25.10.2022 nastane castecne zatmeni Slunce viditelne i v CR. Samozrejme, bude zaviset na pocasi, konkretne na oblacnosti. Aktualne se projvevuje advekce tepleho vzduchu do stedni Evropy, coz ve 3. dekade rijna prinasi hlavne na zaopade CR v nizsich oblastech zatazeno nizkou inverzni oblacnosti. A navic 25.10.2022 ma i prset. Zatmeni Slunce bude probihat prez den a maximalni faze (nejvetsi cast Slunecniho kotouce zakryta Mesicem) nastane kratce po 12 hod SELC, tedy pred pravym polednem mistniho Slunecniho casu MST priblizne shodneho se zimnim casem SEC. V maximum bude zakryto okolo 30 % Slunecniho kotouce (zanoreni Mesice do 42 % prumeru Slunecniho disku, ale procento zakryteho disku bude nizsi, okolo 30 %, a tedy pokled Slunecniho zareni o 30 % o proti situaci 100 % viditelneho Slunecniho kotouce). Od zacatku do konce bude castecne zatmeni trvat v CR neco prez 2 hodiny. Nikde na Zemi vsak podle animace nebude toto zatmeni pozorovatelne jako uplne nebo prstencove. Velka magnituda (velikost) zatmeni bude na zapade Agresivni Russke Federace - ARF.
Castecne zatmeni Slunce v CR 25.10.2022:
https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/zatmeni-slunce-23.10.2022/
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/v-utery-25-rijna-nastane-castecne-zatmeni-slunce.html
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0322022/
Predpoved pro Prahu podle ECMWF na 25.10.2022 - nic moc:
https://www.yr.no/en/forecast/daily-table/2-3067696/Czech%20Republic/Hlavn%C3%AD%20m%C4%9Bsto%20Praha/Prague
PRI POZOROVANI JAK ZATMENI TAK SLUNCE OBECNE DBEJTE NA BEZPECNY FILTR, ZEJMENA PRI POZOROVANI DALEKOHLEDEM. Rozhodne NEbezpecny filtr jsou diskety, ruzna CD, zacazena sklicka, film do fotaku, slunecni bryle a pod. Bezpecne je svarecske sklo velikosti nejmene 13 nebo astronomicka folie urcena prave na pozorovani Slunce (i pri pozorovani pouhym okem, bez priblizeni, je potreba utlumit jas Slunce na mene nez 0.01 % (mene nez desetitisicina) puvodni intenzity a byt si jisti, ze filtr nepropousti vice na urcitych vlnovych delkach viditelneho, ale i infracerveneho a zejmena UV zareni). V pripade pozorovani Slunce dalekohledem filtr umistujeme pred obektiv, NE za okular. Ale i pri pozorovani Slunce pouhym okem je nutny bezpecny filtr. I kdyz Slunce zapada - Slunce je cervene nizko nad obzorem (utlumene dostatecne atmosferou), v zadnem pripade nepozorujte dalekohledem bez filtru. Pozorovani Slunce bez filtru velice rychle zpusobi slepotu a pak budete odkazani na bilou hul a uz neuvidite nikde nic. A take - slepi nebudte ani u voleb prezidentskych, parlamentnich i regionalnich.
Samozrejme, ze je mozne pro pozorovani zatmeni navstivit hvezdarnu, kde je k dizpozici veskere potrebne vybaveni.
I kdyz je Ceska Republika malo rozlehla, na jednotlivych mistech se cas a parametry zatmeni preci jen lisi. Pro 50 stupnu severni sirky a 15 stupnu vychodni delky castecne zatmeni zacne v 11:13, maximum bude 12:17 a konec 13:23, Mesic se zasekne do 42 % prumeru Slunecniho disku (zakryto ale bude okolo 30 % Slunecniho disku). Na jednotlivych mistech v CR se bude lisit samozrejme pocasi a oblacnost, dale se lisi velikost zatmeni (Mesic se zasekne do 40-46 % prumeru Slunecniho disku - to vyjadruje velikost zatmeni). Doba trvani castecneho zatmeni je priblizne 2:07 hod az 2:15 hod. Na vychode je zatmeni vetsi. Cas zacatku, maxima, konce castecneho zatmeni se lisi radove o minuty.
