Zima 1739/40 byla pravděpodobně jedna z nejdelších a nejstudenějších zim z posledních tisíciletí. Začala 1.září 1739 a končila až v dubnu roku následujícího 1740.

V Klementinske rade neni, ani v databazi GHCN (prvni stanice od r. 1763), clanek o tvrdych zimach v historii jsem nasel http://www.vesmir.cz/clanek/tvrde-zimy- ... tisicileti
http://web.quick.cz/jinan/Zima.htm

Celkově v tom 18. století byly zimy nesrovnatelné s dneškem, koncem století to bylo ovlivněné i Islandskou sopkou z r. 1783. V 18. století už tolik extrémních zim nebylo a 20. století opět zmírnilo, poslední větší zima byla 1955/1956. Vrchol malé doby ledové je v 15. století a od té doby se otepluje a zimy zmírňují. V té době byly nejspíš i silné větrné bouře, možná mnohem větší než Kyrill. Naopak v 13. století bylo o dost tepleji než dnes.

http://www.vesmir.cz/clanek/tvrde-zimy- ... tisicileti
http://theses.cz/id/5r6253/DP-Kuncova_pdf.pdf
http://mojeskola.net/hi/dejinyapodnebi.php
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Eu ... windstorms
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_la ... _eruptions
http://en.wikipedia.org/wiki/Snowball_Earth

Vím, že už v listopadu se tu řešilo, že sluneční cyklus je tentokrát velmi slabý. V prosinci došlo k dalšímu oslabení. Dobře to znázorňuje následující graf

Počet slunečních skvrn

:

A jaká je souvislost s počtem skvrn a počasím?

Sami si můžete udělat obrázek, kdy byly ty nejsilnější zimy a jaký byl sluneční cyklus, obrázek dole:

Vzhledem k tomu, že v tomto cyklu dosáhl počet skvrn max. 60, dalo by se říci, že nás čekají zimy podobné těm ve 30.letech minulého století... Už ta příští bude možná trochu chladnější. Ovšem je třeba počítat s určitou setrvačností a navíc s tím, že i v chladnějších obdobích, které následovaly po cyklu s nízkým počtem skvrn se mohla vyskytnout teplejší zima

OBSERVED MONTHLY SUNSPOT NUMBERS
1995 24.2 29.9 31.1 14.0 14.5 15.6 14.5 14.3 11.8 21.1 9.0 10.0
1996 11.5 4.4 9.2 4.8 5.5 11.8 8.2 14.4 1.6 0.9 17.9 13.3
1997 5.7 7.6 8.7 15.5 18.5 12.7 10.4 24.4 51.3 22.8 39.0 41.2
1998 31.9 40.3 54.8 53.4 56.3 70.7 66.6 92.2 92.9 55.5 74.0 81.9
1999 62.0 66.3 68.8 63.7 106.4 137.7 113.5 93.7 71.5 116.7 133.2 84.6
2000 90.1 112.9 138.5 125.5 121.6 125.5 170.1 130.5 109.7 99.4 106.8 104.4
2001 95.6 80.6 113.5 107.7 96.6 134.0 81.8 106.4 150.7 125.5 106.5 132.2
2002 114.1 107.4 98.4 120.7 120.8 88.3 99.6 116.4 109.6 97.5 95.0 81.6
2003 79.5 46.2 61.5 60.0 55.2 77.4 85.0 72.7 48.8 65.6 67.2 47.0
2004 37.2 46.0 48.9 39.3 41.5 43.2 51.0 40.9 27.7 48.4 43.7 17.9
2005 31.3 29.2 24.5 24.4 42.6 39.6 39.9 36.4 22.1 8.5 18.0 41.2
2006 15.4 5.0 10.8 30.2 22.2 13.9 12.2 12.9 14.5 10.4 21.5 13.6
2007 16.9 10.6 4.8 3.7 11.7 12.0 10.0 6.2 2.4 0.9 1.7 10.1
2008 3.4 2.1 9.3 2.9 2.9 3.1 0.5 0.5 1.1 2.9 4.1 0.8
2009 1.5 1.4 0.7 1.2 2.9 2.6 3.5 0.0 4.2 4.6 4.2 10.6
2010 13.1 18.6 15.4 7.9 8.8 13.5 16.1 19.6 25.2 23.5 21.6 14.5
2011 19.0 29.4 56.2 54.4 41.6 37.0 43.9 50.6 78.0 88.0 96.7 73.0
2012 58.3 33.1 64.2 55.2 69.0 64.5 66.5 63.1 61.5 53.3 61.4 40.8
2013 62.9

