. Je to jen trocha z toho obrovského množství. Většinou jsou to informace z Moravy a SlezskaVítkov
Po více než 100 letech uhodily v zimě roku 1928 - 1929 třeskuté mrazy. Celý leden ležel vysoký sníh a udržela se nízká temperatura až -28 stupňů pod nulou i v únoru dokonce až -34,7 stupňu pod nulou. Sněhu napadlo na 150 cm.
Strašlivé mrazy ochromily dopravu na dráze, nastala nouze o palivo.
Velké škody utpělo stromoví, pole a lesy. Z ovocných stromů pomrzly nejvíce třešně a ořechy. Kůru mnohých stromů ohlodala polní a lesní zvěř, takže tyto stromy vyhynuly. Polní a lesní zvěř značně prořídly, slabší kusy zimu nepřežily.
Čermná ve Slezsku
V roce 1928 bylo velké sucho a taktéž velká zima -30 °C. Sníh ležel od prosince do března na 2 m, doprava na dráze byla zastavena na 14 dní. Následkem sucha byl nedostatek vody v obci, byla postavena tedy obecní studna.
Klokočov
V roce 1928 postihla celé území ČSR strašné sucho a ještě hroznější zima. Naměřeno až -30 °C. Z polí svážela se jen nepatrná úroda, která se okamžitě pocítila. V zimě zase naválo tolik sněhu, že ležel dlouho ještě na jaře. Velká většina ovocných stromků vymrzla. Doprava zastavena na 14 dní.
Hradec nad Moravicí
Počátek toho roku překvapil Evropu zimou jaké nebylo pamětníka. Začala již o vánocích a vyvrcholila v únoru. Dne 1.února bylo -26 °C, 10.února -32 °C a ještě 2.března teploměr ukazoval -18°C. Hladem a zimou hynula zvěř. Na polích ležely mrtvolky vyhublých zajíců, koroptviček a zvěře srnčí v lesích.
Následky zimy objevily se teprve na jaře v zahradách. Celá stromořadí třešní a sliv odumřela, obzvláště vlašské ořechy ukázaly se citlivými a na jaře nevypučely. Okr. úřad nařídil soupis uhynulého stromoví a zjistilo se, že v Hradci vzalo za své.
jabloní 93
třešní 197
hrušní 84
švestek 289
ořechů 35
Celková škoda odhadnuta na 20.400 Kč. Také lesy utrpěly zimou a lesní správa hlásila škody na 350.000 Kč. Protože školy nebylo možno vytopit byly uzavřeny do 28.února.
Skřipov
Tento kalendářní rok ( 1929 ) začal ve znamení pořádné tuhé zimy, na jakou se jen málo lidí pamatuje. Napadly ohromné spousty sněhu (3m), že se nebylo možná na žádnou stranu dostati. Spojení se světem bylo jednou za 3-5 dní úplně přerušeno, pošta nejezdila, autobus rovněž ne, telofonní dráty přetrhány a že by se byl někdo někam odvážil, na to ani nepomýšlel - kdo nemusel. K spoustám sněhovým přibyly ještě třeskuté mrazy. Bylo naměřeno i 40 °C pod nulou. Poměry těmi trpěla nejvíce zvěř a ptactvo. Hodně ho pomrzlo. Rovněž zvěře. Zající i srnčí chodívali do zahrad, do dvorů ano i do stodol, Všude je hnal hlad a zima. Nebylo vzácností nalézti zmrzlého zajíce i na dvoře. Vznikly proto veliké škody na zvěři samé. Jenom zdejšímu lesnímu úřadu bylo hlášeno přes 20 zmrznutí srnčího. A kolik kusů se nenašlo? Kolik se jich stalo kořistí dravé zvěře - lišek, psů, koček, ano i lidí - když se zvěř nemohla vysílením brániti? Zající natropili též ohromných škod v zahradách n ovocném stromový, ve školkách. Ani pořádné ploty nepomohly, byly úplně zaváté. Tato abnormální zima způsobila též ničivě přímo na ovocné stromoví. Můžeme říci směle, že polovička stromů zahynula, pomrzla. Některé hynuly teprve za 2 - 3 roky. V celém státě byly tím způsobeny ohromné škody. Stát si byl toho vědom, pročež nechal provésti v r 1930 sčítání ovocného stromoví, hlavně aby se vědělo, kolik stromů zahynulo. Později nabízel stromky s částečnou slevou, jen aby se tak veliký úbytek stromů nahradil. Ve školách se v zimě po několik dní nevyučovalo. Třídy nebylo možno vytopiti, pro závěje nemohly děti do školy, zamrzal inkoust v kalamářích, záchody a j.