Karlovy Vary: start 11:11, maximum zatmeni 12:14, konec 13:19, trvani castecneho zatmeni 2 h 7 min, maximalni velikost zatmeni 40 %
Ceske Budejovice: start 11:14, maximum zatmeni 12:17, konec 13:22, trvani castecneho zatmeni 2 h 9 min, maximalni velikost zatmeni 40 %
Praha: start 11:12:35, maximum zatmeni 12:16:41, konec 13:22:04, trvani castecneho zatmeni 2 h 10 min, maximalni velikost zatmeni 42 %
Liberec: start 11:12, maximum zatmeni 12:17, konec 13:23, trvani castecneho zatmeni 2 h 11 min, maximalni velikost zatmeni 43 %
Brno: start 11:14:30, maximum zatmeni 12:20:09, konec 13:26:52, trvani castecneho zatmeni 2 h 12 min, maximalni velikost zatmeni 43 %
Ostrava: – start 11:14:34, maximum zatmeni 12:21:43, konec 13:29:44, trvani castecneho zatmeni 2 h 15 min, maximalni velikost zatmeni 46 %
Zdroj:
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/v-utery-25-rijna-nastane-castecne-zatmeni-slunce.html
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0322022/
Posledni castecne zatmeni Slunce v CR bylo pozorovatelne 10.06.2021 (Mesic se zasekldo 17 % prumeru Slunecniho kotouce, nikoliv 17 % plochy kotouce bylo zakryto, zakryto bylo mene). A dalsi zatmeni Slunce (opet castecne) bude pozorovatelne na uzemi CR az 29.03.2025.
Uplne zatmeni Slunce bude pozorovatelne v CR (na severu dnesniho uzemi CR) az 07.10.2135. Tedy uplne zatmeni Slunce na konkretnim miste neni prilis caste. V roce 2135 samozrejme svet bude vypadat uplne jinak a i hodnoty civilizace budou jinde, s velkou nadeji uz konecne nebudou valky a pocinani civilizace bude ekologicke. Se stavajim zpusobem zivota to nebude mit tolik spolecneho. Ani ve Stredni Evrope v nejblizsich desetiletich neocekavejme uplne zatmeni Slunce. Ve Stredni Evrope bylo uplne zatmenmi Slunce pozorovatelne naposled 11.08.1999, na uzemi dnesni Ceske Republice nevim, ale urcite ne ve 20-21. stoleti. V minulosti vsak zajiste v Praze uplne zatmeni Slunce pozorovano bylo, a pravdepodobne po roku 1492, jestli v obdobi Klementinske pozorovaci rady (1775-2022) nevim.
11.08.1999 pri (50 severne, 15 vychodne, cca Kourim, nikoliv Kurim, dale uz jen uvedeni souradnic 50N, 15E) byla velikost zatmeni 95.1 %, na Jizni Morave az 98 %, bylo to nejvetsi castecne zatmeni Slunce v CR za obdobi destiky let dozadu i dopredu (prohledaval jsem do roku 2060). Velikost castecneho zatmeni Slunce je ale procento prumeru Slunecniho kotouce, jak hluboko se Mesic zasekne, NIKOLIV procento zakryte plochy Slunecniho kotouce, jak jsaem si driv myslel. Pritom procento zakryti povrchu Slunecniho kotouce odpovida i procentu poklesu intenzity Slunecniho zareni.
V letech 2000-2060 bylo-bude v CR nejvetsi castecne zatmeni Slunce 12.08.2026 s velikosti zatmeni (50.00 severne, 15.00 vychodne) 88.5 %. Zatmeni Slunce 12.08.2026 bude z CR cestovatelsky nejprivetivejsi, da se do pasu totality dojet i vlakem a busem, je to v pevninske Evrope a v EU. Bude se jednat o cestovatelsky nejdostupnejsi uplne zatmeni Slunce od 11.08.1999. Navic v srpnu ve vecernich hodinach byva i v CR mene oblacnosti, takze pravdepodobnost vhodnych pozorovacich podminek je tu vetsi. Castecne zakryty Slunecni kotouc v CR i zapadne, maximum castecneho zatmeni nastane pred zapadem Slunce v CR. Ve Spanelsku bude pozorovatelne dale rano 02.08.2027 prstencove zatmeni na jihu (v CR jako castecne zatmeni 50N,15E 51.6 %) a 28.01.2028 vecer pred zapadem Slunce take prstencove zatmeni ve Spanelsku, v CR nepozorovatelne.
