17 z 18 nejteplejších let v historii měření bylo od roku 2000 a to myslím, že pořádně oteplování nás teprve ještě čeká. On se ten účinek skleníkových plynů v atmosféře projevuje až s poměrně velkým zpožděním. A přes všechny snahy omezit emise od roku 1990 narostly asi o 60% (to číslo tedy nemám ověřeno, jen jsem ho slyšel včera na ČT).

Predpovedi vlivu klesajici aktivity slunce /aktivita vyjadrena mnozstvim slunecnich skrvn/ na prizemni teplotu Zeme se ruzni, nekdo udava rok 2020, nektere studie az 30 leta 21.stoleti. Rozhodne je tam urcita casova prodleva. Ono nejde jen o TSI, ale take /jak udavaji nektere studie/ vliv magnetickeho pole Slunce na odklon/priklon kosmickeho zareni na atmosferu Zeme. Cim nizsi magneticke pole Slunce /malo skvrn/, tim vice kosmickeho zareni na Zemi, tim vyssi potencial tvorby oblaku nizsich pater a s tim spojene ochlazovani atmosfery /viz. Svensmark/. Jak to vse dopadne, ukaze cas.
Nicmene si myslim,ze soucasna mizerie poslednich zim v SE je dana tim, ze jsme se dostali do urcite faze povetrnostniho cyklu a ne tim, ze se teplota na Zemi /rozumej mereno NOAA/NASA/ zvysila o cca 0,8C za poslednich cca 100 let. Podle me by bylo mylne si myslet, ze otepleni nebo naopak ochlazeni Zeme bude znamenat prosty narust nebo pokles teploty v tom danem regionu oproti prumeru let minulych. Ono zmena teploty o +/- 1C moc rozdilu neprinese pokud je leden napriklad s odchylkou -4C /vloni/ nebo +4C jako letos. Spis bude dulezite odhadnout, jak se globalni zmena teploty projevi na konkretnich synoptickych rysech jednotlivych rocnich obdobi v jednotlivych oblastech sveta.

sporadical:

O tom není pochyb. "Složení" TSI je různé, dle aktivity slunce. Ostatně u posledního minima na přelomu první dekády byl jasný peak stran kosmického záření.
Nyní to půjde ještě do zajímavějších hodnot.
Již nyní jsme na hodnotách roku 2010.
Aktuálně: The Visible Disk is Currently Spotless

JohnBattler : Jestli nárust produkce CO2 není právě kvůli oné uporné snaze V prvé řadě se s evropských zemí pod rouškou ekologie vytratilo spousta továren, které zkrátka smrděly a ekologizace se majitelům nevyplatila a objevily se v Číně , Thajsku a jinde tam, kde na nějakou ochranu přírody z vysoka kašlou. Zkrátka nadnárodním koncernům se celá věc náramně vyplatí a vypadají krásně eeeekooo
V neposlední řadě pod tlakem tak zvaných ekologů, tedy abychom byli přesní - ekologistů - došlo ke zrušení jaderné energetiky v Německu. Výpadek pokryly fofrníky, ale ne tak docela - jako houby po dešti začaly růst uhelné elektrárny
Dále Čína za posledních 20 let x-násobila svou průmyslovou produkci. Jednak kvůli velké poptávce zvenčí - tímto je válcovaná konkurence v celém světě. Kolik sajrajtů je z toho ve světě? ... a taky kvůli přestěhování částí evropské výroby tamtéž. Podobná situace je v Indii, která vedle strmého vzrůstu průmyslu zažívá nebývalý populační růst. Vlečka smradů z výše vyjmenovaných zemí je vidět i v kosmu. To se nebavím, prosím o CO2. Ten smradem není, ovšem není pochyb o tom, že ho tam umějí vyrábět s gustem.
Navíc ona úporná snaha stvořila zločin zvaný biopaliva. Že se na to nabalili mafiání a politici je věc druhotná.... nebo primární ---- aneb přání otcem myšlenky, pardon byznysu?
V tomto gardu bych mohl pokračovat.

