Možná někoho bude zajímat
Pro ALDR přeložil Adam Jarmar, 30. 11. 2015
Stanovisko horských oblastí provozující lanovou dopravu týkající se změny klimatu
Lidé, kteří pracují v „horském světě“ velmi pozorně sledují studie týkající se otázek klimatických změn zejména proto, aby si mohli na tuto problematiku vytvořit názor. Své analýzy a závěry staví na indikátorech přímo souvisejících s výrobou a udržitelností sněhové pokrývky (teplota v zimních měsících, vlhkost atd.). Dopady současných změn hodnotí v horizontu od 10 do 30 let.
Na základě těchto úvah zastává FIANET stanovisko, že zpozorované klimatické změny jsou sice nezpochybnitelné, avšak nesmí vést k nesprávným, nebo ukvapeným závěrům.
Za tímto účelem zastává FIANET následující stanoviska:
Analýza meteorologických dat za poslední dekádu ukazuje, že klimatické změny mají pouze mírné dopady na přírodní sněžení a výrobu technického sněhu v evropských lyžařských střediscích.
Od roku 1990 nebylo zjištěno v Alpách žádné zvýšení průměrné teploty v zimních měsících. Oficiální měření Národního meteorologického ústavu v Rakousku dokonce ukazují, že zimní teploty klesly přibližně o 1oC za posledních 30 let (naměřeno na 6 stanicích v rakouských Alpách).
Počasí je velmi rozdílné: setrvání a výška přírodního sněhu se liší nejen regionálně, ale také rok od roku.
Jak ukazují nezávislé studie publikované v roce 2015, počet dní, během nichž je možné vyrábět sníh (denní průměrná teplota <-2°C), byl mezi lety 1994/95 a 2013/14 více než dostačující na to, aby si lyžařská střediska zajistila provoz, a to jak v nižších, tak i vyšších nadmořských výškách.
Za předpokladu, že 3 dny jsou dostatečnou dobou pro nasněžení základní sněhové vrstvy, by bylo možné zaručit před Vánocemi sněhovou pokrývku do roku 2050 i s nárůstem průměrné zimní teploty o 1,8 ° C a to v drtivé většině středisek.
Bez jakéhokoliv nabádání k podceňování klimatických změn si myslíme, že zasněžování sjezdových tratí je dlouhodobě zajištěno a diskuse o konci zimních sportů snad ani nemohou být brány vážně.
