Ahojky,
Takhle: ta diskuse by měla patřit pod globální oteplování, zde by měly být takřka výhradně příspěvky ohledně následující zimy.
Nicméně - když už to tady je: Vocko má recht - ve středověku tu byly daleko větší výkyvy (tím neříkám, že nepřijdou jim podobné - protože současná teplá anomálie se jim dost blíží)
Na změnu klimatu jsme moc malí páni. Neříkám, že na něj nemáme vliv (např jev globálního stmívání), resp. vliv letecké dopravy a nejen tyto; nicméně stačí malé zakolísání ve sluneční aktivitě a velká část oněch věcí je sluncem vyzmizikovaná, přehlušena. Slunce je dominantním zdrojem energie.
Další sluneční cyklus má být ještě slabší, než tento. kdo zaručí, že nás nečeká naopak v dalších létech série chladných a dlouhých zim? I Klimaalarmisté připouštějí, že GO není spojitý proces, jen a jen nahoru. Klimaskeptici říkají, že "pausa v GO trvá již téměř 20 let.
Ve zmíňovaném středověku byly velké výkyvy v řádu několika let. jednu zimu kvetly stromy a v létě vysychaly řeky a následně ve velice krátkém čase zde byla zima v délce pěti měsíců a léta, kdy neustále pršelo a úroda shnila na polích.
Ono "optimum" dovolilo na relativně krátký čas pěstovat plodiny, např víno poněkud severněji, mezi jinými i v Karviné, kde se pěstovalo ještě v 16 století.
GO se nakonec stalo obrovským byznysem, který:
- ospravedlnil navýšení zisku korporací, tyto přestěhovaly výrobu do Číny kvůli nadměrným regulacím v Evropě i Kjótskému protokolu (mezi jinými) Tak smrady ve výsledku stouply.
- ničění potravin pro biopaliva a ničení polí pro štěpku, řepku apod. To jednak navýšilo tzv. uhlíkovou stopu a za druhé pomohlo růstu cen komodit. Opět se na tom někdo šeredně napakoval. Mimochodem toto začalo na začátku nové dekády a v jistém smyslu v souhře s nepokoji na Středním východě a severu Afriky. Potravin bylo díky suchu a taky biopalivům méně a jejich cena vzrostla. V článcích věnujících se této problematice, biopaliva jsou zmíňovány okrajově. Ono se to týká i současných požárů v Indonézii. Palmový olej, je pěkné svinstvo a je cpán do nás horem/dolem i do aut. Nadnárodní korporace rulezz. Lidi chudnou a jsou závislí na jednou zaměstnavateli, který je sdírá, obrazně řečeno, neboť další alternativy obživy ubývají.
- Podobné to je s tzv OZE. Soláry a větrné parky. Kvůli zálohování výkonu je třeba udržovat pohotovostní režim v uhelkách. Od tzv. zelené revoluce spotřeba uhlí v německu ---- stoupla
a jádro vypli
Musí navíc mohutně přebudovávát svou energetickou soustavu.
Nehledě na to, že je zasírána orná půda a ničena krajina. Teda aspoň u nás.
Vše ve výsledku má za následek ještě větší ničení krajiny a prasení luftu. V zájmu snížování CO2
Je to obrovské pokrytectví.
Jinak Vltava přestala zamrzat kvůli přehradám, ne kvůli tomu, žeby přestalo mrznout. Vltavská kaskáda ...
Výhled na zimu? Nevím, již několikkrát jsem zde zmíňoval podobný scénář jako 94/95 nebo 97/98 popřípadě 83/84.
I v tom nejmírnějším scénáři zima trvala vždy aspoň měsíc se sněhovou pokrývkou i mírnými mrazy. Nemyslím si tedy, že by bylo takto teplo celé zimní období. i v létech 87/88 byl chladný konec února a březen, který měl nakonec více sněhových dní, než leden
I zima 96/97 měla svou světlou chvilku po vánocích a na konci ledna, stejně tak mizerná zima 13/14 a to v lednu.
Zima 97/98 měla chladnější leden. (druhou půli)
Tak či tak ovšem platí, že po velehorkém létě a navíc El-Niniu nelze čekat žádné zázraky stran zimy.
Zima 83 se předvedla začátkem prosince a pak v první polovině ledna. Na vánoce žel padaly teplotní rekordy do plusu.
Tož tak
Přeji pěkný večer
Ps. Pamatuji si různé druhy zim Mně je letos 48.
71/72 moc toho nevím, akorát někde v aalbu je fotka, jak stojím vedle velké hromady sněhu, nejspíše to bylo v únoru, kdy v Ostravě napadlo snad 70 čísel?