Wolf_Number_1700_1988.7z

Wolf Number 1700-1988 XLS

(4.52 KiB) 471 krát

To samozdřejmě koreluje, čim více skvrn, tm teplejší klima a proto se od 18 stol. otepluje. Ale teď by oteplování mělo podle Sluneční aktivity ustat, jenže jiné vlivy (CO2) to přebijí, pak až po cca 40 letech skončí malé minimum a skvrny přibudou, oteplování se zrychlí. Podle dějin čím větší slun. aktivita a tepleji, tím bylo líp a v době minima byla krize a to i teď tak vypadá.

http://mojeskola.net/hi/dejinyapodnebi.php

S tím souvisí i Wolf Number, charakterizující sluneční aktivitu

http://en.wikipedia.org/wiki/Wolf_number

Tommy, ono je otázka, zda emise CO2 přebijí působení nízké sluneční aktivity. Toto opravdu nedokážu odhadnout. Ono ani není potvrzené, že globální oteplování, jehož jsme svědkem ve 20.století je způsobeno člověkem. Nevím už v kterém století ve středověku to bylo, ale i na jižní Moravě rostly fíkovníky... A byly časy, kdy se tu dařilo tak akorát řepě a ječmenu.

Oteplení docela převládá, kromě CO2 má vliv i pokles aerosolů od 90. let, kdy už se na to začalo dbát také proto, že odešlo rudé zlo. 80-90. léta je vidět náhlý nárůst teploty. Může za to i El-Niňo z části (i když yačátkem 90. let krátkodobé ochlayení při erupci Pinatubo, VEI 6). Stoupající trend v posledních 40 letech je vidět i tady prumerne-hodnoty/40-let-prumer-gsod-praha-libus-1973-2012-t1013-0.html

S momentálním poklesem Slun. aktivity se to nějak zpomalilo (počet klementinských tekordů nepatrně poklesl možná) ale spíš bude pokračovat oteplení. Možnost je i náhlého zlomu a rychlý nástup doby ledové jak už se to dříve stalo.

Z příspěvek Infometu dřívější doby:

