Stabilita základních vlivů na klima.

tak toto je naozaj krasne....

2.3.2009 - Ve Washingtonu proběhl protest proti "globálnímu oteplování" a produkci CO2 podporovaný klimatologem Jamesem Hansenem. Protest proběhl paradoxně v době, kdy východní pobřeží USA sužovala jedna z nejtvrdších zim od druhé světové války. Promrzlí aktivisté Greenpeace pochodovali městem den po silné sněhové bouři

Aktivita slunce:

http://earthobservatory.nasa.gov/Featur ... /solar.php

Korelace sluneční aktivity a zemského klimatu:
http://www.tgdaily.com/index2.php?optio ... 1&id=42006

mějte se hezly

toto som nasiel na euroekonom.cz

Duben 2009 byl čtvrtý nejteplejší za posledních 215 let

"Průměrná dubnová teplota vzduchu odpovídala z dlouhodobého pohledu spíše květnu a duben 2009 tak byl čtvrtý nejteplejší od roku 1794.

Průměrná teplota letos činila 12,3 stupně Celsia. Ještě teplejší dubnové počasí bylo v letech 1800, 1794 a 1961 s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 16,2 °C, 13,9 °C respektive 13,2 °C..." (Dagmar Honsová, aktualne.cz) ODKAZ >>

Když si představím, jak horký byl rok 1800, ve kterém padal jeden teplotní rekord za druhým, jímá mě skoro hrůza . Zajímalo by mě, jestli ještě někdy ve 21. století podobně horký duben jako v roce 1800 zažijeme...? Možná by stačil i duben 1794. "Globální oteplování" ve střední Evropě v letech 1790 až 1800 muselo být skutečně drsné. Na druhou stranu, výborně se tehdy dařilo melounům, meruňkám, broskvím a vinné révě.

Ještě dodávám, že duben 1800 představoval vyvrcholení tehdejšího oteplování v ČR ( ODKAZ >> ). Shodou okolností se stejně jako dnes nacházel již v druhém či třetím roce Daltonova slunečního minima ( ODKAZ >> ). Pak přišel zlom, a teploty v průběhu 40 let spadly do opačných (chladných) extrémů. Průměrné teploty místy klesly až o 2 stupně Celsia. Ani se mi nechce věřit, že by se dějiny opakovaly.

Tohtoročný apríl bol na Slovensku najteplejší od roku 1851 a mimoriadne suchý:
http://www.sme.sk/c/4830399/rekordne-te ... ensko.html

Príčiny pomalého začiatku topenia arktického ľadu

Chladné podmienky v oblasti Beringovho mora v decembri 2008 až februári 2009:

pretrvávali aj v prvej polovici Apríla 2009:

Chladné počasie spomalilo tiež straty ľadu v Barentsovom mori. Nízke teploty boli spôsobené presunom chladného vzduchu z východnej Sibíri cez centrálnu oblasť Arktídy. V druhej polovici Apríla sa ale podmienky v Beringovom mori posunuli k otepleniu a tak topenie ľadu v tejto oblasti začalo akcelerovať a plošný rozsah ľadu v Arktíde začal v druhej polovici apríla rýchlejšie klesať.

no ak mam pravdu povedat,tak ja uz teraz neviem,komu mam verit,ci zastancom globalneho oteplovania alebo ochladzovania.
ale zda sa mi,ze ked je teplo,tak zastancovia glob.oteplovania hned zacinaju upozornovat,ze takto teplo tu nebolo uz xx rokov a ked je nahodou chladno,tak to opat vyuziju zastancovia ochladenia.
ved uvidime,co nam pocasie prinesie za par rokov.
co sa tyka udajnemu roztapaniu ladovcou v antarktide,tak som niekde cital clanok,ze ladovce v antarktide lamu prave preto,lebo tam je toho ladu vela.

Hodnoty podielu radiačne aktívnych plynov na skleníkovom efekte podľa nasledovnej štúdie:

Hodnoty sú vypočítané tak, že sa berie do úvahy efekt prekrývania absorpcie rôznych plynov a oblačnosti.
Údaje platia pre stav atmosféry v roku 1976.
Model, ktorý bol použitý bol ladený tak, aby údaje modelu presne zodpovedali meraniam zo satelitov Nimbus-7, NOAA-9, NOAA-10 a ERBS (posledné tri boli použité v projekte ERBE).
Model uvažuje aj s oblačnosťou.
A) Jasná obloha
H2O ... 75 W/m2 (60%)
CO2 ... 32 W/m2 (25,6%)
O3 ... 10 W/m2 (8%)
CH4+N2O ... 8 W/m2 (6,4%)
Spolu ... 125 W/m2 (100%)
-------------------------------------
B) Zamračená obloha
H2O ... 51 W/m2 (59,3%)
CO2 ... 24 W/m2 (27,9%)
O3 ..... 7 W/m2 (8,1%)
CH4 + N2O .... 4 W/m2 (4,7%)
Spolu .... 86 W/m2 (100%)
------------------------------------
Ak by som vychádzal z týchto údajov, tak vodná para pri rovnakej koncentrácii je menej účinný skleníkový plyn, ako CO2. Mraky pritom nepovažujem za vodnú paru.
0,038% CO2 spôsobí skleníkový efekt 32 W/m2 pri jasnej oblohe
0,247% H2O spôsobí skleníkový efekt 75 W/m2 pri jasnej oblohe
A teda
0,038% H2O spôsobí skleníkový efekt 11,5 W/m2
CO2 je teda pri jasnej oblohe 2,8 krát účinnejší skleníkový plyn, ako vodná para pri rovnakej koncentrácii.

Tohle je zase blábol!
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa ... ovani.html

Mrazivé zimy byly i na počátku 20. století a ještě mrazivější zimy byly v 17. a 19. století. Já bych to po těch teplých zimách poslední dekády neviděl (zatím) jako nějaký problém. Prostě někdy je teplo a někdy je zima, ať se to někomu líbí, či ne.

už je to tu,,podobný blábol jsem taky čekal tomu se nejde nic než zasmát..a furt si budou něco dokazovat, že jsou potřební, že si zaslouží penízky, mě osobně je to jedno, jsou důležitější hodnoty v životě..peníze sou nutné zlo, ale co předvádějí..jinak pěkná vysvětlující mapka..a ten vedoucí příspěvek to je taky něco..bravo, žerte jim to dál někteří

svět nikdy nebyl růžový a nikdy nebude proboha! Co si myslíte, že se budem mít všichni jako v bavlnce? Svět je tvrdý a bude