prosím o info - jak se přepočítává cm sníh na mm srážek? Díky

Většinou 1 mm srážek = 1 cm sněhu, vzácně je-li extra prachový sníh tak 1 mm stačí na 1,5 cm sněhu, ale do druhého dne si to sedne a je z toho zase ten 1 cm a pokud je sníh hodně vlhký tak 1 mm srážek = 0,7 cm sněhu.

To není až tak jednoduchý. Každý sníh má jinou vodní hodnotu. Většinou se uvádí že 1mm srážek je 1cm sněhu ale není to pravda. Takovou hodnotu má jen vyjímečně velmi hutný sníh.
Někdy dokáže ze srážky 1mm napadnout i víc než 5cm sněhu. Pak se samozřejmě časem úměrně slehne. Jinou vodní hodnotu má čerstvě napadaný a jinou měsíc ležící. Dlouho ležící sníh přijímá i případné kapalné srážky které v něm zamrzají a tak je vodní hodnota takové s. pokrývky velmi vysoká. Ale průměr vody v 1cm sněhu je asi mezi 0,4-0,8mm. Když napadne větší množství sníh se vlastní vahou slehává takže rozdíl mm-cm se snižuje. Nicméně jak už jsem řekl záleží na druhu sněhu a typu vloček. Vodní hodnotu sněhu resp. sněhové pokrývky protože srážky měří automat provádím již cca 25 let protože to mam v popisu práce.

S tím sněhem je to přesně jak píše dididi. Hodně prachový sníh padající např. při S a SV situacích z vertikálně málo mohutné oblačnosti při nízkých teplotách mívá skutečně vodní hodnotu kolem 0,2-0,3 mm/1cm výšky. Klasický suchý sníh při teplotách lehce pod nulou tak 0,5 - 0,8 mm/ cm, vlhký sníh pak 1-1,5 mm/cm a velmi mokrý sníh klidně i více než 2 mm/cm. Firn nebo technický sníh pak může mít až 4 -5 mm/cm.

Jinak poslední výstupy GFS jsou opravdu lepší. I když si nemyslím, že by průměr ansámblů nějak výrazně klesal, ale hlavní výstup už nyní nepatří těm nejteplejším. Ten současný patří k těm chladnějším, zato kontrolní je naprosto špičkový. Jestli včera se některé modely shodovali na tom, že ta výše se bude v příštím týdnu postupně udržovat nad Z Evropou a Británií a bude protažena v severojižním směru, což by mělo za následek posílání přetočeného velmi teplého vzduchu od JZ ze SZ, což je pro mou oblast jednoznačně nejhorší možná varianta oblevy, která má dle mých dosavadních zkušeností navíc často tendenci modelům vycházet, nyní se modely zase spíše shodují na pozici té výše severněji, nad S a Norským mořem, popř. západní skandinávií, což by mělo za následek do V části střední Evropy příliv studeného a vlhkého vzduchu. I když v mé oblasti by již bylo tepleji a minimum srážek, považoval bych to za relativně dobrou variantu, která má podle mě také dobrou šanci na úspěch, jen by to chtělo tu výši ještě dál na Z.

Dididi - pak ale sdělení pána z pobočky CHMi na Churáňově, který jsem sem dnes ráno dávala je špatně, nebo?

sněhu už je 34 cm. Od půl páté ráno jsem prohazoval cestičky a vítr kolem mě obtáčel vlasy metelice. A lesy - jak temně hučí, když jsou olepené sněhem. Ale co je nejdůležitější, vodní hodnota činí v průměru již 68 mm. A to je základ budoucí jarní vláhy.

Nemusí to být nutně špatně. Sníh tam padal zpočátku pravděpodobně vlhký nebo mokrý a slehl. Kromě toho to ještě může být třeba udusáno větrem. Nicméně i tak bych spíše čekal hodnotu mezi 50-60 mm.

Asi takhle. Nedovedu si představit vodní hodnotu 68mm ze sněhové pokrývky 34cm. Pokud by to byl sníh někdy ze začátku prosince tak by to bylo na hraně byl byto firn a led a i tak je to strašně moc. Pamatuji si že jsem tady naměřil vodní hodnotu okolo 20mm z 10cm dlouho ležícího sněhu takže přepočet 10cm-20mm odpovídá 34cm-68mm. Jenže pokud se neplete na CHuránově žádný sníh prakticky nebyl takže se jedná prakticky o sníh čerstvý a to opravdu možné není.
Nyní k situaci. GFS totálně změnil svůj výhled. TV ve výhledu pěkně zmohutnil a +- udržuje nad stř. Evropou. Přiklonil se tak na stranu některých modelů které tento vývoj mají. Jak ktomu došel? Tak jako některé jiné modely přetáčí TN od SV zpět k SZ a tím brání TV v posunu k V. Díky velmi studenému proudění nad Balkán se v této oblasti udržuje TN což zase brání v pohybu TV tímto směrem. Mimochodem vypadá to že velká část Balkánu bude brutálně zasypána což ale již bylo zřejmé dříve nyní to však vypadá ještě dramatičtěji.
Nyní k výhledu stran ochlazení. Řekl bych že v mé lokalitě pravděpodobně nebude ledový den ještě těsně ani v sobotu. V Moravských nížinách tím spíše. To znamená že sníh zde se bude limitně blížit 0.
Pak je šance z fronty na přetočené TN ale to zase pochytá návětří hor takže minimum. V tomto případě má větší šanci Morava zejména Ostravsko. To co má GFS dále už je samozřejmě zase hádání ale pokud by ta situace nastala teplota by byla zcela určitě podstatně vyšší. Vzduch by sice proudil od S ale jeho původ by byl z atlantiku . Škoda těch 35-50mm co tam měl v poledne nyní budu rád za 3-5mm