V poslednich desetiletich byla v CR nejvetsi zatmeni podle velikosti na 50 severne a 15 vychodne 20.03.2015 73.8 % (pozorovatelne jako uplne na Faerskych ostrovech, kde bylo zatazeno, a na Spicberkach, kde bylo jasno, zima, ve Skotsku toto zatmeni vsak bylo s velikosti 98 %) a v tomto pripade se v CR i velmi vyvedlo pocasi. Jeste o neco vetsi zatmeni bylo 04.01.2011 79.2 % (tenkrat pocasi nic moc v CR. Toto zatmeni nebylo nikde na Zemi pozorovatelne jako uplne ci prstencove) a jeste vetsi castecne zatmeni Slunce bylo pozorovatelne v CR 31.05.2003 (50.00 severne, 15.00 vychodne) 84.7 %. 31.05.2003 bylo jasne pocasi, jen cirrovita oblacnost na obloze. Jev ale nastal brzo rano a Slunce uz vychazelo castecne zakryte. Zatmeni Slunce 31.05.2003 bylo na-pri Islandu a casti Gronska pozorovatelne jako prstencove. Nevetsi castecne zatmeni Slunce pozorovatelne v CR v nedavne historii bylo 11.08.1999 (50.00 severne, 15.00 vychodne) 95.1 %. Pas totality prechazel prez Rakousko a Madarsko, tedy velmi dostupne oblasti, autobusem ci vlakem za par hodin (v te dobe byl jeste potreba cestovni pas i pro cestovani na tato mista, ale zase na druhou stranu, zadny COVID test nebo pas). Oblacnosti v CR ale bylo docela dost.
Uplne zatmeni Slunce 11.08.1999 (v CR castecne):
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0411999/
Prstencove zatmeni Slunce 31.05.2003 (v CR castecne):
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0232003/
Castecne zatmeni Slunce 04.01.2011 (v CR castecne):
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0122011/
Uplne zatmeni Slunce 20.03.2015 (v CR castecne):
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0112015/
Uplne zatmeni Slunce 12.08.2026 (v CR castecne):
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0312026/
Prstencove zatmeni Slunce 21.06.2020 (v CR nepozorovatelne, castecne ze zcela minimalni velikosti na vychode Slovenska). Toto zatmeni bylo prstencove v Omanu pri obratniku raka a blizko doby letniho Slunovratu a take v dobe a pobliz mist v Omanu, kde jsou dosahovany nejvyssi zazbamenane minimalni teploty na Zemi zrovna v tuto rocni dobu kolem Slunovratu (Svetovy rekord je Tnx nocni 41241 Khassab Airport 16.06.2017 17:35 UTC - 17.06.2017 5:45 UTC Tmin +44.2 °C, Tnx celodenni 41281 Qurayyat v Omanu Tmin 26.06.2018 +42.6 °C, Tnx za 48+ hodin 41281 Qurayyat 25.06.2018 06 UTC - 27.06.2018 09 UTC (51 hod) Tmin +41.9 °C). Pri Danakilske prolakline a jezeru Assal jsou pomery horsi nez v Russku a stanice tam proto neni, prstencove zatmeni take proslo pobliz teto oblasti.
Prstencove zatmeni Slunce 21.06.2020 (v CR nepozorovatelne):
V tomto postu jsou i uvedeny grafy z Prahy Libuse v prubehu castecnych zatmeni slunce 31.05.2003, 04.01.2011, 20.03.2015. Chybne jsem se domnival, ze magnituda zatmeni je procento zakryti plochy Slunecniho kotouce, ale neni. Je to procento prumeru Slunecniho kotouce, jak hluboko se Mesic "zasekne". Pritom intenzita poklesu Slunecniho zareni (insolace) je umerna procentu zakryti plochy Slunecniho kotouce. A take - velikost zatmeni v maximu neni udavana pro Prahu, jak jsem se driv domnival, ale pro 50.00 stupnu severne, 15.00 stupnu vychodne, cca mesto Kourim, nikoliv Kurim, dale uz jen uvedeni souradnic 50N, 15E. Souradnice Prahy jsou dost podobne a rozdily nejsou velke. Na 15. poledniku presne zimni cas SEC (UTC +1) odpovida Mistnimu Slunecnimu casu MST, letni cas SELC (UTC +2) je o hodinu napred.
