Paro,

Jsme nejlidnatější region v ČR, ale to ti asi nedošlo To, že jinde je daleko větší binec, vím moc dobře, vem si Indii, Čínu a spol. Přesto kvalita ovzduší byla zde srovnávána s Pekingem. Proč asi? Dýcháme zde asi ozón.
Místo řešení oněch neskutečných binců, které jso vypouštěny u nás, resp. v rozvojových zemích se řeší CO2, Masakr. O to mně jde zde celou dobu. Že jsem, zaměřen na Ostravsko? Bydlím zde. Kdybych bydlel v Mumbaji, tedy Bombaji, řešil bych problémy tamějšího regionu, které jsou o řád horší. Na tamější problémy už vůbec nemám vliv, mohu tak maximálně ovlivnit zdejší okolí. Snad. Proto řeším ostravsko, ne Indii. Ono je pohodlné se zabývat Indy, a nevidět problém za svými humny.
A ty firmy, které tam vypouštějí smrad, zde bojují proti CO2. Není to luxusní? A většina jim to sežere i s navijákem. paráda. Brave New World

Asi ti taky nedošlo, že očištěním vzduchu od průmyslových binců to obecně prospěje lidem i přírodě a pomůže lidem se uživit a přízpůsobit potenciálním změnám klimatu.
Viz - umělé zimní zásobárny na led, resp. vodu v Himalájích pro okolní vesnice. Jestli ti nedošlo, tak ti stejně nezbyde nic jiného, než se přízpůsobit chladnějšímu, resp. teplejšímu klimatu, který zde bude, nebo už je. Biopalivy to nevyřešíš a fofrníky už vůbec ne. Když je zima, vezmeš si zimník, když je léto, hodíš se do trika, to je dennodenní přízpůsobování se. Podobně v povodňových oblastech se musí vystavět poldry, vypouštět vodu do lužních lesů, resp. stavět hráze. Podobně je tomu, když je sucho, kopají se studny a vybírají se plodiny, které více vydrží. I tomu se přízpůsobuje architektura - všimni si staveb na jihu Evropy a na jejím severu, resp. u nás. To je zcela normální. V tomto gardu zní zcela nesmyslně - místo postavit solidní dům odolný proti změnám počasí, budeme pumpovat CO2 pod zem Místo očištění vzduchu o prokazatelných škodlivin,PM10, SO2, atd, budeme "čistit" vzduch od CO2 a stejně o nevyčistíme, jen naplníme něčí kapsy. Znělo to zde stokrát. Nezní to zde jako hloupost, když CO2 k životu v podstatě potřebujeme?. Nemluvě o tom, že biopalivy a politicky motivovanými řešeními se utratí neskutečné prachy a CO2 neubyde ani gram, naopak.
Já na rozdíl od tebe, předestírám řešení, které je reálné a má určitou šanci na realizaci a pomůže lidem i klimatu, tedy přírodě. U tebe to při vši úctě nevidím. Jen obecné proklamace a-lá Pan Havel, kterého si považuji, ale zároveň vnímám bezzubost jeho proklamaci.

Na co si nejsem schopny zvyknout a lidský organizmus obecně, jsou ony smrady, kderé jsou zde v ovzduší. V Indii, Číně, Mexiku, atd ...

Stran neuspořádanosti, vidím to podobně, volební období ,mně nezajímá, není zde dlouhodobá koncepce hospodaření v krajině. Místo toho se používá technický eufemismus - údržba. ten není přesný a je zavádějící, neboť vnáší pojem udržení jakéhosi stavu, který vůbec nemusí být ideální.

Přesto, že jsem se dožral, přeji ti krásný den. Zde opět od rána prší ....

Od februára tu viacerí diskutujúci viedli ostrú debatu o jari a lete 2010. Jar už máme za sebou, na http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_htm ... banovo.htm mám podrobné zhodnotenie. Vyberám z neho toto:
Jar 2010 bola na Slovensku teplotne tesne nad hranicou intervalu normálu, mala priemernú teplotu vzduchu nad dlhodobým priemerom (DP) z obdobia 1951-1980 o 0,8 až 1,5 °C.
Ja som koncom februára predpovedal jar o 1 °C nad DP, čo sa mi aj splnilo. Úhrny zrážok boli na Slovensku veľmi vysoké, v priemere predbežne okolo 200 mm (z 203 staníc), čo je asi 300% DP z obdobia 1901-1990 (tým aj rekord najmenej od roku 1881). Také vysoké úhrny zrážok, samozrejme, nikto nepredpovedal začiatkom jari, najmä keď bol marec na zrážky chudobný. Stojí za pozornosť, že sa stalo po prvýkrát, aby veľmi daždivé apríl a máj boli zároveň aj teplotne nad DP o viac ako 1 °C. To je vcelku v súlade s teóriou klimatickej zmeny, ktorá predpokladá po oteplení oceánov zvyšovanie množstva vodnej pary v atmosfére (o 6% na 1 °C oteplenia). To je potenciál na zvýšenie úhrnov zrážok. Vysoké úhrny zrážok môžu ale vzniknúť len za predpokladu cyklonálneho počasia, čo sa aj stalo. Skoro celý apríl a máj zotrvávala nad stredou Európou výšková brázda lebo cyklóna. Preto bola juhovýchodná Európa relatívne teplá a severozápadná relatívne chladná. Rozhranie prechádzalo zväčša cez ČR. Severná pologuľa bola ale na jar 2010 veľmi teplá (zrejme 2. najteplejšia od začiatku pozorovaní, oceány asi vôbec najteplejšie).

