Pročetl jsem si znova poslední příspěvky v diskuzi a podíval i na odkazované zdroje plus pár jiných.
Legrace je, že i Aahaz v podstatě přiznává, že vliv změřeného CO2 které se nepochybně vlivem lidské činnosti zvýšilo za posledních několik desetiletí na globální oteplování není jasný.
Nepůjdu do polemiky jak přesná jsou data od NOAA, snad je opravdu nefalšují, spíš jak podotknul Viki hrubá data se dají různě zpracovávat a různě interpretovat.
I ty teploty. Ze stejného zdroje je daleko zajímavější filtrovat ne, teploty od roku 1880 , ale vyznačit daleko kratší časový úsek, který by měl odpovídat i stejné metodě měření a výsledek vypadá daleko jinak než obrázek co se běžně pošle do médií v souvislosti s tématem co tady řešíme. Navíc rok 2015 není ukončen a nevím jak data anomálie teplot spočítali, dejme tomu že odchylka do plusu bude tento rok výrazná. Ale v dlouhodobém hledisku to ještě ovšem nemusí znamenat vůbec nic.
http://www.ncdc.noaa.gov/cag/time-serie ... /1995-2015Já zastávám osobně názor, že člověk může za vzrůst hodnot CO2 v atmosféře, data měření od roku 1960 toto dokazují.
Opět NOAA/NASA využívá jako startující bod, koncetraci (parts per million) z roku 1960 odkud čísla neustále stoupají a možná záměrně neuvádí data či odhady z období před tím. Například tady jsem našel další data :
http://www.biomind.de/realCO2/Na druhou stranu existují další data z průzkumných ledových vrtů na stanici Vostok , kde se průměr pohybuje kolem 270ppm, ale rekordní hodnota jsem si všiml byla naměřena na 414ppm, čili víc než dnes.
Na co to poukazuje:
1. Hodnoty CO2 se v atmosféře v průběhu času mění a to i v období kdy na zemi nevládne člověk žijící moderním způsobem života, létá letadly atd... To znamená, že planeta CO2 vypuštěné do ovzduší zpět absorbuje. Patrně asi nejvíc v podobě srážek. Dešťová voda má kyselé PH, protože obsahuje navázané CO2, reakcí vzníká H2CO3, kyselina uhlovodíková. (jednoduchá rovnice ze 7. třídy na základce z chemie)
2. Nevíme jistě, zda se v období zvýšené koncentrace CO2 úměrně zvýšila i teplota na Zemi, můžeme předpokládat souvislosti, ale ne míru závislosti, nebo neřku-li linearitu takového propojení.
Všechna data, články co jsem poslední dobou přečetl mě víc utvrzují v názoru, že za klima na Zemi zodpovídá nejvíce Slunce a to dvojím způsobem. Cykly intenzity solárního vyzařování, které jsou poměrně pravidelné a oběžnou drahou kolem Slunce.
Do hry dál vstupuje potom dalších spoustu faktorů, které můžou mít za následek fatální rychlé změny : výbuch supervulkánu, dopad meteoritu atd ... ty se ale nedají předpovídat, respective to neumíme...
Přirozeným způsobem je pravděpodobné, že naše planeta bude reagovat na období konce solárního cyklu 24 a můžeme předpokládat a vidět zda cyklus 25 opravdu bude natolik výrazně slabý, že od cca roku 2017-18 budeme v slábnoucím konci cyklu 24 vidět nějaké zajímavé změny.
Velmi zajímavé bude sledovat zda se něco mění či nemění v oceánském proudění, protože určitá změna by měla jednoznačně výrazný vliv na počasí v Evropě, která je díky příznivému atlantskému systému proudění výrazně teplejší než zbytek světa v podobné zeměpisné šířce. Tyto proudy ale jak psal Viki mají dlouhodobou setrvačnost, otázka je tedy zda je možnost prudké změny nebo naopak změna proudění celosvětových oceánech bude probíhat tiše po desetiletí a staletí než se postupně vlim změny projeví na počasí. To jsem se zatím nikde nedozvěděl..