72/73 si mlhavě vybavuji, že mrzlo a pak dlouho nic
73/74 nejspíše slušná zima aspoň v prosinci.
např v roce 74 až 75 byla velmi mírná zima s teplými vánocemi,
75/76 taktéž
naopak zima 76/77 byla nádherná V roce 77 byly nejsněživější velikonoce, co znám. Rekordní. cca 30 cm sněhu, vlhkého ě pěkně uleženého.
77/78 - slušný průměr, dost sněhu, ovšem 78/79 - legendární zima s uhelnými prázdninami
opomíjena neprávem je zima 79/80 - nevyrovnaný prosinec ale sněživý a mrazivý leden. I únor nebyl špatný a březen vyloženě zimní. Celý rok 80 byl vyloženě studený. Již koncem října napadl sníh a ten se držel střídavě i v listopadu. První polovina prosince mrazivá, pak vánoční obleva, ale v novém roce opět pěkná zima. Led v lese rozmrzl někde až v dubnu
81/82 fajn zima, s nádherným a sněživým prosincem, sníh ležel i po velkou část listopadu. Leden nevyrovnaný, ovšem únor mrazivý a spíše suchý. Prosincový sníh slezl v lesích až někdy v březnu
82/83. Pozdní zima, teplý listopad, jen kolem martina mokrý sníh, sucho. sníh napadl až někdy 19.12, slezlo to po vánocích. Leden velmi teplý, ovšem únor celý pod sněhem. 83/84 jsem již zmíňoval, ale 84/85 je opět jedna z legend. Pozdnější zima, teplý listopad, sníh napadl v druhé polovině prosince, na vánoce sníh nesouvislý a inverze, mrazy zesilovaly a na konci roku napadl sníh nový, leden velmi mrazivý, únor sněhový, chladno bylo ještě v březnu, dobrá, ale mírnější byla 85/86, 86-87 opět pozdní, ale mrazivá se sněhem a silným mrazy do března. Sníh místy ležel ještě v dubnu. 87/88 pravý opak, viz výše 88/89 opět mírná zima, chladný konec října a listopad, pak až březen, 89/90 mírná a inverzní, studený listopad, teda jeho druhá půle a začátek prosince, konec prosince a leden inverze, unor už jaro. 90/91 delší, ale nevyrovnaná zima, o celý řád lepší, než to, co předtím. 91/92 hodně inverzí, šedivo
92/93 - pozdní zima, sníh až 8.12, ovšem do konce prosince. leden mizerný, únor však moc pěkný se sněhem a krásnou sněhovou tečnou na konci března (sníh ležel týden ještě v dubnu)
93/94 - mizerná zima, stejně tak 94/95, ovšem přeci jen trochu lepší, než následující rok. Opět hodně inverzí.
95/96 nejdelší zima, co pamatuji. Sníh v kuse od 17.11 do půle dubna, v lesích slezl až v poslední dekádě !
96/97 mrazivý konec prosince a začátek ledna, jinak furt inverze, díky nim podnormál v lednu i únoru
97/98 viz výše, 98/99 delší a nevyrovnaná, něco jako 90/91, ovšem suma sumárum pěkná. 99/2000 slušný začátek, ale únor teplý, pak konec. 200/2001 mírná a krátká. Sníh od poslední dekády prosince a v lednu, únor opět teplý.
2001/2002 slušný prosinec a mrazivý, leden nevyrovnaný, únor na ho*no
2002/2003 - mrazivý závěr prosince nevyrovnaný leden a mrazivý únor. Málo srážek a následoval velmi studený začátek dubna (celodenní mrazy)
2003/2004 - pozdní zima, sníh hlavně únor a březen
2004/2005 - podobný průběch, akorát chladnější. 2005/2006, ladoffská, více netřeba
2006/07 viz výše, taky netřeba 2007/2008 - asi taky ne - akorát trochu leppší v prosinci a začátkem ledna.
2008/2009 - celkem fajn, hlavně únor
2009/2010 - dobrá ale zejména u nás nevyrovnaná, viz fény. 2010/2011 taktéž, akorát mírně teplejší
Poslední roky nemám potřebu vypisovat i tak je to moc dlouhé. To jen kvůli přehledu a taky k tomu, že i před 40 léty byla řada zim zcela na houno. A ty by se našly i dříve.
Je však pravdou, že takový dlouhý teplý a suchý extrém ještě nebyl. Ovšem to může znamenat předzvěst změny. Všimněte si, že po velmi mírných zimách velmi často následovaly zimy velmi pěkné. Páry let 75/76 a 76/77 nebo 83/84 a 84/85 či 94/95 a 95/96 nebo v mírnější podobě 04/05 a 05/06 či v obráceném gardu 05/06 a 06/07.
Jelikož nyní byly zimy opravdu mírné a určitá 10-11 letá pravidelnost funguje - všimněte si oněch roků . vždy přibližně v polovině dekády (cyklus slunce?) Tak se máme na co těšit, pokd ne letos, tak rok další