Protože mnoho posledních příspěvků je právě o tomto a jinam se to moc nehodí.
Já ještě přidám pár perliček z mé meteo kariery a taky reakci na ty vaše příspěvky.
Mě počasí chytlo díky tomu že táta si počasí pár let zapisoval a já jeho záznamy našel. Bylo to z let 1945-1948 a nebyla to kompletní řada.
A tak jsem si první záznamy dělal v zimě 1969/70 a od r. 1972 zaznamenávám do dnes i když je tam pubertální pauza v letech 1976-77 a pak ještě chybí 2 roky kdy jsem byl na vojně podzim 1979-1981.
Koho to chytne tak to má zkrátka na celý život. A člověku po tak dlouhé době ani nedojde že to počasí se tolik změnilo a že už není zdaleka tak zajímavé a pestré jako kdysi. A nejde jen o bídné zimy.
Největší nepřítel mé záliby je moje žena. Když např. přijde návštěva a někdo se zmíní o počasí chytá se za hlavu a komentuje to slovy cituji,, to zas bude do bezvědomí". Ale lidi mé vyprávění mají rádi. Jak vzpomínky na tuhé zimy či extrémní počasí tak povídání o meteorologii obecně.
Jindy se mě ptá třeba jak bude následující den aby věděla jak se obléci a nezapomene dodat že k tomu nepotřebuje zdůvodnění. Když jí řeknu např. to záleží jestli se udělá mlha či NO okomentuje to slovy ,,to jsem se toho dozvěděla".
Před pár lety dovolená okolo 10. října na Ischii já si nastudoval jaké počasí nás asi čeká. 2 dny po našem příjezdu se hotel zcela vylidnil. Jen mi a nějací manželé z Prahy. A ten pražák byl amaterský meteorolog. Manželka upadala do mdlob a mi si v termálním bazénu užívali při bouřce s krásnými blesky a Věnek /ten pražák/ do toho křičel ,,miluju tyhle dramatický situace". Byla to fakt sranda holky u baru a mi za bouřky v bazénu.
Paradox je že smlouva z ČHMÚ je psaná na manželku ačkoliv vše dělám já. Ale oba jsme zaměstnanci a manželka ještě podniká takže si dává dělat daně a tenhle příjem se bohužel musí danit taky.
Ještě k vašim příspěvkům. Hodně se zde vzpomína na zimu 1978/79 která jistě byla impozantní svým silvestrovským arktickým vpádem ale zde bylo několik zim v 80-tých letech srovnatelných a sněhové i teplotní rekordy jsou právě z těchto let.
Téma dobrovolný pozorovatel. No jak jsem již psal u mě jsem tomu šel trochu naproti a měl štěstí že zde byla srážkoměrná stanice u které bylo podezření že nepracuje dobře. Přeci jen siť srážkoměrných stanic je poměrně hustá takže pokud pozorovatel má dlouhodobě významné odchylky od okolních stanic je to podezřelé. Pak stačil jeden kontrolní měsíční výkaz ode mě a bylo hotovo.
Posun na klimatologii byl zase trochu o štěstí i když své udělalo i to že mé pozorování bylo vždy příkladné. Paní co má mou stanici na starost mi několikrát říkala že takových dobrovolníků by potřebovala na pobočce víc. Když jezdí na revizi přístrojů tak se mě třeba ptá jaká bude zima.
Už pár let se pak shodneme že asi mírná.
Stát se dnes dobrovolníkem je docela problém. Staniční síť byla již optimalizována. Nicméně nemožné to není. Tam kde z nejrůznějších důvodů pozorovatel končí naopak často nemohou nikoho najít. Jenže pro udržení pozorovací řady stanice to musí být co možná nejblíže té stanici stávající.
Tak pište jak kdy a proč to bylo zrovna počasí co vás chytlo. Zdá se že většinou už v dětských letech a že tím impulzem byl ten bílý nesmysl co nám nyní stále chybí i když už dětmi dávno nejsme.
Jo abych nezapomněl hlášení na hvězdě ..... výška tlak teplota rosný bod.
Jasně. Bratranec byl na vojně na Milešovce. Přivezl mi mapy. Dvě jsem dal pod plexi a maloval níže fronty izobary. A koukal kam se to hnulo a dělal předpovědi. Pionýrská doba. Ale stejně je dobré že i v době satelitů počítačů a radarů umí počasí stále ještě i tak někdy překvapit. A pokud jde třeba o bouřky tak na ty budem myslí ještě dlouho krátký.