Poměry těmi opozdily se jarní polní práce o celý měsíc. Bylo s nimi započato až v posledním týdnu měsíce dubna. První květy stromů ukázaly se rovněžpozdě, ke konci května. Přes to vše byla polní úroda toho roku slušná a též stromy, které zůstaly, rodily.
Opatření k odstranění sněhu
Obecní zastup. se usnáší na tom, aby na vyházení sněhu s okres. silnic přispěl každý majitel pozemků z hektaru obnosem Kč 3-. Nejdříve se vyhází cesta k Jakubčovicím a ke Staré Vsi, pak podle možnosti k Hrabství. Kdo bude chtíti házeti sníh, dostane denní mzdu Kč 15- za házení od 7.hod ráno do 5 hod večer.Házeti mohou osoby od 18. do 60.let. Začalo budíž ihned! (Usneseno 17.3.1929)
Rovensko
V zimě roku 1928 – 1929 přišla velká pohroma v podobě tak silných mrazů (až -30°C), že pomrzlo téměř všechno ovocné stromoví a zahynula značná část zvěře, zvláště zajíců a koroptví.
Skorotice
V roce 1929 dosáhly mrazy až – 40 °C a trvaly až do března. V létě přišly bouřky s krupobitím, silnice k Černvíru byla opět přerušena.
Břidličná
Hned následující zima byla nejchladnější za posledních 150 let. Dne 12.února 1929 bylo naměřeno rekordních mínus 41 °C. Hlavně ovocné stromy popraskaly mrazem a zahynulo množství zvěře a ptactva. Vznikly problémy
se zásobováním vodou, která zamrzala. Poškozeno bylo mnoho omítek na domech a pro nedostatek uhlí byla zastavena železniční doprava. Po celý únor 1929 bylo ve Frýdlantu nebývalé množství sněhu.
Štěměchy
Zima roku 1928 ( - 1929) byla vcelku mírná, sněhu bylo málo. Za to však vyznamenávala se častou a vydatnou jinovatkou. Mnoho ovocných stromů bylo polámáno. Také na stromech lesních na místech nechráněných natropila jinovatka nesmírných škod, takže celá taková místa musela býti proměněna v paseky. Sloupy elektrického vedení
nesly na sta q nachytaného ledu, takže dřevěné sloupy pod touto tíží lámaly se jako třísky a mohutné železné stožáry ohýbaly se až k zemi jako slabé proutky.
Ústí u Vsetína
Od 1. ledna do 9. března 1929 teploměr venku v žádnou denní dobu nevystoupil nad 0°, v některých dnech dosáhly mrazy dle zdejšího pozorování až ba - 35° C a dle zpráv odjinud (např. Rožnov, České Budějovice) až přes - 41° C.
Dne 10. února, ač byl den jasný, se teplota nezvýšila nad - 20° C ani v poledne. I vnitřní okna ve třídách zůstala po celé dny zamrzlá. Ve škole nebylo se možno dotopit i když oheň se v kamnech udržoval přes noc.
O 9. hod. dopoledne sotva se docílilo ve třídách + 5 °C tepla.
Pokud se vyučovalo, seskupil učitel v první třídě v prvních hodinách žáky při kamnech kolem sebe a zaměnil jiné hodiny za občanskou nauku a výchovu, nebo prvouku, zpěv a tělocvik a teprve v pozdějších hodinách, až se vzduch ve třídě více prohřál, mohly nastoupiti jiné předměty, při nichž je potřebí psáti a seděti v lavicích. Poněvadž kruté zimy, jakých není pamětníka a o jakých není historických záznamů, panovaly na území celé republiky (i v celé Evropě) a na některých školách nebyly dostatečné zásoby paliva, nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 16. února 1929 č. 99, aby vyučování na všech školách vůbec bylo zastaveno počínajíc dnem 18. února až do 24. února 1929. A jelikož důvody tohoto opatření trvaly i nadále, nařídilo totéž ministerstvo výnosem ze dne 22. února 1929 č. 1040, aby vyučování bylo zastaveno až do konce února t.r.
