Zdravím,
možná jsem to sem už někdy psal, ale určitě to zrovna letos stojí za připomenutí. V bakalářce jsem se věnoval rozboru nejsilnějších zim u nás na základě dlouhodobých teplotních řad ze stanic v Klementinu, Brně, Klatovech a Olomouci. Narazil jsem při tom na zajímavý článek od Ing. Kovanice, který provedl test závislosti průměrných měsíčních teplot v Klementinu na následující měsíce. Cituji z BP:
"Za statisticky významné jsou považovány hodnoty v absolutní hodnotě větší než 0,116. Přičemž na základě kritických hodnot pro daný počet průměrovaných členů pro α=0,1; 0,05 a 0,005 se dále dělí statisticky významné koeficienty korelace na tři skupiny:
0 ≤ IKI < 0,116 nulová korelace 0
0,116 ≤ IKI < 0,138 slabá korelace ±1
0,138 ≤ IKI < 0,196 střední korelace ±2
0,196 ≤ IKI < 1,000 silná korelace ±3
Zjištěny byly silné korelace (3) především mezi blízkými měsíci (T<4). Existuje však jedna výrazná výjimka. Tou je záporný vliv vyšší srpnové teploty na teploty měsíce ledna (-3) a února (-2) po 29 měsících. Podobně se prezentuje i měsíc září, který má stejně jako srpen, záporný vliv na leden (-2) a únor (-1). Z toho vyplývá, že po horkém závěru léta často nastává za dva a půl roku chladná zima.Příklad, který mě napadá z posledních let, je extrémně suché a horké léto 2003 se srpnovou odchylkou +4,1°C, po kterém přichází po dvou a půl letech studená zima 2005/06. A pokud se podíváme na srpen před 2,5 lety v roce 2012, padl absolutní teplotní rekord a srpen byl celkově teplotně silně nadnormální (13.-16. nejteplejší od roku 1775). Následovalo také teplotně nadnormální září (55.-57.)
Takže nechme se překvapit, jakou sílu má statistika a co nám leden a únor přinese