Přeji pěkný den

Adi: Musím s vámi souhlasit. Evropa si hraje na to jak se ekologizuje a je pravda, že emise tady stagnují možná i klesají. Ale je to dáno přesně tím co píšete. Výroba se přesunula do Číny a konzumní život dále narůstá. Každá ta nekvalitní věc z Číny co koupíme a za 2 roky vyhodíme tak se musela vyrobit a to vyprodukovalo emise. Nemluvě o přepravě z dálného východu sem. Kdyby se radši výrobky vyráběli kvalitněji a u nás tak by to bylo mnohem ekologičtější. Ale to bych chtěl moc. Dnešní doba je o tom mít co nejnižší náklady co nejvyšší zisk a nic více důležité není. S tou jadernou energetikou s vámi také souhlasím.

Ladovské zimy, slavný obraz Edvarda Muncha a sněhové vánice na Sahaře jako důsledek výbuchu Krakatoy?

...Ve vzduchu je nejméně sopečného prachu za 50 let. Není divu, že v roce 1998 teploty poskočily nahoru.
Richard Keen se tímto jevem zabývá už od 80.let. Jeho údaje ukazují, že stratosféra Země je dnes nejčistší za posledních 50 roků. "Od roku 1996 jsou zatmění jasná, což znamená, že stratosféra obsahuje relativně málo sopečných aerosolů. Je to nejdelší období s čistou stratosférou od roku 1960."
Susan Solomonová z IPCC to komentovala, že kdyby na klima působily jen sopky, pak by podle toho, co říká Keen v druhé půli 20.století musely mít ochlazující vliv. (So over the past 60 years, there would have been a slight cooling trend if volcanic haze were the only influence on climate, she says.). S tím lze souhlasit - nebýt sopek, tak by se solární maxima kolem 1960, 1980 a 1990 bývala projevila oteplením hned a silněji.

V roce 1991 byl poslední velký výbuch sopky (Pinatubo). Do roku 1997 se sopečný prach rozptýlil a usadil. Nebe se vyčistilo a to přispělo ke skokovému oteplení v El Niňo roce 1998. Na této úrovni se teploty i nízká sopečná aktivita od té doby drží.
Možná namítnete, že za posledních 15 let naopak aerosolů v atmosféře přibylo, kvůli tomu jak ovzduší znečišťují v Číně. (Zhang 2010) Říká se tomu přece "globální stmívání" - global dimming. Jenže stmívání je pouze malý jev lokálního významu (viz P. Alpert 2005). Lidská produkce aerosolů je ve srovnání se sopkami nepatrná. A nelze prokázat, že ten či onen drobný výkyv aerosolů v atmosféře mají na svědomí lidé. Křivka stále kolísá a vytrhnout si z toho pár let, kdy zrovna chvilku jde nahoru, není moc průkazné.

Sopkami by se také dalo vysvětlit, proč v 60. a 70.letech bylo tak chladno, ačkoli solární cyklus číslo 19 byl tak silný. Tehdejší ochlazení dokonce vstoupilo do naší kultury v podobě paniky globálního ochlazování – objevily se obavy, zda už nezačíná nová doba ledová. Viz třeba známý článek v časopise Newsweek z roku 1975 nebo výroky Huberta Lamba, zakladatele klimatologického ústavu CRU.
Zatím to tedy vypadá, že ve 20. století teploty velmi úzce sledovaly vývoj sluneční aktivity. A těch několik okamžiků, kdy to mu tak není, můžeme vysvětlit převážně vlivem sopek.

Zdá se, že sopečná činnost bývá nejvyšší, když je sluneční činnost nejslabší. Sopečnou činnost často vyvolalo nikoli samo solární maximum, ale spíše prudký pokles z maxima do minima.  Stothers (1989) po analýze údajů o sopečné činnosti z let 1500-1980 našel dvě slabé, ale statisticky významné periody cca 11 a 80 let odpovídající stejně dlouhým cyklům solárním. Nízká sluneční aktivita obecně odpovídá zesílené vulkanické činnosti a naopak.