"začlo foukat", ale větrná elektrárna se shodila už dávno, "přestalo svítit slunce" ale fotovoltaické elektrárny narostly jako houby po dešti..to je jenom jak to v tomto státě chodí, lidi dělají věci k přírodě přesně naopak. Na co jsou dotace to aktuálně prostě jede a je in..
perlička od nás z práce, našeho šéfa to taky postihlo, nevím jestli i za tímto jsou nějaké dotace..ale..ohradila se za firmou plocha a budem mít béééé ovečky nekecám, juchu prostě..místo sekačky na spásání trávy..prostě nádhera jak buchlovice žijí ekologií..bohužel do té doby než okolní komíny začnou valit jedy do ovzduší..ale to přece je jen na chvilku a není to tak vidět, že...hlavní je aby to bylo vidět před všema, podívejte se tady žijeme s přírodou..achjo je mě blijno jdu zvracet

edit: jo k té vrtuli, tam se udajně rozkradlo vnitřní vybavení a technika a bylo víckrát no tak to shodili
tady té naší koncepci se musí zahraničí opravdu smát..ááá konec větrání sousedi zatápí

p.Lapin

Tiez mam par otazok:

1. v dokumente na ktory ste dali odkaz som nenasiel uhrny zrazok za marec. tvrdite ze marec bol na zrazky chudobny. Viem ze napr. u nas vo Vratnej napadlo za tyzden(obdobie pred 17.3) do metra snehu(samozrejme su to hory a SZ, ale aj tak je to myslim celkom slusne)

2. hovorite ze na 1°C oteplenia pripada 6% zvysenie uhrnu zrazok, u nas to bolo ale cca 200% takze hlavna pricina je asi niekde inde, resp. ako je na tom co sa pomeru zrazok a teploty tyka cela zem(alebo aspon severna pologula)?

Dakujem

Odpovedám na otázky.
Najprv pre Greena:
1) Počet zrážkomerných staníc používaných na výpočet územných zrážok je od roku 1901 rovnaký, teda 203 tých istých staníc. Ak na nejakej stanici chýbal mesačný údaj, tak ho doplnil odborník z SHMÚ podľa okolitých staníc (občas bolo aj viac ako 750 staníc v činnosti). Územný priemer za Slovensko sa robí metódou dvojitého váženého priemeru, pričom sa spracúvajú zvlášť výškové pásma.
2) Dal som tam predbežný údaj na základe odhadu zo staníc, ktoré boli k dispozícii dnas ráno o 9.30 h (asi 100 staníc). Konečný výpočet sa bude robiť až 4. alebo až 8.VI., keď bude k dispozícii aspoň 650 staníc. Dr. Faško odhaduje, že úhrn za máj môže byť 200 mm, no možno aj viac, tak do 220 mm. Paralelne robí Dr. Faško aj územné priemery pomocou tzv. izohyetovej metódy z expertných zrážkových máp.
Teraz pre Stonohu:
1) Jedna lokalita nemôže podstatne ovplyvniť územný priemer na Slovensku, nad 1000 m n.n. máme iba asi 5,4% územia.
2) Na 1 °C oteplenia je v atmosfére v stave nasýtenia o 6% viac vodnej pary (vyplýva to z fyzikálneho vzťahu teploty a vlhkosti vzduchu). Úhrny zrážok závisia najmä od rýchlosti výstupných pohybov a od množstva vodnej pary pripravenej na kondenzáciu. Teraz to ovplyvnilo dlhé zotrvanie cyklóny v strednej Európe (v cyklóne sú výstupné pohyby dominantné) a pomerne teplý a veľmi vlhký vzduch. V dôsledku oteplenia oceánov a atmosféry rastú úhrny zrážok všade tam, kde sa vyskytuje cyklonálne počasie alebo podmienky na konvekciu. V anticyklonálnych oblastiach rastie potenciálny výpar (tiež asi o 6% na jeden °C oteplenia), čo spôsobuje rýchle vysušovanie pôdy a rast rizika sucha.

Ďakujem za odpoveď pán Lapin a ešte mám jednu doplňujúcu otázku:
Ak by sa teda potvrdil odhad územného úhrnu zrážok 200 až 220 mm za máj 2010, bude to asi bezkonkurenčný májový rekord od roku 1881 ak sa nemýlim ? V ktorom roku bolo 2. miesto za máj, a koľko to bolo mm ?