Ono to jaro 1785 bylo opravdu divné, na konci února prudký propad a 1.3.1785 abs. rekord v Klementinu -27,6. Den před tím bylo maximum -14,0 a 1.3. už -9,0 takže ani nebyl arktický den v den minima. Ale ochlazení přišlo velmi prudce z ničeho nic, únor moc studený nebyl. Celý březen 1785 padaly rekordy a ledový den byl i 5.4. a v dubnu ještě stále led na řekách. Takový začátek jara neměl obdoby nikdy potom. Takové extrémy jsou nejspíš důsledkem silné erupce na Islandu 1783, to se projevovalo několik let. Ale pravdou je, že celkově tou dobou bývala také velmi chladná léta a i v 19. století se vyskytovali roky bez tropického dne. V roce 1786 bylo neobyčejně studené léto, jen 4 letní dny ve třech vlnách a maximum +26,5 z 21.6.(+26,1 z 1.7. a +26,3 z 26.7.). Podobně když v roce 1815 bouchla Tambora v Indonezii. Byla to největší erupce za několik tisíc let. To sice nepřineslo extrémní zimu ale pravděpodobně velmi chladná léta. Tropický den se vůbec neobjevil v letech 1812-1818 (6.7.1818 +29,9, 26.8.1812 +29,8 a 28.7.1812 +29,7). Rok 1821 se vyznačuje nejnižším ročním maximem v Klementinu +26,4 z 21.7.1821. Letních dnů bylo jen 6, zima moc mrazivá nebyla. V 19. stooletí se roky bez tropického dne vyskytují, pak už ne. Poslední takový rok je 1916 (max. 4.7. +29,7). V roce 1956 k tomu moc nechybělo, maximum +30,0 z 11.7. V roce 1955-1956 probíhala postupně erupce sopky na východě sibiře a to mělo nejspíš také vliv poslední extrémní zimua chladné léto. V roce 1957 již teplá zima a léto také, k 7.7.1957 druhé nejvyšší maximum +37,6. Z posledních let bylo chladné léto (a pak zima taky) v roce 1996, tropické dny jen v červnu v jedné vlně a maximum 8.6.1996 +31,7. Erupce Tambory měla intenzitu VEI 7 a vyvrhla 160 km3 materilálu, jak to asi muselo vypadat, když před 73 000 lety Toba vyvrhla 2800 km3 materiálu. Tou dobou byl vrchol doby ledové a slunce bylo na dlouho dobu zastíněno. Nejspíš přez léto ani nebylo nad +15-20 a v zimě i -30-40 ale to těžko odhadnout.

Klementinum
Rok 1786: 5 letních dnů, 52 ledových, 3 arktické, 106 mrazových, TMA +26,5 TMI -21,1 TSU1 7,43 TSU2 7,36 SRA neměřeny
Rok 1821: 0 arktických, 19 ledových, 64 mrazových a 6 letních dní, TMA 26,4 TMI -13,0 TSU1 9,91 TSU2 9,73 SRA 498,4 mm

Můj komentář k zimám na In-Počasí:


Na tuhé zimy v minulém tisíciletí vyšel článek v roce 1996 http://www.vesmir.cz/clanek/tvrde-zimy- ... tisicileti http://theses...ncova_pdf.pdf Meteorologické záznamy jsou od roku 1775 (počátky okolo roku 1700). Poslední zima s mrazovou epizodou 2012 byla od roku 1997 nejsilnější ale v dlouhodobém hledisku zas tak vyjémečná nebyla. I když Kvilda Perla (a celá ČR) zaznamenala rekord -39,4 od r. 1987 kdy tam bylo -41,6. V zmách 1985, 1987 a prosinci 1996 už byl o něco větší mráz, na většině stanic k -25 (1985 až -27 a v lednu 1987 maxima okolo -15 až -18). V prosinci 1996 byla inverze a mráz hlavně v nížinách. Minimum v Praze -23,5 ale Kvilda Perla jen -35,8 (a Jizerské hory asi -36,5) T850 ani nebylo dosaženo pod -20. V roce 1987 byl velmi silný arktický vpád (T850 -25,3) ale poměrně silný vítr který zimu zesiloval a sněžení na východě. Inverze se nevytvořila a minima neklesla až zas tak hluboko jak by se očekávalo ale na většině stanic bylo dosaženo maximum pod -15 a také 12.1.1887 rekordní nejnižší maximum Lysá hora -27,4. V roce 1987 dosahoval arktický vzduch vysoko (rekordy v T500 a T700 ale T850 nebylo dosaženo -20). K tomu se uklidnil vítr a vytvořila se inverze, mrazy -25 až -30.

K 1.1.1979 přišel náhlý vpád arktického vzduchu (T850 -25,7) a prudké ochlazení přibližně z +10 na -20. Byla to nejspíš nejstudenější vzduchová hmota od r. 1956 ale arktický vzduch rychle pokračoval dál a rekordní mrazy nepadly. Extrémní mráz byl na SV Evropy, i maxima okolo -40 a T850 k -40. V Alpách také mráz pod -30.