Také je zajímavé si všimnout, že k výbuchu sopky Tambora (1815) v Indonésii došlo právě v době rychlého solárního poklesu z maxima do minima. V době Daltonova solárního minima. Byl to největší sopečný výbuch za dobu záznamů. Rok 1816 byl "rok bez léta", tak velké bylo následné sopečné ochlazení. Do atmosféry odstřelila neuvěřitelných 150 km3 materiálu a výbuch byl slyšitelný ještě 2.700 km daleko. Sloupec dýmu a prachu se vztyčil do úctyhodné výšky kolem 44 km a ještě přes 1.000 km daleko byl spad popela takový, že vytvořil vrstvu kolem 1 cm. Výbuch do stratosféry rozehnal kolem 180 milionů tun aerosolu kyseliny sírové.
Tato aerosolová směs nasycená jemným prachem se ve stratosféře rozptýlila kolem celé planety a způsobila globální změny klimatu. Vědci odhadují, že odrazila zhruba 2% slunečního svitu pryč a na Zemi se ochladilo víc, než bychom si při čtení tohoto článku připouštěli. Nepřišlo léto. V Asii, Americe i Evropě průběžně sněžilo i v červnu až srpnu. Můžeme se dočíst, že v Americe během června střídavě teploty stoupaly nahoru a pak zas neočekávaně padaly hluboko pod nulu. V Kanadě v květnu napadlo 30cm nového sněhu, zamrzaly řeky a prériemi se hnaly sněhové bouře. Lidé na celé planetě ten rok přišli nejen o léto, ale i o úrodu.

Před 134 lety sněžilo v tropech. Vybuchla sopka Krakatoa
Podle vědců byl jeden z výbuchů na Krakatau 1883 (psáno také jako Krakatoa) nejhlasitějším přírodním zaregistrovaným zvukem. Kdo byl v tom okamžiku blíže než dvacet kilometrů, byl vystaven zvuku o síle 200 decibelů, což znamená, že mu zvuková vlna patrně protrhla plíce a trhala bubínky do vzdálenosti 60 kilometrů. Exploze slyšitelná až pět tisíc kilometrů daleko, byla asi třinácttisíckrát silnější než výbuch atomové pumy v Hirošimě v roce 1945. Do výšky 80 kilometrů se vychrlilo takové množství popela, že kolem Země kroužilo několik týdnů a během nich čarovaly tyrkysové úsvity a soumraky - popílek z Krakatoy měl přesně takovou velikost, která odráží modré a zelené odstíny.

Do konce srpna se nad Zemí zatáhla obloha, spustily se lijáky a sněhové vánice i tam, kde je do té i od té doby nezažili. Třeba na Sahaře nebo v centrální Indii. Výbuch rozjančil seismologické stanice v Evropě i Americe, v Lamanšském průlivu došlo k vlnobití.  Došlo k pětiletému globálnímu ochlazení o 1,2 stupně. Usazeniny datované přibližně do let 1883 – 1890 dokládají únik oxidu uhličitého v množství, které odpovídá efektu průmyslové činnosti lidstva v letech 2000 – 2015,“ uvádí odborný časopis Nature z roku 2016. 
Ochlazující vliv této výrazné sopečné aktivity přetrval až do počátku 20. století…

Edvard Munch - Výkřik (1893)
Velmi zásadní inspirací pro vytvoření obrazu se Munchovi stala příhoda, respektive specifický přírodní úkaz, o kterém si zapsal do deníku na konci ledna roku 1892 toto:

Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou.

Z poznámky je patrný důležitý motiv krvavého nebe, což byl meteorologický jev běžně viditelný v severské přírodě a ve svých dílech ho zachytili již romantičtí krajináři,[3] nicméně se mimoto objevila teorie, že Munch mohl sledovat jev erupcí sopky Krakatoa, který byl viditelný na přelomu let 1883 a 1884. (wikipedie)