Zdravím,
ve vlákně pro předpověď počasí na leden se objevilo pár velice zajímavých příspěvků týkajících se vodní hodnoty sněhu. Prosím příležitostně admina, aby je přesunul sem, bude to tady pak přehledně uloženo

A rovnou se zeptám - jak se vlastně správně měří srážky, pokud spadnou v jiné formě než v dešti? Zachytávají se do nějaké normované "nádoby" a pak se rozehřejou, nebo je ta nádoba rovnou vytápěná? Omlouvám se, pokud to zní hodně směšně, jen to opravdu netuším a zajímá mě to :-)

Předem díky za vysvětlení

Tak pokud vím, tak k tomu slouží vyhřívané srážkoměry. Snad k tomu bude mít někdo další a podrobnější info.

Jinak příspěvky týkající se vodní hodnoty sněhu sem přesunu, problém možná bude jen to, že budou předcházet momentálně tomu prvnímu příspěvku tohoto tématu..

Pokusím se to objasnit. Většina srážkoměrných stanic ještě není z automatizovaná takže se většinou na těchto stanicích měří manuálně. Nebude rozebírat technické věci jako průměr srážkové nádoby který je daný protože k sadě pro měření srážek patří další věci které jsou kalibrované na tuto nádobu.
Zjednodušeně je to kovová pozinková dnes většinou již nerezová nádoba umístěná ve stojanu jejíž horní část do které padají srážky je ve výšce cca 1m nad zemí. V letním období je na ní ještě trychtýř stejného průměru kterým stékají spadlé srážky do teto nádoby. V té je ještě nálevka která pojme cca 40mm srážek a tyto se měří v termínu 7,00hod. Pokud naprší víc nálevka sice přeteče ale zbytek pochytá velká srážková nádoba. Při srážkách 30mm za 24hod. se okamžitě posílá hlášení o mimořádných srážkách.
V zimním období se odstraní trychtýř a nálevka a zůstavá pouze velká nádoba. Sníh který do ní napadá se nechá pozvolna roztát a pak se změří jeho vodní hodnota. K tomuto se používá skleněná nádoba z dělením 0,1mm. Na stanici je tak třeba mít 3 srážkoměrné nádoby. Druhá se dá do stojanu a třetí je třeba pro měření vodní hodnoty celkové s.pokrývky kterou se vyřízne sníh ze země.
Další možnosti je váhový sněhoměr. Je to metrová plastová trubka z kovovým hrotem na konci pro proražení přimlzlého sněhu a ledu u země s průměrem otvoru 10cm. Vrchní částí se sníh pomocí přípravku zhutní. Vodní hodnota se pak změří zvláštním váhovým sněhoměrem. Tento způsob je ryclejší a praktičtější a je to český vynález.
Některé srážkoměrné a prakticky všechny klimatologické stanice měří srážky automaticky ale některé jen v létě jiné celoročně. Záleží zda je stanice vybavena vyhřívaným srážkoměrem. Některé srážkoměry měří z přesností 0,2 jiné 0,1mm. Samozřejmě je to o ceně. Jen obyčejná srážkoměrná nádoba vyjde na 6000 a odměrná skleněná nádoba na 10mm srážek stojí 800. Na mé stanici kde mám vyhřívaný srážkoměr s přesností měření 0,1mm se mi ještě nestalo aby srážkoměr nefungoval ani v největších mrazech. Je ale pravda že díky vyhřívání může docházet k podhodnocení srážek asi do 5%. Další nepřesnosti mohou vzniknout při velmi silných srážkách. Uvádí se asi 7% při srážkách 50mm/hod a až 10% při srážkách 100mm/hod. To už je docela dost ale kolikrát se to stane. Zatím jsem měl největší hodinový úhrn 48mm z toho spadlo cca 40mm za 1/2 hod. ale v té době jsem ještě měřil manuálně. Takže asi tak to probíhá. Jinak ještě k automatickým srážkoměrům jejich cena začíná u vyhřívaného srážkoměru někde těsně pod hranicí 20000Kč a samozřejmě mnoho stojí přívod elektřiny uzemněnísrážkoměru a stožáru pro měření dalších meteorologických prvků jako teplota vlhkost vítr sluneční svit teplota půdy a hloubka promrzání a další.

Diky moc! Koukam docela mazec pro amaterske meteo nadsence