V roce 1956 přišla mrazová vlna podstatně silnější než kdykoliv potom. Na věšině stanic bylo minimum pod -30, kromě Prahy a pod. I ve velkých městech minima k -27. Také bylo na mnoha stanicích maximum pod -20 (Ruzyně -21,1 Ostrava Mošnov -22,2 Praděd -27,8) Podle CHMI bylo nejnižší maximum na Lysé hoře -27,4 12.1.1987 ale podle GSOD minimum Lysá hora -27,1 a v roce 1956 Praděd -27,8. V Klementinu bylo dosaženo minimum -24,3, pak už do dneška pod -20 jen málo (1985 -20,2 a 1969 -20,0) V Klementinum mělo být dosaženo odpolední maximum -20,0, i když GHCND udává -16,8. V roce 1956 byl arktický vpád silný jak na horách tak v nižších polohách (ještě zesilovaný inverzí). T850 v té době minimum okolo -26,5. Na Sněžce byl mráz až -34, Churáňov -32, Tábor -35, Borkovice -37. Podle neof. zdrojů mělo být na Kvilda Perla až -52 a Horská Kvilda za oknem -46. Protože v roce 1929 byla silná inverze únor 1956 byl ve vyšších polohách studenější. Poslední únorový den se oteplilo a tak nebyl dosažen celo-ledový měsíc v Praze.

V roce 1940 byla také poměrně tuhá zima, hužší než 1985 a 1987, na Jizerce bylo dosaženo -42.

V roce 1929 byla určitě nejsilnější zima století a únor byl nejchladnějším měsícem od roku 1775 do dnes v Klementinu. Minimum v Klementinu 11.2. -27,1 s maximem v ten den -17,7 (Opava dokonce pod -23). Nejnižší teploty byly v Jižních Čechách (Litvínovice -42,2 a Vyšší Brod neof. až -46,6 ale správnost tohoto údaje nelze ověřit). Tou dobou byla silná inverze, velmi studený arktický vzduch přitékající od SV se roztékal v dolních hladinách, T850 SV Polsko 9.2. až -37, Ostravsko až -30 ale nad Prahou jen okolo -20. Z důvodu silné inverze ani nebyly nejsilnější mrazy na Šumavě (Březník -39,4). Ale v nížinách to byl nejstudenější arktický vpád vůbec. Únor 1929 byl nejstzdenějším měsícem od r. 1775 do dnes, po odeštení tepelného ostrova by padl v Klementinu i abs. rekord. Na většině míst se jednalo o celo -ledový měsíc (v Klementinu maximum 0,0 dne 19.2.1929) a ledové dny byly i koncem ledna a začátkem března. V Klementinu byl ledový den ještě 4.4.1929. Zbytek roku byl poměrně teplý, v říjnu abs. maximum +30,3 také v Litvínovicích (i max. v Klementinu) a 4.7.1929 velmi silné bouřky na většině ČR.


Další poměrně studená zima byla v roce 1850, zima byla celkově podprůměra a vyskytl se jeden krátký arktický vpád, kdy se prudce ochladilo. 22.1.1850 Klementinum TMA -21,5 TMI -26,8 TSU -24,8 TSUB -24,2. Ten den padl rekor nejnižšího maxima v Klementinu -21,5. Podle dat z okolních dnů se nejspíš podobně jako k 1.1.1979 přihnala od severu kapka arktického vzduchu a prudce se ochladuilo a pak kapka arktického vzduchu pokračovala dál v cestě a zase se oteplilo. Vzhledem k propadu maxima mohlo být T850 pod -30, jestli nebyl arktický vzduch jen v dolních vrstvách (za předpokladu že nebyla inverze by tomu odpovídalo T850 -34. Minimum se od maxima moc neliší a tak nejspíš i foukal silnější vítr. Ochlazování náhle začalo k 19.1.

