Zobrazit diskusi v plném vzhledu
Počasí v historii bývalo mnohem krutější než z dob dnešních. Připomeňme si nějakou meteorologickou událost a sepište tak svou historii.
Odeslat odpověď

Pád půlmetrové ledové koule v obci Hůrky 1.srpna 1998

24. 08. 2020 11:55

Dnesni tema bude takove oddychove, ne uplne primo o pocasi, ale dost souvisejici. Pujde o pokus rozlusteni pseudo-meteorologickeho jevu. Puvodni zdroj je clanek na neviditelnypes.cz, z roku 2000, nebo starsi, z dob, kdy jsem poprve uvidel internet a i s pocasim jsem take zacinal. V onen den, kdy se inkriminovana udalost stala, jsem jeste s meteorologii zkusenosti nemel, a ani jsem pobliz udalosti nebyl. Clanek jiz mnoho let neni online a nepodarilo se mi jej najit. A pak samozrejme, neni mozne zjistit, zdali je to pravda, nebo ne, a jak se to stalo puvodne, kolik z toho je pravda. A take, jestli si vsechno z clanku pamatuji presne, tot otazka.

Takze, o co slo ? Dne 01.08.1998, nekdy odpoledne pravdepodobne, pobliz obce Hurky na Plzensku, spadla na pole z vysky asi pul-metrova ledova koule, pod uhlem 60 stupnu a doprovazena velkym hukotem. Takova je vypoved svedku. Po dopadu udelala koule v zemi dulek a kusy ledu se odlomili. Zvedavci sebrali kusy ledu a uchovali je v mrazaku pro dalsi analyzu. Takovy je prubeh udalosti podle svedku.

Kde se to stalo ? Hurky na Plzensku, to je vesnice. Ale na mapy.cz najdeme v CR mist s timto jmenem mnoho. Na Plzensku - jedna vesnice Hurky je od Plzne smer na Unicov, druha pobliz Rokycan. V nektere z techto vesnic se to melo stat.

Co by to mohlo byt ? Tak prvni, co nas na webu o pocasi napada, je kroupa. Clanek o nejvetsich zaznamenanych kroupach jiz tady je a nejvetsi zaznamenane kroupy v Evrope i ve svete jsou zhruba plus minus 1 kg nebo mene a ne uplne kulovy tvar, velikost az cca 18 cm v nejdelsim rozmeru. V CR jsou nejvetsi zaznamenane kroupy okolo 12 cm velke (napr. supercela srpen 1986), hmotnosti 1 kg ani nedosahuji. Ona ledova koule ale vazila okolo 60-80 kg (presny tvar a rozmer nezname). Navic se jednalo o jeden osamely obekt, coz se u krupobiti nestava. Pri downburstu kroupy nepadaji kolmo, ale casto sikmym smerem, ale, zase, nejsou tak velke ani nahodou. V clanku psali, ze ten den nebyly podminky vhodne pro vyskyt krup, na kroupy to ten den nevypada. V cervnu, cervenci i srpnu 1998 se v CR vyskytly vlny veder i se silnymi bourkami a krupobitim, o 06.07.1999 ani nemluve. Ale 01.08.1998 se zda byt pomerne poklidny den. Ten den byly teploty letni, plus minus jen slabe nad normalem, tropicke dny nikoliv. V CR se ten den vyskytovaly srazky v jednotkach mm, nekde i vice. Bourky se v ten den vyskytovali relativne casto, i kdyz spise ne uplne nejsilnejsi. Takhle velka kroupa je kazdopadne nesmysl.