Cesty byly zaváté a neschůdné. Pro vysoké závěje auta často vázla a musela být vyprošťována koňskými potahy. Krutá zima měla katastrofální vliv na ovocné stromy a její důsledky byly citelné ještě po desetiletích. Odumřela
většina švestek, třešní i méně odolné druhy jabloní a hrušní. Při sčítáhní ovocných stromů v roce 1930 bylo zjištěno, že z původní tisícovky jabloní přežila zimu jen polovina, z 413 třešní přečkalo zimu 120, z 1892 švestek 385 ze
129 slivoní jen 61, z 22 vlašských ořešáků 6 a z 9 moruší 7. Z keřů rybízu a angreštu přečkala krutou zimu jen zhruba třetina.
Heraltice
V roce 1929 byly neobyčejně silné mrazy (leden, únor –28C)
Snovídky
Krutá zima 1929
Jak neobyčejně parné bylo léto r. 1928, tak zase krutá byla i zima. Již před vánočními svátky zamrzlo, a tak den ze den větší a větší mrazy nastávaly. Největší mráz - 32°C byl naměřen u školy v ostatky dne 10. února 1929, u mlýna a na nádraží byl téhož dne mráz -34°C, Takové mrazy při severovýchodním větru byly každého dne. Nebylo pamětníka tak silných mrazů, snad před 153 lety byla taková zima. Následky mrazů brzy se dostavily v železniční dopravě. Nejen, že vlaky jezdily nepravidelně, ale i některé vlaky byly vůbec vyřazeny a provoz na dráze byl omezen také z toho důvodu, že mnoho personálu železničního onemocnělo chřipkou. Staly se i případy, že i kolejnice následkem mrazů pod rychlíkem praskly. I školní vyučování trpělo, neboť děti nemohly pravidelně do školy docházeti, takže školství nařídilo konečně zastavení vyučování od 18. února do 24. února.
Veliké škody zimou vznikly i na zvěři, která houfně hynula. Také stromy, zvláště třešně a slívy, vzaly za své. Kůra třešní tak praskala, že do rozsedlin bylo možno celou dlaň vstrčiti. Na jaře pak tyto stromy uschly.
Ivančice
V novoroční noci roku 1929 jsme šli ze Sokolovny. Bylo nám docela teplo a nevnímali jsme mráz. Ale v uzavřené prostoře Drůbežního Trhu jsme zaslechli praskot, kovový i tupý, a s podivem jsme zjistili, že okapy a křídlice
mrazem praskají. Od toho dne mrzlo, mrzlo čím dál víc, až v únoru dosáhly mrazy maxima. A padal sníh. Na silnicích byly prohozeny cesty pro jeden vůz a jen po určitých vzdálenostech byly udělány vyhybky. Sníh sahal ke
korunám stromů. Pták nezapískal, neporušená rovná bílá pláň beze stop zvěře.
Jezdila jsem tenkrát do Brna. Bývala to slast čekat na vlak na malém nádraží. Kožešina na límci, zvlhlá dechem, přimrzla ke tváři. Ale vlaky jezdily, i když někdy se zpožděním. Do Brna se jelo poslepu, bez starosti. Horší to bylo
nazpět. Nekolikacentimetrová námraza na oknech nedovolila sledovat stanice nebo zastávky v poli, když lokomotiva neměla páru. A ty potíže ve studených bytech se zamrzlými vodovody a kanály. Život na venkově byl utrpením.
Jediný člověk si chodil po Československu v rozhalence a bez kabátu - Eskymo - Jan Welzel, který se zrovna přijel podívat na starou vlast. Až v půli března, jako by jaro švihlo kouzelným proutkem, mizely rychle spousty sněhu.