Klementinská data z té doby:
DATE TMA TMI
17.01.1850 1,5 0,1
18.01.1850 1 -1,8
19.01.1850 -1,1 -3,7
20.01.1850 -3,7 -20
21.01.1850 -16,6 -24,8
22.01.1850 -21,5 -26,8
23.01.1850 -2,4 -26,5
24.01.1850 4 -2,4
25.01.1850 3 -0,7
26.01.1850 5,2 2,3

Podobně zima 1829-1830 byla celkově dost studená. Koncem ledna přišel silný arktický vpád a trval déle než v roce 1850. Mrazy byly silné celý leden 1850 a i prosinec 1850 byl silně podprůměrný. Hlavné arktická vlna přišla na konci ledna. 25.1 se začalo ochlazovat a mrazy byly silné až do 8.2. Arktické dny pak v kuse zasebou 25.1-6.2. V maximum arktického vpádu maxima pod -15 a minimas pod -25. Těžko říct, jestli byla inverze a nebo jestli i ve vyšších hladinách byl silný mráz (odpovídalo by to T850 k -31). Arktická vlna byla podobná jako v roce 1929 svojí silou, v Klementinu druhé nejnižší minimum -27,5. Podle amplitud teploty bylo spíše jasno a nefoukal moc vítr.
Data v době daktického vpádu TMA TMI TSU TSUB
26.01.1830 -10,9 -18,7 -15,1 -14,8
27.01.1830 -13,8 -21,6 -18,8 -17,7
28.01.1830 -15,5 -23,3 -19,4 -19,4
29.01.1830 -16,9 -24 -20 -20,4
30.01.1830 -18 -25,8 -21,2 -21,9
31.01.1830 -17,1 -27,5 -20,5 -22,3
01.02.1830 -14 -24 -19,2 -19
02.02.1830 -15,4 -24,1 -18,1 -19,8
03.02.1830 -15 -22,8 -19,8 -18,9
04.02.1830 -11 -24,6 -16,3 -17,8

Zima 1798-1799 byla extrémní po celou dobu trvání, klementinský průměr je nejnižší od r. 1775. Celkem bylo 5 arktických vpádů a okolo 20 arktických dní v Klementinu. Hlavní tři arktické vpády byly v lednu a koncem prosince. Extrémní mrazy se tedy vůbec nevstahují na krátké období. První vlna přickází k 8-14.12.1798, ne moc silná. Minimum 10.12. -13,6 a nejnižší maximum 12.12. -7,4. Pak se oteplí a 21-29.12. přichází silná arktická vlna s maximy pod -15:
DATE TMA TMI
24.12.1798 -12.1 -19.9
25.12.1798 -15.2 -20
26.12.1798 -14.4 -21.6
27.12.1798 -15.3 -22.1
Ještě 2.1.1799 kdy už vlna slábne je dosaženo -15,7 s maximem -8,5. Pak přichází další arktická vlna 7-16.1, několik arktických dní v řadě zasebou, maxima pod -17 a na venkově maxima i pod -20. Mráz přišel postupně, podle amplitud bylo jasno a vítr moc nefoukal, těžko určit, jestli byla inverze nebo i na horách mráz pod -30 a i T850 -25 až -30 by tomu odpovídalo. Arktická vlna podobně silná jako v roce 1956.
DATE TMA TMI
24.12.1798 -12.1 -19.9
25.12.1798 -15.2 -20
26.12.1798 -14.4 -21.6
27.12.1798 -15.3 -22.1
Hned potom přichází další arktická vlna už ne tak silná 16-24.1 a 25.1. se náhle oteplí z -11,1 na +6,1. Minimum 23.1. -20,5 a nejnižší maximum 21,1 -14,4. Arktická vlna to byla podobně silná jako v r. 1985. Podle nízkých maxim lze očekávat že spáš než inverze byl vítr podobně jako v roce 1987 a T850 by odpovídalo okoko -27. Další arktická vlna přichází 4-15.2, celkem 3 arktické dny v poslední vlně, nejnižší maximum 9.2. -12,6 a 14.2 maximum -10,1 a minimum -21,9. I to bylo poslední dobou dosaženo velmi málo. Ledové dny byly nepřetržitě 21.12.1798 - 24.01.1799, první ledový den 21.11.1798 a poslední ledový den 30.03.1799.


