Kapr, (aj iní diskutujúci) už som niekoľkokrát upozorňoval diskutujúcich na e-pocasi, že nemá zmysel diskutovať o obsahu novinových článkov, najmä ak ich nepíšu odborníci v danej problematike. Skúste niekedy vložiť sem odkaz na lektorovaný článok z odborného časopisu, potom sa zapojím do polemiky aj ja.

Green, k tomu mám nasledujúce vyjadrenie:
1) IPCC uvádza radiačné zosilnenie od roku 1750 a nie od 1650-1700, keď bolo Maunderovo minimum. V 1750 bolo podľa Leana slnečné žiarenie (solárna konštanta) asi o 1 W/m2 silnejšie ako počas Maunderovho minima. Po prepočítaní na horizontálnu plochu zemského povrchu a po odpočítaní 30% albeda je to asi 0,17 W/m2.
2) Y.M. Wang vypočítal aktivitu Slnka od roku 1711 podľa astrofyzikálnych podkladov a astrofyzici mu dôverujú viac ako Leanovi (aj ma na to upozornili, že prečo používam graf od Leana, keď Wang je lepší). Oproti Leanovi dáva oveľa menšiu premenlivosť slnečného žiarenia za posledných 300 rokov. Ak by sme prijali Wangovu hypotézu, tak má variabilita slnečného žiarenia iba minimálny vpyv na globálne zmeny klímy za posledných 2000 rokov a museli by sme dať za pravdu takým paleoklimatológom, ktorí tvrdia, že tak Malá doba ľadová ako aj Stredoveké optimum (900-1200) boli iba záležitosťou severného Atlantiku a netýkali sa celej Zeme. Čo s určitou výhradou pripúšťam, podobne ako celý rad paleoklimatológov a klimatológov.
3) Ešte sa neviem rozhodnúť, že komu dôverovať viac, študentom poskytujem obidve hypotézy. Ja mám ešte ale stále viac dôvery k Leanovej rekonštrukcii, lebo elegantne vysvetľuje nielen Malú dobu ľadovú ale aj rast globálnej teploty v období 1900-1950. Počkajme ešte zo dva roky a uvidíme.