Do konce měsíce se ukázala holá země, šedivá, bez jediné zelené travičky. Bylo smutno v Nových horách, na Brněnkách, na Réně se přestalo říkat Pod ořechama . . .
Ale přečtěme si, co o té velké zimě říká městská kronika z roku 1929: „Zima t. r. v lednu a únoru byla krutá, jaká nebyla již přes 100 let. Mráz dne 3. 2. dosáhl - 30 °C, 10. 2. - 32°C, místy až - 35 °C, 2. 3. - 20 °C až - 23 °C. Mezí tím stále tuho mrzlo. Za celý únor stoupl teploměr jen asi dvakrát na O °C. Také v březnu, a to 10. 3., byl noční mráz - 15°C, slabší noční mrazy byly po celý březen. Sněhy a ledy - byly jich spousty - začaly tát teprve od polovice března. U Němčic byly ledy kolem mostních pilířů prosekány, poněvadž byla odůvodněná obava před velikou povodní a zácpou ker ledových. Led na zdejších vodách byl místy přes 1 m silný. Město rekvírovalo pro případ povodně loďky soukromého majetku, v koupelnách na Malovansku uložené. Zatím však tání bylo pozvolné a odchod ledů klidný. Mnoho sněhu - málo vody. Do konce března byly naše vody volny." „Množství ptactva, zvěře a ryb zahynulo a značná část ovocných stromů, zvláště choulostivějších druhů a starých; ořechy takřka všecky."
Nemochovice
V roce 1929 byla velmi krutá zima. V Nemochovicích mráz trval od Vánoc 1928 až do 7. března 1929 a bylo naměřeno -38°C. Napadlo mnoho sněhu, na polích bylo přes 1 m a na některých místech byly až 7 metrů vysoké
sněhové závěje.
Dolní Studénky
Pověstné mrazy roku 1929 dosahující začátkem února přes - 30o C a trvající až do března, jako by chtěly předznamenat začínající těžké doby.
Suché Lazce
Vlna mrazů, nikdy neslýchaná, jejíž nejvyšší krutost srazila teploměr na -47oC při obrovských spoustách sněhu, který měl závěje na okresní a říšské silnici přes 2 m vysoké. Zajíce hnala bílá smrt až ke stodolám, tisíce jich pomrzlo. Srny, lesní ptactvo i domácí zvířata těžce tu zimu snášeli, ač mnozí chovatelé dobytku ve stájích topili, mnoho dobytka těžce omrzlého musil řezník převzíti. Silnice vroubeny omrzlými třešněmi, které téměř všechny zmrzly a celý rok suché trčely k nebi. Ořechy zmrzly zcela, částečně ostatní stromy. Štěpy neohlodané zajíci poškodil mráz, který způsobil miliony Kč škod, v obci tisícové škody, nejtěžší mráz byl 12. února.
Radotín
Začal krutou zimou která začala 3 ledna. Největší mráze byly o Hromnicích kdy bylo až 30% zimy. Celý leden a únor bylo mnoho sněhu a kruté mrazy. Snihu bylo na silnici 3-4m vysoko, tak že doprava do města Lipníka a do
okolí byla úplně zastavená. Zemáky ve sklepích a malých prasat mnoho pomrzlo. Zvěř na poli a v lese hynula hladem a mrázem. Ořechy co byly na návsi vysazené r.1928 následkem krutých mrazů uschly.
Dne 9 března začalo tání sněhu. Poněvadž zem byla od předešlého roku suchá, sníh se strácel že nebylo z něj žádné vody. Seť na poli se začalo 15 dubna. Sníh ležel místy v dolinách ještě začátkem května.
Újezd u Brna
Krutá zima, jaká nebyla posledních 150 let. Pomrzly stromy, cesty byly nesjízdné, prohazovaly se závěje až sedm metrů vysoké. Ještě koncem ledna bylo dvacet pod nulou, začátkem února 25 stupňů pod nulou a 4. února
naměřili 32 stupňů pod nulou (v Čes. Budějovicích 38).
Ostopovice
V únoru 1929 byly postiženy i Ostopovice silnými mrazy a sněhem. Teplota klesla téměř na -30° C. Velké škody byly zaznamenány v zemědělství a na ovocných stromech.