Zima 1783-1783 byla také velmi studená. Za období prosinec-ledne nikdy nebylo nad +5 a maximum za zimní měsíce jen +8,8 k 27.2.1784. Velmi silný arktický vpád přichází k 28.12.-14.1 Po velmi studeném prosinci (podprůměrný, bez velkých mrazů) se náhle koncem roku začne ochlazovat a minma klesají pod -20, maxima pod -15. Vrchol zimy je 4-7.1.1784, kdy i maxima jsou jen okolo -15 až -21 a minima pod -25. Nejchladnější den je 05.01.1784 TMA -21.4 TMI -25.5 TSU -23.4 TSU2 -23.4. Teprve až 15.1.1784 mrazy ustávají a po zbytek zimy žádný silný arktický mráz nepřichází. V této zimě byly dva dny s TMA pod -20 v Klementinu (celkem 4 také dny 05.01.1784 -21.4, 06.01.1784 -21.4, 08.01.1789 -20,0 a 22.01.1850 -21,5) Podle maxim a minim (malá amplituda) nebylo nejspíš úplně jasno ale možná nízká oblačnost nebo mlha, těžko posoudit, jestli byl mráz tak silný i na horách a nebo jestli arktický vzduch zůstával při zemi. Vzhledem k dlouhému trvání nejspíš nebyl silný vítr ale naopak vznikla inverze a nízká oblačnost. Podle velmi nízkých minim by tomu odpovídalo T850 okolo -32 pokud by nebyla inverze ale pravděpodobně spíš byla. Vzhledem k dlouhému trvání mrazy zasáhly značnou část Evropy.

DATE TMA TMI
29.12.1783 -4 -14.6
30.12.1783 -12.4 -20.3
31.12.1783 -17.3 -21.5
01.01.1784 -9.4 -20.5
02.01.1784 -6.4 -11.3
03.01.1784 -11.3 -15.8
04.01.1784 -15.8 -21.5
05.01.1784 -21.4 -25.5
06.01.1784 -21.4 -25.4
07.01.1784 -19.6 -25
08.01.1784 -14.6 -24.6
09.01.1784 -11.7 -18.4
10.01.1784 -12.8 -19.5
11.01.1784 -10.8 -18.8
12.01.1784 -7.7 -10.8
13.01.1784 -8.4 -9.2
14.01.1784 -9 -10.4
15.01.1784 1.2 -13.3

Zima 1788-1789 měla dva arktické vpády nejprve v prosinci a pak silný a dlouho trvající arktický vpád na přelomu roku. Nepřetržitě mrzlo 30.11-24.12, 14-19.12. arktické dny, největší mráz 17.12.1788 TMA -17.7 TMI -23.8 TSU -20.2 TSU2 -20.8. Podle amplituda průběhu se ochlazovalo postupně, žádný rychlý arktický vpád a pravděpodobně se utišil vítr a byla inverze. Nejspíš byly mrazy na venkově a na horách pod -30 a i maxima pod -20 a T850 -25 až -29 by mohlo být. Druhý ještě silnější arktický vpád dlouho 26.12.1788-14.1.1789 poměrně dlouho trvá, 27.12.-10.1. arktické dny zasebou s výjimkou jednoho dne. Pokles minim v Klementinu k -27 a maxima pokles až na -20. Vzhledem k dlouhému trvání pravděpodobně inverze a vítr ne moc silný, možná inverzní oblačnost, i na horách ale mrazy k -30 ze začátku mohly být. Na velkově mrazy -30 až -35 a i maxima možná až k -25 pokles. T850 ze začátku mohl být pokles na -28 až -32.