Nejvetsi zaznamenane kroupy:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-2-516 ... roupy.html

Pocasi dne 01.08.1998:
https://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv. ... 1&region=9
http://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang= ... 01&ndays=1

Druhou moznosti by byl meteorit, vzhledem k tomu, ze se jednalo o kus ledu, tak by to mohl byt zejmena ulomek z komety. V clanku psali, ze teleso z vesmiru by padalo k zemi kolmym smerem, ne pod uhlem 60 stupnu. S tim uplne nesouhlasim. Naopak meteority casto padaji pod sikmym uhlem, ale pri pulmetrovem kusu ledu by dopad pri zemi byl relativne kolmy. Odpor vzduchu pomerne rychle eliminuje horizontalni slozku rychlosti. Bylo by slozitejsi spocitat pomoci diferencialnich rovnic, pod jakym uhlem by teleso z vesmiru mohlo dopadnout. Jenze, pri vstupu do atmosfery by muselo byt teleso mnohem vetsi a s mnohem vyssi rychlosti, nez pulmetrovy kus ledu, co dopadl. Zvlaste pokud se jedna o kus ledu - ulomek komety, tak by se teleso rozpadlo nejspis po vstupu do atmosfery a prevazna cast by se vyparila. Fragmentu by bylo nekolik a ruznych velikosti. A samozrejme o par km dal by mohly padat i kameny. Vzhledem k uhlu dopadu by k Zemi puvodni teleso o vaze nekolika tun az stovek tun prilitlo sikmo, rychlosti desitky km/s. Nasledovala by v atmosfere exploze o sile nekolik tun az stovek kilotun TNT, vysoko nad Zemskym povrchem desitky km. Zare by byla na kratko velmi jasna, mozna i jasnejsi ne Slunce (zalezi na velikosti puvodniho telesa). Hrom s tlakovou vlnou by prisel az minuty po vstupu telesa do atmosfery, ale spise pred dopadem telesa na povrch, nebo mozna az po dopadu. Proste neco podobneho jako Cheljabinsk 15.02.2013, i kdyz by to mohlo byt o dost slabsi, treba jen jako meteorit Moravka 07.04.1959, nebo nedavno denni bolid nad Slovinskem. Ale rozhodne by byl astronomy takovy meteorit zaznamenan a o tak vyjimecne udalosti by bylo mnoho clanku. Takze meteorit-kometa spis ne, i kdyz popis se s tim relativne shoduje.

Meteorit Moravka:

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C ... _(meteorit)

Bolid nad Slovinskem, Chorvatskem 28.02.2020:

https://www.severe-weather.eu/recent-ev ... a-croatia/

Celjabinsky meteor 15.02.2013 3:20 UTC (9:20 mistniho casu YEKT):

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Celj ... %BD_meteor
https://en.wikipedia.org/wiki/Chelyabinsk_meteor



Dalsi moznosti je namraza na letadle, nebo obsah WC ci vodni nadrze z letadla. V clanku psali, ze nad obci neni zadny letecky koridior, coz se tezko zkouma, kdyz ani nevime, ktere Hurky to jsou. Dnes se leta vsude mozne, tenkrat se letalo o dost mene a bylo to (nastesti) mohem vice financne nedostupne. Pod uhlem 60 stupnu by kus ledu z letadla padal, jen kdyby letelo dost nizko. Z letadla v hladine 200 hPa by kus ledu uz dopadl relativne kolmo. Hukot by asi ani nebyl nijak velky v prubehu padu, az rana pri dopadu. Tato moznost je jedno z moznych vysvetleni.

Podle hloubky diry v poli v miste dopadu bylo spocitano, ze ledova koule spadla z vysky nejmene 600 m, uvedeno v clanku. Podle stlaceni pudy lze zjistit rychlost dopadu a tim i minimalni moznou vysku. Komplikuje to udajny dopad pod uhlem 60 stupnu. Kus ledu pri padu zrychluje a zrychlovani brzdi odpor vzduchu. Kus ledu muze dosahnout maximalni rychlost padu (pri kolmem padu, pri sikmem padu se horizontalni rychlost porad jen snizuje a draha se priblizuje postupne kolmemu padu). Jak se z velke vysky X km propadava do husci atmosfery, zpomaluje. Pokud koule dopadla rychlosti priblizne prez 90-100 m/s (vertikalni slozka rychlosti), tak nejmensi mozna vyska odkud kus ledu spadnul, muze byt 600 m, coz ale znamena, ze kus ledu mohl padat klidne i z 10 km (z 10 km by kus ledu dopadl zase temer kolmo, nebot horizontalni slozka pohybu se postupne snizuje).