Pane Lapine -

Neříkám, že jinde bylo teplo, ale u nás květen byl vyloženě chladný.
Nebude tedy Slovensko teplejší právě díky poloze frontálního rozhraní? (Většinou bylo na jeho teplejší straně)
U nás zhusta bylo chladněji a květen byl chladnější oproti normálu 1-2 stupně. Srážky rovněž katastroficky vysoké. V oblasti Slezska, kde bydlím - cca 350 mm.
I v zimě rovněž probíhalo ono poměrně netypické proudění, což způsobilo, že na Slovensku bylo tepleji, než u nás a Morava byla teplejší, než část Čech.

Děkuji za reakci a přeji hezký den

Kapře - a tak se "bojuje" proti CO2, tedy pardon - znečištění ovzduší.
pomoz tedy prosím podpořit dobrou věc http://www.arnika.org/podepiste/petice- ... ro-ostravu a ostatní prosím taky Děkuji

Ps - pro všechny - http://library.crossfit.com/free/pdf/CF ... arming.pdf

Green, máj 1939 mal na Slovensku 165 mm v priemere, bol to doteraz najdaždivejší máj, je zaujímavé, že bol zhruba o 1,5 °C chladnejší ako máj 2010.
Adi, neviem, že s akým normálom porovnávate máj 2010 u vás, treba to porovnať s oficiálne platným normálom 1961-1990 prepočítaným na vašu nadmorskú výšku. Pretože v Oravskej Lasnej, čo je neďaleko od vás, bol máj 2010 asi o 0,5 °C teplejší v porovnaní s normálom 1961-1990, tak pochybujem, že by bol u vás o 2 °C chladnejší. Je ale pravda, že vďaka cyklóne nad strednou Európou bol východ Slovenska teplejší ako západ, a Slovensko teplejšie ako Česko. V máji 2010 spadlo na severe Slovenska na niekoľkých staniciach viac ako 400 mm zrážok.

Objavili sa špekulácie o tom, že extrémne zrážky v máji na Slovensku sú dôsledkom sopečného výbuchu na Islande. Čo si o tom myslíte pán Lapin ? Určitý logický základ by to mohlo mať. Myslím tým nárast počtu kondenzačných jadier.

Počasí jak v Irsku, vynáším ze sklepa kýbl za kýblem:-)

To green:
Nevím jak slovenští meteorologové/klimatologové, ale čeští tvrdí, že k tomu nejsou důkazy a dávají v příklad "suché země", které byly též zasaženy popelem - Holandsko apod. Navíc prý nikde nebylo pozorováno přesycení - tzn. - je dostatek kond. jader (podle Metelky) + prach je méně účinné kond. jádro

Také mě možná vazba na sopečný prach zajímá.
Pokud jsem ale stihl sledovat jeho dráhu v prvých dnech, kdy byla ještě družicově indikovatelná tak nikde nebyla zřejmá vazba alespon na změnu struktury oblačnosti ač se ve stejných výškách kde se oblačnost vyskytovala s ní promíchával. Spady v okolí našich měst, které jsou sledovány obsahují prach ale kupodivu nikoli sopečný. Mám proto za to, že kondenzačních jader je v atmosféře a v okolí měst kde je srážek typicky méně skutečně nadbytek.
Pokud by sopečná činnost měla mít na srážky nyní vliv tak spíše ochlazením troposféry při následné změně cirkulace a vzniku kontrastu s teplým vlhkostí nasyceným vzduchem. Toto se mi ale zatím nepotvrdilo.
Teplejší a vlhčí středomořský vzduch se do k nám dostával už v zimě velmi často a takováto situace kdy se zde střetává s chladnějším severním prouděním se doposud opakuje.
Právě tento typ proudění který se cyklicky s větší četností po cca 14 letech opakuje proto považuji za hlavní přčinu současného deštivého počasí.

Green, už niekoľko dní po prvom výbuchu islandskej sopky som sa k tomuto problému vyjadril pre médiá. Zopakovať môžem len toto:
V atmosfére je nad kontinentami vždy dostatok kondenzačných jadier (aj viac ako 10 tisíc v 1 cm3 vzduchu) a sopečný popol nemôže zvýšiť rýchlosť kondenzácie. V atmosfére môže vzniknúť len toľko zrážok, koľko dovoľuje skondenzovaná vlhkosť vzduchu a vertikálne výstupné pohyby. Rýchlosť kondenzácie a tým aj úhrny zrážok teda závisia najmä od existencie cyklonálneho počasia, prípadne podmienok na konvekciu. Od toho závisia vertikálne rýchlosti (výstupné pohyby) v atmosfére. Druhým dôležitým faktorom je množstvo vodnej pary v atmosfére, čo jednoznačne závisí od teploty vzduchu. Na 1 °C zvýšenia teploty vzduchu je fyzikálne dobre zdôvodnené zvýšenie množstva vodnej pary v stave nasýtenia o 6%. Najmenej o takú hodnotu sa zvyšujú aj úhrny zrážok pri rovnakej verikálnej rýchlosti.
Sopečná erupcia môže vyvolať zvýšenie úhrnov zrážok len v bezprostrednej blízkosti vulkánu - kvôli dodatkovému teplu a dodatkovej vodnej pare, čo spôsobí často búrkové lejaky, teda nie kvôli sopečnému prachu.