od papilio » 14. 09. 2009 13:03
Pane Greene, věta "Teplo sa dávkuje konvekciou iba dovtedy, kým teplotný gradient nedosiahne 1°C/100m" je jinými slovy přesně totéž jako moje věta "postupně se víc a víc ohřívá až do stavu určité rovnováhy, kdy je tak teplá, že už se od povrchu víc ohřívat nemůže !" Potud se doufám shodujeme, i když Vy rád ve větách vidíte něco, co tam není. Jenže dál zase přidáváte věty, které neplatí. Za prvé : Už zase lítáte ve zkreslených průměrech a snad úmyslně se v nich motáte sám tak, že tomu nerozumíte. Vystupte z průměrnosti. Pokud v poledne dosahuje teplota povrchu 100°C (nezapomeňme, že nemáme chlazení vodou), dusík u povrchu se taktéž zahřívá na 100°C. V noci tentýž povrch zářením vychladne na nulu, nebo to je jedno na kolik. Jen nízká spodní vrstvička atmosféry předá teplo studenému povrchu, další přenos tepla seshora dolů, bez konvekce, jen vedením, je velice pomalý, s tím snad problém nemáte. Pár metrů nad povrchem tedy již bude ve stavu výše uvedené rovnováhy stálá teplota téměř 100°C a výš bude adiabaticky klesat. Až v 10km bude taky nula, obyvatelno by bylo jen v Himalájích ! Průměrná teplota spodní atmosféry nebude stejná jako teplota povrchu. Ten chládne, dusík ne. Tady máte základní chybný logický předpoklad. Ano, pár metrů nad povrchem platí Váš bod 2, ale výš již naprosto ne. A za druhé. Zatím jsme pominuli adiabatické děje, týkající se změny polohy molekuly dusíku od povrchu nahoru a zpět. To je OK. Jenže jsou ještě jedny děje související s adiabatickými změnami teplot. Co udělá dusík, stoupající od povrchu podél 6km Kilimandžára do výšin ? Myslíte, že vrcholky hor dostávají menší příděl TSI než nížina pod nimi ? Každý kámen, každá plošinka je vyhřátá taky na 100°C, ne ? Takže dusíček, místo aby vychládl na oněch 40°C, dostane na vrcholku pecku a ohřeje se zase na 100°C. Nedej Bože, aby pak začal klesat do nížiny, předpokládejme, že jen pluje vodorovně... No, zkusíte domyslet ? Jak vysoká bude vrstva vzduchu, která díky konfiguraci terénu nebude adiabaticky ztrácet teplotu ? Ono to totiž logicky dopadne tak, že ohromná masa horkého vzduchu nad rovníkem bude téct do vyšších zeměpisných délek, nějakou dobu tam bude taky ohřívat vzduch do stavu nabytí rovnováhy - a nakonec bude celá Země zavalená vzdušnou masou, které sice těsně při povrchu bude víceméně kopírovat teplotu povrchu, ale pak bude pár kilometrů do výšky nesnesitelně horká. Vše jen proto, že se zářením neumí efektivně ochladit, a teplo přijme i ve vyšší nadmořské výšce. A co jste opomněl - tím předáváním tepla z dusíku zpět povrchu se povrch otepluje obdobně jako pomocí "skleníkových plynů", takže čím více se budete snažit ochladit dusíkovou atmosféru "antikonvekcí" a vedením, tím víc přidáte ohřevu povrchu dusíkem, tím máme průměrně teplejší povrch. Nakonec podle Vaší teorie by dusíková atmosféra i povrch byly pěkně tak akorát teplounké i bez skleníkového plynu, jen a jen díky akumulaci a nevyzáření tepla dusíkem. Pořád jste totiž nepřijal fakt, že akumulace tepla v čemkoliv je to, co tvoří teplotu povrchu zemského. Ne záření, to jen procesy urychluje. Pouze atmosféru dokáže ochladit, ale nějak významně ohřát povrch - to těžko. Pouze pokud pominu nebo nechci vidět desítky dalších dějů.