Podle puvodniho clanku bylo zjisteno ze vzorku ledu, ktery zvedavci odnesly s sebou, obsahuje led chlor, a ma slozeni jako voda z vodovodu. Pokud je to pravda, tak to vysvetleni komplikuje. V clanku psali, ze nekdo si pro zabavu mohl vytvorit katapult (treba v ramci living history, proc ne), a otestovat jej s kusem ledu tezsim vic nez 50 kg (rekneme 60-80 kg, presne rozmery kusu ledu nezname), ktery si zmrazil v mrazaku. Pokud ale je pravda, ze koule spadla z vysky nejmene 600 m, tak do tech nejmene 600 m by musela byt vystrelena, navic podle zmineneho uhlu dopadu vystrelena sikmo. Bez odporu vzduchu pri hmotnosti rekneme 70 kg je potreba energie 412 kJ (plus minus stejne, jako ohrati litru vody z 0 °C na 100 °C). Koule by musela dostat rychost 108.5 m/s, tedy 390 km/h (spocteno bez odporu vzduchu, coz neodpovida vubec realite). Pri rozjezdu napriklad na 20 m by musel katapult urychlovat kouli silou 20.6 kN, tedy okolo 2.1 tuny. Jenze pri tak vysokych rychlostech se razantne projevuje odpor vzduchu a aby ledova koule, navic sikmo, vylitla do vysky 600 m, musela by mit rychlost o dost vyssi, rekneme odhadem 200 m/s resp. 720 km/h. V takovem pripade by bylo potreba udelit kinetickou energii uz okolo 1.5 MJ a vice (coz neni tak velka energie, jen 0.42 Kilovat-Hodina, ale udelit takovou energii najednou je problem), a na 20 m pouzit silu nejmene 70 kN, 7.1 tun. Pri rozjezdu na 50 m pak silu 28 kN, tedy 2.85 tuny. Pretizeni by bylo pri rozjezdu na 20 m 102 g a pri rozjezdu na 50 m 41 g. Postavit takovy katapult by bylo velmi nakladne a technicky slozite. Tezko by to nekdo udelal bez povsimnuti. Samotny katapult ma jeste o dost vetsi hmotnost, nez kus ledu a spotreba energie by byla nekolik MJ. A navic by pocatecni rychlost kusu ledu musela asi i byt vyssi, nez 200 m/s a tim uz se bude vytvaret aero-dynamicky tresk. Rychlost zvuku ve vzduchu je okolo 340 m/s, resp. 1225 km/h, presna hodnota ale zalezi na atmosferickych podminkach.

Nejpravdepodobnejsi verzi zustava, ze kus ledu pochazi z letadla. Pokud ma led obsah chloru, nemuze to byt namraza na letadle, ale obsah vodni nadrze, nebo WC. Podobny pripad, kus ledu spadl z nebe, se stal i jinde. Vetsinou to nejspis byla namraza na letadle. Obsah vodni nadrze, nebo obsah WC, ale by mel byt docela zajisten, uz kvuli pretlakovani kabiny, takze to zni dost divne.

Pokud mate nejake napady, nebo znate puvodni clanek, napiste.

Re: Pad pulmetrove ledove koule v obci hurky 1 srpna 1998

24. 08. 2020 12:17

Zajímavé, v té době jsem si ještě hrál s kamením, u bytovky :D , takže to šlo mimo mě.