Lažánky
Roku 1929 byla zima dlouhá a krutá a sněhu napadlo přes 1 m, naměřeno bylo v naší obci -35?C (v některých částech republiky až -40?C), takto velký mráz se udržel po celou první polovinu února ( podobná zima byla
zaznamenána též i v roce 1775), a proto byla uzavřena i místí škola (od 6. února do 1. března). Ještě 2. dubna připadlo dalších 5.cm. sněhu a teploty se pohybovaly kolem -10?C., pak nastalo oteplení a jak kronika uvádí: …10.ledna začali lidé síti, ač dosud místy leží starý sníh. Odpoledne zase sníh padal, že lidé do polí nemohli. Skutečná práce na polích začala až 15.dubna. Po celý týden vždy ráno byl dosti silný mráz….Práce na poli nebyla však nic příjemného, jelikož lidé seli v kožichu a čepici. V týdnu 22.-27. dubna často padal sníh.
Žatčany
na přelomu roku 1928/1929 krutá zima s vysokými mrazy a množstvím sněhu
Stanislav Podloucký z Třebomyslic. 126, nar. 1904, popisuje jako pamětník tuto zimu ve svých vzpomínkách následovně: "Nejkrutější zima byla v roce 1928-1929. Rtuť teploměru klesala až pod 30 stupňů. Sněhu bylo moc a velké závěje. Ještě koncem března r. 1929 byly na polích velké závěje, takže na setí nebylo ani pomyšlení. Nejvíce zimou trpěla polní zvěř a ptactvo. Zajíci chodili přímo do vesnice, aby aspoň trochu zahnali hlad, okusovali u domů keře a všechno jiné, stromky, šeříky. Někteří lidé místo, aby ubohé zajíce nakrmili, tak je vyhublé chytali a zabíjeli a kůže z nich prodávali za mizerný groš. Bažanti a koroptve chodili též až do vesnice." Od jiných pamětníků se dovídáme, že všechny ovocné stromy pomrzly
Hluboké Dvory
takže 10.ledna zase teploměr počal klesati a zaznamenáno -34° až -37°C. Též často sněhové vánice se opakovaly, tvořily se závěje, že cesty a silnice musely býti prohazovány. Tato krutá zima jaké není pamětníka potrvala do
druhé polovice měsíce března. Byli obavy, že dostaví se jarní povodně z tak velkého množství sněhu, nestalo se tak; sníh pomalu roztál a voda nižádných škod nezpůsobila. Za to stromoví zimu tuto odneslo, pně u třešní, karlatin i
štěpů byly mrazy roztrhány a během léta velké procento uschlo.
Lužná
Rok 1928 je pamětníky označován jako rok velké zimy a mrazů. Farní kronika k tomu uvádí: "Neobyčejně tuhá zima, mrazy až 36°C, noviny psaly, že 50 let takové zimy nebylo, trvala od vánoc do března, poškozeny hodně stromy, zemáky ve sklepoch zmrzly, zvěř a ptáci zimou uhynuli". Obecní kronika to ještě více rozvádí: "Počasí nepříznivé, 24.3. slezl sníh, 17. dubna napadlo sněhu tak, že vlaštovky se od nás odstěhovaly,
12. května pomrzlo listí buků, 2. června zmrzlo listí jasanu, zemáky, fazole, jiřiny,
Vysoké Studnice
Zima byla velmi tuhá až 31 °C, která nemá pamětníka takové zimy. Mnoho zvěře zahynulo. V nižších polohách stromy pomrzly. Také sněhu bylo tolik, že se nemohlo vůbec jezditi. Autobus z Jihlavy do Vel. Meziříčí nejezdil od
Nového roku až skoro do konce března, kdy byla státní silnice proházena. O vodu byla velká bída, takže lidé v noci vstávali, aby si opatřili vodu z veřejných studní.
Čáslavice
V lednu 1929 byly silné mrazy, které trvaly i v únoru, kde bylo 11. 2. naměřeno při zemi -38 stupňů C a těmito mrazy velmi utrpěly ovocné stromy, z nichž musela být většina v létě vykácena, poněvadž odumřely. Tak bylo v obci v létě vykáceno 490 jabloní, 730 třešní, 1160 švestek, 1 meruňka, 11 rybízů, 134 hrušní, 3 višně, 155 slív, 65 vlašských ořechů a 5 angreštů.