Prstencove zatmeni Slunce 21.06.2020 (v CR nepozorovatelne):
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-14-5586-Prstencove_zatmeni_Slunce_21.6.2020.html
http://astro.ukho.gov.uk/eclipse/0332020/
Kde se daji v Cestine dohledat zatmeni Slunce a Mesice v letech 1971-2060:
https://www.astro.cz/na-obloze/zatmeni.html
Castecna zatmeni Slunce v CR do roku 2140:
http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/slunce.php
V Aglictine, list zatmeni 1501-2100:
http://www.eclipse.org.uk/eclbin/query_eo.cgi
Na poslednim odkazu jsou uvedena vsechna zatmeni Slunce a Mesice v letech 1501-2100. Neni tam tedy uvedeno uplne zatmeni Slunce 07.10.2135. Je zde celkem v databazi 2881 zatmeni (vc. castechnych), 1421 Slunecnich a 1460 Mesicnich zatmeni za obdobi 600 let (tedy prumer za rok je 4.80 zatmeni, 2.37 Slunecnich, 2.43 Mesicnich zatmeni - zahrnuta ale jsou i castecna zatmeni a zatmeni jsou pozorovatelna jen z casti sveta, ne vsude). Zejmena zatmeni Slunce (i castecna) jsou pozorovatelna jen na urcite casti Zeme. I zatmeni Mesice jsou bud uplna nebo castecna v miste maxima, stejne tak Slunecni zatmeni jsou v miste maxima (ne tedy vazani na CR) castecna, prstencova, nebo uplna. Uplne nebo prstencove zatmeni Slunce zasahne jen velmi malou plochu Zeme, zatmeni Mesice naopak zasahne velkou plochu. Proto je v CR (nebo obecne na jednom konkretnim miste) uplne zatmeni Mesice pozorovatelne jednou za nekolik let (zalezi na pocasi), castecne zatmeni Slunce jednou za nekolik let a prstencove nebo uplne zatmeni Slunce jednou za nekolik stoleti.
Ja jsem na to take skocil a roky jsem si myslel, ze ta velikost zatmeni v procentech udava, jak moc velka cast Slunecniho kotouce je zakryta. Ale neni - je to procento prumeru Slunecniho kotouce - jak hluboko se Mesic zasekne. Pri uplnem zatmeni je to 100 % a vice a je i zakryto 100 % Slunecmiho disku. Ale kdyz byla 25.10.2022 hloubka zatmeni 42 %, znamena to, ze se Mesic zasekl do 42 % prumeru Slunecniho kotouce. Zakryto vsak bylo okolo 30 % Slunecniho kotouce. Pri velikosti zatmeni 50 % tedy neni zakryto 50 % Slunecniho kotouce, je to o neco vic nez tretina. Je to divne a nelogicke, ale takove je znaceni. Pritom samozrejme intenzita poklesu Slunecniho zareni (o kolik procent) je primo umerna procentum zakryti plochy Slunecniho kotouce.
V nasledujicim castecnem Slunecnim zatmeni 29.03.2025 bude hloubka zatmeni jen 19.1 %, nic velkeho. 12.08.2026 bude castecne zatmeni v CR s nejvetsi hloubkou ve zkoumanem obdobi 2000-2060. 11.08.1999 byla hloubka castecneho zatmeni o dost vetsi - 95.1 %. V letech 2027-2060 bude nejvetsi hloubka zatmeni v CR 21.06.2039 80.5 % a v letech 2000-2025 je nejvetsi hloubka zatmeni 31.05.2003 84.7 %. V letech 2000-2060 jen 3x dosahne hloubka zatmeni 80 % a vice. Data o hloubce zatmeni plati pro 50.00 stupne severne, 15.00 stupne vychodne, priblizne u mesta Kourim.