27.12.1788 -14.2 -19.1
28.12.1788 -15.7 -21.3
29.12.1788 -13.5 -17.1
30.12.1788 -12 -17.5
31.12.1788 -11.5 -14
01.01.1789 -10.3 -18.4
02.01.1789 -9.8 -17
03.01.1789 -10.5 -15.7
04.01.1789 -15.7 -21.8
05.01.1789 -11.3 -27.2
06.01.1789 -12.2 -22.4
07.01.1789 -19.8 -25.1
08.01.1789 -20 -25.4
09.01.1789 -17.2 -27
10.01.1789 -11.7 -17.2

Jiné to bylo v zimě 1784-1785. V zimních měsících se žádné silné mrazy nevyskytovaly a koncem února náhle přichází prudké ochlazení. Podle průběhu teplot přišlo ochlazení velmi rychle a nenadále, něco podobného jako k 1.1.1979 ale o dost silnější a vícedenní. 27.2. minimum -14,0 a 28.2. maximum -14,0, cž bylo pravděpodobně včerejší minimum, přez den se ochlazovalo nejspíš pod -15 i když už byl konec února a tou dobou velké mrazy přez den nebývají. K 1.3. ráno pokles teploty na -27,6, což je nejnižší Klementinské minimum vůbec. Odpoledne 1.3. už maximum -9,0. Arktická vlna tedy poměrně rychle přichází i odchází. Pravděpodomně byl velmi prudký pokles ve výškových hladinách, T850 pod -30, možná až k -35. Velmi silné mrazy okolo -35 a den před tím odpoledne okolo -25 pravděpodobně bylo na horách a i venjkovské oblasti minima pravděpodobně -35 až -40. Protože se prudce ochladilo, i v mrazových kotlinách na pravděpodobně padaly rekordy, Kvilda Perla mohla mít okolo -55. Okolo -50 mohla Kvilda Perla mít i v ostatních zimách 1784,1789,1799,1830,1850,1929,1956 a dalších. Celý březen 1785 byl extrméně chladný s průměrem -5,5 a celý březen padaly rekordy. Ještě 5.4.1785 byl ledový den a na řekách prý plaval led ještě koncem dubna. Těžko říct, co se stalo, že tak najednou se změnila situace, březen 1785 neměl obdoby.

DATE TMA TMI TSU
25.02.1785 1.5 -3.9 -0.7
26.02.1785 -3.1 -9.5 -7
27.02.1785 -6.6 -14 -9.3
28.02.1785 -14 -25.2 -21.3
01.03.1785 -9 -27.6 -13.8
02.03.1785 -1.3 -17.8 -9.8
03.03.1785 -2.5 -15.3 -8.5
04.03.1785 -2.5 -15.4 -7.2
05.03.1785 -0.9 -11.2 -6.8
06.03.1785 2.4 -15.2 -7.1
07.03.1785 -4.8 -15.4 -10.8
08.03.1785 -4 -23 -15.2
09.03.1785 -1.2 -23.1 -6.2
10.03.1785 3.9 -8 -1.1