Mikulovice
následkem zimy vyhynulo 2 třetiny třešní, jakož i 50% meruněk a 90 % ořechů
Rašov
V únoru t. r. dostavily se velmi kruté mrazy tak že bylo na čas zastaveno i vyučování školních dětí od 19. do 29. února se ve školách vůbec nevyučovalo. Napadlo mnoho sněhu, který potrval po celou zimu a místy vytvořil veliké
závěje, že bylo nutno značným nákladem tyto na silnicích a cestách proházeti, aby umožněna byla doprava do sousedních obcí. Mrazy potrvaly až do 27. dubna, čímž veškeré polní práce byly velmi zpožděny. Zbytky závějí místy patrny byly ještě v druhé polovině května (Za dvorem hr. Serenyiho). Za této kruté zimy zahynulo mnoho zvěře, zejména zajíců, srní, vran, koroptví a bažantů. Zvěř, která přece jenom zimu přečkala, natropila mnoho škod na ovocném stromoví, jejichž kmeny ohlodávala a tím je ničila. Také mrazy natropily mnoho škod na ovocném stromoví. Veliké množství stromů, jedna třetina ba i více jejichž dřevo promrzlo uschlo buď na jaře, nebo v létech příštích. Leč i do chlévů se dostala zima, kdež i mnoho koz nastydlo, tak že musely býti na jaře odprodány na maso, aby nezhynuly.
Kožichovice
Roku 1929 byla krutá zima. Napadlo 40 cm sněhu, mrazy byly až minus 36 ºC, takže pomrzly všechny ovocné stromy a uhynulo mnoho zvěře.
Doubravice nad Svitavou
Z roku 1928 na rok 1929 byla také veliká zima,jaké ani nejstarší lidé nepamatovali.Začalo mrznout 15.prosince 1928 a mrzlo bez polevení až do plovice března 1929.Nejvšší byl v Doubravici –37 oC.Sněhu napadlo přes 1m a ležel celou zimu až do jara.Všude,kde nikdy před tím nejezdilo na saních,tuto zimu se jezdilo.Led na řece Svitavě byl silný 1 m.Mnoho zvěře pohynulo v lesích i na polích,ač byla živena.Ovocných stromů zmrzlo v Doubravici takové
množství,že zde bylo škody za tisíce. ořechy zmrzly všechny.Zvláštní přitom bylo,že sníh sešel a ledy odešly tiše a bez povodní.Okresní úřad nařídil všem obcím,aby se připravili na dobu tání,aby si opatřily háky a jiné pomocné
nástroje,aby hasiči měli pohotovost,ale všeho nebylo zapotřebí,neboť led odešel tiše.Z jara bylo dlouho zima,mrazy byly až v červnu,takže nejen květy na stromech pomrzly,nýbrž i brambory.
Kouty
krutá zima, teploty klesaly až na - 41 °C
Bohutín
Rok 1929 byl rokem mimořádným na přírodní proměny. V lednu a únoru panovaly kruté mrazy. V Bohutíně bylo naměřeno -36 °C. krutým mrazem dokonce praskaly i koleje.
Stránecká Zhoř
Letos řádila krutá zima, jaké nebylo asi před 150 lety. Největší mráz byl 11. února u nás - 37 °C. Největší mráz v republice a Evropě byl v Českých Budějovicích - 40 °C rovněž 11. února. Toho dne lidem nosy, uši a tváře omrzly.