Jaro 2010 - V médiích se dozvídáme, že “podle vědců může za deštivý květen sopečný popel”. Asi každý souhlasí s tím, že ten letošní květen se rozhodně nevyvedl podle našich představ. Teploty byly podprůměrné a srážek jsme si užili až až (na Lysé hoře jsme dokonce zaznamenali 50 cm sněhu). Za celý květen nebyl jediný letní den (den, kdy se teplota vyšplhá nad 25 °C), přitom v květnu běžně překračují teploty hranici i 30 stupňů Celsia. Většina islandských vulkanologů a meteorologů, kteří dosud mapovali množství popela v atmosféře, se už nyní přiklání k tomu, že počasí v Evropě ovlivňuje prach v atmosféře ze sopky Eyjafjallajökull. Vulkánu lze údajně přičíst i neobvyklou intenzitu dešťů v posledních týdnech. Prachové částečky totiž fungují jako kondenzační jádra, která stimulují tvorbu dešťových kapek.

zdroj - internet, wikipedie

Historický klementinský rekord a událost na Islandu 1783

Jak píše ‚‚západní cechy‘‘ (v předpovědi na květen) …A celkově ty dopady nejsou pak nijak příznivé, takže není podle mě moc chytré si to přát.

To je pravda, protože to, co se stalo na Islandu 1783 (Laki) si asi dnes jen těžko dokážeme představit:

Erupce z roku 1783 nemá ve zdokumentované historii obdoby. Největší spoušť po sobě zanechal fluor, který spálil pole i pastviny a způsobil otravu mnoha zvířat i lidí. Na následky zubní a kostní fluorózy zahynulo 80 procent ovcí, 50 procent skotu a 50 procent koní.

Neménně kruté následky měl oxid siřičitý. Ten se v horních vrstvách troposféry a ve spodních vrstvách stratosféry přeměnil na jemné částice aerosolu a rozšířil se nad Evropu. Do týdne po výbuchu zahalila Anglii a Francii, a pak i zbytek kontinentu, západní Sibiř a sever Afriky, silná siřičitá mlha. Hustá opona zapáchajícího dýmu se udržela po většinu června, července a srpna. Nejdéle setrvávala ve Francii a Holandsku. Při západu slunce hrála obloha všemi barvami. V noci svítil měsíc krvavě narudlou barvou. Počasí v Anglii bylo nezvykle horké a suché. Při takových podmínkách sliznice rychle vysychaly a očí i rty pálily. Lidé si stěžovali na dýchací a srdeční potíže a na úporné bolesti hlavy i krku. Dýchání vzduchu zamořeného oxidem siřičitým mělo za následek udušení mnoha lidí, protože jejich měkké tkaně otekly.

Ještě horší situace byla v Anglii. Witham s Oppenheimerem prostudovali archivní materiály z 404 farností v 39 anglických hrabstvích. Zjistili, že po erupci na Islandu následovaly dvě smrtící vlny. K první došlo mezi srpnem a zářím 1783. Mnoho obyvatel muselo ulehnout s horečkou. Úrodu z polí neměl kdo sklízet. I dosud zdraví jedinci zkolabovali a museli být odnášeni přímo z pole. Na britském území zemřelo odhadem 23 tisíc převážně starších lidí a dětí.

Další vlna si vyžádala svou daň mezi lednem a únorem 1784, kdy zavládla nezvykle drsná zima s krutými mrazy. V Británii se počet obětí odhaduje na 8 tisíc. V obou případech byl nejhůře postižen východ Anglie. Příčina? Autoři studie vidí jasnou souvislost mezi extrémním počasím a sopečnou aktivitou.

Kyselé deště, které tehdy zasáhly Evropu, poškodily lesní porosty a zničily menší rostliny. Průměrná teplota klesla o 1,3 stupně Celsia. Ochlazení trvalo tři roky. Léto v roce 1783 bylo na mnoha místech na severní polokouli nejchladnější za posledních 500 let, zatímco jinde (Afrika, Arabský poloostrov, Indie) vystupovaly teploty vysoko nad průměr. Neúroda nebyla v té době jen problémem Evropy, ale i Afriky (katastrofální sucho v Egyptě) a Asie (Japonsko).

Na severoamerickém kontinentu byla zima 1784 nejchladnější a nejdelší v lidmi zaznamenané historii. Ledové kry plavaly dokonce i ve vodách Mexického zálivu.