Takový začátek jara neměl obdoby nikdy potom. Takové extrémy jsou nejspíš důsledkem silné erupce na Islandu 1783, to se projevovalo několik let. Ale pravdou je, že celkově tou dobou bývala také velmi chladná léta a i v 19. století se vyskytovali roky bez tropického dne. V roce 1786 bylo neobyčejně studené léto, jen 4 letní dny ve třech vlnách a maximum +26,5 z 21.6.(+26,1 z 1.7. a +26,3 z 26.7.). Podobně když v roce 1815 bouchla Tambora v Indonezii. Byla to největší erupce za několik tisíc let. To sice nepřineslo extrémní zimu ale pravděpodobně velmi chladná léta. Tropický den se vůbec neobjevil v letech 1812-1818 (6.7.1818 +29,9, 26.8.1812 +29,8 a 28.7.1812 +29,7). Rok 1821 se vyznačuje nejnižším ročním maximem v Klementinu +26,4 z 21.7.1821. Letních dnů bylo jen 6, zima moc mrazivá nebyla. V 19. stooletí se roky bez tropického dne vyskytují, pak už ne. Poslední takový rok je 1916 (max. 4.7. +29,7). V roce 1956 k tomu moc nechybělo, maximum +30,0 z 11.7. V roce 1955-1956 probíhala postupně erupce sopky na východě sibiře a to mělo nejspíš také vliv poslední extrémní zimua chladné léto. V roce 1957 již teplá zima a léto také, k 7.7.1957 druhé nejvyšší maximum +37,6. Z posledních let bylo chladné léto (a pak zima taky) v roce 1996, tropické dny jen v červnu v jedné vlně a maximum 8.6.1996 +31,7. Erupce Tambory měla intenzitu VEI 7 a vyvrhla 160 km3 materilálu, jak to asi muselo vypadat, když před 73 000 lety Toba vyvrhla 2800 km3 materiálu. Tou dobou byl vrchol doby ledové a slunce bylo na dlouho dobu zastíněno. Nejspíš přez léto ani nebylo nad +15-20 a v zimě i -30-40 ale to těžko odhadnout.



Další zimy už jsou jen popisovány kde co zamrzlo. V 14-17. století byla malá doba ledová a zimy pravděpodobně ještě o dost horší než zimy z 18-19. století s Klementina. Možná i v Praze se objevovaly mrazy pod -30 a venkov i pod -40 (a možná i Kvilda pod -60). I T850 mohlo být dosahováno -30 až -40. Jedna z nejtvrdších zim měla být 1739/1740, kdy zamrzlo moře na mnoha místech a jezera ve Švýcrsku a Německu. Zamrzla i Temže. Z té doby nejsou žádná data ale pravděpodobně to byla silnější zima než 1798/1799. V dřívějších letech zamrzl i průliv v Istambulu a v 10. století podle záznamů i led na Nilu, který teče od jihu a těžko tedy zamrzá. Tou dobou mohly ve Střední Evropě být mrazy pod -40 a v kotlinách i pod -60, i T850 pod -40. V 12-13. století bylo ještě tepleji než dnes, možná až o 5 stupňů. V Gronsku tu dobou nebyl ledovec ale pole a ve Střední Evropě skoro subtropy (pěstování fíků). Ale V 14. století se pak prudce ochladilo, zelené Gronsko a oblast Kanady SV náhle se zalednila a cesta tamtudy už nebyla přístupná. Také v Evropě tou dobou se obvevovali velmi silné větrné boouře, mnohem silnější než Kirill, Emma, Braer. I při ne moc hustém osídlení páchali velké škody. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Eu ... windstorms Změny Klimatu silně souvisí se Sluneční aktivitou, dlouhými cykly, např. 180-letý cyklus. Změny klimatu v dřívějších letech, aktivitu Slunce i vše kolem toho dává dohromady jeden článek (původní článek s rozepsáním Sluneční akrivity nenalezen). http://mojesk...yapodnebi.php Vulkány také silně ovlivńují podnebí. Sopečný prach zppůsobuje ochlazení a oteplení ztratosféry, skleníkové plyny ze sopek naopak teplejší podnebí. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_la ... _eruptions

Za vrchol doby ledové se ale označuje před 73000 lety výbuch Indonézské sopky Toba nejsilnější za několik stovek tisíc let, při explozi VEI8 vyvrhla cca 2800 km3 materiálu. Na několik let se zatemnilo Slunce (i po výbuch Tambory 1815 bylo docela oslabené). Před 73000 lety průměr až o 13°C míň celosvětově a i v Subtropech silné mrazy až k -50 a i v tropických oblastech sněžení. Ve střední Evropě mohly být mrazy okolo -50 a abs. minma v kotlinách možná až k -60-70, i T850 pod -40-50. Za velkou záhadu je dnes období, kdy celá Země byla zaledněná před 650 miliony let http://en.wik...nowball_Earth. Led má vysoké albedo a tak je problém jak doba ledová skončí.