Já se jen vyjádřím čistě pragmaticky s racionálním vysvětlením. Pokud voda obsahovala chlor a budu vycházet z největší obce Hůrky, která je u Rokycan, tak ta je na koridoru dráhy letadel z Mnichova, respektive je to směr Praha. Z Mnichova to lítá i nad náma. Tak mi z toho vychází, že se kus ledu (který mohl vzniknout na letadle pouze ve velké výšce... v 600 m těžko namrzne na letadle voda) uvolnil z regulérního dopravního letadla, letecký provoz to těžko přizná, pokud se nenajde přímý důkaz.
Myslim si, že úhel 60° není žádné terno, pokud ten led fakt vážil 80 kg a měl určitý tvar, mohl si ten úhel zachovat. Je taky možné, že letadlo o tom ledu vědělo a schválně sletělo níže do teplých vzduchových hmot, aby se led uvolnil. Což je věc, co se nikdy nikdo nepřizná. Například si pilot všiml, že to někde netěsní a za dobu letu ledovec narostl do nebezpečných rozměrů, tak v dráze letu sletěl níže u méně obydlené oblasti, a šup. Přesně této teorii by odpovídal i úhel dopadu i zdroj ledové koule.

Re: Pad pulmetrove ledove koule v obci hurky 1 srpna 1998

24. 08. 2020 12:31

Ovar

Hmotnost ani tvar nepisou, jen pul metru rozmer. Pokud to byla presna koule, hmotnost se urci snmadno (hustota ledu 917 kg/m3, obem koule 4/3.pi.r(na)3, takze hmotnost 60 kg). V pripade pulmetrove krychle by byla hmotnost 120 kg. Nakonec spis nez 80 kg to bude hmotnost okolo 50 kg, moznma i 40 kg, rozmery a tvar moc nezname.

Ta namraza na letadle je asi nejrozumejsi vysvetleni (nebo neco z letadla). Letadlo ma slusnou hoizontalni rychlost, takze uhel 60 stupnu je realny. Ale zase, jako moc je presne to uvedeni uhlu, nikdo to nemeril.

Dost divne je, ze to nebylo vic ve zpravach nebo tak. I kdyz tenkrat jsem internet neznal a zpravy nesledoval. Internet byl tenkrat na zacatku vyvoje. Zpetne se toho moc najit neda. Otazkou je, jak moc opravnene je shodit takto namrazu. Mohlo to zasahnout nejaky dum a to by byl potom humbuk okolo. Divny je ten obsach chloru ve vode.

Hurky u Rokycan to mohou byt a kdyz se nastesti nic nestalo, tak to letecky provoz tezko prizna, ze se neco takoveho stalo (tenkrat byla stejne jina doba) Takze se to snazili promlcet nejak. Uvolnilo se to urcite ve vetsi vysce, letadlo mohlo sletet treba do 3-4 km, stejne uz se blizila Ruzyne a letadlo bylo na sestupu. 600 m je dolni mez vysky podle rychlost dopadu. Horni mez je nekolik km, omezuje to ten uhel dopadu, ze to nemuze byt uplne extreme vysoko.

V puvodnimm clanku je i dost nepresnosti, nejspi z toho chteli udelat senzaci.

Re: Pád půlmetrové ledové koule v obci Hůrky 1.srpna 1998

20. 11. 2021 18:32

Tak tady je dalsi podobny pripad. Tentokrat to bylo z male vysky a nestacilo to zmrznout.

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/n ... a-40375697

Vypoustet-vyhazovat cokoliv za letu z civilniho letadla je samozrejme az na specificke vyjimky zakazane. A taky je vedena dizkuze, zdali je neco takoveho technicky mozne - vypoustet za letu neco z civilniho letadla. Podle vseho se musi vyskytnout nejaka porucha u vypuste (normalne se vypust odsava na letisti).

Podle vseho se to cas od casu stava. Ale cokoliv vypadleho z letadla za letu (voda a pod.) by se ve vzduchu melo rychle rozprasit na male kapicky. Coz taky nechapu, jak vzniknou velke kusy ledu. Tentokrat to ale nestacilo zmrznout.

I kdyz pravdou je, ze clanky na Novinkach prevzate ze zahranici jsou velmi casto prelozeny chybne a v clanku pak uvedene chybne udaje.
Odeslat odpověď