Dramatický rok 1783 na Islandu patří spolu s výbuchem sopky Tambora v roce 1815 a Krakatoa v roce 1883 mezi největší vulkanické erupce za posledních 300 let. Pravděpodobnost tak mohutných sopečných explozí je na rozdíl od erupcí supervulkánů poměrně vysoká.

Erupce v trhlině Laki trvaly od června 1783 do února 1784, přičemž nejhorších bylo prvních pět měsíců, další vulkán Grímsvötn soptil až do roku 1785.

Pokud by se dnes na Islandu naplnil podobný scénář jako před 223 lety, svým životem by ho zaplatily tisíce lidí. John Grattan z Waleské univerzity odhadl, že v Anglii by se počet obětí vyšplhal na 100 tisíc. Erupce podobného rozsahu je přitom nevyhnutelná. Nikdo nepochybuje o tom, že přijde. Otázka je - kdy.

"Ano, bude další, je těžké předpovídat její sílu, ale v budoucnu dojde na Islandu ke stejné události. Mračna popela, mračna plynů, mračna kyseliny sírové z Islandu se mohou znovu převalit přes Británii," konstatoval profesor Stephen Self, vulkanolog z Open University. (Zdroj internet)

Možná tato událost souvisí chladným obdobím u nás a klementinským rekordem 1. 3. 1785 -27,6st.

Statistika dat v Kementinu 1775-2017 (srazky 1805-2017) trendy podle Kleentinske rady na portal.chmi.cz. Divne je, ze rocni uhrn srazek, i nejvyssi denni uhrn v roce, zadny trend nema.

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-47 ... -2017.html

Jarda Max

V Kvetnu zase tak bezne tropicke dny nejsou, ale rok 2010 byl docela studeny (Kveten). V durivejsich dobach, za Rakouska-Uherska, byly i cele roky bez tropickeho dne. V Klementinu nikdy nebyl rok bez letniho dne, ale ve 2 letech se za cely rok nedostala teplota nad 27 stupnu (vice v mem clanku v sekci Historicke pocasi). Brezen a jaro 1785, to nemelo obdoby. Nicmene driv se mel obevit led i na Nilu, jestli to neni fake udaj, taky mam o tom clanek v sekci Historicke pocasi.

Ne jen Island, Laki, ale Yellowstone ceka. A VEI8 bude zcela jinych rozmeru, nez Krakatau, Tambora.

Díky TommyAst. Je to velice pěkně zpracované. Ten trend je jasný a občas někdo zmiňuje vliv tepelného ostrova a ten si myslím nemůže vysvětlit zrychlení nárůstu v posledních letech. V Praze se topí určitě stejně a dokonce tepelné ztráty budov budou dnes nižší než třeba před 30 lety. Samozřejmě samotného Klementina a starých budov v okolí se to asi tak hodně netýká. Dle mého odhadu bude GO nabírat na obrátkách a ten trend bude zrychlovat.

Sám jsem moc zvědavý na rok 2018 a s největší pravděpodobností se zařadí velmi vysoko. Řešili jsme to nedávno v jiném vlákně a tam padaly názory, že zatím jsme na 0,5-1° nad normálem, ale to není pravda. Mě to vychází o 1,8° (oproti průměrům 1960-1990) resp. 1,4° (1980-2010). Květen započítávám s odchylkou +3° což je střízlivý odhad když uvážíme teploty nadcházejích dní. Zajímalo by mě ovšem kam by to padlo v tvém grafu kde v posledních letech většina odchylek je nad 2°C.

John

Tepelny ostrov mohl narustat od 18 do 20. stoleti, pak uz byly v certru budovy totalne vsude a moc se toho nemenilo.

Normal denniho maxima, minima prumeru je spocitan pro 1775-2004 podle ECAD pro kazdy den. V poslednich 30 letech je tam skutecne velky narust, a zrychluje.

Take byla podle dat GSOD udelana statistika a trendy 1973-2012 na Libusi a pak na Libusi 2000-2017 (Kombinace Tutiempo a Ogimet data), k tomu i dalsi srovnani.