Kde se daji v Cestine dohledat zatmeni Slunce a Mesice v letech 1971-2060:
Data o hloubce zatmeni plati pro 50.00 stupne severne, 15.00 stupne vychodne, priblizne u mesta Kourim.
https://www.astro.cz/na-obloze/zatmeni.html
V letech 1971-1999 pouze u jedineho zatmeni dosahla hloubka 80 % a vice, a to prave 11.08.1999 rovnou 95.1 %. 5 nejvetsich Slunecnich zatmeni podle dosazene hloubky pro 50.00 severne a 15.00 vychodne v letech 1971-2060: 11.08.1999 95.1 %, 12.08.2026 88.5 %, 31.05.2003 84.7 %, 21.06.2039 80.5 %, 04.01.2011 79.2 %. Uvedeny zdroj uvadi zatmeni v rozmezi let 1971-2060. Uplne zatmeni v CR nastane az 07.10.2135, viditelne na severu CR. Naposled na uzemi dnesni CR bylo zatmeni 08.07.1842 v oblasti soutoku Moravy a Dyje, kousek od Lanzhota. Pri vyskytu uplneho zatmeni v CR neni pozorovatelne nikdy na cele CR.
Zdroj:
https://www.astro.cz/na-obloze/zatmeni.html
Na uzemi dnesni Ceska Republiky bylo naposled uplne zatmeni Slunce 08.07.1842, a to pobliz Lanzhota a v Dyjskem trojuhelniku, blizko bodu Rakousko-CR-SK, od tohoto bodu pri Moravsko-Slovenske hranici kus. V Praze bylo naposled uplne zatmeni 12.05.1706. V Jiznich Cechach a Jizni Morave (pas byl i prez jizni cast Brna) bylo naposledny pozorovano uplne zatmeni Slunce 16.03.1485. Budouci zatmeni (uplne v CR) 07.10.2135 bude na Liberecku (v Praze ne). Na jednom miste na Zemi by se melo uplne zatmeni Slunce vyskytnout v prumeru jednou za 360-410 let. Pas totality je siroky do 267 km (270 km) a kdyz bylo-bude uplne zatmeni v CR, nebylo-nebude to prez cele uzemi dnesni CR. Uplne zatmeni Slunce v CR bude nejdrive 07.10.2135 ne severu CR, v Praze nejspis ne (V Praze bylo naposled uplne zatmeni Slunce v roce 1706 a v roce 2135 nejspis uplbe zatmeni Slunce primo v Praze nebude, bude vic na severu. Tedy trvani od roku 1706 do dalsiho uplneho Slunecniho zatmeni v Praze je vic nez 410 let).
Celkove na Zemi Slunecni zatmeni je bud uplne (nekde pozorovatelne, vyskyt pasu totality), nebo je nekde pozorovatelne na Zemi jen prstencove zatmeni Slunce a nebo je na Zemi v nejake oblasti pozorovano pouze castecne zatmeni Slunce (velikost castecneho zatmeni se lisi podle mista). Castecne zatmeni znamena, ze nikde na Zemi neni hloubka zatmeni 100 % a ani prstencove zatmeni (Mesic vevnitr Slunecniho kotouce) neni pozorovatelne na Zemi. I v pripade prstencoveho zatmeni je hloubka mensi nez 100 %.
Obezna draha Zeme kolem Slunce neni uplne kruhova, vzdalenost od Slunce se v prubehu roku meni (nejdale zacatkem cervence, nejblize zacatkem ledna). Tim kolisa i velikost Slunecniho kotouce na obloze. Obezna draha Mesice je splostela jeste vice (procentualni rozdil mezi nejdelsi a nejkratsi vzdalenosti) a tak i velikost Mesice na obloze se prubezne meni. Kruh kolem do kola ma 360 uhlovych stupnu, pravy uhel 90 uhlovych stupnu (viz skolni uhlomer), od vychodnimu k zapadnimu obzoru bez kopcu kolem je to 180 stupnu. Jeden stupen ma 60 uhlovych minut a jedna minuta se deli jeste na 60 uhlovych vterin. Uhlova velikost Slunce na obloze kolisa v prubehu roku 31.60-32.70 uhlovych minut (0.5267-0.5450 uhloveno stupne). Uhlova velikost Mesice na obloze kolisa 33.50-29.43 uhlovych minut (0.5583-0.4905 uhloveho stupne). Nejblize je Slunce Zemi (nejvetsi uhlovy prumer i nejvice zareni od Slunce) zacatkem ledna a nejdale zacatkem cervence. I to jak moc sviti Mesic v uplnku se meni. Nejjasnejsi uplnek se vyskytne v dobe, kdy jsme Slunci nejbliz zacatkem ledna a zaroven je vzdalenost Mesice od Slunce nejmensi. To je pak venku v noci opravdu svetlo. Naopak zacatkem cervence uplnek v dobe nejvzdalenejsiho Mesice od Zeme,ten uz tak jasny neni. Ale uplnek stale sviti dost.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_eclipse
Jiny zdroj uvadi jine uhlove prumery:
Uhlova velikost Slunce na obloze kolisa v prubehu roku 31.45-32.53 uhlovych minut (0.5242-0.5422 uhloveno stupne), pri vzdalenosti Zeme-Slunce 1 AU je velikost Slunecniho kotouce na obloze 31.99 uhlovych minut, tedy 0.5331 uhloveho stupne). Stredni uhlova velikost Mesice na obloze je 31.087 uhlove minuty (0.51812 uhloveho stupne). Uhlova velikost Mesice na obloze kolisa 33.480-29.387 uhlovych minut (0.55800-0.48978 uhloveho stupne).