Škody mrazem způsobené byly veliké. Vodovodní a svítiplynové roury zamrzly a pak popraskaly, takže byl ve městech nedostatek vody, lidé neměli dostatek paliva poněvadž kolejnice drah byly zaváty, neb popraskaly mrazem a nebylo možno dovážeti uhlí, ve školách se od 18. února do 28. února nevyučovalo, přespolní dítky pro časté vánice a sněhové bouře docházeli nepravidelně, mnohé děti měli omrzlé nohy i prsty na rukou. Zvěř mrzla v lesích a polích. Často nalezeno stádo daňků, zajíců aj. jak stálo zmrzlé a hledělo se zachrániti tlačením jeden na druhého. Zmrzly v lese celé tlupy cikánů a běda lidem zbloudilým! Rovněž zmrzlo hojně ryb, jakmile se rozdělily od sebe. Ohromná škoda je na ovocných stromech. Zmrzly zejména meruňky, třešně, ořechy, růže, víno, takže byl veliký nedostatek ovoce. Kilo třešní stálo kupř. 14 Kč. Na jaře a v létě trčely v zahradách stromy bez listí, které se již nevzkřísily. Pouze rybíz vzdoroval mrazům a dal dosti plodů a v lese borůvky. Dosti vzdorovaly stromy u nás vypěstované. Sníh ležel dlouho ještě v dubnu.
Lipník
od 2. ledna začaly kruté mrazy, které se stupňovaly tak, že koncem ledna a začátkem února klesl teploměr až na 33 st. C pod bod mrazu a tento stav trval nepřetržitě až do 18. února
Poděšín
Zima v r. 1929 byla tuhá, že není takového pamětníka. Mrazy začaly již před vánocemi a trvaly nepřetržitě až do druhé polovice února. V té době nebylo nejmenší oblevy, sněhu mnoho. Mrazy přes 20°C nebyly žádnou vzácností,
ale největší jsou v prvé polovině února, kdy dosahují přes 30°C a 11. února ukazuje teploměr u nás -38°C. O krutosti zimy a nebývalém množství sněhu svědčí zprávy se všech stran docházející. Největší mrazy zaznamenány v Českých Budějovicích v prvé polovině února, - 44°C. Nouze o uhlí je nesmírná, poněvadž abnormální mrazy jsou zásoby vyčerpány, sta vlaků vyřazeno, jiné váznou v závějích a doprava tak stlačena pod normální stav. Denní
příjem železniční správy klesl ze 14mil. na 5mil. Kč. Vlaky přimrzají ke kolejnicím. Trvá i 2 hodiny, než se podaří dostati vlak do pohybu. Průmyslové závody se zavírají, obchod ve městech vázne. Školy jsou na rozkaz MŠ zavřeny.
Co chvíli přinášejí noviny zprávu o nalezení zmrzlého člověka. Hrozně řádí mrazy mezi zvěří. Ptactvo, zajíci i srnci hynou i tam, kde mají ochranné kryty a zasypáno. V jednom revíru u Brna uchýlila se zvěř drobná i vysoká z
vyšších poloh lesa do úvalu, ale tam právě nalezla svůj hrob. Do dvou žebřiňáků bylo tam naloženo zmrzlé zvěře. V Čes. Šicndorfě zmrzla kráva ve chlévě, dvě jiné musily býti zabity. Nouze o vodu je veliká. V druhé polovině
února mrazy poněkud polevují, ale důsledky mrazů trvají dále. Led na řekách dosahuje tloušťky 1 m. Vltava je zamrzlá v celé šíři na 100 km délky. Jsou vážné obavy z náhlé oblevy a povodní. Již nyní upozorňují se v novinách
občané a pomocné sbory na nebezpečí zátop a včasná ochranná opatření proti nim. Ke konci února opět mrazy až 28°C, k tomu padá sníh. Doprava opět vázne. Začátkem března to samé. Březen i duben chladný.
Jarní setba připadla na začátek května.
Mrazy utrpěly stromy nesmírně. Je příznačno, že stromy na nechráněných místech pomrzly méně než než v závětří. Na úřední výzvu v měsíci srpnu proveden soupis škody a jen v naší obci odhadnuta cena pomrzlých stromů na 9000Kč.