Vicemene vsude je linearni trend jasny, funkce Y=aX+B. B je konstanta jen podle posunu letopoctu, nezajimava hodnota, A udava zmenu hodnoty za rok. Ne vzdy ale je linearni fit idealni, hlavne u Klementina je vyvoj v te dobe slozity.

Tady v tom vlakne je trend pro vsechno mozny:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-39 ... _2000.html

A tady Libus 1973-2012 trendy
prumerne-hodnoty/40-let-prumer-gsod-praha-libus-1973-2012-t1013.html

Klementinska data excelovska a textova jsou tady
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/CR ... _201805.7z

Ten velky .ods soubor je pro Libre Office, denni data za cele obdobi 1775-017, vc. velkeho pole pro vypocet dni s danou charakteristikou. Otevreni souboru chvilku trva - narocnyna CPU, nevic sezere 2.7 GB RAM.

Kompletne vsechna data zpracovane Klementinske rady ECAD i CHMI (282 MB)
http://meteotommy.twilightsparkle.cz/CR ... 0180522.7z

K tematu (nejen) jsem pripravil par clanku. Na meteforu uz jsem prekrocil mnozstvi priloh, dobre graficke zpracovani pro vice priloh - hodne obrazku ma forum na meteomodel.pl. Stanice byly vybrany tak, aby meli co nejmene chybejicich dat a take aby lokality byly zajimave.

https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... n#msg44684 GSOD 1973-2017
https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... n#msg44683 Czech Tmin 1986-2018
https://meteomodel.pl/forum2/index.php? ... n#msg44685 Klementinum 1775-2017
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-39 ... _2000.html

To srovnání dělat zrovna od 70. let mi nepřijde zrovna štastné. Obecně nějak v těch 70. letech bylo globálně o něco chladněji. Resp. na spoustě míst měl vývoj teplot i negativní trend v krátkodobém hledisku, ale většinou to byla spíše stagnace. Takže o 2° jak třeba ukazuje tvůj graf pro Prahu - Libuš se u nás v dlouhodobém hledisku vlivem GO zatím neoteplilo. Ale chápu, že zrovna od těch 70. let máme dobrá data a ty grafy hezky ukazují jak jsou změny akcelerovány v posledních letech více a více.

Zatím jsme cca na 1° oteplení, ale věřím tomu, že na ty 2° to relativně "rychle" dostoupá. Mimochodem závazek Pařížské klimatické dohody udržet oteplení do 1,5° považuji na 99% za nereálný. Pak to snad nějak upravili na 2° nebo to byl jejich plán b)? Už přesně nevím... Ale tam si také myslím, že to na třeba 95% nemáme šanci dát.

John

Samozrejme, ze jsou data v elativne dobre kvalite od roku 1973, proto toto obdobi. Nektere stanice maji nejaka data v 50tych a 60letech, ale pred rokem 1973 je prakticky vsude dira.

Pro delsi obdobi je tam Klementinska rada 243 let 1775-2017 a pro kratsi obdobi pak Praha Libus i jinde od roku 2000.

GSOD-Tutiempo 1973-2017

Zde jsou kompletne vsechna data ke stazeni - CSV soubory s dennimi daty, excelovske soubory s dennimi daty, kompletne se statistikou poctu dni, prumery, maximy, minimy, velkymi i malymi grafy, obrazky PNG.


http://meteotommy.twilightsparkle.cz/DA ... rm_Data.7z

Jelikož GW zde stále rezonuje, malý příspěvek zde:

Víme opravdu hodně málo ....



Docela mně pobavila obálka respektu:



Tož tak

A.

Ps. Dnes vzduch zde jak v Pekingu. Nemyslím si, že by za tento stav mohla produkce CO2

Situace od roku 2000 v Praze Libusi za poslednich 18 let

https://meteomodel.pl/forum2/index.php?topic=2334.0
http://forum.amaterskameteorologie.cz/v ... =11&t=1718
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-49 ... _roce.html

Vsechny trendy jsou vice-mene jasne, pomerne rychly vzestup