Původně jsem chtěl zareagovat nějak na příspěvek především Aahaze v Listopadovém vláknu, ale nechám to na někdy jindy. Chápu proč to tak píše a současně si myslim že je to trochu taky ironie z jeho strany.
Ta problematika je daleko složitější na to dělat takové závěry. Já se je radši dělat nepokusím.
Poslední, včerejší výhled modelů od Gavina Partridge na "gavsweathervids" kanálu vice méně taky favorizuje jiný, chladnější profil letošní zimy.
Co je nyní aktuálně velmi zajímavé sledovat je situace s teplotami a s tím souvisejícím nárůstem mořské ledové plochy v Arktidě a současně přibývání zasněžených ploch severní hemisféry. Letos je tu velmi zajímavá anomálie. Nestudoval jsem moc historické situace, musel by se nad tím strávit čas a navíc toto měření má NOAA k dispozici stale po dost krátkou dobu, nicméně letos jednoznačně vidíme jeden z říjnů s velmi vysokou, tím pádem brzskou sněhovou pokrývkou především v celé oblasti Sibiře, Evropského Ruska, ale I dalších oblastí a to dokonce poměrně jižně položených. Vtipné je ale to, že současně satelitní měření zaznamenává nejnižší zaledněnou arktickou plochu v historii měření (od 1979) a jednoznačně nejpozvolnější nárůst od minima, které naopak letos nastalo velmi brzy. Zkrátka v průběhu Října se stalo to, že se pravděpodobně vlivem labilního/rozpadlého vortexu (moc jsem to nestudoval, když tak se na to někdo podívejte detailněji) vylil studený vzduch do výrazně jižnějších zeměpisných šířek dříve než obvykle.
Jako zajímavá teoretická hypotéza proč se tak děje mi přijde na mysl teorie Henrika Svensmarka (The cloud mystery). Protože předpokládáme-li že se v Arktidě neochlazuje tak výrazně jak by bylo běžné s příchodem podzima, může za to pravděpodobně moci vyšší tvorba oblačnosti, která se nad Arktidou vyskytuje. To je určitý paradox, kdy ač zeslabená sluneční aktivita má logicky přinést obecné ochlazení zemského povrchu, může právě tvorba více oblačností nad póly mít za následek opak. Na druhou stranu se tím pádem blokace TV budou odehrávat vice na jih od pólu a v jižnějších zeměpisných šířkách bude větší šance na vpády opravdu chladného vzduchu. Nakonec i aktuální GFS snímky severní hemisféry ukážou několik jednotlivých jader velmi chladného vzduchu i ve vyšších vrstvách daleko jižněji a teplejší vzduch nad pólem. A předpovědi synoptik pro 7-14 dní dopředu se každým výstupem opravdu dost různí.
Ve skutečnosti se mi právě kvůli té labilitě výstupů ani nechce zatím dát tip na listopad, protože fakt nevím. Po poměrně chladném říjnu na střední Evropu může totiž připadnout hodně různorodá kombinace synoptických situací a bude to tedy asi o hodně proměnlivém počasí.
Co je další a pro zimu u nás do jisté miry taky důležité je sněhová pokrývka a nástup zimy ve skandinávii. Zatím nic moc, ale aktuálně se celá Skandinávie začíná prochlazovat a vypadá to na celkem stabilní situaci a od střední Skandinávie na sever patrně na počátek vytvoření sněhové pokrývky co pak vydrží už po zbytek zimy. (teď nemyslím Norské fjordy a oblasti v Norsku u moře do 300mnm), tam může být často velmi mírné deštivé počasí i uprostřed zimy a to i v podstatě za polárním kruhem). Spíš mám na mysli Švédsko a Finsko. Pokud se tam vytvoří v listopadu stabilní sněhová pokrývka, která dál bude pokračovat v Evropském Rusku (jako že nyní už tam je), tak je řekl bych určitě větší šance na situace blokací TV se středem nad Skandinávií , nebo lehce na SV odtud. Což nám zajistí v klidně i delších přechodných obdobích velmi studené mrazivé počasí....
A jak tu bylo zmíněno, pokud toto nastane v prosinci, pak je daleko vyšší šance, že vice méně v podobném módu proběhne i leden a únor.
Čili z celé úvahy vyplývá, že asi až tak za měsíc budu mít lepší představu o tom jestli bude mít konečně smysl si jít koupit nové běžky a vyměnit za ty se sedřenou skluznicí po minulých pár sezónách