Kratochvilka
Zima v roce 1929 byla neobyčejně tuhá, takže není snad pamětníka tak tuhých mrazů, jaké jsme prožili letošní zimy. Mrazy do konce ledna byly celkem snesitelné, však v únoru málokdy klesly pod 20 stupňů Celsia. Největší
mrazy uhodily ve dnech 10.–11. února takže, žákům ze zdejší obce správou školy v Neslovicích udělena byla dovolená v docházce školní. Ptáci i ostatní zvěř valně mrazem uhynuli. Zimou zkřehlí ptáci denně lidská stavení
obletovali, zajíci zabíhali až do domů. Vlaky jezdily nepravidelně. Pociťován byl také vážný nedostatek uhlí. Od Kratochvilky směrem k Babicím a k Neslovicím nakupily se kromě toho silné sněhové závěje, takže horníkům do
závodů a žákům do školy do Neslovic cesta byla úplně znemožněna. Teprve pracným a namáhavým prohazováním závějí cesta byla poněkud usnadněna. Poněvadž koncem února stálé mrazy potrvaly, nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty zavření všech škol v našem státě od 12. do konce února. Na den 1. března nakupily se opět silné závěje sněhové, takže žáci z Kratochvilky ještě tento i den následující doma zůstali a do školy nepřišli.
Bořitov
Rok 1929 započal ve znamení sibiřských mrazů, které zachvátili celou střední Evropu. ... v Bořitově naměřeno 11./2. 1929 -32oC, 4./3. 1929 -27oC. Tyto neobyčejné mrazy způsobily ohromné škody zvl. na zvěři a ovocných stromech.
Dolní Domaslavice
Zima 1928/29 - Mrazy dosahovaly až – 42 °C, vymrzlo velké množství ovocných i lesních stromů, dokonce zamrzala i voda ve studních.
Nový Telečkov
1929 - Únor začal hezky z ostra. Začali i u nás veliké mrazy. Teploměr ukazoval 30 - 35 - 38 stupňů Celsia. Sněhu napadlo mnoho byl však velice sypký. Nebylo možno bez prohazování ani jezditi.
Chudčice
11. února 1929 byl mráz -3O°C, vznikly velké škody na ovocných stromech (třešně, ořechy, švestky).
Žlutava
v roce 1929 byla velká zima, která trvala celý měsíc - 38 C, sněhové závěje až 4 m vysoké, led na Moravě byl 80 cm silný. Bylo nalezeno 17 kusů zmrzlého srnčího. V celé republice podle statistiky bylo zničeno více než
5 mil. ovocných stromů.
Vícenice
Letošního roku byla zima velmi tuhá a mrazy dostoupily až - 40 stupňů, též mnoho sněhu napadlo, takže se celý únor jezdilo na saních. Následkem tuhé zimy pomrzlo mnoho zvěře a zničeno bylo též mnoho stromů.
Valašské Meziříčí
ve Val. Meziříčí naměřeno -40 °C, v Rožnově -42,5 °C
Svatoslav
Letošní zima dosáhla v tuhosti a množství sněhu rekordu, který ani nejstarší pamětníci v obci nepamatují. Začátkem prosince min.r. napadlo 1m místy i více sněhu, který potrval až do koce března. Největší mrazy byly 3.2. a 10.2.29, které dosáhly zde -32oC. Mnoho zvěře i ptactva zimou, mrazy a hladem zahynulo. Obyvatelé, kteří se náležitě nezásobili dřevem vystáli zimy. Autobusová doprava ve zdejším kraji zvázla. V dopravě železniční způsobil sníh pravou kalamitu. Místnosti školní nebylo možno náležitě vytopiti, odevšad hlášen nedostatek topiva, proto nařídilo min. šk. a nár. osvěty, aby bylo v II. polovině února vyučování na všech školách zastaveno.
Ve zdejší škole vytopily se místnosti nejvýše 7-9oC
Vranovská Ves
Zima v roce 1929 byla krutá. Teploty klesly až k –37°C
Ždírec nad Doubravou
V kruté zimě 1928-1929, kdy bylo až –45° C, zmrzlo ve Ždírci celkem 1 288 ovocných stromů
V JIzerských horách a na liberecku za období mé paměti byla pravděpodobně nejtužší zima let 2005 až 2006. Stále mrzlo od prosince do března a především stále padal sníh. Kolem vánoc bylo nějakých 50 až 60 cm ovšem v březnu jsem tolik sněhu ještě neviděl. 16 března 2006 bylo okolo 120 cm sněhu v nadmořské výšce mírně přes 400 metrů. To bylo sněhu zaručeně nejvíc. a Vydržel až do počátku dubna. 