Zdroj:
https://mesic.astronomie.cz/mesic-cisla.htm
Uplne zatmeni Slunce je pozorovatelne pouze tehdy, kdyz je uhlova velikost Mesice na obloze vetsi (rovna) uhlove velikosti Slunce na obloze. Kdyz je uhlova velikost Mesice na obloze mensi, nastava prstencove zatmemi Slunce - kdy je Mesic uvnitr Slunecniho kotouce. V priblizne 60 % pripadu je zatmeni prstencove a ve 40 % pripadu uplne (pouze castecna zatmeni nezapocitana). A kdyz primka stred Slunce - Stred Mesice neprotina nikde Zemi, tak je mozne pozorovat pouze castecne zatmeni Slunce, nebo zadne. Prstencove zatmeni je zajimave samozrejme - je pozorovatelny ohnivy prstenec. Pri uplnem zatmeni Slunce je pozorovatelna Slunecni korona (nasadit respiratory ???),Slunecni korona je plazma horka 1-2 miliony stupnu, ale velmi ridka. Dale je mozne pri uplnem zatmeni Slunce pozorovat chromosferu a protuberance. Uplne zatmeni Slunce je pozorovatelne v tzv. uzkem pasu totality. Pas totality je dlouhyi tisice km, ale jeho sirka zavisi na tom, o kolik je uhlovy prumer Mesice vetsi, nez uhlovy prumer Slunce (v optimu Mesic 33.480 minut, Slunce 31.60, to je pak pas totality nejsirsi, okolo 267 km v idealnich podminkach). Pas totality nebyva tedy prilis siroky.
I doba trvani uplneho zatmeni Slunce na Zemi v miste maxima (kde trva nejdyl) je nejdelsi pri idealnich podminkach (uhlovy prumer u Slunce nejmensi a u Mesice nejvetsi). Prave proto nejdele trvajici uplna zatmeni Slunce se vyskytuji v cervnu a cervenci. Teoreticka maximalni doba trvani je 7:31 minut nebo 7:32 minut (451-452 s). Na jednom miste na Zemi se v zadnem ze spocitanych zatmeni nevyskytlo takto dlouhe trvani. Ve 21. stoleti nebude zadne uplne zatmeni Slunce trvat v miste maxima 7 minut a vice. Ve 20. stoleti bylo nejdelsi uplne zatmeni Slunce v miste maxima 20.06.1955, jez trvalo 7:08 minut resp. 428 sekund. Posledni uplne zatmeni trvajici 7 a vice minut se vyskytlo 30.06.1973 trvajici 7:03 minut resp. 423 sekund a nasledujici uplne zatmeni trvajici 7 a vice minut nastane 25.06.2150. Z dlouhe obdobi 11 000 let (3000 pr.n.l. az 8000 n.l.) bude nejdele trvajici Slunecni zatmeni v miste maxima 16.07.2186 trvat 7:29 minut resp. 449 sekund. I teoreticka doba nejdelsiho mozneho trvani uplneho zatmeni Slunce se vsak meni. Zmena je poznat v radu tisicu let. V 8. tisicileti by mela byt maximalni teoreticky mozna doba trvani uplbeho zatmeni Slunce jen 7:02 resp. 422 sekund. Toto zkracovani ale nevypada, ze by bylo zpusobeno vzdalovanim se Mesice od Zeme. Na to je zmena radove prilis rychla.
Zmena maximalni mozne delky uplneho zatmeni Slunce je zpusobena hlavne zmenou parametru obezne drahy Zeme pusobenim ostatnich planet. To se da pozorovat celkem dobre uz v radu stovek-tisicu let, zejmena pusobenim ostatnich planet. Pro maximalni moznou delku je potreba Zeme co nejdale od Slunce (v afeliu, to je aktualne zacatkem cervence), Mesic co nejblize Zemi (v perigeu), s co nejvetsim uhlovym rozmerem, a dale aby Slunce i Mesic byly v zenitu - nadhlavniku, neboli 90 stupnu nad obzorem. To se deje ve stejne zemepisne sirce, jako je aktualni deklinace Slunce. A deklinace Slunce v prubehu roku kolisa aktualne od 23.436 jizne do 23.436 severne. 23.436 je sklon Zemske osy vuci oblezne rovine a take se meni. Kazdopadne v nadhlavniku se Slunce v poledne nachazi zacaktek cervence nedaleko obratniku raka. Pro co nejdelsi trvani je potreba vyssi excentricita - v afeliu je Slunce dale a na obloze mensi. Excentricita drahy podle vseho aktualne klesa, aktualke (k roku 2000) je excentricita obezne drahy Zeme okolo Slunce 0.0167, kolem roku 25900 ma excentricita dosahnout minima 0.0023 a pak nejspis zase stoupat. Delka (longitude) afelia na obezne draze se rovnez meni. Okoo 2800 pred nasim letopoctem to bylo 24.00 stupne a v roce priblizne 5600 to ma byt 23.00 stupne. To je zmena jeden stupen za 8400 let priblizne. Tyto hodnoty dost pripominaji deklinaci Slunce (rovnobezka, kde je Slunce v poledne v nadhlavniku), coz je aktualne v dobe afelia zacatkem cervence neco okolo 23.4 stupne, podobna by aktualne mela byt i poloha (delka) afelia na obezne draze. A dale hodnoty zmeny pripominaji Velky rok - periodu precese Zemske osy (sklon Zemske osy se meni s urcitou periodou), i ta rychlost zmeny stupen za 8400 let je dost podobna. Menice samozrejme i poloha obratniku a polarniho kruhu. To ma samozrejme mimo jine i velky vliv na klima. Na maximalni delku uplneho zatmeni Slunce maji vliv i dalsi jevy. Aktualne, okolo roku 2000 ma byt maximalni teoreticky mozna delka zatmeni 7:32.1 resp. 452.1 s a postupne klesa, kolem roku 0 to bylo 455.9 s resp. 7:35.9. Nejdelsi uplne zatmeni Slunce minimalne v letech 2000 pr.n.l. az 7000 n.l. (nebo 2000 pr.n.l. az 8000 n.l.) je 16.07.2186 na severu Guyany s delkou trvani 7:29 resp. 429 s.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_eclipse
https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2003JBAA..113..343M
Zakryt Slunce Mesicem - zatmeni uplne, prstencove, castecne a celkem jde zmerit snizeni insolace pri castecnem zatmeni. Graf z Prahy Libuse 01.08.2008 a 20.03.2015 to demonstruje. Pak tady mame jeste jeden typ castecneho zatmeni - zakrytu. Jedna se o prehod planet Merkur a Venuse prez Slunce. Ve srovnani se Sluncem je uhlovy prumer Venuse razantne mensi a uhlovy prumer Merkuru je jeste mensi, a tak tento zakryt-castecne zatmeni snizi intenzitu Slunecniho zareni minimalne a nemeritelne. I kdyz - prave takto se detekuji exopanety (druzice Kepler, Tess) - pri prechodu planety pred hvezdou poklesne jasnost hvezdy, ale nepatrne. Na grafu z Prahy Libuse je to samozrejme naprosto nepozorovatelne. Prechod Venuse prez Slunce je pozorovatelny pouhym okem, prechod Merkuru prez Slunce tost tezko, tam je potreba dalekohled. Pozorujeme z bezpecnym certifikovanym filtrem, jinak uz neuvidime nikdy nic. Prechod Venuse prez Slunce byl v letech 2004 a 2012 (oba dny se pocasi povedlo), dalsi bude az ve 22. stoleti. Prechod Merkuru prez Slunce byl v roce 2019 naposled. Muze probihat zaroven prechod Merkuru nebo Venuse prez Slunce a soucasne zatmeni Slunce ? Samozrejme muze. Jenze prechody planet prez Slunce jso jednou za mnoho let a trvaji radove hodiny, Slunecnich zatmeni je vice, na cele Zemi je pozorovatelnych casto nekolik za rok a trva nekolik hodin. Bylo spocteno, ze soucasne probehne zatmeni Slunce a prechod Merkuru prez Slunce 05.07.6757 a soucasne probehne zatmeni Slunce a prechod Venuse prez Slunce 05.04.15232. To je predpoved tranzitu a zatmeni na velmi dlouho dobredu. Presnost predpovedi je otazkou, ale spis by to melo vyjit. A civilizace uz bude vypadat taky absolutne jinak. Jeste by se dalo hadat, kdy nastane soucasne zatmeni Slunce, prechod Merkuru prez Slunce a prechod Venuse prez Slunce. Tak daleko vsak numericky integrovat nejde, radove muze jit o desitky-stovky milionu let nebo i miliardy let. Bude mnohem teplejsi klima, a mozna uz bude Mesic od Zeme tak daleko, ze uplna zatmeni (anglicky total eclipse) Slunce jiz na Zemi nebudou existovat, jen castecna a prstencova (Anglicky partial and annular eclipse).
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_eclipse
https://web.archive.org/web/20070710041555/http://www.marco-peuschel.de/simtrans.pdf
Narozdil od pocasi, zatmeni Slunce a jeho parametry lze predpovedet do budoucnosti i spocitat do minulosti relativne daleko, na stovky let a nejspis i na ticice let, mozna jeste dal. Ale ve velmi dlouhodobem horizontu se obecne podminky a moznost vyskytu Slunecnich zatmeni meni. V dusledku slapovych sil Zeme-Mesic se den na Zemi (perioda rotace) prodluzuje a hlavne Mesic se od Zeme vzdaluje. Vzdalovani ma byt okolo 3.8 cm za rok. Velikost Mesice se nemeni (meritelne), Mesic se vzdaluje (jednotky km resp. 0.001 % za 100 000 let) a tak uhlova velikost Mesice na obloze klesa a v minulosti naopak byla mensi. Jak moc se meni v minulosti i budoucnosti obezna draha Zeme okolo Slunce, to nevim, nikde jsem to zatim nevidel. Priblizovani Zeme ke Slunci v dusledku vyzarovani gravitacnich vln je zanedbatelne - radove totiz jen sotva metr za miliardu let. Slunecni vitr a tlak zareni zpusobuje naopak vzdalovani Zeme od Slunce (otazkou je o kolik radove). Pusobeni ostatnich planet na obeznou drahu Zeme je otazkou, stejne tak slapove sily Zeme-Slunce, i tam je vliv otazkou. Velikost Slunce (prumer nebo polomer ?) roste podle modelu 7 cm za rok, pokud si to dobre pamatuji. To je narust o 0.0001 % za 500 000 az 1 000 000 let. Prumer Slunce je totiz 1 392 000 km. V budoucnu nabere tento narust prumeru Slunce rychlost, zejmena v zaverecne fazi.
V uvahu staci brat vzdalovani Mesice od Zeme, to je hlavni faktor, radove prevysujici ostatni faktory. A pak mozna trochu narust prumeru Slunce. Tedy v davne minulosti byla jen uplna zatmeni Slunce a nebo castecna zatmeni Slunce. Prestenova zatmeni Slunce na Zemi byt pozorovana nemohla. A ve velmi daleke budoucnosti, odhadem za 0.65 miliardy let az 1.4 miliardy let, bude Mesic od Zeme tak daleko, ze uplne zatmeni Slunce na Zemi nebude mozne, pouze prstencove zatmeni Slunce (a castecne samozrejme). A take uz za 400 milionu let se zvysi zarivy vykon Slunce a klima se rapidne otepli tak jako tak. Za miliardu let uz bude otepleni podstatne vetsi (predpoklad nemenne obezne drahy Zeme okolo Slunce).
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_eclipse
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zatm%C4%9Bn%C3%AD_Slunce